Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdo jsou moji rodiče?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
Anonymní
20.6.17 11:59
- Upravit
Anonymní
20.6.17 12:04
Nedávno jsem se viděla s (ne)sestrou, bavíme se a ona na mě, že jsem jak vyměněná 
Mě v tu chvíli úplně zamrazilo, že to ví, ptala jsem se, jak to myslí, tak mi to vysvětlila. Mě došlo, že je to úplně normální slovní obrat, ale najednou jsem si uvědomila, jak mi tohle všechno zasáhlo do života i normální komunikace, při slově výměna se mi svírá srdce a je jedno, v jakým to je kontextu 
- Upravit
20.6.17 12:04
Mě by zajímalo - jak ta nevlastní matka ví, že Tvoji biorodiče jsou právě rodiče Tvé kamarádky? Ona si tu rodinu z porodnice pamatuje? Nebo to jen odhadla na základě Tvé podobnosti s kamarádkou?
20.6.17 12:13
@Anonymní píše:
Nedávno jsem se viděla s (ne)sestrou, bavíme se a ona na mě, že jsem jak vyměněná
No právě, proto to chce udělat vše tak, aby ses sama sobě mohla podívat do očí. Máš prostě dvě rodiny, s jednou jsi žila a druhá je bio. To už nikdy nezměníš.
Jinak já tady zkoušela reálně napsat příspěvek, jak by to vypadalo při setkání s biosestrou, kdy bys jí to řekla a vznikla mi z toho taková slátanina, že jsem to musela vymazat… Takže ono opravdu ať uděláš, co uděláš, nebude to ideální a pořád to bude jak z béčkového filmu. Když půjdeš hned proti nevlastní matce, ublížíš tím i nevlastním sourozencům. Nevím, jaké s nimi máš vztahy, ale je potřeba myslet i na tohle. Mně opravdu nejsnesitelnější přijde jít za tou kamarádkou. Zkus se jí nejdřív svěřit tak napůl a co by na tvém místě dělala a pak se jí zeptat: A co bys dělala, kdybych ti řekla, že moje biorodina jsi možná ty?
A teď zamyšlení pro ostatní. Biorodina to vůbec netuší a teď si představte, že se některé z nás může stát, že je to i náš příběh. Ne v každé rodině se o mrtvém dítěti mluví.
20.6.17 12:41
@Fearn píše:
Mě by zajímalo - jak ta nevlastní matka ví, že Tvoji biorodiče jsou právě rodiče Tvé kamarádky? Ona si tu rodinu z porodnice pamatuje? Nebo to jen odhadla na základě Tvé podobnosti s kamarádkou?
To je zajímavá otázka.
Jak matka vi, že jsou to zrovna oni. Na to bych se ji zeptala.
20.6.17 12:50
@Anonymní píše:
Nedávno jsem se viděla s (ne)sestrou, bavíme se a ona na mě, že jsem jak vyměněná
Zakladatelko, vždyť je to pochopitelné, že ti toto zjištění obrátilo život na ruby a zasáhlo to do něj a i do normální komunikace a tvého normálního chování. Vždyť ty balancuješ na tenkém provaze nad hlubokou propastí. 
20.6.17 12:56
@Amys píše:A teď zamyšlení pro ostatní. Biorodina to vůbec netuší a teď si představte, že se některé z nás může stát, že je to i náš příběh. Ne v každé rodině se o mrtvém dítěti mluví.
Nad tím jsem už přemýšlela a nyní na základě tvého příspěvku znovu.
Asi takto, kdyby moje nejlepší kamarádka za mnou přišla, že zjistila, že její rodiče nejsou její biologičtí a že její ne-matka označila moje rodiče jako její, koukala bych na ni jako puk. Byla bych neuvěřitelně v šoku, nevěděla co si myslet. Ale kdyby mě zároveň požádala o možnost to ověřit, zda ji ne-matka lhala, šla bych do toho. Nechala bych otestovat svou DNA s její.
Anonymní
20.6.17 13:10
@Nairol píše:
To je zajímavá otázka.
Jak matka vi, že jsou to zrovna oni. Na to bych se ji zeptala.
Na to se ptát nemusím, tohle vím, jen jsem to tu nepsala 
- Upravit
Anonymní
20.6.17 13:11
@Amys píše:
No právě, proto to chce udělat vše tak, aby ses sama sobě mohla podívat do očí. Máš prostě dvě rodiny, s jednou jsi žila a druhá je bio. To už nikdy nezměníš.Jinak já tady zkoušela reálně napsat příspěvek, jak by to vypadalo při setkání s biosestrou, kdy bys jí to řekla a vznikla mi z toho taková slátanina, že jsem to musela vymazat… Takže ono opravdu ať uděláš, co uděláš, nebude to ideální a pořád to bude jak z béčkového filmu. Když půjdeš hned proti nevlastní matce, ublížíš tím i nevlastním sourozencům. Nevím, jaké s nimi máš vztahy, ale je potřeba myslet i na tohle. Mně opravdu nejsnesitelnější přijde jít za tou kamarádkou. Zkus se jí nejdřív svěřit tak napůl a co by na tvém místě dělala a pak se jí zeptat: A co bys dělala, kdybych ti řekla, že moje biorodina jsi možná ty?
A teď zamyšlení pro ostatní. Biorodina to vůbec netuší a teď si představte, že se některé z nás může stát, že je to i náš příběh. Ne v každé rodině se o mrtvém dítěti mluví.
Tak mi napiš, co bys udělala a klidně i další, tohle mě opravdu zajímá 
- Upravit
Anonymní
20.6.17 13:13
@elen-ka píše:
Nad tím jsem už přemýšlela a nyní na základě tvého příspěvku znovu.Asi takto, kdyby moje nejlepší kamarádka za mnou přišla, že zjistila, že její rodiče nejsou její biologičtí a že její ne-matka označila moje rodiče jako její, koukala bych na ni jako puk. Byla bych neuvěřitelně v šoku, nevěděla co si myslet. Ale kdyby mě zároveň požádala o možnost to ověřit, zda ji ne-matka lhala, šla bych do toho. Nechala bych otestovat svou DNA s její.
A zvládla bys při čekání na výsledky mlčet před rodinou?
- Upravit
20.6.17 13:16
@dlacatko píše:
Ahoj zakladatelko,Sleduji tuto diskuzu od začátku. Ten Tvůj poslední nápad opravdu není dobrý. Ničeho tím nedosáhneš. Tvoje (ne) matka je ten typ lidí, co Ti nepomůže. U ní nehledej podporu a další přiznání. A sestru (tvoji kamarádku) tajně netestuj. Jediný, komu se teď můžeš svěřit, je tvoje potenciální biosestra. Řekni jí to celé od začátku do konce - s tím, že nevíš, čemu máš věřit, a zeptej se jí (nezávazně), jestli Tě bude chtít podpořit v tom, že si spolu uděláte ty testy. Možná tomu příběhu nebude chtít zprvu věřit, ale pokud jste si tak blízké, jak říkáš, tak tě nakonec bude chtít podpořit - sama bude chtít vědět pravdu. Vždyť určitě ví, jak jsi doma trpěla, a kdo by nechtěl mít svoji nejlepší kamarádku za sestru? Až budete mít testy za sebou, vymyslíte spolu, jak to říct jejím (vašim) rodičům.
Víš, já mám za sebou taky dost krušné dětství. Po dvaceti letech jsem zjistila, že mi matka lhala a seznámila jsem se se svým bio otcem. Od té doby jsme nerozlučitelní. Vždycky jsem se cítila ve své rodině „cizí“ a najednou mám zpátky svého tátu, dědu a babičku a ostatní, kteří jsou mi tolik podobní (kdyby jen fyzicky!). Konečně se cítím být doma. Ty říkáš, že sis vždycky tajně přála mít takovou rodinu jako tvoje kamarádka (sestra). Tehdy, když ses do té rodiny měla narodit, si taky přáli mít dceru jako jsi Ty.
Ještě jedna věc - pokud chceš, aby Ti někdo nezávislý poradil, nekontaktuj psychologa, ale rodinného poradce nebo mediátora. Psycholog Ti nemůže říct, co máš dělat, může Tě jenom dovést k tomu, co sama opravdu chceš. Kdyby něco, napiš SZ. A držím palce.Pája
Hezky napsané. 
Taky bych takto postupovala.
20.6.17 13:40
Já bych šla za bio sestrou, řekla jí celý příběh od začátku, že mám pochybnosti o pravdivosti. Možná bych se rozhodovala, jestli jí hned řeknu i o tom že ne matka tvrdí, že by mohly být sestry, nebo to nechám pár dní uležet a pak řeknu celou pravdu.
O dalším postupu bych se poradila se sestrou. Ona zná rodiče, ví jak by mohli reagovat, jestli bude lepší jít za nimi hned, nebo si první testy udělat jen se sestrou a až s výsledkem jít za rodiči. Jestli by se dokázala 14dní tvářit že se nic neděje.
Zakladatelko nelituj toho, že ses dozvěděla pravdu. Ted to bude hodně těžké, vypořádat se s tím vším, ale myslím že čas ukáže že to tak mělo být. Nedovedu si představit jít za cizími lidmi s tím, že jsem jejich dítě. Budeš k tomu potřebovat obrovskou sílu a snad ti v tom bude oporou i tvá sestra.
20.6.17 13:41
@elen-ka píše:
Nad tím jsem už přemýšlela a nyní na základě tvého příspěvku znovu.Asi takto, kdyby moje nejlepší kamarádka za mnou přišla, že zjistila, že její rodiče nejsou její biologičtí a že její ne-matka označila moje rodiče jako její, koukala bych na ni jako puk. Byla bych neuvěřitelně v šoku, nevěděla co si myslet. Ale kdyby mě zároveň požádala o možnost to ověřit, zda ji ne-matka lhala, šla bych do toho. Nechala bych otestovat svou DNA s její.
Tak ne všicni reagují a řeší věci stejně, ale přesně tohle bych udělala i já. Svojí nejlepší kamarádku mám ráda, hodně jsme toho spolu prožily a v konečném důsledku by to objevené sesterství na můj vzath k ní nemělo moc vliv 
A jo, dokázala bych před mámou mlčet, přece jen kdyby to nebyla pravda, bylo to daleko těžší pro ní než pro mě.
20.6.17 13:44
Kdyby (ne)matka lhala - zakladatelko, od kamaradky (mozna sestry) bys ale mohla vedet, kdy zhruba jeji sourozenec zemrel, zda to bylo po narozeni v porodnici a zda ten datum odpovida +- k tvemu narozeni. Pokud ano, pak byto mohla byt pravda. Nerikej mi, ze kolem tveho data narozeni v porodnici zemrelo vic holcicek - nevim, kde ses narodila, ale je-li to mensi mesto, pak to bude nejspis ta jedna vymenena za tebe
Příspěvek upraven 20.06.17 v 13:46
20.6.17 13:45
@Anonymní píše:
A zvládla bys při čekání na výsledky mlčet před rodinou?
Asi ano, šlo by to sice těžko, ale dala bych to. Už jenom proto, že kdyby to nevyšlo, nechtěla bych mámu zranit.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Achjo, opravdu NEVÍM
Už jsem v koncích, mám tady seznamy variant a píšu k nim pro a proti, ale nic nevychází správně 
Asi bych šla vážně na policii, pokud by se prokázalo, že (ne)matka zase lhala, už bych to dál nezvládala. Bojím se, že zase lhala, potom tohle řeknu kamarádce a co? Ona má další cca 2 týdny mlčet před svou rodinou, že tohle ví? Zjistím, že oni nejsou moje biorodina a budu vypadat opravdu divně 
Přečetla jsem si tady po sobě celou diskuzi a je to jak z nějakýho dost blbýho filmu, kterýmu bych sama nevěřila, co na to potom oni? 