Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@kdochcekam Musí popřemýšlet o tom, jak si to uspořádat jinak. A jen odvětit, že to nejde, že nejsou možnosti
Můj muž dělá velké nákupy o víkendu sám, s pomocí starších dětí, píšu podrobný seznam, ale už v tom mám praxi, dělám si zběžné jídelníčky na celý týden, přiznám se, že i podle letáků, podle toho, co mají právě v akci. Já si potom dokupuju drobnosti - pekárna, masna, zelenina, nemusím a nechci s menšími dětmi zajíždět do supermarketů a ztrácet tak čas. Navíc nejmenší je astmatička, často nemocná, nechci aby chodila mezi masy lidí. Hodně času se tím ušetří, protože z čeho chci vařit, mám doma
Máme dvě lednice a v jedné přihrádku, kde jsou jen suroviny na vaření. A vím, že mi odtud nikdo nic nevezme. Kdyby to dělali tak nějak podobně, tak budou mít suroviny doma, ušetří čas a možná i peníze.
Šlo hlavně o to, aby i ona našla způsoby, jak si ten čas uspořádat lépe, aby byli doma dřív a děti se zklidnily.Moc mě mrzí, že tu nemáme možnost e-tesca, nákupu přes internet, využívala bych, hojně ![]()
@kdochcekam Muž a dcera si o víkendu rádi přispí, já a ostatní děti jsme naopak skřivani a po jídle se pídíme, sotva proloupneme oči, umřeli bychom, čekat na ně, než se vzbudí
Ale taky mám ráda tu pohodu a klid, když nikdo nikam nespěchá. Ne vždy se to tedy povede, protože já někdy chodím v sobotu do školy(občas, ne pokaždé) a muž do práce nebo jezdí se synem na závody(taky ne každou sobotu).O to větší svátek, když se sejdeme všichni celý víkend doma. Během soboty se nějak snažíme pořešit i ten velký nákup, právě proto, že neděli máme všichni volnou a společnou.
@Denisa56 píše:
Asi ještě nemáš zkušenost s chlapcem ve vývinu. Někteří jsou opravdu výživní. To by ses k tomu sporáku mohla nastěhovat na plný úvazek. Můj bratranec v tomhle věku snídal např deset housek a k tomu pil kakao z vázy, protože tak velkej hrnek babička neměla. Když míchaný vajíčka, tak minimálně ze šesti vajec, k obědu půl pekáče čehočokoli, nebio třeba patnáct knedlíků. A byl jak tyčka. Jen v tý době měl prostě pořád hlad a když se zasytil, tak to bylo vždycky jen na chvíli. Přešlo to jak dokončil pubertu.
Hádám nejsi z rodiny, ale tohle mi něco připomíná, a to mého synovce. ten k nám docházel každý den rovnou ze školy, měl čas na autobus, tak aby nepostával někde venku. Noa taky něco „malého“ pojíst po školním obědě. Takže většinou vymetl co našel. A když nezbylo, tak prostě jenom skromně půl bochníku chleba s něčím. A jednou jsme měli na kamnech hrnec těstovin s nastrouhanou zeleninou a odpadem masa pro psy - no a došel do pracovny, pomlaskával si a prý - teto dobrý to bylo, moc, jenom málo kořeněný. Sežral toho půl hrnce. Toliko k té pubertě. Jo a vyrostl z něho chlap ke dvěma metrům a téměř metráku živé váhy.
Taky počítám, že přijde doba, kdy po mé dobře míněné a výživné teplé večeři ještě pár krajíců syn sní, ale zatím tedy ne, zatím ta večeře stačí a primárně ho to učit nechci
Synovi bude jedenáct.
Jo to pak člověk pochopí pohádky o Otesánkovi. A hledá, kam by vylezl na strom, než se chlapec trošku zasytí.
Ale k zakladatelce - mně se zdá, že ona prostě čeká na nějaký zázrak či co. Protože já chápu, že třeba přijde domů pozdě, anebo že by se jí těžko hledala práce na zkrácený úvazek, ale na druhou stranu, pokud chce něco změnit, tak musí začít ne u těch dětí, ale hlavně u sebe a u manžela. Udělat si ten čas na rodinu, trošku přeorganizovat ten život. Protože jinak nezmění nic. Může být, že jeden rodič chodí opravdu pozdě domů, ale pak zkrátka musí nastoupit ten druhý a suplovat ho. Tedy ne že budou chodit pozdě oba.
Kdyz to ctu zpetne, tak to vypada, ze tu utocim, coz tedy jsem nechtela.
Moje hlavni myslenka byla, ze mate na vsechno strasne malo casu. Tak nejak jsem z prispevku vycetla, ze domu prijdete v 6, deti chodi spat v 8. Za 2 hodiny musite stihnout uvarit veceri, napsat ukoly, nachystat veceri na stul, najist se, uklidit po veceri, hygiena, nachystat veci do skoly na druhy den, uklidit pokojicek… To je mazec a to se v klidu v nejake pratelske atmosfere, zvladnout neda. Na tom se asi i shodneme.
Podle me by stacila hodina navic a dalo by se to vse zvladnout s vetsi eleganci. Kdyz se na to podivate, jsou to jen same povinnosti, kde je nejaka zabava? Probiha nekdy treba „deti, vcera jste mi moc pomohly, tak pojdte, skocime si do cukrarny“, „dneska je naaaadherne, to je dobre, ze mate uklizeny pokojicek, to dnes pujdem na chvili na hriste/kolo“ A to myslim jit na hodku, ne na cele odpoledne.
Pak dalsi moje myslenka byla, ze ted je idealni doba to zmenit, zatlacit na zamestnavatele, rozhlidnout se treba jinde, ale nevim, v jakem oboru pracujes…jen ze ted je lidi nedostatek a clovek ma lepsi vyjednavaci pozici.
No a pak tu tedy vlastne nezaznelo, co manzel, jak ten je zapojeny do chpdu rodiny a domacnosti a jak probihaji vikendy. Jestli je to opravdu jen zalezitost vaednich dnu a nebo vikendy nejsou o moc lepsi.
@inkakřivák píše:špatně jsme se pochopily, já to říkám jako obecně, že ženy se za něčím pořád honí, chtějí nosit kalhoty a pak nestíhají, jsou ve stresu, vřískají po dětech, vřískají po manželech a celá rodina jde do kopru, že si to právě ženy dělají samy. A já čím dál tím víc zjišťuju, že to prostě nechápu.
To je emancipace špatně pojednaná. Doporučuji přečíst dnešní rozhovor s Prekopovou v příloze Dnes, Mladá fronta či jak se to jmenuje. A hlavbně - stanovit si, co je a co není důležité. propána to vyváření - beru, když je čas nebo je to koníček. Ale honit se, když ho nemám a zaklínat se zdravím? Co je nezdravého na tvarohové pomazánce třeba, na chlebu a zelenině? Anebo ten úklid. Pokud se nebrodíte špínou, nelepíte k podlaze, vážně musí být okna tak naleštěná a prádlo v komínkách? Musí se všechno a stále žehlit? Naco? věřte mi, nic neuteče rychleji než dětství vašich dětí. A ty si nebudou nikdy pamatovat to, že jste měli naškrobené záclony, ale to, jak jste si udělali u vody ohen a opíkali buřty a táta zakopl a vletěl do té vody a byl jako čuně. Asi tak. A tahle vzpomínka bude možná jednou to nejcennější. takže k té emancipaci - tohle peklo si děláme převážně samy. zapojte rodinu, i ta práce doma může být zábava, a hlavně si darujte čas.
Příspěvek upraven 30.03.17 v 14:57
@Janina81 píše:
Já nevím, ale aby třeba vysokoškolačka se dvěma jazykama musela měnit práci za Lidl - no potěš… to si myslím, že fakt lepší pohoda v domácnosti nebude.
Hele, to byl priklad, u kancelarsky prace je to podle me snadnejsi. Delala jsem financni manazerku, ted uz delam uplne neco jineho, kde muzu pracovat z domova a do toho si financema privydelavam na zivnost. Proste uz nemuzu mit pod sebou 20 lidi a jezdit po sluzebnich cestach a domu chodit v 7…ne se 3 detma.
Sla jsem dolu se vsim-s penezma, s odpovednosti, s urcitou prestizi. Ale nelituju, jsem rada, ze se muzu venovat rodine a muzu mit 3 deti. ![]()
A museli jsme velke rodine prizpusobit vsechno a dost lidi to nechape. Neporidili jsme si zadne honosne sidlo na velkou hypoteku jako kolegove, nejezdime v luxusnich limuzinach (mame slusny MPV, kam naskladame deti i kocar), nechteli jsme
Byt svazani zadnymi dluhy, mit rozumny vydaje, oba jsme sli po zalozeni rodiny dolu. Proste jsme si prali velkou rodinu a tomu vse uzpusobili. A i tak jsem to myslela, je jedno kolik ma clovek vysokych skol nebo kde bude zamestnany, jde o priority.
@kdochcekam píše:
O ničem takovém zakladatelka nepsala. vycházím z toho, že mají oba „normální“ pracovní dobu. Školák snad může odvést mladšího a sám sebe pak do družiny.Stejně tak domů odpoledne. Maminka pak nemusí ztrácet čas vyzvedáváním, když už děti čekají doma
![]()
Tak to zakladatelka nepsala, jak je na to s prací manžel, to je pravda. Ale vycházím ze situace u nás, kdybych já pracovala na plný úvazek.
Jinak dcera jede klidně autobusem do školy sama i na kroužky si zajde a já jí vyzvednu tam. Ale aby mladší vodila do školky, tak to si nerisknu. Nikdo to tady ani nedělá, musí předávat dospělý nebo dítě alespoň nad 10 let. Dceři ve 3. třídě také klíče od domu dát nechceme, protože je to komplikovanější, musí si odblokovat zabezpečovačku a je o strach, aby jí tam někdo nevlezl. Tady vykrádaly domy i za bílého dne. Něco jiného je, když už je jeden z nás doma, to klidně přijede sama i ze školy.
Btw. u nás může dítě ze školky vyzvedávat jen zletilá osoba, i kdyby šlo o staršího sourozence…
@Mar__tanka1983 Moje osmiletá dcera v pohodě mladší ze školky vyzvedává, ale jsme na vsi…
@EmmaAnna Nepsala jsem, že jsme v šest doma. Psala jsem, že je vyzvedávám v 16:30 a doma jsme kolem 17. Když jdeme nakoupit, tak max v 17:30, ale to je spíš výjimečné. Nákupy se snažím řešit bez nich.
Pokud příjdeme v 5 a v 8 chodí spát, tak si myslím, že alespoň oblečení, co měli na sobě si dokážou uklidit (špinavé do prádla, zbytek poskládat). Na velký úklid mám uklizečku, po dětech chci uklidit opravdu jejich roztahané věci.
@Lenka_Hal Děkuji, asi se zaměřím spíš na ten způsob té komunikace, asi jsme se nevědomky dostaly někam, kam jsme ani sami nechtěli.
@inkakřivák píše:
Hádám nejsi z rodiny, ale tohle mi něco připomíná, a to mého synovce. ten k nám docházel každý den rovnou ze školy, měl čas na autobus, tak aby nepostával někde venku. Noa taky něco „malého“ pojíst po školním obědě. Takže většinou vymetl co našel. A když nezbylo, tak prostě jenom skromně půl bochníku chleba s něčím. A jednou jsme měli na kamnech hrnec těstovin s nastrouhanou zeleninou a odpadem masa pro psy - no a došel do pracovny, pomlaskával si a prý - teto dobrý to bylo, moc, jenom málo kořeněný. Sežral toho půl hrnce. Toliko k té pubertě. Jo a vyrostl z něho chlap ke dvěma metrům a téměř metráku živé váhy.
To s tím žrádlem pro psy mi připomnělo historku, jak přišel chlap hladovej z práce a ohřál si hrachovou polívku, co stála na plotně. Pak přišla domů manželka a on hlásil, že už je najedenej, že si dal tu hrachovku. Načež mu ona odvětila, že v tom hrnci byla jen nalitá voda, aby se odmočil. ![]()
A tomu mýmu bratranci je dneska už skoro šedesát. A taky je to chlap jak hora. ![]()