Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když chlap nechce druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.5.15 22:48
Je blbý, že s tebou manžel o tom nekomunikaje 
Kdyby na rovinu řekl, proč ho nechce, že ho nechce vůbec nebo že ho bude chtít za pár let, máš aspoň jasno. Buďto se můžeš smířit s jedináčkem, řešit důvody nebo čekat. Ale nevědět jakou má představu do budoucnosti je špatné. Zbytečně se budeš nervovat, trápit nebo těšit a pak být zklamaná. Měl by ti to říct na rovinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.5.15 22:53
@Saman on nejspíš neví. Jednou mi řekl, že možná že jo, ale ne teď-že prý za dva, tři roky(to by byl ideál i pro mě).Podruhé zas řekne, že nejspíš nikdy. Potřetí že bude o tom ty tři roky přemýšlet a pak řekne jestli jo nebo ne 
.Takže nevím vlastně nic. No je mi to líto, nevím už ani co psát víc:(.Jestli je to věkem…je ještě mladý, třeba bude chtít..bude mu 31.
- Citovat
- Upravit
7.5.15 06:24
Manželovi bude 33 a říká mi, že po 30 už se cítí starej na dítě. Trochu divný, když v dnešní době mají děti i padesátiletý. Ovšem pro mě starej znamená pohodlnej. 
Každý to asi cítí jinak. Ale je divný, že takhle mění názory. Je jasné, že nevíš jak to budeš mít za 2-3 roky, ale jestli dítě budeš chtít nebo ne, v tom člověk má celkem jasno.
Tak se zbytečně teď nenervuj a užívej si toho co máš. Sama by jsi chtěla mimčo až za nějaký rok, tak netlač na pilu a pomalu na to manžela připravuj. Snad to dopadne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.5.15 08:14
Píšu už jen tak ze zoufalství. O víkendu jsem se dozvěděla, že do dítě už nechce nikdy 
.Je mi nanic a opravdu nevím co dělat. Cítím strašnou bezmoc, strašný smutek…při představě, že už bych nikdy neměla cítit miminko v břiše, nerodit, nebýt pak „hrdá“ máma po porodu, nedívat se jak vyrůstá, nedívat se jak si moje děti hrajou ale i zlobí…ach jo .
Nejspíš se už jeho názor nezmění…už jsem to vzdala . Taky už není o co bojovat, on to rozhodl za nás za oba. Jen si nejsem jistá, jestli jsem povinna tohle rozhodnutí tolerovat. Cožpak na mém životu a přání nezáleží?
- Citovat
- Upravit
11.5.15 13:58
Holky, oživila jsem diskusi, ale pak jsem se neozvala. Nějak nestíhám Anonymní, já bych to být tebou ještě nevzdávala, zkus o tom s ním pár týdnů ne-li měsíců nemluvit. Tlačit na něj také není dobré. Já o tom s mým teď nemluvím, jen občas nějaká narážka. Vím, že teď nechce, ale pořád doufám, že si to rozmyslí už brzo. Ale chápu tě. Jakmile je to v hlavě, tak s tím prostě nic nenaděláš. Někdy mám období, kdy na to myslím snad několik dní v kuse a jsem zoufalá, prostě to nejde dostat z hlavy, ale pak se také snažím myslet na jiné věci, dávat si nějaké cíle, za kterými půjdu, abych se zabavila něčím jiným. Máš nebo měla jsi třeba i jiné sny, než jen děti? Tak si je splň (pokud je to možné), užívej si synka, a když budeš v pohodě, bude v pohodě třeba i muž a časem povolí. Věkově máš ještě relativně čas, na radikální řešení bych zatím počkala. Držím pěsti a drž se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.17 22:55
Holky úplně vás chápu a sama jsem byla v takové situaci byď jen chvíli. Jak jde vidět z metříku čekám třetí miminko. první dcera byla chtěnná plánovaná pak druhá dcera no hups a bylo takový trochu nečekaný šok ale moc jsme se těšily, ty ě děti byly vplánu ale já cítila že chci ještě jednou být těhotná cítit miminko pod srdcem a být mámou dalšímu prckovi ale manžel ze své pohodlnosti (rád cestuje byť i s námi ale už znovu nechtěl doma mimino)prostě nechtěl a já citila že toto téma sobecky uzavírá beze mně. já nechtěla tlačit na pilu říkala jsem si jsme mladý čas ukáže (já 28 on 32) ale tím jak častěji říkal že už další nebude tak mi bylo ouzko. No osud náš problém vyřešil protože jsem těhotná, tak nějak to prostě vyšlo byť nechtěné naprosto nečekané, Manžel teĎ sám uznává že by třetí plánovaně nechtěl ale tím že přišlo samo tak je moc rád a já také že jsem ho nemusela nutit. Tak je někdy dobré to nechat osudu a spokojit se stím co nám život přinese, to si vyčítat nemužeme a měli by jsme s pokorou příjmout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.17 23:01
@KikiC on byl sobecky, ale ty ne a 2 deti prisly z cista jasna uplnou nahodou. Alibismus
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.17 22:33
No ano on byl sobecký já asi taky chvílemi ale jen v tom že jsem chtěla aby bral vpotaz obě varianty, nechtěla jsem aby se rozhodl sám a mě jen oznámil že další dítě nebude ale já ho do ničeho netlačila.
No zčisna jasna samozdřejmě ne, neposkvrněné početí to nebylo. Já prášky ani jinou antikoncepci neužívala to on věděl a chránili jsme se pouze přerušovaným stykem s tím on souhlasil a prostě jsme to tak měli a opravdu v tomhle žádný nátlak z mé strany nebyl.No prostě jednen výstřel nanečisto a bylo…no a podruhé tzv. jeho kapka a moje neplodné dny udělaly své.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.7.17 11:31
Omlouvám se za anonyma, ale nerada bych se tady prozradila. 
Manžel před svatbou plánoval větší rodinu, aspoň 2 lépe 3 děti. Já jsem byla vždycky pro 2. Oba máme sourozence, já jednoho a on dva. Jedináček mi odjakživa přišel nepřirozený (samomzřejmě někdy to jinak nejde, ale to je jiná věc).
Narozením synajaksi vysrřízlivěl a v podstatě hned po poroduzačal prohlašovat, že už nikdy víc. Vadilo mu to, že víc plakal a to i v noci (byť jsem vstávala výhradně já a on spal vedle). Vadilo mu, že spolu nemůžeme trávit moc času - neměli jsme žádné hlídání a všude museli syna brát s sebou. K tomu jsem dodělávala školu, takže záhul. Ale čím byl starší, tím to bylo lepší. A já čekala, že se manžel vrátí k původnímu názoru. Do 2,5 let syna byla odpověď stále jasná - ne, nikdy. Když jsem nastoupila do práce, tak to změnil na „až budeš mít neurčitou dobu“. Zaradovala jsem se. Do toho jsme řešili bydlení, takže manžel změnil na „až budeme v novém bytě“. Pak manžel měnil práci, takže termín přesunul na „až se zapracuju“. No a zapracovává se už 2,5 roku. Synovi je téměř 7 let, myslím si, že sourozenec by mu velice prospěl, je hodně sám a zároveň společenský. O víkendu jsem to zmínila, kdy jako bude asi tak zapracovaný a mohli bychom se začít snažit. A po 5 letech se vrátila odpověď: Už nikdy Normálně jsem se z toho složila. On říká, že už je šťastný, že je období smradlavých plínek a b…u v bytě za námi a že syn může v létě jezdit na tábor a on může mít od něj chvíli taky oraz. Moje argumenty, že jsme v úplně jiné situaci (nedělám už školu, máme víc peněz, větší bydlení) absolutně smetl ze stolu. Co teď? Nevím, jak se s tím vyrovnat. Bude nám 33, takže u mě plodný věk už nebude dlouho trvat. Navíc nejsem po gynekologické stránce úplně v pohodě a není jisté, že by to hned šlo.
Holky jak jste se smířily a vyrovnaly s tím, že prostě „už nikdy“?
Mamka P.
- Citovat
- Upravit
28.7.17 11:37
Ne, je to od nej podraz a taky bych mu to rekla.Ze kdyby ti toto sdelil pred svatbou, velmi pravdepodobne bys hledala jineho, kdo bude chtit vic deti.
A diskutovala - ja chci, ty nechces, prestoze jsi sliboval a vodil me nekolik let za nos. Takze co ted?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.7.17 11:41
Mám to samé, jen s tím, že už mi je skoro 37 a dceři je 5. Mám sml. na neurčito, o penězích to taky není. Ale můj manžel má ještě jedno dítě, tak on má splněno. Má dvě a to mu stačí. Před 13 lety, kdy jsme spolu začínali mu bylo 21 let, děti bylo to poslední, co nás tehdy zajímalo. Já bych chtěla ještě jedno, mám fakt velké zdravotní potíže, za rok už asi bude pozdě. Hlídání také nemáme žádné, manžel taky nikdy v noci nevstával. Ach jo. Smiřuju se s tím všelijak. Všechny kamarádky teď mají to druhé nebo třetí a já mám smůlu. Tak si asi pořídím kočku. Manžel dokonce prohlásil, že kdyby si mohl znovu vybrat, děti by neměl žádné. Takže jestli druhé dítě, tak si k němu budu muset pořídit i jiného tatínka.
- Citovat
- Upravit
28.7.17 11:43
V téhle situaci bych se s tím nesmířila a nevyrovnala a ani bych se o to nepokoušela. Je to od něj podraz a hodně bych s ním o tom debatovala a nenechala se odbýt. Všechny jeho důvody pro NE jsou pouze o pohodlnosti. Na druhém dítěti jste byli domluvení a žádný závažný důvod pro NE nenastal, takže…
asi bych byla schopná od něj odejít, kdyby trval na tom, že druhé prostě nebude…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.7.17 11:44
Já byla ve stejné situaci. Jen manželovi 37 a mě 25. Dost jasně říkal, že druhé už v žádném případě NE. Po roce jsem ho přesvědčila, že vysadim prášky a necháme to přírodě. Otěhotněla jsem po půl roce ( moc radosti neprojevoval, vůbec nechtěl o miminku mluvit) No a ve 13 tt jsme jeli na genetiku, kde nám řekli, že čekáme holčičku a od té doby je jako někdo jiný. Pořád mi. hladí bříško mluví na malinkou 
a to před rokem říkal už NIKDY! Takže neboj určitě ještě šanci máš 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.7.17 11:45
@Anonymní píše:
Mám to samé, jen s tím, že už mi je skoro 37 a dceři je 5. Mám sml. na neurčito, o penězích to taky není. Ale můj manžel má ještě jedno dítě, tak on má splněno. Má dvě a to mu stačí. Před 13 lety, kdy jsme spolu začínali mu bylo 21 let, děti bylo to poslední, co nás tehdy zajímalo. Já bych chtěla ještě jedno, mám fakt velké zdravotní potíže, za rok už asi bude pozdě. Hlídání také nemáme žádné, manžel taky nikdy v noci nevstával. Ach jo. Smiřuju se s tím všelijak. Všechny kamarádky teď mají to druhé nebo třetí a já mám smůlu. Tak si asi pořídím kočku. Manžel dokonce prohlásil, že kdyby si mohl znovu vybrat, děti by neměl žádné. Takže jestli druhé dítě, tak si k němu budu muset pořídit i jiného tatínka.
Kočku nebo psa jsem navrhovala už x-krát, protože po zvířátku (a sourozenci) touží i syn. Ale ani to nebylo schváleno, kvůli smradu, chlupům a práci navíc
Mamika P.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.7.17 11:50
@Anonymní píše:
Já byla ve stejné situaci. Jen manželovi 37 a mě 25. Dost jasně říkal, že druhé už v žádném případě NE. Po roce jsem ho přesvědčila, že vysadim prášky a necháme to přírodě. Otěhotněla jsem po půl roce ( moc radosti neprojevoval, vůbec nechtěl o miminku mluvit) No a ve 13 tt jsme jeli na genetiku, kde nám řekli, že čekáme holčičku a od té doby je jako někdo jiný. Pořád mi. hladí bříško mluví na malinkou
Manžel se mnou pro jistotu už skoro nespí a když jo, tak trvá na používání kondomu i spermicidu a ještě se mě ptá, jestli náhodou nejsem v půli cyklu (HA neberu). Tož tak. 
Mamka P.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
