Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@dada12 píše:
Je to ten na fotce že ? Je moc hezkej
@mmonica píše:
to je mozny,on ma taky kazdy jiny uhel pohledu,co pro jednoho muze byt krasne,muze byt pro druheho osklive
kazdopadne top nic nemeni na tom,ze to co jsi napsala o zenskych ve 40 a sexu je kravina
jak pro koho kravina to není,ale nedá se paušalizovat
21 let a 14 chlapů..
myslela jsem si že je to hodně ale co jsem tak prolítla diskusi, tak je to normálka.. ![]()
@vodolejka píše:
Tak musím říct, že autor mne zaujal, v roce 2005 jsem byla v Japonsku a byla jsem nadšená…mrzí mne, že už se tam nepodívám, ptž blízko k radioaktivitě se mi fakt nechce…byli jsme zvrovna i v Kjotu, tam se mi líbilo fakt hodně…
Nebooooj, to s tou radioaktivitou to zas neni tak horke
.
Ja ho mam opravdu radam pocti si:)
Nebo mne jeste napadl Kazuo Ishiguro, japonec narozeny v UK. Ten je taky dobry.
Jeee to jsem rada, ze spadam spis do te opatrnejsi poloviny… Taky mi staci obe ruce na pocitani, ted je mi 25 a je to rovnych 10 (tzn. prumer je jeden na rok
ikdyz v realu to tak nebylo) a uz nehodlam dal pokracovat, protoze s mym skoromuzem je mi nejlip jak v zivote, tak v posteli, a tak jsem naprosto spokojena… ![]()
@Lynette píše: Čekal na něj jednu hodinu. Měl to být můj první úlet, jen sex bez vztahu a je z toho vážný vztah.
U nas hodne podobne
Nikdy driv jsem to neudelala, driv to bylo vzdycky minimalne na mesic cekani… tady to bylo cca po peti hodinach od chvile, kdy jsem ho poprve videla
A to jsem si do posledni chvile kladla na srdce, ze s nim v zadnym pripade spat nebudu
No, byla to sazka „vsechno na jednu kartu“ a vysla…
Jsem s nim stastna jako nikdy s nikym… ![]()
Ahoj holky,
kolik jste prožily vážných známostí, něž jste potkaly toho pravého? Dnes asi definitivně skončil můj třetí vztah (první trval 2,5 roku, druhý necelých 5 a teď končíme po roce…). Mám hroznou depresi z toho, že ten pravý nepřijde. S prvním jsem se rozešla já, bylo mi 19 a potkala jsem druhého, ten o mě přestal stát - táhlo se to přes dva roky, scházení a rozcházení, dnes toho lituje mi přijde, ale já už o něj jako o chlapa nestojím. No a s posledním to začalo jako pohádka, tolik lásky jsem nezažila, ale vyloupl se z něj žárlivec a despota, snažila jsem se mu dokázat, že se s nikým nescházím, snažila se pečovat o domácnost, seděla doma a začala jsem mu vařit, ale pořád jsem byla ta špatná a neuměla se k němu chovat. O všem, co bylo, se nechci rozepisovat, občas měl šílené psychopatické záchvaty, ale to je jen moje chyba, že jsem ten vztah neutla dávno. Stejně jako s bývalým. Mám pocit, že poslední tři roky byly zbytečně ztracené
Mám strach, že jiný chlap bude mít zas jiné chyby a nedokážu si představit, že se najde opravdu někdo, s kým si sedneme:( Omlouvám se, trošku jsem se u toho vypovídala, ale zajímaly by mě ty známosti
A anonymně, protože jsem mu prozradila nick, a předpokládám, že bude slídit.
Mas depku, to je normalni. To prejde ![]()
Manzel je moje treti „vazna znamost“.
Dobře, že jsi se s ním rozešla, ten pravý se určitě najde. Bude mít samozřejmě taky chyby, kdo nemá, ale v tom důležitém si sednete. Jinak manžel je moje první velká láska. Před ním jsem měla dva kluky, ale to bylo jen takové spíš kamarádství (bez sexu a plánů). S manželem jsme 20 let.
Je mi 16 a od 15 jsem jich měla asi 9
nestydím se za to, ale až teď mi dochází, že to není nic hezkého. Dalšího bych chtěla už opravdu na vážný a dlouhý vztah.
![]()
22let a 40 partnerů… Můžu jich z toho počítat jen 5.. Všem říkam 5 ![]()
5 sex. partnerů ve 33 letech…vážné vztahy 3-poprvé v 15…to bylo hodně vážný
,pak v 17-rozešli jsme se po 12 letech a třetí je znovu ten první
(počítá se jednou nebo dvakrát?
),zatím 3,5 roku…v mezičasech ještě pár kamarádů, kdy na sex ani nedošlo a dva kratší vztahy-cca 2 měsíce
Za sebe můžu říct, že dva bych si klidně odpustila, že to považuju dodnes za omyl…takže 3 by mi stačili ![]()
Já za svůj život měla a mám jednoho sex. partnera, jako „na potvoru“ první chlap, kterého jsem potkala byl ten pravý, vlastně i já jsem jeho 1. sex. partnerka, říkala jsem si, že mám ohromné štěstí… S ním jsem zažila a zažívám můj jediný vztah, mám s ním děti, jsme spolu přes 11 let, je mi lehce přes 30… Vše super funguje, máme spokojenou rodinu i sexuální život, stále spolu objevujem něco nového, ale asi bych chtěla víc, víc experimentovat..Nechci mu být nevěrná, přesto poslední dobou mám takové myšlenky a připadá mi, že bych asi potřebovala nějakou morální zásadu, být věřící (což asi těžko), ale možná si připadám v tomto stavu jako nevěřící fakt divná a chybí mi nějaká podpora, já nevím. Jaksi se mi honí hlavou touhy po jiných chlapech a možná mé biologické hodiny netikají kvůli dětem, ale právě kvůli tomuto. Jak se mám vyrovnat s tím, že to nikdy nezažiju s jiným chlapem? Jak na to vzrušení, které vzniká jen z pouhého napětí mezi mužem a ženou, kteří se spolu prostě nevyspali…Nejraději bych zaexperimentovala společně ve 3, ve čtyřech, příležitost by k tomu i byla, ale on v těchto věcech nesmýšlí tak volně, snad časem (navíc, když jsem také jeho jediná), já k tomu také spěla postupně…
Jeden vztah i sex. partner
Jsem tak spokojená, jsme spolu skoro pět let a máme dvě děti ![]()