Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
co zkusit odborníka? prvně že by sis třeba zašla sama, poradil by ti jak na něj a třeba by ti se ti nakonec povedlo přesvědčit s jeho pomocí i manžela, aby odborníka navštívil on. osobní zkušenost nemám, neporadím, drž se ![]()
Znala jsem jednoho super kluka,kterej nešťastně skončil na vozejku,stal se z něho taky strašnej tyran,rypák a nelida,ono to není úplně jednoduchý se s něčím takovým poprat,žena od něho po roce odešla,ponižoval jí,byl fakt zlej.Obdivuju lidi,který to zvládnou vydržet,držím palce ať se to zlepší,i když moc tomu nevěřím ![]()
Crohnovu chorobu má moje mamka diagnostikovanou cca 5 let, možná dýl, on ten čas letí. Taky jí bylo blbě, nemohla nic sníst, hubla při výšce 174 cm na necelých 45kg…, nebylo to chodící kostra, ale NEchodící kostra
bylo to strašný. Postupně se z toho dostala, ale je to hlavně o vnitřní vůli, nyní je jí 55 let, pracuje na plný úvazek a její stav se nachází v remisi. Ale z toho nejhoršího se dostávala dost dlouho. U nás v rodině se nachází hodně silných žen - moje mamka, prababička, její sestra atd., až si říkám, že jsem oproti nim s mými problémy fňukna …
Ale k věci, chápu tě, že jsi z toho unavená a špatná, ještě k tomu máš doma malé děti…, nějak nevím, co poradit… Co říkají lékaři, jaká je další prognóza? Bude se moci manžel vrátit do práce?
Chtělo by to nějakou vhodnou práci na částečný úvazek, něco co by mohl dělat i při nemoci, připadal by si užitečný. Pokud je rok doma a nic nedělá, tak se nedivím, že je protivný ![]()
Vzhledem k tomu, že lidé s různými nemocemi se mají tendence sdružovat a navzájem si radit, pomáhat, podporovat se, tak bych hledala nějakou takovou skupinu lidí stejně nebo obdobně nemocných.
Ahojky…Cronova choroba není žádný stupeň zmrzačení…pěkně ho dopálkuj a řekni mu,že takovou nemoc mají děti a těhulky a fungují…
Přítel tu nemoc měl…dalo se to…je potřeba dodržovat tu dietu a pak se to snad stabilizuje ![]()
Ahoj..
mam dceru s crohnem ikdyž je mala vím co to obnaší..
proč se citi manžel jako mrzák?lečba nezabirá?Tuhle nemoc ma miliony lidí a dokažou žít normálně..
těžká forma je co?Má hodně poškozene střevo?Hrozí mu operace nebo mu vadí bezezbytkova dieta?
Jak se lečí?
je to určitě o nervy jak pro tebe tak pro manžela..
předtím byl v pohodě?Je určitě obtižne si zvyknout na jiný styl života a poslouchat dr..ale je spousta možností jak se stouhle hnusnou nemocí vypořádat..
drž se taky bojujem ![]()
Sylvajs píše:
Ahojky…Cronova choroba není žádný stupeň zmrzačení…pěkně ho dopálkuj a řekni mu,že takovou nemoc mají děti a těhulky a fungují…Přítel tu nemoc měl…dalo se to…je potřeba dodržovat tu dietu a pak se to snad stabilizuje
Sylvajs má pravdu, mamka musí dodržovat určitá omezení v jídle, určitá pravidla a brát pravidelně léky a její stav je dobrý a podotýkám, že i při této nemoci pracuje na plný úvazek fyzicky v tiskárně.
Manže pracuje, o to je to horší. Pořád mi předhazuje, že na marodku nemůže. Prpgnóza je celkem špatná. Má zasažené celé tenké střevo + dvanácterník. Tlusté střevo jen částečně. K tomu na gastro mu zjistili nějaký zánět žaludku. Doktor říkal, že bude muset na imunosupresi - a od té doby je s ním k nevydržení.
Ono je to opravdu dost velká zátěž na psychiku, jak pro nemocného, tak pro okolí. Manželovi evidentně dlouho trvá, než se se svým stavem srovná a podle toho se k tobě chová, to ale neznamená, že by sis měla nechat všechno líbit. Stačí dát jasně najevo, že ano - na jednu stranu je ti líto, jaká nemoc u něj propukla a co prožívá, na druhou stranu děti a domácnost je vás obou, takže ti prostě bude pomáhat nebo se zapojovat do činností.Sebelítostí, užíráním a vybíjením vzteku na tobě si nepomůže. Abys dnes a denně poslouchala jeho výlevy a vzápětí nadávky, že něco nemáš hotové a že ti brečí i děti, to si nenech líbit. Jsou to i jeho děti, takže ať se sebere a jde se jim věnovat. Drž se .. ![]()
Vzhledem k píštělím a zasažení střev hrozí operace ev. dočasná stomie. Dietu dodržuje, léky bere, aůe průjem a bolesti má pořád.
On je strašný posera a pořád chce abych ho litovala, obskakovala ho, ale já na to už nemám energii.
imunosuprese -tím myslí přesně co,Kortikoidy nebo Imuran..nebo jine leky…neni to nic strašneho..sice kortikoidy jo ale k zalečení zanětu ve travicim traktu nezbytné..Imuran dcera bere už 14 měsicu..jedina nevyhoda je nachylnost na infekce.
Co biologická léčba?Toje nejučinejší lečba co se tyka crohna..moje dcera ji má v zaloze jako poslední zachranej kruh..i jsem kvuli tomu změnila pojištovnu se kterou ma nemocnice smlouvu a kdyby ji to neschvalily tak budu žebrat kde se dá
.. ![]()
ale zatim tuk tuk nemusíme..
Baslerinda píše:
vybíjením vzteku na tobě si nepomůže. Jsou to i jeho děti, takže ať se sebere a jde se jim věnovat. Drž se ..
Jo, k malé zajde, když už je fakt zle, ale na starší je strašně hrubý. Babi mi posledně říkala, že jí brečela, že nechce tatínka. Bylo to po tom co holky hlídal, abych skočila do obchodu. Nevím co jí řekl, nebo udělal, nic mi neřekla, ale raději ho už s děckama nenechávám samotného. Že hrkne na mě, ještě toleruju se zatnutýma zubama, ale kdyby měl být takový i na holky
. Raději zabraňuju zbytečným konfliktům
IVU:nevím jak se to jmenuje. Jen, že se to dává do kapačky na 2 hodiny.
Biologiská léčba je hned varianto pokud imuno nezabere, akorát že víc těch možností není
no to je fakt na nic když se k tomu tak staví ale na druhou stranu ho chápu..ale ne to že si vztek vyliva na tobě..to v žadnem připadě ..
ukaž mu fotku me male dcery ktera crohnem trpí od 7 měsíce a málem umřela a taky to zvlada.. ![]()
tak at se vzmuží a popere se životem kurna
![]()
Ahojky všem.
Píšu raději anonymně, tak se prosím nezlobte, ale musí to ze mě už ven.
Manžel už skoro rok marodí. Trvalo mi strašně dlouho než jsem ho dostala k doktorovi. Zabralo až postrašení rozvodem. Z 90kg za rok zhubnul na 68kg, normálně chodící kostra, v konečníku 2 píštěle a v jídle se jen vrtal a pořád mu bylo blbě. Doma mám 2 děti, z toho 1 malé mimi.
Po všelijakých vyšetřeních diagnóza jasná - Cronova choroba, v těžké formě. Od té doby neslyším nic jiného než naříkání, remcání a nespokojenost. K tomu má strašné výkyvy nálad. Když jej o něco poprosím, tak akorát zamrčí. Raději po něm už nic nechcu, ale takhle to dál nejde. Nejhorší je, že já jsem ten, kdo všechno dělá blbě, mi bračí děcka, jídlo není dost teplé a podobně.
Nejhorší jsou jeho kecy o tom jaký je kripl a nechopný mrzák, už nemám sílu ho litovat.
Jsem přesvědčená, že so za tu nemoc může sám, kdyby šel k doktorovi dřív, nemuselo to být tak hrozné.
Jsem z toho už dost špatná a unavená.