Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám doma zásobu časopisů „Napsáno životem“ a „Štěstí a nesnáze“ i v těchto časopisech jsem často narazila na domácí násilí. Já nechápu jak nás ženy dokážou chlapi takhle zblbnout, že je ještě bráníme a vinu házíme na sebe
a ty příběhy které končí málem smrtí ženy nebo i dítěte bych dala jako povinnou četbu pro všechny ženy než jdou do vztahu. Proboha vzpamatuj se!!! Nebo chceš aby tvůj syn viděl svou mámu ležet v tratolišti krve??? Nebo naopak ty svého syna??? A to opravdu „jenom“ nestraším. To se opravdu může stát. Seber se a vypadni, ikdybys měla žít pod mostem, bude ti líp než s ním!!! Řeknu ti to tak - můj otec byl (no byl v podstatě ještě stále je) alkoholik, co na tom že se za střízliva choval slušně, když za opila byl hulvát a hajzl (nebojím se použít toto slovo - i to je slabé slovo). Všechno dobré v ten moment bylo zapomenuto. Prostě to jak se choval v opilosti bylo pro nás (jako pro rodinu) důležitější než to jak se choval za střízliva. Nikdo už mi totiž pošřamocené nervy nevrátí a co hůř ovlivňuje to i můj postoj k manželovi. A to on není vůbec žádný pitkař nebo pařmen, ale když přijde opilý (a to je opravdu jen výjmečně), tak v ten moment ho nenávidím. Je to někde hluboko ve mě a zatím s tím neumím bojovat
![]()
No prostě člověk může být klidně i ze zlata, ale pokud je v opilosti hrubý, pryč s ním (nebo od něj) to záleží jak to máte s bydlením. Rozhodně ale NEZŮSTÁVAT a NEČEKAT že se stane zázrak. Takové zázraky se dějí pouze v pohádkách a někdy ani tam ne - aby se zlo změnilo v dobro!!!
PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!!
@werajsik píše:
Mám doma zásobu časopisů „Napsáno životem“ a „Štěstí a nesnáze“ i v těchto časopisech jsem často narazila na domácí násilí. Já nechápu jak nás ženy dokážou chlapi takhle zblbnout, že je ještě bráníme a vinu házíme na sebe![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
a ty příběhy které končí málem smrtí ženy nebo i dítěte bych dala jako povinnou četbu pro všechny ženy než jdou do vztahu. Proboha vzpamatuj se!!! Nebo chceš aby tvůj syn viděl svou mámu ležet v tratolišti krve??? Nebo naopak ty svého syna??? A to opravdu „jenom“ nestraším. To se opravdu může stát. Seber se a vypadni, ikdybys měla žít pod mostem, bude ti líp než s ním!!! Řeknu ti to tak - můj otec byl (no byl v podstatě ještě stále je) alkoholik, co na tom že se za střízliva choval slušně, když za opila byl hulvát a hajzl (nebojím se použít toto slovo - i to je slabé slovo). Všechno dobré v ten moment bylo zapomenuto. Prostě to jak se choval v opilosti bylo pro nás (jako pro rodinu) důležitější než to jak se choval za střízliva. Nikdo už mi totiž pošřamocené nervy nevrátí a co hůř ovlivňuje to i můj postoj k manželovi. A to on není vůbec žádný pitkař nebo pařmen, ale když přijde opilý (a to je opravdu jen výjmečně), tak v ten moment ho nenávidím. Je to někde hluboko ve mě a zatím s tím neumím bojovat
![]()
No prostě člověk může být klidně i ze zlata, ale pokud je v opilosti hrubý, pryč s ním (nebo od něj) to záleží jak to máte s bydlením. Rozhodně ale NEZŮSTÁVAT a NEČEKAT že se stane zázrak. Takové zázraky se dějí pouze v pohádkách a někdy ani tam ne - aby se zlo změnilo v dobro!!!
PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!! PRYČ!!!
A proč neodešla tvoje mamka?
@ArankaC.
Aranko a k čemu ti to bude - proč mamka neodešla? Nehledej pro sebe aliby a něco udělej.. ![]()
Soudě podle Tvé reakce: a ty opravdu hledáš řešení, nebo si chceš jen postěžovat a politovat… Protože v tom případě :„Máš to těžký“… Spokojena?
@ArankaC. ted jsem to docetla..hele, zkus mu narezat na zadek, treba to pomuze
![]()
@ArankaC. píše:
A proč neodešla tvoje mamka?
Chtěla odejít - dokonce měla už podanou žádost o rozvod (to sem ještě byla malá a nebyla ségra), ale jak její tak taťkova rodina jí to rozmluvili. Proč se jim to povedlo (hlavně mamčiné rodině) má hlubší důvody, které jsou pro samostatnou kapitolu. Je ale pravdou že bych neměla sestru. Ale já dnes taťku pouze respektuju ale žádnou lásku (jako lásku k otci) k němu necítím. Ale teď, když já už mám svou domácnost, ségra je víc na intru než doma, žijí naši vedle sebe a né spolu
Odejdi i s klukem. Nebo chceš, aby se tvůj syn choval stejně?
Bude to horší.
Pokud je byt tvůj - vyhoď ho.
UF! Čtyři měsíce spolu bydlíte a celých osm co jste se k sobě vrátily se snažíte o mimčo?!
To je asi nad moje chápání. Ale on jen zlobí ![]()
@mihe píše:
UF! Čtyři měsíce spolu bydlíte a celých osm co jste se k sobě vrátily se snažíte o mimčo?!
To je asi nad moje chápání. Ale on jen zlobí
Tato diskuze je tři měsíce stará, tak počítej, to zvládneš.
Holky co se týče dalšího vývoje vztahu, tak je to obecně lepší, teda bylo do pátku, za střízliva je slušný a normální. Ale uplynulý víkend, pro něj první nepracovní, byl pro mě dost náročný. V pátek začal pít, to jsem ho nedržela, ale v noci si přitáhl kamaráda a že u nás přespí. Můj nesouhlas scela ignoroval. Nemohla jsem se toho kamaráda zbavit ani ráno. Švagr se stavil od naproti, tak jsme se tajně domluvili, že odjedem spolu do města, protože se jel stříhat a já že půjdu k mamce na pár hodin, než se uklidní, takže jsem s malým beze slova utekla, miláček mě zoufale prosil, ale už jsem ho nevnímala. Když jsem ale šla k mamce, tak mi došlo, že nemám sílu jí to říct. Do toho mi přítel volal, ať se vrátím, že se ho zbaví. Nakonec jsem se vrátila a doma nikdo nebyl, ale byl klid, tak jsem na rychlo uvařila a uklidila. Měli jsme jít na pouť a já jsem tam sama nechtěla, ale přišli za mnou moje 4 neteřinky a moje pubertální švagrová, ať jdu s nima a švagrem a nevlastním taťkou přítele. Tak jsem kývla. Než jsme vyrazili, miláček přišel sám z hospody, řekl mi, ať jdu, že se z toho doma vyspí. Tak jsme šli a bylo to super. Večer jsem přišla domů a přítel mě tahal na veselici do hospody. Sehnal mi i hlídání a že si půjdem zatančit. Nechtěla jsem, aby zase pil, ale nakonec jsme šli. Radši jít s ním než by šel sám. Byl slušný hodný, vše ok ale pak přišla neděle. Celý se hrozně třásl a potil, horko zima a tak, nevěděla jsem co s ním. Pořád chtěl, abych byla s ním doma, nevěděl co se sebou. A pak mi to došlo. To všechno ten chlast a je to špatné. Vím, že mu musím pomoct, aby přestal. Jedině tak můžeme být šťastní. ![]()
@ArankaC. píše:
Holky co se týče dalšího vývoje vztahu, tak je to obecně lepší, teda bylo do pátku, za střízliva je slušný a normální. Ale uplynulý víkend, pro něj první nepracovní, byl pro mě dost náročný. V pátek začal pít, to jsem ho nedržela, ale v noci si přitáhl kamaráda a že u nás přespí. Můj nesouhlas scela ignoroval. Nemohla jsem se toho kamaráda zbavit ani ráno. Švagr se stavil od naproti, tak jsme se tajně domluvili, že odjedem spolu do města, protože se jel stříhat a já že půjdu k mamce na pár hodin, než se uklidní, takže jsem s malým beze slova utekla, miláček mě zoufale prosil, ale už jsem ho nevnímala. Když jsem ale šla k mamce, tak mi došlo, že nemám sílu jí to říct. Do toho mi přítel volal, ať se vrátím, že se ho zbaví. Nakonec jsem se vrátila a doma nikdo nebyl, ale byl klid, tak jsem na rychlo uvařila a uklidila. Měli jsme jít na pouť a já jsem tam sama nechtěla, ale přišli za mnou moje 4 neteřinky a moje pubertální švagrová, ať jdu s nima a švagrem a nevlastním taťkou přítele. Tak jsem kývla. Než jsme vyrazili, miláček přišel sám z hospody, řekl mi, ať jdu, že se z toho doma vyspí. Tak jsme šli a bylo to super. Večer jsem přišla domů a přítel mě tahal na veselici do hospody. Sehnal mi i hlídání a že si půjdem zatančit. Nechtěla jsem, aby zase pil, ale nakonec jsme šli. Radši jít s ním než by šel sám. Byl slušný hodný, vše ok ale pak přišla neděle. Celý se hrozně třásl a potil, horko zima a tak, nevěděla jsem co s ním. Pořád chtěl, abych byla s ním doma, nevěděl co se sebou. A pak mi to došlo. To všechno ten chlast a je to špatné. Vím, že mu musím pomoct, aby přestal. Jedině tak můžeme být šťastní.
Ty mu nemůžeš pomoct, to musí on sám! Měl by jít do léčebny
V první řadě musí chtít on sám přestat, pokud nepochopí, že musí začít u sebe, nezmůžeš nic. Vidím to u nás. Zrovna jsem chtěla napsat, že jsme celkem nedávno s mamkou vzpomínali na to, co všechno nám taťka prováděl. Dozvěděla jsem se i to, že, to co jsem psala o příspěvek výš, nebyl jediný důvod, proč mamka neodešla, bylo to i kvůli nám (dětem). Teď zpětně mamka přiznala že to byla největší blbost, co udělala. Že právě kvůli nám se měla rozvést. Že nejvíc ublížila nám. Řeknu ti, že tvůj příběh je jako přes kopírák, co bylo u nás doma. Taky když byl střízlivý nikdo by v životě neřekl, jaký hrubián může být. Taťka se sice léčil „jen“ abmulantně, tedy že užíval antabus, ale léčil se tak že neléčil. Protože léky nebral pravidelně a nám lhal že ano. A tak to šlo pořád dokola. Dnes na něj platí to, že mu mamka řekne, že jí už nic nebrání k tomu, aby tu žádost o rozvod podala. A toho si je taťka až moc dobře vědom, tak seká latinu, ale kdyby viděl, že mu bude opět a zase a zase a zase odpuštěno, rozhodně by v pití pokračoval. Takže co říct na závěr - snad jen to že je to tvůj život a tvé rozhodnutí, ale bys jednoho dne nelitovala, že jsi mohla dát dětem lepší život, než s alkoholikem agresorem. Můj názor znáš, ale rozhodnout se musíš ty sama. Pokud ale uvěříš řečičkám o zázracích, nechtěj od nás rady. Protože pokaždé uslyšíš - pryč od něj, už včera bylo pozdě.
Je to pořád dokola. V jedné větě ho oslavuješ do nebes, ale hned vzápětí dodáš druhou větu, která všechno hezké „zpacká“. Co má tvé dítě z toho že taťka, když je střízlivý, je hodný, když si všechno pokazí opilostí. A co máš z toho ty??? Tobě se líbí dívat se na jeho ožralou držku?? (omlouvám se že to píšu tak tvrdě). Ještě pak jdeš a uvaříš a uklidíš. Jako nezlob se na mě, ale pak se divíš že s tebou jedná jak s kusem hadru??? A ty stále věříš že to bude lepší??? Dokud ti nedá důkaz v podobě léčení a striktního dodržování léčby, nikdy to lepší nebude!!! Tak se vzpamatuj!!!
@werajsik Ano, zní to tvrdě, ale máš pravdu. Dala bych mu ultimátum. Buď se vyléčí, nebo odejdeš a hotovo