Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se vyrovnat s tímto rozchodem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.3.23 09:34
@Anonymní píše:
Rozešla se semnou ‘láska mého zivota’Meli jsme roční vztah. Intenzivní, krásný. Je mi 34 a mám dvě děti. Od začátku se s tím těžko vyrovnával, ale tvrdil, ze se bude snažit. Poslední měsíce, když se začal víc setkávat s mými dětmi, byl chladnější. Bylo to jako na kolotoči. Říkal mi, že jsem jeho spřízněná duše, miluje mě. Já to cítím stejně. Minuly týden jsme strávili opět spolu, pořad tvrdil, ze na tom chce pracovat, zase, ze me miluje. Před par dny přišel a řekl mi, ze je konec. Brecel, řekl, ze me miluje, ale není zamilovaný a nemiluje me dostatečně, aby se přenesl přes moje děti.
Nechápu, jsem úplně vyřízená. Nemůžu spát, fungovat. Snažím se pochopit proč. Je to horší než fyzická bolest. Nevím, jak se s tim vyrovnat a jak pokračovat dal.
Myslíte, ze me nemiloval a věděl, ze to nevyjde a stejně pokračoval? Nebo by me nechal jít i kdybych opravdu byla jeho spriznena duše?
Prošel si někdo něčím podobným?
Podle mého jsi pro svoje pocity opomenula něco velice důležitého : Jak by takové soužití vnímaly tvoje děti? Jestli myslíš, že by nepoznaly, že k nim má tvůj partner citový odstup, tak se šeredně pleteš. Děti tohle neumí v sobě zpracovat a můžou to brát, jako že je to jejich vina 
Jakmile by partner poprvé projevil pochyby okolo mých dětí, měla bych „osudovou lásku“ za vyřešenou a nadobro uzavřenou.
Než někoho, kdo nebude mít rád ty, co jsou mojí nejdůležitější součástí, to bych radši byla sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 10:02
Jeeee, no.
Já osobně bych ho za to nepeskovala.
Pořád lepší, že to přiznal teď než později. Není bohužel povinnost mít rád něčí děti, za to se na něho nemůžeš zlobit. Jo chlap má přijmout někoho i s jeho dětmi pokud je to fakt láska a myslí to vážně, nicméně povinnost to není bohuzel. On ti ale přece neřekl, že je bezbřeze miluje a zbožňuje a že budete hned rodina Holywoodu. Od začátku tam měl nejistotu, kterou ti i dal najevo, stejně jste do toho šlii..to je tak trochu i tvůj problém už, že jsi neviděla ty drobné ukazatele a šla jsi do toho. Upřímně…mzrovna cizince a ještě v takovém postavení by bylo docela složité a dlouho by tento taky nebavilo…nebo myslíš si že je v pořádku chtít dotáhnout do nějaké země dítě, odtrhnout ho od mámy, z jeho prostředí? Nebo naopak za ním jezdit výjimečně na prázdniny? Jiná varianta než tyto dvě by totiž nebyla…a to asi není úplně nic co by jsi ráda absolvovala s přítelem celý život ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 10:11
Prosimtě, podle mě je to typický tlučhuba. Hlavně, že ti od začátku vykládá, že jsi jeho spřízněná duše a pak ti přijde oznámit, že je konec a brečí při tom. Jako mně by se úplně zprotivil. Kdyby to bylo až tak žhavé, tak té bude mít rád i s dětmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 11:26
Tenhle nebyl láska tvého života. Hned si to přestaň myslet. Odžij si rozchod a začni zase žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 11:27
Tak pro tohodle fakt nebreč. Natáhni si spoďáry na pipinu a koukni se na své děti. Oni jsou tvá budoucnost ne on. Přeci nechceš, aby tě cizí chlap začal pomalu zpracovávat, abys odsunula své děti na druhou kolej. A to by se klidně mohlo stát. Ztratila jsi s ním času dost, ale zase jsi udělala zkušenost. A ta je někdy k nezaplacení. Máš pocit, že byl osudová láska? Jak může být osudový někdo, kdo ti řekne, že tvé děti asi nezkousne. Jsi citově vyprahlá a tak v zoufalosti bereš všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sonarka
30.3.23 11:58
Prosimte co to bylo za joudu…? Jako, ze bez deti by te miloval, ale s detmi ne…? 
Prece mu musi byt jasne, ze ty deti k tobe patri, takze te bud musi brat se vsim vsudy, nebo vubec, laska s podminkama, neni laska…tve deti milovat nemusel, ale mel je prijmout a respektovat…jak jako, ze se pres to zkusi prenest…? 
Dela, jak kdyby tvoje deti byla nejaka nemoc, nebo pritez… To neni chlap, ale atrapa. Vubec kvuli nemu nesmutni.
- Citovat
- Upravit
30.3.23 12:05
Driii.sty. Od zaciatku mu vadilo, ze mas deti. Skusil, nedal to, dovi dopo. Ano mal ta rad/lubil, ako vidis, samotne city nestacia… ako by ste fungovali v domacnosti, ked nedokaze prijat tvoje deti? Ziadne spriaznene duse - ten emocionalny zachvev ktorym ste si presli obaja, je proste LEN KRATKE CITOVE SPLANUTIE, urcite prijemne, urcite casom moze prejst v lasku, ale city vo vztahu NIE SU VSETKO. Ak si sadnete AJ povahovo (jeho negativa ti NEtrhaju zily), mate podobny zivotny styl (aktivny, menej aktivny..), nazory, zhodnete sa na tom co chcete dalej (deti, svadbu, statok s kopou hno.ja, cestovat..) a akceptujete okolnosti v ktorych partner je (docasne nezamestnany ale hlada pracu, deti z predch. vztahu, vazne zdravotne problemy), nasleduje obdobie cca 2r, kedy sa spoznavate hlavne v tych horsich situaciach - vtedy sa clovek vyfarbi, co je za zvie.ra. A az casom to tak nejako samo vyplynie - ano je mi s nim fajn, takto chcem zit/ v tomto to drhne, dam tomu pol roka/ koncim, vadi mi to a to, nedam to.
Kludne si mohla byt na voziku/s 200.000,– dlhom a on by si myslel, ze nevadi, pacis sa mu, chce ta… ale po roku zisti ze tie obmedzenia co mas mu prekazaju/vidi ze peniaze roz. flakas a splacas biedne a povie si nie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 12:07
To preco sa citis zle je, ze si myslis, ze ON je JEDINY s ktorym si si tak uzasne rozumela. A to neni pravda. Bude dalsi, vhodnejsi partner, pokial tej moznosti zostanes otvorena. Ale co robis ty a drviva vacsina ludi, zacnete si v hlave opakovat sp. rostosti typu - s detmi ma nikto nechce; nie som dost pekna, mlada, dobraa a nikto lepsi uz o mna nezakopne; vsetci fajn chlapi su zadani; nic pekne ma uz necaka tento jediny bol ten pravy, uz budem sama az do smrti - pricom 50-60rocny ludia by ti potvrdili OPAK. V kazdom veku, okolnostiach, zdravotnom hendicape MOZES mat fajn partnera. Nemusis. Ked si smutna sa tym moznostiam uzatvaras. Ako spokojna, vyrovnana (bo.ha, ten zivot ma se.re niekedy, ale chlapov je dost, bude iny) ides tym moznostiam naproti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 12:09
Tiez sa so mnou rozisiel uzasny chlap. Se.re ma to. Ale ja na tieto pi. coviny o pravom, lavom a jedinom neverim. A vies co? Porevem si chvilu, myslim na neho, lubim ho dalej a tesim sa na chlapsku spolocnost z ktorej si nieco zaujimave vyberem. Pracovne som sa vytazila, spoznavam novych ludi (dobrovolnickou pracou na farmach, utulniach) a ide sa dalej. Zivot je uplne jednoduchy a jednoducho krasny. Hlavu hore dievca, stale tam je aj pre teba nieco pekne. 
Příspěvek upraven 30.03.23 v 12:30
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 12:17
Ten, kdo nebere tvé děti NENI a nikdy nebude tvá osudová láska. Poplac si, prober to s kamarádkami a nech to plavat. Uvidíš, že s odstupem se na vše budeš dívat jinak. A většina „osudových lásek a vzplanutí“ se později ukáže být, mírně řečeno, problematická. Dokonalý není žádný vztah a už vůbec ne tyhle, kdy se musíš vlastně pořád bát, jak to dopadne, protože „osudový muž“ má nějaké ale a nikdy vlastně není úplně „tvůj“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.23 13:19
Jako sorry, ale roční vztah není žádná „láska mého života“, navíc jsi byla (a jseš) stále v hormonálním opojení. Ty dvě děcka máš s kým - jejich otec měl být spíš láska tvého života. Jinak chlapa neodsuzuju, prostě dvě cizí děcka nejsou jen tak a na férovku z toho vycouval zavčasu a aspoň ti nic nesliboval - někteří jsou schopni s vidinou š.u.ku slibovat hory doly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.23 14:29
Mne teda rok přijde jako docela dlouhá doba na to, aby si někdo uvědomi, ze děti nezkousne. Byli jsme spolu pořad. Jela jsem do jeho země, poznala jeho rodinu. Pustila jsem ho mezi své děti, i když je teda vsehovsudy viděl na prstech jedné ruky. Přišlo mne, ze to už poslední alespoň dva měsíce protahoval, ze uz věděl, ze semnou nechce být. To me na tom hrozne mrzí. Vždy, když jsem to nadhodila, řekl ze na tom ‘můžeme pracovat’. Jen sex v tom nebyl určitě, i na konci. Ještě v neděli mi řekl do oči ‘miluji te’, a v pátek se semnou rozešel. V sobotu jsem ho viděla na akci (fotky na soc. sítích) a nevypadalo, ze by smutnil 
Přemýšlím nad tim, jestli me opravdu miloval. Můžeme někoho milovat a přesto se ‘odmilovat’ protože nám nevyhovují podmínky? (Děti, minulost atd.?)
Ano, s otcem děti vycházíme dobre. Jsou ještě male, 2 a 5 let. Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
30.3.23 14:39
Brecel, řekl, ze me miluje, ale není zamilovaný a nemiluje me dostatečně, aby se přenesl přes moje děti…
Já se hrozně omlouvám, ale nějak nechápu. Zamilovanost, je chemický proces v mozku a nemá s láskou jako takovou nic společného. Zamilovanost nastává vlastně v případě chemické reakce mozku okamžitě na základě fyzického/feromonového projevu druhého jedince či na jeho výrazné vizuální stránce. Ale láska, je cit, který zůstane právě po ukojení chemie v mozku ( stálým sexem apod ) a je založená na jiných principech. Nejde být zamilovaný a zároveň opravdu milovat, protože v zamilovanosti nevidíme chyby druhého, ale v lásce již ano a i přesto zůstáváme. Je nějak divnej, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.3.23 14:53
Řekl, ze me nemiluje dostatečně, aby prijmul moje děti. Nevím, jak to pochopit ale zase až do konce mi říkal, ‘miluji te ‘. Jsem strašně zmatená. Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
30.3.23 14:59
@Anonymní píše:
@Justin CaseŘekl, ze me nemiluje dostatečně, aby prijmul moje děti. Nevím, jak to pochopit
Já chápu, ale jestli řekl, miluji Tě, ale nejsem zamilovaný…tak je divnej. Zamilovanost nevydrží roky…už tam je to nějak divný jaký má princip vnímání lásky. Asi bude potřebovat mít nonstop motýly v břiše. To je ovšem šílenost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
