Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak si je nech udělat, finančně to taková pálka není, dá se to našetřit. Na fb je skupina s proměnami, tam ti poradí.
@debra.morgan píše:
Tak si je nech udělat, finančně to taková pálka není, dá se to našetřit. Na fb je skupina s proměnami, tam ti poradí.
Ano uvažovala jsem o tom, na druhou stranu umělá prsa taky nejsou na pořád. Známá si je nechávala dělat cca v roce 2010 a ted musí na přeoperaci, protože samozřejmě a ty roky se jí taky vytahaly, a už nedrží tak jako dřív. A nevím, zda má cenu investovat do něčeho, co je jen na pár let.
Můžeš mít prsa nebo komplex, vyběr je na tobě, třetí a nejlepší možnost je smířit se s tím co máš a komplexu se zbavit, jde totiž o h-vno.
@Anonymní píše:
Ano uvažovala jsem o tom, na druhou stranu umělá prsa taky nejsou na pořád. Známá si je nechávala dělat cca v roce 2010 a ted musí na přeoperaci, protože samozřejmě a ty roky se jí taky vytahaly, a už nedrží tak jako dřív. A nevím, zda má cenu investovat do něčeho, co je jen na pár let.
Tak ale to má každá ženská co má prsa, že ve 30/40 už to není co ve 20
I bez plastiky. Buď ti to vadí, nebo nevadí že máš malý. Mě zase vadí, že mám velký vytahaný ![]()
Pokud tě to až takhle trápí, začni uvažovat o umělých, v dnešní době to není nic mimořádného.
@Anonymní píše:
Ano uvažovala jsem o tom, na druhou stranu umělá prsa taky nejsou na pořád. Známá si je nechávala dělat cca v roce 2010 a ted musí na přeoperaci, protože samozřejmě a ty roky se jí taky vytahaly, a už nedrží tak jako dřív. A nevím, zda má cenu investovat do něčeho, co je jen na pár let.
Tak možná i vytahaná velká prsa budou pro tebe lepší než nic, ne? Ale ta umělá nebudou nikdy extra vytahaná až k pasu jako třeba velká přírodní. Někde se dá i operace na splátky.
Jsem pyšná majitelka Áček. Teda možná to ani ta Áčka nejsou
. Najít podprsenku, která udělá dobrou službu je umění a když už takovou najdu beru do zásoby. U nás holek, které máme malá prsa je problém, že ta prsa nějaká sice máme, ale jsou zapadlé v hrudním koši. Takže rada číslo jedna: zajdi si do nějakého lepšího obchodu se spodním prádlem a nech si od prodavačky poradit tvar a velikost košíčků. Když najdeš tu správnou budeš hledět věř mi!
Rada čislo dvě: s hlupákem, který si tě dobírá za velikost prsou rovnou zpět do oběhu. To samé kamarádky, rodina… nekompromisně poslat do háje pokud budou mít narážky! (Ne fakt hlava nebere, proč to ty lidi dělají!!!)
Rada číslo tři: nesoustředit se na prsa ty přednost nejsou, ale soustředit se na ty ostatní přednosti. Věř mi, že je dost chlapů, kteří prsa neberou jako to nejvíc na ženě!!!
No a rada číslo čtyři: pokud víš jistě, že tě to trápit nepřestane začni si na tu plastiku klidně šetřit. Je super, že nám to tato doba umožňuje, tak proč té možnosti nevyužít! Ale lepší by bylo po dětech. U nás v rodině třeba hodně žen ta prsa nabrala až po dětech. Tak možná to nebude na celý život
!
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, přišla jsem se tak trochu vyzpovídat, protože to na mě zase dolehlo. Je mi 23 let a odjakživa mám malá prsa. Bylo období, kdy jsem v pubertě měla velkou nadváhu, ale prsa jsem stejně žádná neměla, takže nějaké přibírání na to nemělo vliv. Mám 167cm a 55 kilo, takže jsem poměrně štíhlá.
Jenže teď k tomu komplexu. Všechny holky kolem mě nějaká ta prsa mají. Neříkám, že všechny zrovna velké, ale mají je. Já pokud si dám jen braletku nebo sportovní podprsenku, tak mi to prsa splaskne a nemám tam nic, naopak sehnat běžnou košíčkovou podprsenku je pro mě peklo, protože Áčka jsou mi malé z důvodu mojeho širokého hrudníku, takže mi to všude udělá akorát takové ty nelichotivé špeky, a do Béček bych nastrkala ještě i souseda.
Malá prsa jako taková mi přijdou na ostatních ženách atraktivní, ale já se v nic necítím dostatečně žensky i z toho důvodu, že je mám opravdu ošklivé tvarem. Levé, to znatelně větší, by ještě šlo, ale to pravé když vidím, tak se mi chce brečetMám ho takové divné špičaté, doslova vypadá jako mužský penis, ať už to zní jakkoliv vtipně. V podstatě vystupuje jen bradavka, které taky nemám zrovna lichotivé.
Moje rodina mě v tom nikdy nepodpořila. Všechny ženy u nás v rodině mají velká, pevná pěkná prsa, jak mamka, tak babičky. Jen já jediná jsem se nějak nepovedla. Za svá prsa se šíleně stydím a nevím, jak s tím pracovat. Snažím se všemi způsoby pracovat na své ženskosti, jsem upravená, nosím šperky a pěkné oblečení, ale tak nějak si říkám, že mít hezčí, třeba plnější a kulatější prsa, by mi hodně pomohlo v sebevědomí. Ale na operaci nemám peníze.
Měla jsem dva sexuální partnery a oba mi dávali najevo, že je mám malá a že „by se vůbec nezlobili, kdyby byly o něco větší“, což mi na mém sebevědomí moc nepřidalo. To samé babička - nedávno jsem jí říkala, že si jdu kupovat podprsenku a ona se hned zeptala, jestli „push upku“ a hrozně se tomu smála.
Vím, že prsa nejsou všechno a že existují muži, kteří jsou horňáci a dolňáci jak se říká, ale právě prsa jsou to, co ženy odděluje od muže. Navíc jsou hnedka pod obličejem nahoře na hrudníku, takže je jasné, že si toho lidi prostě všímají.
Omlouvám se za takový emocionální výplod, ale zrovna teď s příchodem léta, plavek a tílek, to na mě zase doléhá a cítím se opravdu hrozněmoc by mi pomohlo, kdybyste se ozvaly vy holky, které jste na tom stejně a třeba co jste dělaly, abyste to sebevědomí i na úkor „nedokonalých“ prsou v sobě probudily
Nech si poradit někde, kde se prodávají podprsenky. Myslíš, že na 80F-G se v běžném obchodě shání lehce? Děláš si problém, kde není. S malými prsy se mnohem lépe sportuje, nebolí z nich záda. Tak holt začni šetřit a ušetři si na větší. Ale ten problém s nespokojeností se sebou to nevyřeší.
Tak ono je všude něco, a osobně mi přijdou nejlepší malá, klidně ta A. Měla jsem za mlada A, pak A-B, teď na stará kolena DD, a to pohodlí je velké plus malých prsou - můžeš běžet bez podprsenky aniž by sis prsa musela držet, prakticky podprsenku skoro nepotřebuješ, pohodlnější spaní v libovolné poloze, nikam se to vleže nerozlévá, žádné vrásky mezi prsy, pohodlnější nošení crossbody kabelek…
Navíc, malá prsa si můžeš vycpat, ale velká neschováš. Taky můžeš nosit výstřihy až do nevím kam, a nevypadáš lacině, ale módně.
Příspěvek upraven 28.05.22 v 13:15
Děti asi nemáš co? Ono se po kojení prsa můžou dost změnit. Já taky bývala placka, po dětech to celkem ujde
jinak si kup pořádnou podprdu, nejspíš kupuješ blbou velikost a tvar.
@Kriss Tina píše:
Děti asi nemáš co? Ono se po kojení prsa můžou dost změnit. Já taky bývala placka, po dětech to celkem ujdejinak si kup pořádnou podprdu, nejspíš kupuješ blbou velikost a tvar.
Nemám, děti mít nechci a ani nemůžu.
Vždy jsem měla menší prsa a chlapy, co po těch menších toužili
Na světě je to tak perfektně vymýšleno, že si každý může najít takový protějšek, jaký mu vyhovuje. Pokud máš velké komplexy, jdi na plastiku. A co, že časem ovisnou, pořád lepší než trčící nepřirozené polokoule. Čím přirozenější, tím lepší. Šla bych do kapkovitého tvaru.
@Anonymní píše:
Nemám, děti mít nechci a ani nemůžu.
Nejsi ty náhodou chlap? To by odpovídalo tomu, že ani nevíš, jak se vybírá podprda a jen si chceš číst o tom, jaká má kdo prsa.
Hele, na taky měla fakt malá prsa. Vyslechla jsem si už na základce přezdívky jako fošna, prkno, lentilky pod kobercem,… Jo a bolelo to. Holky tak měly totiž už v 6. třídě kozy jak vozy a já prostě opravdu nic oproti nim.
Bolelo to, dokud jsem nepoznala manžela, který mě miluje se vším všudy a moje prsa se mu prostě líbí. Teď už chodím i bez podprsenky a je to největší úleva vůbec.
V těhotenství a při kojení se mi teď prsa zdají dokonce i pokleslá, jak nemají moc tuku a zase bych si je přála menší.
Dá se s tím skvěle sportovat, nepřekáží to, můžu spát na břichu. Taky jsem přemýšlela o umělých, ale nakonec bych šla maximálně jen do vyplnění a zpevnění vlastním tukem.
Ono to je o tom nastavení v hlavě, ale je pochopitelné, že když máš komplex a ostatní na něj ještě vesele upozorňují, tak je to hrozné. Já se tomu naučila smát. Trvalo to ale.
Ahoj, přišla jsem se tak trochu vyzpovídat, protože to na mě zase dolehlo. Je mi 23 let a odjakživa mám malá prsa. Bylo období, kdy jsem v pubertě měla velkou nadváhu, ale prsa jsem stejně žádná neměla, takže nějaké přibírání na to nemělo vliv. Mám 167cm a 55 kilo, takže jsem poměrně štíhlá.
Mám ho takové divné špičaté, doslova vypadá jako mužský penis, ať už to zní jakkoliv vtipně. V podstatě vystupuje jen bradavka, které taky nemám zrovna lichotivé.
moc by mi pomohlo, kdybyste se ozvaly vy holky, které jste na tom stejně a třeba co jste dělaly, abyste to sebevědomí i na úkor „nedokonalých“ prsou v sobě probudily
Jenže teď k tomu komplexu. Všechny holky kolem mě nějaká ta prsa mají. Neříkám, že všechny zrovna velké, ale mají je. Já pokud si dám jen braletku nebo sportovní podprsenku, tak mi to prsa splaskne a nemám tam nic, naopak sehnat běžnou košíčkovou podprsenku je pro mě peklo, protože Áčka jsou mi malé z důvodu mojeho širokého hrudníku, takže mi to všude udělá akorát takové ty nelichotivé špeky, a do Béček bych nastrkala ještě i souseda.
Malá prsa jako taková mi přijdou na ostatních ženách atraktivní, ale já se v nic necítím dostatečně žensky i z toho důvodu, že je mám opravdu ošklivé tvarem. Levé, to znatelně větší, by ještě šlo, ale to pravé když vidím, tak se mi chce brečet
Moje rodina mě v tom nikdy nepodpořila. Všechny ženy u nás v rodině mají velká, pevná pěkná prsa, jak mamka, tak babičky. Jen já jediná jsem se nějak nepovedla. Za svá prsa se šíleně stydím a nevím, jak s tím pracovat. Snažím se všemi způsoby pracovat na své ženskosti, jsem upravená, nosím šperky a pěkné oblečení, ale tak nějak si říkám, že mít hezčí, třeba plnější a kulatější prsa, by mi hodně pomohlo v sebevědomí. Ale na operaci nemám peníze.
Měla jsem dva sexuální partnery a oba mi dávali najevo, že je mám malá a že „by se vůbec nezlobili, kdyby byly o něco větší“, což mi na mém sebevědomí moc nepřidalo. To samé babička - nedávno jsem jí říkala, že si jdu kupovat podprsenku a ona se hned zeptala, jestli „push upku“ a hrozně se tomu smála.
Vím, že prsa nejsou všechno a že existují muži, kteří jsou horňáci a dolňáci jak se říká, ale právě prsa jsou to, co ženy odděluje od muže. Navíc jsou hnedka pod obličejem nahoře na hrudníku, takže je jasné, že si toho lidi prostě všímají.
Omlouvám se za takový emocionální výplod, ale zrovna teď s příchodem léta, plavek a tílek, to na mě zase doléhá a cítím se opravdu hrozně