Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýni vysvětlete, že dům chcete sami pro sebe a zahradu podle svýho. Ale pokud po zahradě tak touží, můžete prodat její byt, koupit garsonku, když jí stačí jedna místnost a chatku se zahradou někde na okraji města.
@Anonymní píše:
Zdavím. Mám dotázek. Stavíme si s manželem domek. 2 roky bydlime u tchýně a jiste chápete chceme vlastní bejvák. Jenže tchýně, tak nejak nepochopila, že chceme být sami a že se defakto stehujeme od ní pryc do vlastního. Kdyz přišlo téma stavění domku, přisla s nápadem, že jí stačí jedna mistnostna tohle jsme samozřejmě nepristoupili, jelikoz by to bylo z pláta do louže (spiš do kaluže s hypotékou) a ničím by jsme si nepomohli. Jenze ted zas začala s tim, že se tesi az si tam pozve kamaradky
a uz plánuje co vsechno zasadí na zahrade
nejak nechapeme teda hlavně já co ju to popadlo. Jestli to bere tak, ze dum bude vlastne aj jeji. Ze co je synovo je zákonitě i její
vím, že švagr s ni měl taky problémy, kdyz se nastehovali do domku. Musel jí nekolikrat důrazně rict, ze on je dom ona né. Jelikoz v době kdy ona u nich byla, došel človek ktereho ona nenávidí a začala prskat, že ten človek práh neprekrocí. Tak jestli i u nich bere co je dcery je i mé? Nechci delat peklo a urcovat jí nejaké pravidla. To samé i manzel. Ze to budeme řesit az daná situace nastane. No každopádně jsem z toho celkem ve stresu. Tesila jsem se na klid a soukromi a ted se budu mohlit, aby se tchýne najednou neobjevila na zahradě. Samozřejmě nemám nic proti aby si tam neco zasadila nebo s ohlášením dopředu chodila. Jen me zarazila tá samozřejmost s jakou to říká. Že ju ani nenapadne rict jestli by nám to nevadilo. Nebo to chci moc? Prosim o pochopení. Mam tchyni svym způsobem rada, ale tohle chováni nepochopím
Je natvrdla
…ať si s ní promluví tvůj muž.
Pokud pocitate s tim, ze vam bude chodit hlidat deti, pak by bylo rozumne, aby mela vyhrazenou mistnost. ALE musite si ujasnit, ze ve vasem dome bude na navsteve, ne doma.
S tou zahradkou to treba myslela tak, ze vam ji pomuze osadit ![]()
@Aquarius79 píše:
Ale vadí, jenže je to nejlevnější.
Jo, takže využívat tchýni je ok, ale když ona plánuje to samé, tak je oheň na střeše.
Nenechávej tchýni v iluzi. Nevyplatí se ti to. Teď možná budeš žít klidně, ale peklo nastane, až se odstěhujete. Jednat by s ní měl hlavně tvůj partner.
Dům a zahrada bude vaše a jen vy budete rozhodovat o tom, co si kde zasadíte.
@j.a.n.i1 Asi u ni nechtějí bydlet do konce života ale dočasně. Coz se pochopit dá ale tchýně tam chce zakořenit navždy. V tom bude ten rozdíl.
@Annabela11 píše:
@j.a.n.i1 Asi u ni nechtějí bydlet do konce života ale dočasně. Coz se pochopit dá ale tchýně tam chce zakořenit navždy. V tom bude ten rozdíl.
Jasně, když oni chtějí ušetřit, tak je to ok, když tchýně chce u nich využívat zahradu, tak je hrozná. Jako taky bych nestála o tchýni v baráku a na zahradě, ale přesně právě proto by mě nenapadlo se ji nakýblovat do bytu, abych ušetřila.
@j.a.n.i1 Tebe by to nenapadlo, jiného ano. Pokud je to dočasně je to ok…Tchýni bych na oplátku pozvala o víkendy na oběd do nového domu.
Domluvite se se švagrem a její dcerou a koupit jí k Vánocům zahrádku a pytel kompostu k tomu, když tak touží si někde něco sázet.
@Anonymní píše: Řešit hned. U nás tchýně vymyslela, že se k nám nastěhuje. Přistavovali jsme patro. Měli jsme 2+1 a teď máme 5+1. Prý to je pro nás zbytečně velké, tak my budeme v novém nahoře a ona zůstane dole. Řekla mi to naprosto samozřejmě. Žádné ptaní, oznámila mi, že bude chtít pak novou kuchyň. Taky mi vysvětlila, že máme rovnou naplánovat vlastní vchod, ať jí tam nelezeme.
U nas jsem to řešila já. Prostě jsem ji celkem důrazně vysvětlila, že ani náhodou s ní bydlet nebudu. Tak zkusila, že tam půjdou naši a ona půjde do jejich domu.To už jsem byla hodně ostrá.
Pochopila.
Pak byl teda ještě incident, že když jsme byli na dovolené, tak k nám přijela se svou sestřenicí, aby ji ukázala náš dům. Stavovala se u našich pro klíče a ty ji je nepůjčili, tak na nás po telefonu řvala, že jsme drzi a nevděční
Pravidla jsou potřeba nastavit hned, žádné vyčkávání, až vám to bude vadit. To se pak zaběhnuté pořádky mění těžce.
Ty kráso ![]()
Ještě doplním, že my u ní nikdy nebydleli. Hned jsme šli do svého. Koupili jsme starý domek na přístavbu.
Když s ní jednal manžel, tak to nepomohlo, protože ona ví, co je pro něj nejlepší.
@j.a.n.i1 píše:
Jasně, když oni chtějí ušetřit, tak je to ok, když tchýně chce u nich využívat zahradu, tak je hrozná. Jako taky bych nestála o tchýni v baráku a na zahradě, ale přesně právě proto by mě nenapadlo se ji nakýblovat do bytu, abych ušetřila.
Tak předpokládám, že se společně s tchýní asi dohodli, že tam bydlet budou, dokud si nepostaví dům a že jí i přispívají na žití. A ona s tím souhlasila. Nemám pocit, že by se zakladatelka s tchýní stejným způsobem dohodla, že bude jejich dům využívat jako vlastní. Myslím, že ta společná dohoda je právě to, co tam tak nějak chybí. Ani to nevypadá, že by zakladatlelce vadilo, že by tchýně využívala zahradu, ale dle popisu, to vypadá spíš jako záminka, aby tam mohla být pořád. Usměrnit by ji měl syn.
No když vaší tchyni neumíte nastavit hranice, tak proč ona by je měla vnímat a dodržovat?
Takže najděte cestu, jak posílit sebedůvěru a autonomii tvého muže, aby dokázal říct a hlavně trvat na tom: „Maminku, my si stavíme dům, zejména proto, že fakt potřbeujeme soukromí. Proto to uděláme tak, že až se odstěhujeme, tak se domluvíme na jednom dni v týndu, kdy sem za tebou přijdeme a budeme s tebou.“
Pokud fakt nevíte jak na to, tak dobrým prostorem pro nácvik emocionální emancipace od rodičů je psychoterapie. A teda je to tak nějak základní předpoklad dospělosti, najít způsob jak fungovat se svými rodiči, aby v tom obě strany byly rovnocenné
Řešit hned. U nás tchýně vymyslela, že se k nám nastěhuje. Přistavovali jsme patro. Měli jsme 2+1 a teď máme 5+1. Prý to je pro nás zbytečně velké, tak my budeme v novém nahoře a ona zůstane dole. Řekla mi to naprosto samozřejmě. Žádné ptaní, oznámila mi, že bude chtít pak novou kuchyň. Taky mi vysvětlila, že máme rovnou naplánovat vlastní vchod, ať jí tam nelezeme.
To už jsem byla hodně ostrá.
U nas jsem to řešila já. Prostě jsem ji celkem důrazně vysvětlila, že ani náhodou s ní bydlet nebudu. Tak zkusila, že tam půjdou naši a ona půjde do jejich domu.
Pochopila.
Pak byl teda ještě incident, že když jsme byli na dovolené, tak k nám přijela se svou sestřenicí, aby ji ukázala náš dům. Stavovala se u našich pro klíče a ty ji je nepůjčili, tak na nás po telefonu řvala, že jsme drzi a nevděční
Pravidla jsou potřeba nastavit hned, žádné vyčkávání, až vám to bude vadit. To se pak zaběhnuté pořádky mění těžce.