Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak tchani volaji 1× za mesic. Ja se svoji mamkou mluvim tak 3× tydne a s tatou 1×. S mamou kecame o vsem. Co novejo, co dite, co kdo rikal atd. Je to fajn, ptz se zajimame jedna o druhou. S tatou je to horsi vola vetsinou kdyz uspavam dite a 45 minut mi vypravi co varil a nakonec me vzdycky necim zaukoluje. Coz me totalne toci.
@Hoa Mai Tak to máme úplně stejné ![]()
Častost volání přirozeně vyplývá z kvality vztahů, jaké s těmi lidmi máme. U tchýně, tety nebo kamarádky by mi ani denní volání nevadilo. Máme se rádi a volají, protože chtějí vědět, jak se máme a naopak. Moje máti volá, protože nikdo jiný není ochotný neustálé stěžování si poslouchat. Chodit k nám nechce, „musela“ by se totiž bavit i s dětmi, nedejbože hrát si s prckem, na to ona není. Ale monology, jak jí celý svět ubližuje, jí jdou skvěle. Víc než 2× týdně to nejsem ochotná poslouchat, mám pak zkaženou náladu na několik hodin..
Tak zakladatelko, dělej to jako já, když tě to obtěžuje, nezvedej jí to, nebuď otrok mobilu, já nezvedám spoustu hovorů, protože volají v nevhodnou dobu.
U nás tchýně volá zásadně manželovi. Je jí jedno jestli je v práci, jestli jsme někde s dětma, nebo je noc. Když se jí okamžitě neozve, tak je schopná zvonit každých 5 minut. Pak z ní vyleze, že jí praskla žárovka na záchodě, nebo půl hodiny mele o tom co viděla ve zprávách, co se dověděla od sousedky, ale na děti se nezeptá nikdy. To ale neřeším, děti pro ni nejsou vnoučata, pro ni jsou to obtěžující parchanti. Na víkend se vrací manžel z práce za náma na moravu a ona je schopná po něm chtít, aby okamžitě přijel zpátky do prahy a hned vyřešil proč jí nejde zvonek. Nebere ohled na nic. Volá minimálně 5× denně.
My si třeba s mamkou voláme takřka obden, co jsem doma na MD tak kolem oběda, když má v práci pauzu, tak si udělám chvilku a kecame
ale třeba tchyně ta ráda volá až po 9-10 večer a to moc nezvládám, vždy jen příteli, ale často to vyruší
![]()
Naprosto chápu, že ti to vadí. Tchán volá manželovi klidně i 12× za den, často hovor i 30 minut a víc a je to opravdu omezující a nemá žádné zábrany, pokud nevezme, tak volá i mně… Pokaždé řeší sebe a svůj problém, občas mám pocit, že si bez něj ani neutře pr.el. Nedávno mu volal, jaký má koupit kočkolit - my kočku nemáme, tchán 3 roky a najednou problém, dokonce chtěl pro chlapa přijet, aby s ním ten kočkolit jel koupit.
A podobné radosti jsou pořád, radí se s ním o úplně všem
Pokud nebere, nebo chce rychle končit, tak jsou výhružky a citové vydírání…
Naštěstí aspoň s tchýní jsme to vyřešili. Když se narodil první syn, tak tchýně volala i 5× denně a chtěla vědět o každém detailu synova života. To jsme vyřešili tak, že jsme se domluvili 2× týdně na hovorech přes Skype, že přitom i vidí děti.
@radkka píše:
To je dost smutné.
Co bych jí řekla? Že jsem dneska koupila v akci mlíko? Ano mám ji co říct, ale pochybuji o hodnotě té informace, toď vše.
@dianaa Ha, nemáme my stejnou mámu? ![]()
@radkka Víš co je nejhorší, já bych si i se svou mámou taky měla co říct, mám ji ráda a když má světlou chvilku, tak si hezky popovídáme třeba na celodenní návštěvě. Bohužel ona se nechává vézt na vlně negativismu a přesně, jak píše @dianaa, zabývá se převážně tím, jak jí celý svět ubližuje. Člověk pak ten rozhovor přetrpí, ale zkazí mu to náladu. A zkaženou náladu mám tím tuplem, když se mamka urazí, protože ona si chce povídat teď hned okamžitě a já často nemůžu. Kolikrát si říkám, že i tomu našemu batoleti jde snáz vysvětlit, že nemůže mít všechno hned a musí někdy počkat. No a když pak má někdo ještě takové rodiče, kteří nasadí psychický nátlak ve stylu „ty mě nemáš rád, kašleš na maminku, ta tvoje ženská (myšleno manželka) je ti přednější, než já“, tak se ani nedivím, že se s rodiči/tchánovci nechtějí bavit vůbec.
@kve-tinka píše:
Co bych jí řekla? Že jsem dneska koupila v akci mlíko? Ano mám ji co říct, ale pochybuji o hodnotě té informace, toď vše.
A právě to, že se se svojí vlastní matkou nedokážeš hodnotně bavit je smutné. Třeba to jednou pochopíš, až svoje děti vychováš, ony odejdou z domu a když s nimi budeš chtít jednou za měsíc mluvit, tak ti řeknou, že si s tebou nemají co říct. Moje matka je skvělá inteligentní žena, která ani neví, kde mají mléko v akci, má zájmy na jiné úrovni a především, je to člověk, který mě vychoval, který se mi věnoval, byl tu pro mě vždy, když jsem potřebovala a stále je mi oporou, takže i kdyby mi chtěla vyprávět o mlíku, tak jí budu poslouchat. Já totiž svojí matku ctím, vážím si jí a pokud začíná stárnout a je jí smutno, tak se k ní neotočím zády, bylo by mi ze sebe na zvracení.
@kve-tinka píše:
Co bych jí řekla? Že jsem dneska koupila v akci mlíko? Ano mám ji co říct, ale pochybuji o hodnotě té informace, toď vše.
přesně tak..prostě co se ti každý den stane na rodičáku..řekněme si to narovinu, je to celkem nuda..když přijde chlap z práce a vykládá co všechno se mu stalo a pak se zeptá mě co jsem dělala a tak..tak je mi to už trapné vykládat mu každý den to samé v podstatě..a mamce? co bych ji říkala..jak se máš? dobrý, co děti? dobry, co jste dělali? byli jsme venku jako každý den..co si vařila? nic ( syn jí ve školce, a dcera je ještě malá - zatím baští skleničky a sama pro sebe nevařim )…a co ty mami jak se máš? ale furt stejný pořád do práce z práce..jako slyšet tohle každý den, v podstatě to samé, tak to je telefon o ničem..raději zavolám např. jednou za 14 dní at si máme co říct…
@Hoa Mai Chápu, tak to má mamka s babičkou, neustále si jen a jen stěžuje, ale prostě je taková a proto jí snad její děti neodkopnou, má svůj věk, je sama a pokud jí potěší postěžovat si, tak to pustím jedním uchem tam, druhým ven a tím to hasne.
@radkka já se s ní umím hodnotně bavit…ale víš co, bydlí kousek od nás, takže já kolikrát s malým jdu jen tak po venku a stavíme se. Nemusíme si denně volat, někdy si pošlem email, s fotkou, vtipem… ![]()
Btw. to jsi napsala ty Jsme tři sourozenci, dva o dost starší než já, radost z toho nemáme ani jeden, ale je to naše máma. takže bych moc nemoralizovala…
@kve-tinka píše:
@radkka já se s ní umím hodnotně bavit…ale víš co, bydlí kousek od nás, takže já kolikrát s malým jdu jen tak po venku a stavíme se. Nemusíme si denně volat, někdy si pošlem email, s fotkou, vtipem…
Btw. to jsi napsala ty Jsme tři sourozenci, dva o dost starší než já, radost z toho nemáme ani jeden, ale je to naše máma. takže bych moc nemoralizovala…
To není moralizování, ano, máme své životy, své starosti, já jsem celé dopoledne ve škole, odtud letím do práce, z práce na brigádu, přijdu domu zničená, o domácnost se stará převážně manžel, na to už nemám sílu a někdy bych sebou nejradši praštila a nemám chuť mluvit s kýmkoli, ale je to moje máma, která mi toho obětovala tolik, že jí těch pár minut věnuji a ona je spokojená.
Nikde jsem nepsala, že z každého hovoru skáču radostí do stropu, psala jsem, že si matky vážím, ctím jí a proto i když nemám náladu jí ten čas věnuji. Ale někdo má holt problém porozumět psanému textu.
@radkka podle tebe mám problém v komunikaci, porozumět psanému textu… tvůj názor přežiju
![]()
@kve-tinka píše:
@radkka podle tebe mám problém v komunikaci, porozumět psanému textu… tvůj názor přežiju![]()
Evidentně ano a věř, že bych ani nečekala, že se takový člověk zastydí, na to by musel mít nějaké morální hodnoty. ![]()