Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Taky bych se svěřila kamarádce, jak už tu bylo psáno. Neříct o takové věci rodině musí být určitě hodně těžké, ale je to dospělá žena, která umí domyslet důsledky toho, co by se stalo, kdyby to mamince řekla dřív, a pak se náhodou ukázalo, že to tak není. Kromě toho asi s rodiči ani nebydlí, a zřejmě se nevídají každý den, tak jí to nebude tolik svádět.
Je samozřejmě strašné těžké představit si v té situaci sebe. Ale myslím, že po prvotním šoku bych se snažila kamarádku podpořit a do testů s ní bych šla, neříct to rodičům bych taky vydržela.
@Anonymní píše:
Díky za tenhle pohled
Pořád se v tom plácám, tápu a nevímMáme se koncem týdne s kamarádkou setkat, tak do toho nejspíš půjdu
Jen nejdřív půjdu za (ne)matkou s tím, že má poslední šanci na pravdu.
Jo, to mi přijde rozumné. Zeptat se ne-matky, zda to je opravdu pravda, že máš v plánu dělat test DNA, tak zda ti opravdu řekla pravdu. Bohužel i kdyby ti to potrvdila, tak stejně to bez testů nebudeš vědět na 100%.
Pak to říci kamarádce. Je otázka, zda jí říci vše jeden večer, nebo postupně. To bych řešila v průběhu večera dle její reakce. ![]()
@veada píše:
Taky bych se svěřila kamarádce, jak už tu bylo psáno. Neříct o takové věci rodině musí být určitě hodně těžké, ale je to dospělá žena, která umí domyslet důsledky toho, co by se stalo, kdyby to mamince řekla dřív, a pak se náhodou ukázalo, že to tak není. Kromě toho asi s rodiči ani nebydlí, a zřejmě se nevídají každý den, tak jí to nebude tolik svádět.Je samozřejmě strašné těžké představit si v té situaci sebe. Ale myslím, že po prvotním šoku bych se snažila kamarádku podpořit a do testů s ní bych šla, neříct to rodičům bych taky vydržela.
Přesně. Po telefonu bych to mamce neříkala a když bych si nebyla jista zda to vydržím, na víkendy bych si třeba něco naplánovala. Každopádně bych to mamce neřekla, jak to udělám bych nějak vymyslela. Už kvůli kamarádce.
@Anonymní píše:
Díky za tenhle pohled
Pořád se v tom plácám, tápu a nevímMáme se koncem týdne s kamarádkou setkat, tak do toho nejspíš půjdu
Jen nejdřív půjdu za (ne)matkou s tím, že má poslední šanci na pravdu.
Udelala bych to stejne. Nejdriv za matkou s tim, ze hodlas jit s pravdou ven pred bio rodinou.Ja myslim, ze tentokrat matka nelhala, nevidim jiny duvod, proc by ti cely zivot branila se se sestrou - kamaradkou stykat, ci vas rozestvat. Tohle proste do sebe zapada.
Kamaradce bych nasledne vse vyklopila. I s pochybnostmi, zda je vse pravda a jestli bude ochotna jit na testy.Byt v jeji kuzi, mela bych oci navrch hlavy, ale chtela bych znat pravdu a na testy sla bez vahani.
@Anonymní píše:
Mám pocit, že ji taky neznámAle neřekla bych to do ní, ona je takový srab, ta by spíš sejmula mě
No hlavně nepodcenovat psychiku člověka co lidí se usmívalo a druhý den si to hodilo
@zrnko píše:
Nechci virit další konspiracni teorie, ale…
Co když žádné mrtvé dítě nebylo?
Pseudomatka měla napr. poměr s jiným mužem, s tím otehotnela, ten ji hnusne odkopnul. Aby na to manžel nikdy nepřišel, vyměnila v porodnici žive devcatko za jine živé. Kdyby se manželovi něco nezdálo a nechal si testy, ona by si je nechala dělat taky a tím, ze ani ona by nebyla biologicka matka, žádná nevěra by se neprokázala. To by taky vysvětlovalo, proč nechtěla biosestru/kamarádku v blízkosti (připomínka jejího exmilence). Tím pádem sestry byt vůbec nemusí. Hlavne, pokud jsou stejneho veku.
@zrnko píše:
Nechci virit další konspiracni teorie, ale…
Co když žádné mrtvé dítě nebylo?
Pseudomatka měla napr. poměr s jiným mužem, s tím otehotnela, ten ji hnusne odkopnul. Aby na to manžel nikdy nepřišel, vyměnila v porodnici žive devcatko za jine živé. Kdyby se manželovi něco nezdálo a nechal si testy, ona by si je nechala dělat taky a tím, ze ani ona by nebyla biologicka matka, žádná nevěra by se neprokázala. To by taky vysvětlovalo, proč nechtěla biosestru/kamarádku v blízkosti (připomínka jejího exmilence). Tím pádem sestry byt vůbec nemusí. Hlavne, pokud jsou stejneho veku.
@zrnko píše:
Nechci virit další konspiracni teorie, ale…
Co když žádné mrtvé dítě nebylo?
Pseudomatka měla napr. poměr s jiným mužem, s tím otehotnela, ten ji hnusne odkopnul. Aby na to manžel nikdy nepřišel, vyměnila v porodnici žive devcatko za jine živé. Kdyby se manželovi něco nezdálo a nechal si testy, ona by si je nechala dělat taky a tím, ze ani ona by nebyla biologicka matka, žádná nevěra by se neprokázala. To by taky vysvětlovalo, proč nechtěla biosestru/kamarádku v blízkosti (připomínka jejího exmilence). Tím pádem sestry byt vůbec nemusí. Hlavne, pokud jsou stejneho veku.
No a nebo uplně jinak jedné ženě zemře milovaná dcera a ženě, která dítě nechce sestra v nemocnici po dohodě s matkou co jí umřelo dítě jí ho přenechá,,,protože je velmi podivné, že by u krádeže asistoval personal a také matky po porodu moc přístup na pokoje miminek neměli a hlavně jak by je vyměnila u miminek vždy někdo byl
@Anonymní píše:
Díky za tenhle pohled
Pořád se v tom plácám, tápu a nevímMáme se koncem týdne s kamarádkou setkat, tak do toho nejspíš půjdu
Jen nejdřív půjdu za (ne)matkou s tím, že má poslední šanci na pravdu.
Já osobně si myslím, že ti tentokrát neměla stávající matka proč lhát a asi bych se na konfrontaci s ní už vybodla a nechala to být. Mluvila bych rovnou s kamarádkou. Pokud je to rozumná kamarádka, tak i kdyby se nakonec ukázalo, že není biosestra, určitě by tě podržela nad vodou při dalším hledání. Ono něco jiného je kamarádky na smrt před tím, než si člověk pořídí vlastní rodinu, to je jasné, ale za kým jsme běželi dřív první, že jo
Ona to pochopí, neboj.
@Anonymní píše:
Achjo, opravdu NEVÍMUž jsem v koncích, mám tady seznamy variant a píšu k nim pro a proti, ale nic nevychází správně
Asi bych šla vážně na policii, pokud by se prokázalo, že (ne)matka zase lhala, už bych to dál nezvládala. Bojím se, že zase lhala, potom tohle řeknu kamarádce a co? Ona má další cca 2 týdny mlčet před svou rodinou, že tohle ví? Zjistím, že oni nejsou moje biorodina a budu vypadat opravdu divně
Přečetla jsem si tady po sobě celou diskuzi a je to jak z nějakýho dost blbýho filmu, kterýmu bych sama nevěřila, co na to potom oni?
Nejjednodušší řešení je nejsprávnější, tak to platí v matematice. Všechny krkolomné varianty vedou ke špatným výsledkům. Takže za mě - svěřit se kamarádce, jít na policii.
@Enmamma píše:
Nejjednodušší řešení je nejsprávnější, tak to platí v matematice. Všechny krkolomné varianty vedou ke špatným výsledkům. Takže za mě - svěřit se kamarádce, jít na policii.
Přesně tak. Occamova břitva. Už nic nekomplikuj, jenom si tím ještě víc zamotáš hlavu. Svěř se kamarádce. Není vám patnáct a jestli není úplně hloupá, tak vás podpoří. Ona si to mrtvé miminko tolik nepamatuje, neotřese to jejím životem tolik, jako kdybyste to řekla rovnou biomatce. Buď si řekne, že je to skvělé, když budou výsledky pozitivní, nebo že je to škoda, když budou negativní. Neznám člověka, který by se naštval, kdyby mu nejlepší přítel, kterého zná celý život, a já znám jeho rodinou situaci, řekl to, co potřebujete říct vy. Už jí není deset, aby vám „záviděla“, že jí kradete rodinu. Pokud má biomatka křehké zdraví, může potom u ní sondovat sestra - vytáhnout album, zkusit se poptat na mrtvé miminko. Trochu oživit vzpomínky, než to rovnou vyhrknout.
Tady ty případy odmítnutí a zapření atd. jsou podle mě extrémní. A pochybuju, že by matka byla naštvaná, když se jí vrátí mrtvé dítě. Možná říká, že by byla, ale vše se zlomí, až by to živé dítě viděla. Pak už na ničem nezáleží, ani na té bolesti, kterou si prožila.
Otázka je, jestli jí říkat o výměně atd. Pokud by po tomto nepátrala, tak bych jí to možná neříkala (ale ani nelhala).
Testy rozhodně za zády sestry nedělejte, to se vám nevyplatí. Sama vám určitě nabídne tuto možnost, až ji seznámíte s vaším případem.
@Anonymní píše:
Díky za tenhle pohled
Pořád se v tom plácám, tápu a nevímMáme se koncem týdne s kamarádkou setkat, tak do toho nejspíš půjdu
Jen nejdřív půjdu za (ne)matkou s tím, že má poslední šanci na pravdu.
Já být tebou šla bych za kamarádkou a upřímně jí vše řekla. A být na místě kamarádky jistě bych byla v šoku, ale DNA testy bych podstoupila nejen kvůli tobě, ale i protože bych sama chtěla znát pravdu. A před rodinou bych to do výsledků testů tajila, protože bych nechtěla zbytečně působit takové bouře. V případě pozitivních testů bych šla s tebou za naší rodinou a pomohla ti se svěřit.
Držím palce ![]()
@Jolanika píše:
No a nebo uplně jinak jedné ženě zemře milovaná dcera a ženě, která dítě nechce sestra v nemocnici po dohodě s matkou co jí umřelo dítě jí ho přenechá,,,protože je velmi podivné, že by u krádeže asistoval personal a také matky po porodu moc přístup na pokoje miminek neměli a hlavně jak by je vyměnila u miminek vždy někdo byl
Jako že by biomatka zakladatelky darovala svoje dítě (ne)matce zakladatelky? nebo jak jsi to myslela?
@Anonymní píše:
Na to se ptát nemusím, tohle vím, jen jsem to tu nepsala
Vím, že to nechceš napsat, ale to její vysvětlení, znělo to alespoň reálně?
Jinak, přijde mi, že tě to uplně dusí, asi bych už dál nečekala, zkusila sebrat poslední síly a šla na to cestou, která TOBĚ přijde nejsnažší. Aby si se z toho nakonec nezhroutila Ty
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Díky za tenhle pohled
Máme se koncem týdne s kamarádkou setkat, tak do toho nejspíš půjdu
Jen nejdřív půjdu za (ne)matkou s tím, že má poslední šanci na pravdu.
Pořád se v tom plácám, tápu a nevím