Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zakladatelko nevím proč te tu kvuli tomu dotazu na otce tak kamenuji. Mne to prijde uplne normální když si dospělí lidé proberou všechni dostupné možnosti. A i odstěhování otce je jedna z nichMimochodem není to nic nestandardního - muj kolega v práci takhle po vzájemné dohodě vyměnil byt rodičů 4+kk za 2+1 podnájem. Rodicům menší byt vyhovuje, pač už jsou jen dva v důchodu a jemu s rodinou se ulevilo, pač mají více místa. Rodičům dává niake peníze jako kompenzaci. Jinak podle mně každý rozumný rodič, i ten tvůj otec, chce pro své dítě to nejlepší - tedy nevím proč by si se měla stydet nebo tě měli tady hanit za to, že jste se i o téhle možnosti spolu pobavili.
Obecně si myslím, že pokud důchodce nebo skoro důchodce bydlí sám ve velkém bytě-domě a přitom jeho dítě se krčí s vnoučaty v niakem krcálku a jemu je to jedno i když by šlo se dohodnout a byty v klidu vymenit, tak si tu nevšímavost mladší generace zaslouží. At se pak důchodci nestěžují, že za nimi děti nechodí, když se k nim chovají taky takhle. Doma to mám taky tak. Moji rodiče mají velký dvojgenerační barák, ale normální domluva typu oddělit domácnosti s nimi nikdy nebyla. Takže jsem se na to vyprdla a odstěhovala jsem se k manželovi cca 100 km od nich do našeho vlastního domku. Takže teď na důchod zůstali sami - ale je to jen výsledek jejich jednání, kdy odmítli respektovat soukromí mladé rodiny. Vůbec kvůli tomu nemám špatné svědomí a rovnou jsem jim řekla, at počítají s tým, že pokud se jim zhorší zdravotní stav, dům si mají předat a půjdou do domova důchodců když odmítli návrh žít v jednom domě s oddělenými domácnostmi. Skutečně nebudu mít na to abych za nimi každý den 100 km dojížděla, anebo abych již usazenou rodinu kvůli nim celou stahovala zpátky. Jak si ustlali, tak budou spát. A stejné jednání očekávám i od svých dětí - že budou chtít žít vlastní život a ne ho obětovat niakemu zapšklému důchodci se kterým se nejde na ničem dohodnout.
no, nedivím se tvým rodičům, že tě doma nechtěli
snad ti to tvoje děti jednou nevrátí
Já tomu nějak nerozumím. Když oba bydlíte ve svém věku stále u rodičů, tak proč je problém s normálním nájmem nebo hypotékou? Předpokládám, že tak máte oba více než slušně našetřeno ne?
A tam kde bydlíš se synem teď, tam je jen byt kde bydlíte a pak jen pole?
Neříkej mi, že tam není nic vhodného k pronájmu.
Příspěvek upraven 13.06.19 v 21:27
@Anonymní píše:
Zakladatelko nevím proč te tu kvuli tomu dotazu na otce tak kamenuji. Mne to prijde uplne normální když si dospělí lidé proberou všechni dostupné možnosti. A i odstěhování otce je jedna z nichMimochodem není to nic nestandardního - muj kolega v práci takhle po vzájemné dohodě vyměnil byt rodičů 4+kk za 2+1 podnájem. Rodicům menší byt vyhovuje, pač už jsou jen dva v důchodu a jemu s rodinou se ulevilo, pač mají více místa. Rodičům dává niake peníze jako kompenzaci. Jinak podle mně každý rozumný rodič, i ten tvůj otec, chce pro své dítě to nejlepší - tedy nevím proč by si se měla stydet nebo tě měli tady hanit za to, že jste se i o téhle možnosti spolu pobavili.
Obecně si myslím, že pokud důchodce nebo skoro důchodce bydlí sám ve velkém bytě-domě a přitom jeho dítě se krčí s vnoučaty v niakem krcálku a jemu je to jedno i když by šlo se dohodnout a byty v klidu vymenit, tak si tu nevšímavost mladší generace zaslouží. At se pak důchodci nestěžují, že za nimi děti nechodí, když se k nim chovají taky takhle. Doma to mám taky tak. Moji rodiče mají velký dvojgenerační barák, ale normální domluva typu oddělit domácnosti s nimi nikdy nebyla. Takže jsem se na to vyprdla a odstěhovala jsem se k manželovi cca 100 km od nich do našeho vlastního domku. Takže teď na důchod zůstali sami - ale je to jen výsledek jejich jednání, kdy odmítli respektovat soukromí mladé rodiny. Vůbec kvůli tomu nemám špatné svědomí a rovnou jsem jim řekla, at počítají s tým, že pokud se jim zhorší zdravotní stav, dům si mají předat a půjdou do domova důchodců když odmítli návrh žít v jednom domě s oddělenými domácnostmi. Skutečně nebudu mít na to abych za nimi každý den 100 km dojížděla, anebo abych již usazenou rodinu kvůli nim celou stahovala zpátky. Jak si ustlali, tak budou spát. A stejné jednání očekávám i od svých dětí - že budou chtít žít vlastní život a ne ho obětovat niakemu zapšklému důchodci se kterým se nejde na ničem dohodnout.
Vyměnit chápu, ale říct ty se vystěhuj protože já chci další dítě? Nějak si zapomněla, že už tam s jedním bydlí. Styděla bych se tohle vlastní mamce říct, já jsem tu od toho, abych jí pomohla tak, jako pomáhala ona mě celý život a ne, abych ji celej život visela na krku
@Prigionia To si to špatně pochopila - oni chtěli, ale odmítli oddělit domácnosti. Tj jediné co jsem chtěla bylo, aby jejich spodní patro a naše vrchní mělo oddělené vchody a nebylo spojené otevřeným schodiště. Protože já si moc dobře pamatuji, jaké peklo zažívali oni když dole bydlela babička. Ta jakmile slyšela, že se naši začínají hádat nebo něco řešit okamžite vyběhla po schodech a hned to s nimi začala řešit taky. To nebylo manželství o 2 lidech ale o 3ch. A tohle jsem odmítla akceptovat, protože moje matka je úplně stejná a táta to taky bohužel dělá.
@SarinkaSar1 Tak pokud vím zakladatelka nikde nepsala, ze mu to oznámila tak jak píšeš - vystěhuje se nebot chci další dítě. Pouze psala, že se i o tomhle bavili a on odmítl a že ona to akceptuje. Nechápu proč jí za to všichni nadávají, když se jen s otcem normálně o tom pobavila.
Píšeš že nemáš peníze. Plat máš slušný, výdaje u otce budou minimální. Kam ty peníze dáváš a pokud je nemáš, kde je budeš brát až bude dražší pronájem?
otázky, samý otázky.
@Anonymní píše:
Zakladatelko nevím proč te tu kvuli tomu dotazu na otce tak kamenuji. Mne to prijde uplne normální když si dospělí lidé proberou všechni dostupné možnosti. A i odstěhování otce je jedna z nichMimochodem není to nic nestandardního - muj kolega v práci takhle po vzájemné dohodě vyměnil byt rodičů 4+kk za 2+1 podnájem. Rodicům menší byt vyhovuje, pač už jsou jen dva v důchodu a jemu s rodinou se ulevilo, pač mají více místa. Rodičům dává niake peníze jako kompenzaci. Jinak podle mně každý rozumný rodič, i ten tvůj otec, chce pro své dítě to nejlepší - tedy nevím proč by si se měla stydet nebo tě měli tady hanit za to, že jste se i o téhle možnosti spolu pobavili.
Obecně si myslím, že pokud důchodce nebo skoro důchodce bydlí sám ve velkém bytě-domě a přitom jeho dítě se krčí s vnoučaty v niakem krcálku a jemu je to jedno i když by šlo se dohodnout a byty v klidu vymenit, tak si tu nevšímavost mladší generace zaslouží. At se pak důchodci nestěžují, že za nimi děti nechodí, když se k nim chovají taky takhle. Doma to mám taky tak. Moji rodiče mají velký dvojgenerační barák, ale normální domluva typu oddělit domácnosti s nimi nikdy nebyla. Takže jsem se na to vyprdla a odstěhovala jsem se k manželovi cca 100 km od nich do našeho vlastního domku. Takže teď na důchod zůstali sami - ale je to jen výsledek jejich jednání, kdy odmítli respektovat soukromí mladé rodiny. Vůbec kvůli tomu nemám špatné svědomí a rovnou jsem jim řekla, at počítají s tým, že pokud se jim zhorší zdravotní stav, dům si mají předat a půjdou do domova důchodců když odmítli návrh žít v jednom domě s oddělenými domácnostmi. Skutečně nebudu mít na to abych za nimi každý den 100 km dojížděla, anebo abych již usazenou rodinu kvůli nim celou stahovala zpátky. Jak si ustlali, tak budou spát. A stejné jednání očekávám i od svých dětí - že budou chtít žít vlastní život a ne ho obětovat niakemu zapšklému důchodci se kterým se nejde na ničem dohodnout.
On je rozdíl vyměnit byt za byt a říct otci, ať se odstěhuje, když nemá kam. Mmch tvoje jednání s rodiči taky není nic moc, buď bude po tvém nebo nic.
@terien píše:
On je rozdíl vyměnit byt za byt a říct otci, ať se odstěhuje, když nemá kam. Mmch tvoje jednání s rodiči taky není nic moc, buď bude po tvém nebo nic.
Nevím co je na tom zvláštní chtít mít ve věku 40 let soukromí, klidně v jednom baráku. Mimochodem moje rodiče neznáš, tak nevím proč mně odsuzuješ. Má matka byla například schopná chodit tajně v noci do naší manželské ložnice, když jsme tam s manželem spali a já byla těhotná a koukat jak ležím - jestli v poloze, kterou ona považuje za správnou. A pak mi klidně ráno při snídani říct svůj názor, že ležím blbě a ještě tohle klidně vytáhnout i před návštěvou. Nebo když jsem řekla, že plánujeme třetí dítě, tak měla hysterický záchvat, že tohle ona nedovolí, abychom ho počali pod její střechou. Přitom nejde o finance ani o to, že by se ona musela starat o vnoučata. Přitom jsem její jediná dcera, a tedy jiné vnoučata od nikoho mít nebude. Ale to třetí jí prostě vadí neskutečně protože ona ho neschválila.
Ńo tak já bych to udělala asi takhle…najdi si byt v jiném městě i školu…syn to prostě musí pochopit, pokud nechcete do smrti žít namačkani a ještě s rodičem…´všude je ´plno práce i bytu/domu stačí hledat…
@Anonymní píše:
Nevím co je na tom zvláštní chtít mít ve věku 40 let soukromí, klidně v jednom baráku. Mimochodem moje rodiče neznáš, tak nevím proč mně odsuzuješ. Má matka byla například schopná chodit tajně v noci do naší manželské ložnice, když jsme tam s manželem spali a já byla těhotná a koukat jak ležím - jestli v poloze, kterou ona považuje za správnou. A pak mi klidně ráno při snídani říct svůj názor, že ležím blbě a ještě tohle klidně vytáhnout i před návštěvou. Nebo když jsem řekla, že plánujeme třetí dítě, tak měla hysterický záchvat, že tohle ona nedovolí, abychom ho počali pod její střechou. Přitom nejde o finance ani o to, že by se ona musela starat o vnoučata. Přitom jsem její jediná dcera, a tedy jiné vnoučata od nikoho mít nebude. Ale to třetí jí prostě vadí neskutečně protože ona ho neschválila.
Je úplně hrozná, proto jste s ní bydleli v jednom (jejím) domě
a když nepřistoupila na tvoje podmínky, tak tady máš domov důchodců bábo. Ono je i něco mezi tím, ale to je asi zbytečný vysvětlovat. Mmch já bych s dcerou a jejími dětmi nebydlela ani za nic.
@terien Ten její dům jsem jí za své vydělané peníze komplet zrekonstruovala, koupila jsem jim auto - je psané na ne, ne na mně. Cokoli si řeknou jim koupím, za své peníze - a neřeším to a na barák si nedělám žádné nároky, je jejich a nepočítám s tím že bych ho někdy dědila, at i ho klidně nechají nebo prodají, mně to nezajímá. Mám vlastní byt v Praze, plus s manželem máme dva baráky v jiných městech. Skutečně mi moji rodiče nedělali žádné samaritáni co by se ujali chudé dcery co se neumí uživit a dělá jen děti. Jinak bydlela jsem u nich jen do 18 let, pak jsem odešla do zahraničí na studia a i tam zůstala. Bydlela jsem v jejich domě jen pak v době kdy se dělala ta rekonstrukce, kterou jsem kompletně zaplatila, a shodou náhod jsem byla tehdy těhotná. A už tohle spolu bydlení ukázalo jak by to asi vypadalo dlouhodobě. Možnosti bydlení v jedno domě jsem s nimi probírala nespočet krát, bohužel odmítli respektovat soukromí, takže jiná cesta než žít odděleně není.
@Anonymní píše:
@terien Ten její dům jsem jí za své vydělané peníze komplet zrekonstruovala, koupila jsem jim auto - je psané na ne, ne na mně. Cokoli si řeknou jim koupím, za své peníze - a neřeším to a na barák si nedělám žádné nároky, je jejich a nepočítám s tím že bych ho někdy dědila, at i ho klidně nechají nebo prodají, mně to nezajímá. Mám vlastní byt v Praze, plus s manželem máme dva baráky v jiných městech. Skutečně mi moji rodiče nedělali žádné samaritáni co by se ujali chudé dcery co se neumí uživit a dělá jen děti. Jinak bydlela jsem u nich jen do 18 let, pak jsem odešla do zahraničí na studia a i tam zůstala. Bydlela jsem v jejich domě jen pak v době kdy se dělala ta rekonstrukce, kterou jsem kompletně zaplatila, a shodou náhod jsem byla tehdy těhotná. A už tohle spolu bydlení ukázalo jak by to asi vypadalo dlouhodobě. Možnosti bydlení v jedno domě jsem s nimi probírala nespočet krát, bohužel odmítli respektovat soukromí, takže jiná cesta než žít odděleně není.
A jak tě tedy ta možnost vůbec napadla, když víš, jaká je? Proč, když máš několik jiných nemovitostí? To přece vůbec nedává smysl.
@terien Já nepsala, že to byl můj nápad - to moji rodiče tohle navrhovali. Já jim na to řekla, že ok ale jedině za podmínky oddělení domácností - tj. oddělit patra domu na dvě samostatné domácnosti. A uvedla jsem i důvod proč to chci jako jedinou podmínku - že jsem viděla co s jejich vztahem dělalo neustálé zasahování babičky (matčiny matky, a matka se chová jako ona). Že táta když byl mladší tak babiččino neustále zasahování do jejich vztahu xkrat řešil tím, že se odstěhoval, protože toho měl již plné zuby, pak mámu podvádel protože babička se taky vyjádřila ve stylu že další než jedno dítě své dceři nedovolí počít a tedy jim chodila v noci do ložnice neohlášeně, aby náhodou neměli sex - to samé po x letech říkala moje matka mně, i když sama si zažila co tohle za peklo dělalo v jejim vlastním manželství, pač táta moc další děti chtěl. Osobně bych s nimi neměla problém bydlet, aby měli blíž k vnoučatům a hezké staří v kruhu rodiny, ale odmítám abych byla neustále sledována a buzerována já i můj manžel za vše co si rozhodneme bez jejich schválení.
Zakladatelko nevím proč te tu kvuli tomu dotazu na otce tak kamenuji. Mne to prijde uplne normální když si dospělí lidé proberou všechni dostupné možnosti. A i odstěhování otce je jedna z nich
Mimochodem není to nic nestandardního - muj kolega v práci takhle po vzájemné dohodě vyměnil byt rodičů 4+kk za 2+1 podnájem. Rodicům menší byt vyhovuje, pač už jsou jen dva v důchodu a jemu s rodinou se ulevilo, pač mají více místa. Rodičům dává niake peníze jako kompenzaci. Jinak podle mně každý rozumný rodič, i ten tvůj otec, chce pro své dítě to nejlepší - tedy nevím proč by si se měla stydet nebo tě měli tady hanit za to, že jste se i o téhle možnosti spolu pobavili.
Obecně si myslím, že pokud důchodce nebo skoro důchodce bydlí sám ve velkém bytě-domě a přitom jeho dítě se krčí s vnoučaty v niakem krcálku a jemu je to jedno i když by šlo se dohodnout a byty v klidu vymenit, tak si tu nevšímavost mladší generace zaslouží. At se pak důchodci nestěžují, že za nimi děti nechodí, když se k nim chovají taky takhle. Doma to mám taky tak. Moji rodiče mají velký dvojgenerační barák, ale normální domluva typu oddělit domácnosti s nimi nikdy nebyla. Takže jsem se na to vyprdla a odstěhovala jsem se k manželovi cca 100 km od nich do našeho vlastního domku. Takže teď na důchod zůstali sami - ale je to jen výsledek jejich jednání, kdy odmítli respektovat soukromí mladé rodiny. Vůbec kvůli tomu nemám špatné svědomí a rovnou jsem jim řekla, at počítají s tým, že pokud se jim zhorší zdravotní stav, dům si mají předat a půjdou do domova důchodců když odmítli návrh žít v jednom domě s oddělenými domácnostmi. Skutečně nebudu mít na to abych za nimi každý den 100 km dojížděla, anebo abych již usazenou rodinu kvůli nim celou stahovala zpátky. Jak si ustlali, tak budou spát. A stejné jednání očekávám i od svých dětí - že budou chtít žít vlastní život a ne ho obětovat niakemu zapšklému důchodci se kterým se nejde na ničem dohodnout.