Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdá se mi, že staršího pořád odkládáš, což se ti může taky nehezky vrátit. Kromě toho zneužíváš tchýni.
Nelíbí se mi tohle, co píšeš:
Prostě si myslím, že by se sní měl teď vidět v těch nejnutnějších případech, jako je uspávání malýho. Žádný celodenní návštěvy, procházky (ať hlídá mladšího) a večer dát jen kaši (v tu dobu mladšího uspávám). Nevím na jak dlouho, jak dlouho by nočník potřeboval mít zažitej, prostě na neurčito.
To je další pokus o využívání, kdy ty chceš.
Řekla bych tchýni, že chceš pravidelný režim s dětmi a že by ti pomohlo, kdyby ti hlídala pravidelně třeba od tří do šesti. A Zbytek prostě zvládnout sama. Jsou na tom ženy hůř, s více dětma, bez jakéhokoliv hlídání a zvládají. Tak holt budeš muset sama. A nedělala bych to jen kvůli čůrání, ale celkově kvůli vztahu dítěte k tobě a sourozenci.
A ještě jedna věc. Píšeš:
Ano, přiznám se, asi jsem si na pomoc zvykla. ALe to není ten problém. Tchýně je autoritativní typ, vše musí být po jejím, syna se snaží vychovávat, na můj vkus až moc, když jsou spolu, je to spíše zástup matky než babička. No, pokud jí řeknu, že se mi něco nelíbí, urazí se, že jsem drzá, mladší a podle toho se mám chovat. Že jí mám vděčná, že mi hlídá a být zticha. Anebo, že ona to ví nejlíp, páč zná děti nejlíp (pracovala v jeslích, je to porodní bába).
To si právě myslím, že JE ten problém. Ty sis zvykla a vyhovuje ti to (no bodejť by ne, dost dobře si vzpomínám, jaký to byl se dvěma dětma v tom věku mazec
). Ale pak se nediv, že dítě vychovává, když je s ním celý den. Kdo jiný by to dělal? Co by z dítěte bylo? Ona totiž de facto zastupuje matku. A vrazit jí dítě a diktovat jí, jak se k němu chovat, co si nechat líbit a co ne, je od tebe v téhle situaci opravdu drzost… Vždyť ona díky tvému režimu nemá vůbec vlastní život, je ti plně k dispozici, přebírá tvé povinnosti a ty bys jí za to měla být vděčná, nebo s tím něco dělat
Mně osobně by ale tohle vadilo, nepořizovala jsem si děti, aby se o ně staral někdo jiný ![]()
S tchyni bych nikdy nebydlela - a to ja ji mam zlatou. Ale pridam se k holkam a stejne jako ony nechapu proc starsiho odkladas. Nevidim v tom sebe mensi duvod proc soupnout starsi dite k nekomu jen proto, ze se potrebuju starat o druhe ditko.
Ja mam decka od sebe 15 mesicu. A nikdo mi s prckama nepomaha a ani nepomahal od zacatku. Ani manzel si po mem navratu po porodu nebral dovolenou. A k tomu kdyz jsem rodila manzel nas stehoval do novyho, takze jsem i musela zvelebovat bydleni.
Deti se museli naucit zit spolu, vzajemne se respektovat a ne aby jedno se utlacovalo na ukor druheho - tak to ten starsi muze vnimat, kdyz ho maminka odklada ![]()
Razantne bych tenhle zpusob utla, zacla se o deti starat sama; tchyne kdyz bude chtit videt deti at prijde na kafco, ale ne ze tam budes prcka odkladat co kazdy den ![]()
@elija píše:
A ještě jedna věc. Píšeš:Ano, přiznám se, asi jsem si na pomoc zvykla. ALe to není ten problém. Tchýně je autoritativní typ, vše musí být po jejím, syna se snaží vychovávat, na můj vkus až moc, když jsou spolu, je to spíše zástup matky než babička. No, pokud jí řeknu, že se mi něco nelíbí, urazí se, že jsem drzá, mladší a podle toho se mám chovat. Že jí mám vděčná, že mi hlídá a být zticha. Anebo, že ona to ví nejlíp, páč zná děti nejlíp (pracovala v jeslích, je to porodní bába).
To si právě myslím, že JE ten problém. Ty sis zvykla a vyhovuje ti to (no bodejť by ne, dost dobře si vzpomínám, jaký to byl se dvěma dětma v tom věku mazec). Ale pak se nediv, že dítě vychovává, když je s ním celý den. Kdo jiný by to dělal? Co by z dítěte bylo? Ona totiž de facto zastupuje matku. A vrazit jí dítě a diktovat jí, jak se k němu chovat, co si nechat líbit a co ne, je od tebe v téhle situaci opravdu drzost… Vždyť ona díky tvému režimu nemá vůbec vlastní život, je ti plně k dispozici, přebírá tvé povinnosti a ty bys jí za to měla být vděčná, nebo s tím něco dělat
Mně osobně by ale tohle vadilo, nepořizovala jsem si děti, aby se o ně staral někdo jiný
@Jůlinka T. píše:
Všechno je jen na tobě. Moje máti je taky dominantní typ a docela dlouho jsme ji musela „přesvědčovat“,že to je můj syn a ne její hračka. Bydleli jsme s nima a vím co to je. Potřebuješ pomoct a na druhou stranu bys ji uškrtila za to, že ti bere malýho. Musí se vymezit pravidla. POkud je přítomná máma, babka drží hubu a krok. Budete se muset pohádat a to dost, protože jinak to nepochopí. U těchto typů není možná normální domluva.
Tak jestli toto myslíš vážně, tak jsi zralá na jednu přez hubu. Podle tebe je babka dobrá, abys k ní mohla odložit dítě, ale chraň bůh, aby měla jiný názor na výchovu jak ty. Podle mě bys ty potřebovala rázně naznačit pravidla a byl by možná klid.
@elija Ano, souhlasim s vetou, ze sem si neporizovala deti k tomu, abych je davala na hlidani nekomu jinemu.
Taky musím souhlasit s holkama. Jen mě zaráží, že ti malý „nechybí“. Já jsem teď na konci těhotenství (ještě nějaké komplikace do toho), takže malou hlídá babička prakticky obden, ale jen na nezbytně nutnou dobu a i tak mi to přijde, že už je malá jen s babičkou až moc. Jsou jí 2 roky a 2 měsíce.. A děsím se toho, jak to bude, až budu v porodnici. Na noc byla zatím pryč „jen 3ד - jednou jsem měla přes 40 horečky, podruhé ji babička s dědou prostě chtěli (tak bránit jim nebudu že - zas tak často se to nestává
) a po třetí to bylo teď nedávno, že jsme s manželem chtěli mít hezký večer, než se narodí mimčo.
Ale prostě je to moje dítě, tak má být HLAVNĚ se mnou a se svým tátou. Za chvíli to bude školka, škola.. a pak už o nás nebude stát.. Měla bys ho mít co nejvíc u sebe a užívat si tohle období, i když to je těžké. ![]()
Zakladatelko nezlob se, ale ty se divis, ze se tchyne stara o maleho jako mama, ale ma snad jinou moznost? Kdyz je tam cele dny, tak ho nekdo vychovavat musi. A vzhledem k tomu, ze je cele dny prave s tchyni, tak je logicke, ze ho vychovava po svem ona
. Myslim, ze by bylo jednodussi, kdyzbys sve deti vychovavala proste sama. Nemyslim to spatne, ale mit dve deti znamena mit DVE deti, snidat s nima, posazovat je na nocnik, vychovavat je a hlavne ty jejich dva rezimy skloubit, abyste vsichni zili spolecne
. Ja mam deti tri- 4,5r, 2r3m a 4m, jsem na ne cele dny sama a musela jsem proste vymyslet, jak vsechno zkombinovat, aby to jakz takz slapalo. A teda vubec si neprijdu jako hrdina, prijde mi to proste normalni. Naopak nenormalni mi prijde ten tvuj system, kdyz to mas zajete tak, ze se celodenne o sve dve deti nepostaras. Spolehnout je potreba se hlavne na sebe, pak v tom deti nebudou mit chaos.
Neprijde mi spatne, mit nekoho na pomoc, co ja vim 2-3× za tyden dve hodky (coz ja az az) s babickou hodne to pomuze. Ale spolehat se na to, ze mi nekdo krmi/prebaluje/zabavuje deti denne mi prijde divne ![]()
Já bydlím s tchýní v podobném uspořádání a mám holky 23 měsíců od sebe, takže s tím mám zkušenosti. I když máme babičku hlídací, takhle často jsem ji teda nevyužívala. V létě tam starší chce být častěji, protože se potkávají na zahradě, ale já jsem se to snažila držet v rozumných mezích. V tomhle věku mladší to navíc začalo být tak, že když byly doma obě, bylo to pro mě jednodušší, starší tu mladší zvládla zabavit. Prostě bych zkusila denní provoz zvládat bez ohledu na tchýni a domluvit se jen na návštěvách podle toho, jak se to bude hodit jí. Třeba se jí taky uleví, když nebude hlídat pravidelně.
Mě by zajímalo, jestli to dítě tam vodíš, a nebo si tchýně přijde.. Protože možná se tady obouváme do zakladatelky a možná je to tak, že tchýně ráno nakráčí, dítě ji vidí a samozřejmě chce jít za babičkou..
u nás by taky neklaplo kdyby přišla babička a mě se nelíbilo, že babička přišla, tak kluk by stejně byl rád, že může za babičkou..
Jinak si myslím, že to pravidelné dávání je až moc.. Klidně nech dítě vidí babičku každý den - ono to ani asi nejde, když žijí dvě rodiny, ale proč nějak dlouho stačí třeba hodinka na zahrátí..
U mě platí jedna věc.. Nikdy nepovažuju hlídání za odložení, to se mi vůbec nelíbí když to někdo napíše, protože aspoň u mě, dkyž dám kluka k babičce, tak je to pro něj!!! že chce babička a syn spolu být, a za druhé když jsem jako máma s babičkou, tak babička nikdy nic neříká, jiné rozkazy, prottože ví, že máma jsem já a že toto podrývá autoritu, když máma řekne ne a babička, ale tak co kdyby no.. a udělá se to
@statecna.oslice Tobě bych napsala jedno. Neodkládej dítě k babičce a začni se o něj starat. Nepočůrává se proto, že je u babičky, ale proto, že se o něj málo staráš, že ho odkládáš, ne, že se o něj babička špatně stará. Nechápu, proč uspáváš dítě. Položím ho do postýlky a ono usne samo, proč u něj trávit čas, který se můžeš věnovat staršímu. Jediná rada je, neodkládej synka k babičce, začni se mu věnovat a bude klučík v pohodě.
Problem je v tom ze starsiho odsouvas pak se nediv.Mela bys ho min strkat tchyni.
Myslím že jsi neschopná se sama postarat o dvě děti, potřebuješ poskoky, ale bez vlastního názoru. Pokud se ti něco nelíbí/nezdá, není nic jednoduššího než si dělat všechno sama.Jako promiň, ale posílat kluka k babičce abych mohla uspat mimino
s tím nočníkem se mi to nepozdává, myslím že to je těma změnama ![]()
A už jsi tu měla podobnou diskuzi že?
@kvaček Tak u nás to často vypadá tak, že se babička staví podívat za holkama a hlavně starší chtěla za ní. Někdy jsem jí to prostě nedovolila, i když se rozčilovala. Nejlepší bylo vymyslet jiný program. Dopracovala jsem to tak, že teď už se toho dožadujou slečny obě, mladší zase jede po dědovi.
Na to je nejlepší mít prostě i svůj program mimo domov pro obě děti, v tomhle složení je to sice složitější, ale jde to.
Jsem ráda, že nejsem jediná s jiným než souhlasným názorem
a ještě bych okomentovala jeden, ale nemám chuť být sprostá a to bych musela.