Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Me neprestava prekvapovat ten stud komunikovat s tchyni otevrene. Tak ji proste reknu, ze si vazim toho, ze s nami chce travit vice casu, ale ze je to nas domecek, ve kterem budeme bydlet jen my. A je klid.
Na zahradu ji nic sazet nenechavej, chodila by to i zalivat a mela bys ji tam porad.
Já bych jí to normálně slušně vysvětlila. Ale spíš by to měl udělat tvůj manžel. Řekla bych jí, že to není noc proti ní, ale že jako dva dospělí lidé plánující společnou budoucnost chceme své soukromí. A že nám nebudou vadit její PŘEDEM OHLÁŠENÉ návštěvy. Že si moc vážíme toho, že jsme u ní mohli bydlet, ale že je na čase se posunout dál.. Jestli je rozumná, tak to pochopí, jestli ne, tak s tím stejně asi nic neuděláte ![]()
Moje prvni tchyne k nam vodila navstevy, provazela je po nasem dome a mluvila o nem jakoby to bylo pritele: Tomásova kuchyň, Tomova elektrika…jako bych neexistovala
pak k nam neohlasene posilala tchana, kdyz od nej chtela mit klid…to teda skoncilo, kdyz nas jednou zastihl, jak si to rozdavame
…a tak…
Hele, nic at si u vas nesazi, jednou bych se nadechla a vysvetlila, ze ji budete radi a casto navstevovat u ni doma, zbytek odignorovat. Jinak to bude peklicko…
Jinak tu svou tchyni jsem taky mela rada…ona me ne ![]()
No a jak jste na ten nápad s místností reagovali? Toto jste měli vysvětlit už na samém začátku, čím později ji to řeknete, tím víc budete všichni ve stresu.
Podle mě tohle musí řešit pan syn. Od něj to vezme lépe, snacha je vždy snacha.
Tebe by napadlo, až budeš mít dítě, přemýšlet o tom, co si zasadíš u něj na zahradě?!
Podle toho jednejte s tchýní..
@Anonymní píše:
Zdavím. Mám dotázek. Stavíme si s manželem domek. 2 roky bydlime u tchýně a jiste chápete chceme vlastní bejvák. Jenže tchýně, tak nejak nepochopila, že chceme být sami a že se defakto stehujeme od ní pryc do vlastního. Kdyz přišlo téma stavění domku, přisla s nápadem, že jí stačí jedna mistnostna tohle jsme samozřejmě nepristoupili, jelikoz by to bylo z pláta do louže (spiš do kaluže s hypotékou) a ničím by jsme si nepomohli. Jenze ted zas začala s tim, že se tesi az si tam pozve kamaradky
a uz plánuje co vsechno zasadí na zahrade
nejak nechapeme teda hlavně já co ju to popadlo. Jestli to bere tak, ze dum bude vlastne aj jeji. Ze co je synovo je zákonitě i její
vím, že švagr s ni měl taky problémy, kdyz se nastehovali do domku. Musel jí nekolikrat důrazně rict, ze on je dom ona né. Jelikoz v době kdy ona u nich byla, došel človek ktereho ona nenávidí a začala prskat, že ten človek práh neprekrocí. Tak jestli i u nich bere co je dcery je i mé? Nechci delat peklo a urcovat jí nejaké pravidla. To samé i manzel. Ze to budeme řesit az daná situace nastane. No každopádně jsem z toho celkem ve stresu. Tesila jsem se na klid a soukromi a ted se budu mohlit, aby se tchýne najednou neobjevila na zahradě. Samozřejmě nemám nic proti aby si tam neco zasadila nebo s ohlášením dopředu chodila. Jen me zarazila tá samozřejmost s jakou to říká. Že ju ani nenapadne rict jestli by nám to nevadilo. Nebo to chci moc? Prosim o pochopení. Mam tchyni svym způsobem rada, ale tohle chováni nepochopím
lepsi by bylo nastavit ta pravidla hned, jak s tim začala a nenechávat ji zit v bludu.
@mokkk píše:
Tebe by napadlo, až budeš mít dítě, přemýšlet o tom, co si zasadíš u něj na zahradě?!Podle toho jednejte s tchýní..
To je celkem zajimavá uvaha. Hned se mě o tom premýslí lepe ![]()
Tchyně bydli na bytě, tak asi se tesí na zahradu, ale tu stejnou ma i u svoji dcery. Jenze tam pohořela a po nekolika dohadech se svagrem. Ano i tam sadila a urcovala co kde bude. Hmm mozná mate pravdu. Kdyz to delala tam proc by to nedelala i u nas
stačí ten podat prstícek..
Nevidim duvod proc by si u vas mela neco sazet. Natoz tam bydlet a vodit navstevy. Ale musi s ni promluvit syn. A to hned, ne nemdy potom.
@Venetia píše:
lepsi by bylo nastavit ta pravidla hned, jak s tim začala a nenechávat ji zit v bludu.
Jsem si téměř jista tim, že bych byla tá nejhorší na světe. Že ji tohle nechci povolit uz ted. A myslela jsem, ze lepsi by bylo zákaz az kdyz tam budeme bydlet nez si delat peklo ted kdyz musime spolu nejak jeste společné žít ![]()
@Anonymní píše:
Jsem si téměř jista tim, že bych byla tá nejhorší na světe. Že ji tohle nechci povolit uz ted. A myslela jsem, ze lepsi by bylo zákaz az kdyz tam budeme bydlet nez si delat peklo ted kdyz musime spolu nejak jeste společné žít
Ale koukám, že žít u ní vám nijak nevadí
tak je celkem logické, že ona očekává, že budete podobně vztřícní.
@Anonymní píše:
Zdavím. Mám dotázek. Stavíme si s manželem domek. 2 roky bydlime u tchýně a jiste chápete chceme vlastní bejvák. Jenže tchýně, tak nejak nepochopila, že chceme být sami a že se defakto stehujeme od ní pryc do vlastního. Kdyz přišlo téma stavění domku, přisla s nápadem, že jí stačí jedna mistnostna tohle jsme samozřejmě nepristoupili, jelikoz by to bylo z pláta do louže (spiš do kaluže s hypotékou) a ničím by jsme si nepomohli. Jenze ted zas začala s tim, že se tesi az si tam pozve kamaradky
a uz plánuje co vsechno zasadí na zahrade
nejak nechapeme teda hlavně já co ju to popadlo. Jestli to bere tak, ze dum bude vlastne aj jeji. Ze co je synovo je zákonitě i její
vím, že švagr s ni měl taky problémy, kdyz se nastehovali do domku. Musel jí nekolikrat důrazně rict, ze on je dom ona né. Jelikoz v době kdy ona u nich byla, došel človek ktereho ona nenávidí a začala prskat, že ten človek práh neprekrocí. Tak jestli i u nich bere co je dcery je i mé? Nechci delat peklo a urcovat jí nejaké pravidla. To samé i manzel. Ze to budeme řesit az daná situace nastane. No každopádně jsem z toho celkem ve stresu. Tesila jsem se na klid a soukromi a ted se budu mohlit, aby se tchýne najednou neobjevila na zahradě. Samozřejmě nemám nic proti aby si tam neco zasadila nebo s ohlášením dopředu chodila. Jen me zarazila tá samozřejmost s jakou to říká. Že ju ani nenapadne rict jestli by nám to nevadilo. Nebo to chci moc? Prosim o pochopení. Mam tchyni svym způsobem rada, ale tohle chováni nepochopím
Máte už vzor podle švagra, tak ho použijte dřív, než bude pozdě. Není nic jednoduššího.
@j.a.n.i1 píše:
Ale koukám, že žít u ní vám nijak nevadítak je celkem logické, že ona očekává, že budete podobně vztřícní.
Ale vadí, jenže je to nejlevnější.
Zdavím. Mám dotázek. Stavíme si s manželem domek. 2 roky bydlime u tchýně a jiste chápete chceme vlastní bejvák. Jenže tchýně, tak nejak nepochopila, že chceme být sami a že se defakto stehujeme od ní pryc do vlastního. Kdyz přišlo téma stavění domku, přisla s nápadem, že jí stačí jedna mistnost
na tohle jsme samozřejmě nepristoupili, jelikoz by to bylo z pláta do louže (spiš do kaluže s hypotékou) a ničím by jsme si nepomohli. Jenze ted zas začala s tim, že se tesi az si tam pozve kamaradky
a uz plánuje co vsechno zasadí na zahrade
nejak nechapeme teda hlavně já co ju to popadlo. Jestli to bere tak, ze dum bude vlastne aj jeji. Ze co je synovo je zákonitě i její
vím, že švagr s ni měl taky problémy, kdyz se nastehovali do domku. Musel jí nekolikrat důrazně rict, ze on je dom ona né. Jelikoz v době kdy ona u nich byla, došel človek ktereho ona nenávidí a začala prskat, že ten človek práh neprekrocí. Tak jestli i u nich bere co je dcery je i mé? Nechci delat peklo a urcovat jí nejaké pravidla. To samé i manzel. Ze to budeme řesit az daná situace nastane. No každopádně jsem z toho celkem ve stresu. Tesila jsem se na klid a soukromi a ted se budu mohlit, aby se tchýne najednou neobjevila na zahradě. Samozřejmě nemám nic proti aby si tam neco zasadila nebo s ohlášením dopředu chodila. Jen me zarazila tá samozřejmost s jakou to říká. Že ju ani nenapadne rict jestli by nám to nevadilo. Nebo to chci moc? Prosim o pochopení. Mam tchyni svym způsobem rada, ale tohle chováni nepochopím 