Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Pamina děkuji, určitě je to i tím, že je to má první práce a nemám zkušenosti. Chci se snažit to co nejvíc minimalizovat
Ahoj,
myslím, že je rozdíl mezi chronickým stresem a nespokojeností v práci a nárazovým stresem. Nárazový stres si myslím, že je standardní v každé nové práci, ze začátku si člověk není jistý tím, co dělá, učí se, dělá chyby, má nové zodpovědnosti… Taky může být nárazový stres v oborech, kde je vyšší a nižší sezóna, takže typicky účetnictví, kde před je před závěrkama dost práce, takže je člověk v takovém tom stresu jak před zkouškama na výšce nebo maturitou, který ho motivuje k výkonu.
Pokud ale v práci pociťuješ chronický stres a nespokojenost z toho prostředí, nadřízených, nebo nechuti k náplni práce, tak je to špatně a chtělo by to jinou práci. Takový stres ti opravdu může způsobit zdravotní problémy a je způsobený například cholerickým nadřízeným, nadřízeným, který hledá chyby na tvé práci (např. přepíše ti mail, který jsi napsala, jako kdybys byla neschopné děcko, které ani neumí psát, atd.). Může taky být způsobený nepříjemným prostředím (open space, zářivky, nedostatek kyslíku kvůli nečištěné klímě a zákazu otevírání oken…) nebo náplň práce, která ti nevyhovuje (20-30 ubíjejících meetingů za týden
)…
V tom druhém případě pak ten stres začneš nejdřív cítit v neděli večer, jako že se netěšíš do práce, pak to bude už v neděli dopoledne, pak začneš cítit stažený žaludek už v sobotu večer a končí to tím, že už ani pátek večer si nedokážeš užít, protože je ti špatně z toho, že budeš muset v pondělí znova do práce.
Z vlastní zkušenosti Ti můžu říct, že tak to není určitě normální a nedá se tak dlouhodobě pracovat. Celkově jsem měl 4 práce, jednu 3 roky při studiu, další 4 roky po studiu jako první práci na plný úvazek, po této jsem byl 1 měsíc v hrozném korporátu a nakonec jsem teď už přes 2 roky v aktuální práci… V žádné z těch prací, kde jsem strávil déle než 1 měsíc, jsem ten chronický stres absolutně nepociťoval a bylo příjemné tam chodit, naopak se třeba i člověk těší na fajn lidi do práce… Ta práce, ve které jsem vydržel měsíc, byla přesně to, co popisuju nahoře. Takže pokud budeš někde spatřovat tyto znaky, rozhodně to není normální, nezvykej si na to a v zájmu svého duševního (a taky fyzického) zdraví je nutné co nejdřív práci změnit.
@smile_xxx mam zpětnou vazbu od nadřízeného a velmi pozitivní, chválí mě…
Spis si v práci nevěřím, mam strach, ze nezvládnu vést schůzky s klienty, ze nám kšeft nedopadne, jak jsem psala, jde o velké peníze nejen pro firmu, ale výdělek také pro mě. Jsem nervozni před schůzkou v samotném průběhu uz je to pak v klidu, většina našich zákazníků je v pohodě…
@Anonymní píše: Více
Podle mě je to na zacatecnika moc. Vedes schůzky s klienty, kde jde o velké peníze. Mlady zacatecnik?..Za mě jsi zneužita k této dost odpovědné práci a nadřízený to ví, tak Te chválí a ceka se, jak to zvládneš. Mas dvě možnosti, buď zvládnout a hodně se posunout, ovšem neni to zadarmo. Anebo jim s tím seknout.
@smile_xxx píše: Více
Ideální je začít od píky na té nejnižší pozici a to sebevědomí právě budovat postupně. Tak se získává profesní sebevědomí. Proto v tom totálně plave. Dobra zpětná vazba nic neznamená, pokud se necítíš dobře a nemáš to profesni sebevědomí. Tak výdrž a buduje ho, nebo jiná, nižší pozice prozatím.
Moje zkušenost je, že si člověk na určité věci zvykne.
Když jsem měla na starosti první operační program, zhruba první dva roky jsem z toho byla pěkně vyklepaná. Z hlediska zaměstnavatele bylo potřeba, abych tu práci zvládla, a zároveň jsem věděla, že mě to profesně docela posune, takže jsem chtěla vydržet, ale ten stres byl zpočátku velký.
Teď už to se mnou ani nehne, a ačkoli nové projekty mají mnohem vyšší dotace a více zapojených subjektů, jsem v klidu.