Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@warita píše:
a kolik vam je?
24, takže asi už je s růstem konečná.
EDIT - vypadlo mi slovo
Příspěvek upraven 03.09.18 v 14:59
Ale asi ještě důležitější než výška, jsou pro mě gesta a hlavně hlas a intonace ( samozřejmě i rozumná slova
)
Měla jsem tu čest s mužem cca 161-163 cm bych řekla. Postava svalnatá, vypracovaná, charisma tam určitě bylo. Ale když jsme jednou byli na pivo a on půl hodiny mluvil o tom, jak mu nevadí, že je malý, začalo mi to být trochu podezřelé
A fakt asi ze své výšky měl mindrák, což mi dost vadilo. Nicméně musím podotknout, že o ženy neměl nouzi.
P.S. Já měřím 163, můj partner 180 a je to ideální.
@Fifik píše:
Měla jsem tu čest s mužem cca 161-163 cm bych řekla. Postava svalnatá, vypracovaná, charisma tam určitě bylo. Ale když jsme jednou byli na pivo a on půl hodiny mluvil o tom, jak mu nevadí, že je malý, začalo mi to být trochu podezřeléA fakt asi ze své výšky měl mindrák, což mi dost vadilo. Nicméně musím podotknout, že o ženy neměl nouzi.
P.S. Já měřím 163, můj partner 180 a je to ideální.
JJ, čím víc ti něco vadí, tím víc říkáš, že to tak není. Klasika ![]()
osobně měřím 169cm a když se mi nějaký muž na první pohled zalíbí je obvykle stejně vysoký nebo vyšší než já.
V cca 19 letech jsem rok chodila s klukem, který měřil tak o 1-2 cm míň
Běžně to ani nebylo poznat (mé spláclé vlasy u hlavy a jeho rozcuch-napůl ježek a wagabondy na nohách .. takže působil dokonce vyšší
)
Jenže „problém“ nastal, když jsem si nevzala tenisky/kanady (které jsem tehdy nosila tak v 50% času) a vzala si podpatky (cca 5-7cm), mě to nijak nevadilo, neřešila jsem jestli jsem výš/níž, ale on to čas od času komentoval, proč si ZASE beru „tyhle“ boty…
měla jsem vždycky podpatky ráda, jsem schopná v nich chodit celý den, běžet na tramvaj a to i na pražský dlažbě
… jenže to prostě řešil on
Rozešli jsme se nakonec i kvůli jiným věcem, ale hrálo to svou roli, on prostě měl mindrák z menší postavy než jsem já
Původně mi oponovalo, že dělá karate a je v tom dobrý a má super postavu a uměl by mě i ochránit, kdyby se něco někde semlelo, ale pak jsem zjistila, že to je zase jen kompenzace ega a snaha „vyrovnat“ se větším můžům, bohužel se s tím pojila i postupně se projevující arogance, neschopnost kompromisů s kýmkoli/jakkoli, svalování viny za jakýkoli problém na všechny okolo, nedospělost a nesamostatnost, přestože byl starší o několik let…
.. myslím že i kdyby měřil o 5, 10, 20 cm víc, tak s ním nezůstanu ![]()
a ještě dodám k předchozímu komentu, že se mi nelíbí hubení chlapi, chrastítka, jak tu někdo psal, ale ani takoví ti běžci-vytrvalci, radši ať má trochu bříško, ale hrudník o který se můžu opřít a neprolomím mu žebra, když si na něj v posteli lehnu
sama jsem oplácaná - jak muž říká na správných místech - a neplést prosím s tlustá
![]()
muž má 185 a 95 kg, 3× týdně sportuje a napůl pracuje fyzicky, napůl v sedě, popravdě, klidně bych brala kdyby měl o 10cm víc, z očí o očí si koukáme jen v posteli nebo na schodech
i mé nejvyšší podpatky jsou jen 10 cm
![]()
jééé chyba … mělo tam být: „klidně bych brala kdyby měl o 10cm MÍŇ“
![]()
Láska si nevybírá, ale chlap se 162 nebo 169 je fakt mrňous a láska na první pohled by to nejspíš nebyla. Já mám ráda vysoké a udělané chlapy, takže hubeňourek asi taky ne. Takže za mě 180cm a vyšší a tak od 80kg nahoru.
Vyšší a svalnatý. Mám 175 cm a kamarádi by mě asi nezaujali. Ráda se koukam chlapovi do očí nahoru.
Tak ja mam 166..a chlapi jsem mela vzdycky tak od tech 170. Ale musim rict, ze podle vysky sem si je nikdy nevybirala.. spis bych uz asi nikdy nechtela extra hubeneho..z toho sem mela pak mindraky ja
ale na postave se da zamakat
hlavni je, aby meli zdrave sebevedomi a neresili to .. kazde zbozi najde kupce
![]()
@divine woman píše:
@KalamityJohnFreude, Freude, vždycky na tě dojde…
Dřív nebo pozdějc - i když je prej Freud už odkecanej.
Já mám 170 cm, manžel 166 cm.Jsme spolu 18 let.Velcí chlapi se mi nikdy nelíbili.