Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Venetia píše:
tak to je zase od vás hezké. A co ti na kočce tak hrozně vadí? Já měla dvě a přijde mi, že o nich ani zase nevíš. Ale neměla jsem ty klasické venkovské..ty jsou asi živější.
Mě vadí hlavně, že je v bytě. Když už, tak bych chtěl venkovskou, která chodí ven, ale nemáme bohužel nyní barák. Vadí mi tudíž, že vykonává potřebu uvnitř bytu (se vším doprovodným smradem a to většinou 2× denně) navíc věčně řve o jídlo, nebo i „jen tak“. Po čase to docela leze na mozek. Je z toho někdy dost cítit buzerace. V některé dny dost omezuje ranním řvaním a někdy i nočním řvaním spánek. Ne vždy, ale nikdy člověk neví, kdy to přijde. I povaha mi přijde mírně řečeno sobecká. Vím, že psi mají povahu dost jinou, ale s nimi zas člověk musí lítat ven.
@Heinich píše:
Mě vadí hlavně, že je v bytě. Když už, tak bych chtěl venkovskou, která chodí ven, ale nemáme bohužel nyní barák. Vadí mi tudíž, že vykonává potřebu uvnitř bytu (se vším doprovodným smradem a to většinou 2× denně) navíc věčně řve o jídlo, nebo i „jen tak“. Po čase to docela leze na mozek. Je z toho někdy dost cítit buzerace. V některé dny dost omezuje ranním řvaním a někdy i nočním řvaním spánek. Ne vždy, ale nikdy člověk neví, kdy to přijde. I povaha mi přijde mírně řečeno sobecká. Vím, že psi mají povahu dost jinou, ale s nimi zas člověk musí lítat ven.
tak to neznám… když se o kočičí toaletu pečuje, tak nijak cítit není a moje kočky neřvaly, kromě období říje a to se musí přežít.
Tak někdo špatně pochopil můj příspěvek. Kdepak, podle návštěv se řídit, to v žádném případě. Jen má pes tu mez, co může a co ne, anebo kdy ano a kdy ne, tedy kdy já mu dovolím - třeba na ten gauč, což je v případě, že si třeba potřebuju natáhnout hřbet u TV, a to nechce vždy.
O té známé já psala spíš proto, že svému psu navíc nemyla packy, i když bylo venku bláto - a takto „naučeného“ na gauč, kdy chce, přišla 1× ke mně. A co udělal pes? Jistě - šup zaprasenej na mé béžové potahy.
Ale koho jsem zdrbala? Samo, že ji, ne psa, to ona ho ne/naučila.
Jinak jsem ten, kdo psy miluje, byť nerozmazluje ani např. nepolidšťuje, ale bráním je zuby nehty, a jsem pyšná, že mi ho tak kdekdo chválí, jak je vychovaný. ![]()
A k tématu - i proto, že vím, že mám psa vychovaného, tak chtít po mě přítel, abych ho jen kv. němu dala pryč, minimálně povytáhnu obočí
tak, že pochopí. To by fakt řekl jen jednou. Jenomže já bych se dohromady s chlapem, co psy nemá rád, nedala. Tohle bych už totiž věděla (má-li je rád, i zda je dokonce nebere jako že „pes patří do boudy“
) už na začátku seznamování.
@Markéta80 píše:
@Saatine mě právě nic nevzbudí takže bylo lepší že jako malinká byla na zemi, navíc nebrečela takže ok. manžel jí vyrobil stupínek aby sama si mohla skočit do postele což je fajn, kdykoliv ho můžu odsunout![]()
Já že jsem pravý opak, tak i když bych si prďolu občas i do postele vzala, tak stačí se zavrtět a jsem vzhůru
,ale on má v pelíšku ještě i svou „dečku“ (říkám jemu
,i když jdem večer „spinkat“,čemuž taky rozumí),tak se do ní zahrabe, když chce.
@Venetia píše:
já tedy děti mám a stejně je můj pejsek moje miminko…a muže, kteří s tím mají problém a jsou schopni žárlit na zvíře nebo mít blbé kecy si prostě nepouštím do života. A věřte, že se to dá poznat velmi brzo, jak na tom se vztahem ke zvířatům je,takže lze takový vztah ukončit dřív než začne.
@Venetia píše:
tohle se nedá pochopit, pro někoho je zvíře prostě věc, která se vyhodí, když se mi nehodí..proto by se lidi s opačným přístupem prostě neměli párovat
O tom ani nemluv, je mi z takových zle.
@Tris123 píše:
Chudákbohužel se v dnešní době najde ještě hodně lidí, kteří zvířata berou jako tvory bez citu, psy jako hlídače, kteří jsou dobří jen na to, aby tvrdli někde u boudy a odstrašovali případné zloděje, jako by nepotřebovali ani trochu citu a pohlazení…Vždy je mi takových psů líto, když je vidím na té zahradě opuštěné, bez kontaktu s lidmi
Hrozný. Bohužel mám 1 takového kolegu, který si ještě dovolil mě kdysi zdrbat za to, že hladím našeho služebního psa
Vmetla jsem mu to, jak se chová ke své fence, o čemž mi říkali úpl. všichni kolegové - prý po ní pořád jen řve a v jeho přítomnosti je ustrašená, krčí se a učurává. Pane jo, ten to ode mě schytal.
@Markéta80 píše:
Neumim si představit kam bych naší měla před návštěvou zavřít. navíc k tomu nevidim jediný důvod abych psa zavřela proto že k nám přijde někdo cizí: takže pes tam bude knučet a já se budu s návštěvou bavit? pokud někomu psi vadí což dokážu pochopit tak at tam nechodí
Navíc bych jí asi musela zavřít do koupelny. pro toho psa by to byl asi super zážitek, nic neprovedl a já ho zavřu
tady zase z toho někteří dělají něco jiného. psa opravdu na stůl nedáváme, jen když jí češu a to jí dávam na ručník a pak logicky stůl umyji
ale aby návštěvě se podřizoval chod domácnosti? To fakt ne
Pokud by jim pes vadil a všichni ví že psa máme, co za rasu tak je k nám snad nikdo nenutí chodit
Ani já ne. Můj pes návštěvy „obtěžuje“ akorát tím, že jim začne nosit hračky, aby se s ním přetahovaly nebo „dělaly gól“ - mu kopaly balonek. ![]()
@Venetia píše:
Ono v reálu takových nesnášenlivých lidí moc asi není, já tedy nikoho takového mezi přáteli nemám. Někteří ten kontakt prostě nemusí, tak max. psa jednou pohladí a on si jich pak nevšímá. Že by někdo šílel z toho, že je s námi zvíře v jedné místnosti jsem tedy naštěstí nezažila.
Kez by to tak fungovalo…
Ja mam zviratka rada, rada se na ne divam, skoro brecim, kdyz ctu najekou srdceryvnou story o tyrani zvirat a pod. Na jare zachranuju snecky pred rozslapnutim na polnich cestickach, manzel ma zakazane byt jenom mouchu zabit (musi ten hmyz odstranit z domu zivy)… ale nerada na zvirata saham. Nebylo to tak vzdycky, jako mala jsem se chtela mazlit s kdejakou toulavou kockou, ale cim jsem starsi, tim mene o to stojim.
A z nejakeho duvodu me maji zvirata moc rady. Kazdy pes se se mnou chce mazlit, skakaji na mne, olizujou mi ruku… kocky si mi chtej zakonnite lehnout na klin a byt mazlene a nenechaji se z toho klinu odstranit. Nerozumim tomu…
@catherine100 mě tohle trošku zavání ale zbytečnou nadřazeností návštěvy nad hostitelem. Ten pes je tam doma, ne návštěva. Jednou k nám třeba přišli známí se psem. A ano, holt jsem byla nucena našeho psa zavřít, protože oni si vymysleli, že prostě psa vezmou a tečka. Bez upozornění, bez zeptání,… ale naštvalo mě to, hodně. Nemám problém se přizpůsobit a v případě nouze to NĚJAK zařídit. Ale očekávám slušnost, upozornění a snahu o vyřešení situace. Většina psů první co udělá když příjde, tak očůrá každý stromek na zahradě. Nejsou zvyklí na to, že na zahradě se nekadí, reagují agresivně vůči našim jiným zvířatům. V takovém případě očekávám, že se přizpůsobí návštěva a ne že budu zavírat všechna zvířata někam do koutů jen aby oni měli klid a pohodu. Chce to snahu z obou stran, ne jen z jedné…
@Venetia píše:
Ono v reálu takových nesnášenlivých lidí moc asi není, já tedy nikoho takového mezi přáteli nemám. Někteří ten kontakt prostě nemusí, tak max. psa jednou pohladí a on si jich pak nevšímá. Že by někdo šílel z toho, že je s námi zvíře v jedné místnosti jsem tedy naštěstí nezažila.
Mám mezi kamarády lidi, kteří psy nemají rádi. Není to nesnášení, prostě je nemají rádi, trochu se jich bojí. Ale jsou slušní, se psem se přivítají, aby mu dali najevo, že jo, teď jsem sem přišla a pak už je pes neřeší. Pokud by moc otravoval, psa upozorním a jde si buď k sobě nebo má povolení jít k jinému člověku. Většinou je to ale tak, že pes si pak lehne a leží a venku si hraje s tím, kdo s ním hrát jde. Takže pokud někdo nechce, tak si psa nevšímá a on si nevšímá jeho. Protistrana si za celé ty roky ještě nestěžovala, mě to taky připadá jako naprosto v pořádku řešení. Akceptuju, že někdo nemá rád zvířata, nemám problém to zařídit tak, aby neotravovali. Ale nebudu všechny zavířat a schovávat terária jen protože někdo z toho má hrůzu. Pokud má někdo tak strašnou panickou hrůzu z plazů, psů nebo čehokoliv jiného, co tu máme, můžeme jít ven nebo se sejít jinde ![]()
Kamrád měl hada, bojím se jich, ale tak taky mu neřeknu „heleď jdu k tobě na návštěvu, odstrań ho z dohledu“
@Nimie, docela sila…
no, znama moji maminky pricestovala se svymi tremi jorksiry na navstevu. Navstevy byvaji ubytovani u me v pokoji (jak jinak…) a pejsanci spali v moji posteli, na dovoleni se mne nikdo neptal. Pri snidani se me kamaradka matky zeptala, zda by psum mohla dat na hrani (rozumej roztrhani) jednoho mojeho plysoveho medu. Plysaci lezi u mne v pokoji jako pamatecni hracky z detsvi.
Asi jsem ji hodne prekvapila, kdyz jsem rekla, ze ne. Tak mi alespon roztrhali chapadlovy balonek, ktery mi koupil muj pritel jako legracni darek, kdyz jsme se seznamili. ![]()
@catherine100 navíc ono je potřeba rozlišovat mezi dříve poměrně častým týráním a neadekvátní péčí a dnešní osvětě. Víš, dřív bylo normální zmlátit psa, želvu hodit do studené chodby. Ta zvířata přežívala, ale v naprosto otřesných podmínkách a nikoho to nezajímalo. Pokud někdo oplývá až takovou nenávistí vůči přírodě, že je mu to fuk, pak takového člověka mezi přáteli opravdu nechci. Nelíbí se mi lidi, kteří ničí parky, ke zvířatům se chovají jako ke kusu odpadu a myslí si, že jsou nadřazení úplně všemu. Nejsou, jsme jen lidé, inteligentní bytosti. A od inteligentní bytosti očekávám, že se bude s respektem chovat ke svému okolí.
Tím netvrdím, že se má zvíře povýšit nad člověka. Každý si primárně brání svůj druh, protože je to pud přežití. Ale argumentovat tím, že dneska to lidi přehání, že dřív se k nim tak nechovali… dřív se i děti mlátili naprosto běžně, ženy se znásilňovaly, upalovaly se na hranicích a mělo se za to, že ze sexu nemají mít žádné potěšení.
@catherine100 píše:
@Sonarka to je přesně to co říkám, dnes má pro spoustu lidí větší váhu zvíře než přátelé, či mezilidské vztahy…já když vím (a nebo přesně nevím), že daná návštěva psy nemusí, prostě je zavřu, aby neobtěžovali
jí normálně z misky, nesmí na gauč, do postele, když se s nima chci mazlit a hrát, jdu za nimi na zem, tka kam pes patří
Přesně, já mám zvířata ráda, ale pořád je vnímám, jako někoho, kdo je v té hierarchii pode mnou a musí prostě poslouchat oni mě, ne já je. Svoje děti taky miluju a taky jsou doma, ale určitě bych proto nedovolila, aby skákaly návštěvám po hlavě
Když jsou rozívení, tak je klidně pošlu do pokoje, nebo ven
A stejně bych to udělala se psem.
@warita píše:
@Nimie, docela sila…no, znama moji maminky pricestovala se svymi tremi jorksiry na navstevu. Navstevy byvaji ubytovani u me v pokoji (jak jinak…) a pejsanci spali v moji posteli, na dovoleni se mne nikdo neptal. Pri snidani se me kamaradka matky zeptala, zda by psum mohla dat na hrani (rozumej roztrhani) jednoho mojeho plysoveho medu. Plysaci lezi u mne v pokoji jako pamatecni hracky z detsvi.Asi jsem ji hodne prekvapila, kdyz jsem rekla, ze ne. Tak mi alespon roztrhali chapadlovy balonek, ktery mi koupil muj pritel jako legracni darek, kdyz jsme se seznamili.
Jo, to je přesně to, když se někdo místo jako na návštěvě chová jako doma
a co hůř, vůbec nechápe kde je problém. S tou známou jsi mě docela dostala, to si vůbec nedovedu představit, že bych někdy mohla po nějakém hostiteli chtít. Jak idiot hlídám, aby nikde nebyl ani škrábaneček, když jsme na návštěvě a oni by chtěli plyšáka ![]()
@Venetia píše:
ty bys krotila psa lidí, kam si přišla na návštěvu _? Tak to si nedovedu představit, předpokládám, že by bylo po přátelství. A jako lidi, kteří si představují, že zvíře doma bude pořád na svém místě, pokud možno někde v předsíni a nebude se moc pohybovat, tak s tím už jsem se taky setkala..hnus
Pokud pes žije v bytě, tak považuji za nutné, aby byl vychovaný a byl schopný, akceptovat návštěvy v relativním klidu. Pro mě je teda pes podřazený jakémukoliv člověku, je jedno, jestli jsem to já, nebo návštěva, neexistuje, abych nějaké návštěvě řekla - hele on je tady doma, tak vás holt trochu poslintá, potrhá a hlavně mu nesedejte na jeho místečko..a pod. ![]()