Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
V Praze je úplně normální bydlet ve spolubydlení kolem 30ti. Ale určitě bych ti doporučil internetové seznamky, jestli se chceš seznámit. Sice tam narazíš na spoustu chlapů, kterým jde jen o jedno, ale když vydržíš tak najdeš někoho pravýho
@Anonymní píše:
Já jsem se po škole přestěhovala do Prahy a tady jsou nájmy extrémně vysoké. Platím 10 000 za pokoj a vydělávám 25 čistého, takže si samostatný byt za 20 tisíc nemůžu dovolit a koupě za x milionů vůbec nepřipadá v úvahu.
Jenže čekat na prince na bílém koni, který přijede a vše poplatí, je taky trochu mimo.
Nevím, co děláš, ale mít takový plat po VŠ v Praze je trochu, jak to říct, zajímavý… Navíc už máš nějakou praxi, že jo a donedávna ještě ekonomika rostla a byli jsme v konjunktuře.
Takže práce tě nebaví a máš za ní málo peněz. Tím bych fakt začala. Působíš taky dost nesebevedome a neprubojne, to je další věc. Fakt s takovou konstelací nemůžeš čekat, že tě zachrání chlap
Pokoj v Praze lze sehnat okolo 7-8 tisíc celkem běžně, takže platíš moc.
Za tu desítku seženeš občas i malou garsonku.
Co tě baví?
Cos vystudovala, máš šanci na zlepšení platové situace, až se přežene krize, která teď nastane?
Ja půjdu proti proudu a poradím zaměř se na práci a na sebe. Najdi si třeba brigádu, vzdělávaj se, hledej co tě baví. Žít z jednoho platu je zoufalství (znám to).
Sama jsem byla déle než ty, zkoušela jsem seznamky, některé akce byly dokonce moc fajn. Ale vztah přišel až v momentě, kdy jsem se se sebou smířila. Měla jsem vyřešené bydlení, před sebou pracovní postup…no, letos mu bude 35, „trčím“ doma na druhé RD a moc si to užívám.
@Anonymní píše:
Já jsem se po škole přestěhovala do Prahy a tady jsou nájmy extrémně vysoké. Platím 10 000 za pokoj a vydělávám 25 čistého, takže si samostatný byt za 20 tisíc nemůžu dovolit a koupě za x milionů vůbec nepřipadá v úvahu.
Tak se asi budeš muset odstěhovat. 10 000 za pokoj mi teda přijde extrém.
Osobně platím hypo 11000 za barák, za novostavbu. Sice za Prahou, ale furt mi to přijde rozumnější než tenhle způsob bydlení.
Nevím, spolubydleni mi pro soukromý život prijde úplně nevhodné. Pokud se budeš pak chtít setkávat jen u partnera, bude to hodně zvláštní a nikoho to, myslím, dlouhodobě bavit bebude.
Chápu, že to není jednoduché, ale už máš 3 roky po škole, mohla bys být zajištěnější. Minimálně v tom bydlení.
A proč nezměníš práci? Protože jestli jsi studovala do 25 let, tak máš titul Mgr. nebo Ing. a s tím mít 25 čistého je teda nic moc na Prahu, tolik mají kolem mě lidi s učňákem a to nežijeme v hlavním městě. ![]()
Taky to na mě působí, jak píše @Mango_Lassi, jako bys hledala zachránce, co tě vytáhne z problémů. Ale takovému zřejmě nemáš moc co nabídnout.
Z opačného pohledu, mě by chlap v tvém postavení absolutně neimponoval. Ale já jsem už výrazně starší a mám už jiné požadavky. Ale bydlení a práce je jedna ze základních věcí, které musí mít vyřešené.
@Kockazvysocan píše:
Tak se asi budeš muset odstěhovat. 10 000 za pokoj mi teda přijde extrém.
Osobně platím hypo 11000 za barák, za novostavbu. Sice za Prahou, ale furt mi to přijde rozumnější než tenhle způsob bydlení.
Nevím, spolubydleni mi pro soukromý život prijde úplně nevhodné. Pokud se budeš pak chtít setkávat jen u partnera, bude to hodně zvláštní a nikoho to, myslím, dlouhodobě bavit bebude.Chápu, že to není jednoduché, ale už máš 3 roky po škole, mohla bys být zajištěnější. Minimálně v tom bydlení.
11 tisíc, to máš hypotéku na 50 let?
Nebo kde se prosím dá sehnat barák novostavba za Prahou do 3 mega?
@Anonymní píše:
To, že nemám partnera a s tím souvisí i to, že nejsem schopna tolik ušetřit, protože vše platím jenom z mé výplaty… Zkrátka člověk má jiné priority než ve 20 a nějaké lepší zázemí k tomu taky patří. V podstatě pořád žiju jako nějaký student - ve spolubydlení.
takže potřebuješ partnera, abys usetřila?
Jo a nechápu co tu lidi mají s tím bydlením. Brát si hypotéku, když si třeba najdeš chlapa taky s hypotékou a pak půjdeš na mateřskou a budete platit dvě hypotéky, mi nepřijde rozumné.
@Anonymní píše:
Ahoj,
je mi 28 let a po rozchodu se svým prvním klukem a následně ročním vztahem, jsem žádný další vážný vztah neměla.
Do těch 25 let jsem to neřešila,, říkala jsem si, však on někdo přijde, ale nestalo se.
Začínám být zoufalá, chtěla bych už budovat rodinný život a žít v páru, mít děti…
Vzhledem k tomu, že si vše platím celý život sama, tak mám malou finanční rezervu a neušetřím tolik peněz. To je další z důvodu, proč se cítím tak špatně. Bude mi pomalu 30 a nemám nic - ani vztah, ani svůj majetek a ani pořádně práci, co by mě bavila.Budu ráda za vaše zkušenosti, jestli jste někdo nebyl v podobné situaci.
Kamarádky mi říkají, že nechápou proč nikoho nemám a rodiče si mysli, že jsem asi lesba.
Tak prozatím zůstaň ve spolubydlení pokud ti tam nic jiného nevadí a časem až si někoho najdeš se uvidí. Ono se to asi snadno píše někomu kdo nikdy bez partnera nebyl, ale nic jiného se nedá poradit. člověk vždy najde když to vzdá a nehledá. Zase ti není tolik let. Teď třeba nikoho nemáš, za půl roku nebo rok mít můžeš. Také můžeš natrefit na někoho kdo nějaké bydlení má. Všichni asi nebydlí ve spolubydlení a když vám to půjde, budete žít spolu tam. Nehrotila bych to. Ono to ani jinak nejde ovlivnit. Vztah se nedá koupit jako auto.
@Serpentini píše:
Jo a nechápu co tu lidi mají s tím bydlením. Brát si hypotéku, když si třeba najdeš chlapa taky s hypotékou a pak půjdeš na mateřskou a budete platit dvě hypotéky, mi nepřijde rozumné.
Také si myslím že pokud je člověk sám nemá cenu se takhle vázat do dluhů. Pořád se pak musí řešit co s majetkem.
@Kockazvysocan píše:
Taky to na mě působí, jak píše @Mango_Lassi, jako bys hledala zachránce, co tě vytáhne z problémů. Ale takovému zřejmě nemáš moc co nabídnout.Z opačného pohledu, mě by chlap v tvém postavení absolutně neimponoval. Ale já jsem už výrazně starší a mám už jiné požadavky. Ale bydlení a práce je jedna ze základních věcí, které musí mít vyřešené.
No myslím si že takhle po internetu se nedá hodnotit co může kdo nabídnout nebo ne. Z pár vět nic nevyčteme. Třeba je to fajn, ochotná a jinak hodná a spolehlivá ženská. Není vše o majetku a o penězích. Je mi z toho někdy na zvracení.
Ano, teď když to po sobě čtu, tak vidím, jak mě to už poznamenalo. Být věčně sama, nespokojená… chodit do práce, z práce, jít cvičit, občas s kamarádkami a tohle pořád dokola.
Fakt jsem v tomhle směru exot a i ty nejhloupější a ošklivé holky ze střední jsou už dávno vdané.
Sebevědomí už bohužel nemám vůbec… a myslím, že to bude čím dal horší.
Jinak VŠ mám ekonomického směru, takže to, co každej druhej tady v Praze…
@Arturus píše:
11 tisíc, to máš hypotéku na 50 let?Nebo kde se prosím dá sehnat barák novostavba za Prahou do 3 mega?
Nemám hypotéku na 50 let a určitě tu nebudu psát lokalitu. Ale dá se, nebo teda dalo se.