Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželka mě podvádí, neva
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.11.17 00:44
@TSHB2 píše:
Promiň tohle nemůže napsat chlap. Tohle mi udělat moje žena, tak už to není moje žena. To je problém že ji to dovolíš. Muž má umět uchránit a uhlídat svou rodinu a ty neuhlídáš ani svou ženu? To znamená, že jí nedáváš najevo dostatečně svou autoritu. Nebo jí vůbec nemáš!
A když to vezmu z druhé strany, kdybych já podváděl svou ženu a ona k tomu měla přístup jako ty, tak bych si ji taky nevážil a nebyl bych s ní. Takové ženy mi neimponují.Pravda je, že najít aktivní ženu, která by po mě nechtěla hlavně děti je po třicítce už dost oříšek, ale raději si další rok počkám než mít doma nějaký polotovar.
Záleží jaké máš v životě priority. Manželka není můj majetek a já nejsem její.
Pár názorů zde a rozhovorů přes privátní konverzaci mi trochu pomohlo doladit detaily mého postoje a určitě nemám potřebu jej obhajovat před někým, kdo si myslí že žena se musí hlídat a ukazovat jí kdo je tu „pánem“ nebo jí něco dovolovat.
Nějak zapomínáš že rozvodem netrestáš manželku (ostatně taková ženská už ti v podstatě za pozornost natož námahu s trestáním nestojí, pokud se projevila jakože ty nejsi ten kdo dovoluje a hlídá ztrácíš o ní zájem… hodně panovačný člověk, ale budíž, svou puťku si najdeš).
Rozvodem trestáš i sebe a v případě existence potomků i své děti. Pochopím, že mnoho žen se tu se mnou bude hádat, ale prostě otčím není otec, a matka samoživitelka taky není pro děti „terno“. Ve smyslu toho jak zásadní tyhle věci mají vliv na život je to hodně podobné kouření jehož vliv na vznik rakoviny se hodně dlouho podceňoval, nebo odevzdáváním malých dětí do péče jeslím/školkám což taky lidé podceňují.
No a teď k tomu začátku… fakt je chlapské chovat se jako dítě na pískovišti? Když něco urazí tvou ješitnost „tak si to pořádně odskáče“? Hlídat ženskou je taky práce CHLAPA? Autorita… já si nemusím leštit pošroumacené ego z práce doma. Doma jsem jeden z členů rodiny a rodina je rodina od toho, že se nehážeme kvůli problémům přes palubu…
Jestli si myslíš že rozvod je chlapské rozhodnutí, tak není. Sebrat své saky paky a jít dál je to nejjednodušší co člověk ve zralém věku a s vybudovanou profesní kariérou, znalostí jazyků a fyzickým a duševním zdravím může udělat… Na to nepotřebuješ odvahu na to dát vale a dělat cokoliv se ti zlíbí bez ohlížení se na kohokoliv dalšího.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.17 16:55
Nó a jak je to u Vás dnes? Manželka furt vesele nasazuje paroží? Nebo ses nesměle ozval, že ti to vadí? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.11.17 12:25
Ahoj boy @boy . Jsem ve velmi podobné situaci, jen jsem žena a podvádějícím je manžel. Strašně moc ti rozumím v tom, že máš pocit, že jakmile to řekneš, tak už se nebude dát pokračovat. Je to asi nejblíž tomu, jak jsem to doposud vnímala já.
Vlastně jsem k manželovým nevěrám přistupovala podobně, asi proto, že se mi dařilo to vždy na nějaký čas zamést pod koberec, vytěsnit, nemyslet na to, začít znovu věřit a vnímat jen to dobré… Ze začátku jsem si namlouvala, že se to časem zlepší, že se vyblbne… jenže s každou další zjištěnou nevěrou to míň a míň jde a mám pocit, že ta poslední je pro mě poslední kapkou. Vím, že se to nezmění a vím, že tomu vzrušení z nového můžu jen těžko konkurovat.
Přestože naprosto věřím, že mě manžel má hodně rád, že by o nás nechtěl přijít atd., tak pro mě toto začíná být nesnesitelné. O víkendu se chystám si s ním otevřeně promluvit a navrhnout rozvod. Jsem nešťastná. Byl to můj první a jediný partner, byla jsem plná důvěry, iluzí… jsme spolu 20 let. Jakoby se vyčerpala moje tolerance, jakobych klesla na dno své důstojnosti. Strašně mě bolí představa rozvodu – také spolu vycházíme dobře, děti ok, nejsou žádné hádky, vnímám to ne jako úlevu, ale také jako bolest… ale na druhou stranu už mám pocit, že nemůžu ani takto, že ztrácím sama sebe. Bojím se samoty, bojím se, že toho budu litovat. Mám pocit viny, že jsem to já, kdo ničí rodinu – vím, že on nebude chtít…
Asi to sem píšu, protože pořád ještě váhám, jak se zachovat, asi se taky potřebuju vypsat. A taky že to, jak to popisuješ, je asi nejblíž tomu mému vnímání.
Jak je to po dvou letech u vás? Pořád manželka netuší, že ty víš…? Řešil jsi to nějak?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.8.18 22:37
Prosim o radu
Dobry den, chci vas poprosit o radu a nazor. Je mi 29 let a partnerce take. Sme spolu uz od mladi a mame dva kluky. Asi pred 8 mesici mi partnerka rekla ze ke me neciti co citila pred tím. Prestala delat spoustu veci,byla chladnejsi a sex skoro zadnej. Kdyz sem se ptal jestly si nasla nekoho jineho ,rekla ze ne, ale pochvily sem zjistil ze si pise snekym v cizine. Nebylo to jen psani, ale vse. Fotky,videa atd. Podvedla me online. Slibila ze se to uz nestane ze to byla chyba. Ja hi odpustil ale mesic na to udelala znova. Zas brecela a rekla ze ani nevi proc to udelala ze nechtela a skousela prestat ale neslo ji to. Rika ze me nechce stratit ale porad me pry nemiluje jak pred tím, protoze zacala mit rada I jeho. Svou pritelkyni opravdu miluju a chci sni zustat ,ale tet vzdy kdyz jde na telefon tak stoho muzu zesilet, nevim co zrovna dela a zacinam i zarlit tak jak sem nikdy nezarlil. Nas vztah ochladl a ja nevim co stim. Nechci ji stratit ale stakovym stresem se vztah nijak nezlepsi. Prosim o radu jak to vydite vy. ( na jinem forum sem jiz jednou psal tak se omlouvam predem jestly to nekomu bude vadit) moc dekuju
- Citovat
- Upravit
31.8.18 00:04
@Anonymní píše:
Dobry den, chci vas poprosit o radu a nazor. Je mi 29 let a partnerce take. Sme spolu uz od mladi a mame dva kluky. Asi pred 8 mesici mi partnerka rekla ze ke me neciti co citila pred tím. Prestala delat spoustu veci,byla chladnejsi a sex skoro zadnej. Kdyz sem se ptal jestly si nasla nekoho jineho ,rekla ze ne, ale pochvily sem zjistil ze si pise snekym v cizine. Nebylo to jen psani, ale vse. Fotky,videa atd. Podvedla me online. Slibila ze se to uz nestane ze to byla chyba. Ja hi odpustil ale mesic na to udelala znova. Zas brecela a rekla ze ani nevi proc to udelala ze nechtela a skousela prestat ale neslo ji to. Rika ze me nechce stratit ale porad me pry nemiluje jak pred tím, protoze zacala mit rada I jeho. Svou pritelkyni opravdu miluju a chci sni zustat ,ale tet vzdy kdyz jde na telefon tak stoho muzu zesilet, nevim co zrovna dela a zacinam i zarlit tak jak sem nikdy nezarlil. Nas vztah ochladl a ja nevim co stim. Nechci ji stratit ale stakovym stresem se vztah nijak nezlepsi. Prosim o radu jak to vydite vy. ( na jinem forum sem jiz jednou psal tak se omlouvam predem jestly to nekomu bude vadit) moc dekuju
Pokud ochladl z její strany sex, odmítá s tebou spát, není schopná ukončit svou odhalenou nevěru a ještě má řeči, jak tě méně miluje a ty se týráš žárlivostí, tak bych to bral vnitřně tak, že romantický vztah mezi vámi skončil. Možná ho někdy v budoucnu opět obnovíte, ale teď spíš není. Takže forma toho, že si od sebe dáváte pauzu na této úrovni. Tím pádem je úplně jedno, s kým si píše po telefonu a nemáš důvod to řešit nebo se tím užírat. Věnuj se sobě a dětem.
Pokud to chce řešit, ať vyvine snahu jako odpověď na snahu tvou. Minimálně s tebou má jasně mluvit o tom, co jí vadí, co chce a podobně - pokud ti to tedy neříkala už stokrát a tys na to nekašlal. Pokud zájem nemá, protože je zamilovaná jinde, tak se citově stáhni a dej jí prostor a svobodu. Nemáš důvod jí dělat peklo, žárlivé scény nebo cokoli dalšího. Pokud chce, ať odejde. To je její volba a ty jí nemáš jak přinutit k opaku.
A buď se s ní rozejdi komplet a tím pádem začni řešit starost o děti jak si podělíte, jak rozdělíte co máte spolu a podobně.
Nebo s ní zůstaň kvůli tomu, že je příjemné s ní trávit čas, společné výchově a provozu domácnosti, ale v romantické části vztahu si dej pauzu. Chovej se normálně, v projevech náklonnosti se trochu stáhni, nech to spíš na ní. Jí to dá svobodu a buď se k sobě někdy v budoucnu opět přiblížíte nebo ne. Milovat ji klidně můžeš, ale to nezávisí na tom, co ona bude dělat - láska je bezpodmínečná. Na to ani nemusíte být spolu. Aspoň si ověříš, nakolik je to co k ní cítíš láska a nakolik jsi na ní jen závislý a máš potřebu ji vlastnit.
Jinak pokud nevíš proč to dělá a co máš dělat ty, zeptej se jí. Zda chce a potřebuje, abys o ní bojoval nebo zda potřebuje čas a svobodu, aby si to v sobě srovnala sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.5.21 23:25
Dobrý den,
Pár z vás chtělo odezvu… jak to vlastně pokračuje… tak tedy:
Pokračuje.
Děti rostou a stále jsme manželé.
Pokud by se někdo ptal jestli lituji života, který jsem vedl? Věrnosti, času a podobně… Nelituji.
Jsem spokojený s tím co jsem dosáhl a kdo jsem?
Jsem smířený s tím kdo jsem a jsem spokojený s tím kdo jsem.
Pár let zpět jsem zažil pocit smíření „tak tohle je ono to je ten život. To je můj život.“ Takový ten pocit životního naplnění, jako když doběhnete do cíle závodu, ten pocit že jsem došel do cíle a v cíli se mi líbí. Nicméně život pokračuje a kam jít dál? Když jsem cíle dosáhl? Vytyčil jsem si tedy pár dalších věcí co bych chtěl… Ale zpětným pohledem spíš takový malichernosti to byly… takový vylepšení, upgrady… i ty se po pár letech splnily, ale jejich naplnění mě už tak neuspokojilo. Nyní jako čtyřicátník hledám co dál, co se „závěrečným sprintem“. Asi hledám co by mělo být životním cílem, abych mohl určit cestu… být dobrým člověkem v mých očích, v očích mých blízkých? Samozřejmě… ale stačí to?
Za těch pár let jsem narazil i na realitu smrtelnosti (úmrtí nejednoho příbuzného). A snad si říkám, že bych měl mít po sobě víc uklizeno a hledám v sobě co to znamená, jestli ten cíl pro mě má být teď pouze „doběhnout“. Možná taky hledám odpověď v režimu zpětného přehrávání a proto jsem opět tu 
Mluvím tu o sobě… Ano, člověka nevěra partnera určitě změní a když si uvědomí tu tíži „tohle neovlivním“ uvědomí si, že je třeba pracovat na tom co člověk může ovlivnit a samozřejmě méně energie a cílů váže na to co ovlivnit nemůže.
A jak se dívám na nevěru po těch letech?
Nevěra je kudla do zad tak to je a bude… ať skončí nebo neskončí rozchodem zůstane jizva.
Vyplatí se nevěra nevěrníkovi?
Osobně nevím. Ale s manželkou si čas od času vzpomínáme na hezké i to „adrenalinovější“ co jsme spolu zažili. Rádi i vyprávíme dětem co jsme zažili… člověk se rád podělí o svůj život. Co člověk dělá s těmi hezkými zážitky o který není možný se dělit nebo se nechce dělit nevím… na to by nejspíš odpověděl někdo jiný.
Stojím si za tím co jsem zde před lety psal?
Snad jste našli odpověď v předchozích odstavcích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.21 02:07
@boy píše:
Dobrý den,
Pár z vás chtělo odezvu… jak to vlastně pokračuje… tak tedy:Pokračuje.
Děti rostou a stále jsme manželé.
Pokud by se někdo ptal jestli lituji života, který jsem vedl? Věrnosti, času a podobně… Nelituji.
Jsem spokojený s tím co jsem dosáhl a kdo jsem?
Jsem smířený s tím kdo jsem a jsem spokojený s tím kdo jsem.
Pár let zpět jsem zažil pocit smíření „tak tohle je ono to je ten život. To je můj život.“ Takový ten pocit životního naplnění, jako když doběhnete do cíle závodu, ten pocit že jsem došel do cíle a v cíli se mi líbí. Nicméně život pokračuje a kam jít dál? Když jsem cíle dosáhl? Vytyčil jsem si tedy pár dalších věcí co bych chtěl… Ale zpětným pohledem spíš takový malichernosti to byly… takový vylepšení, upgrady… i ty se po pár letech splnily, ale jejich naplnění mě už tak neuspokojilo. Nyní jako čtyřicátník hledám co dál, co se „závěrečným sprintem“. Asi hledám co by mělo být životním cílem, abych mohl určit cestu… být dobrým člověkem v mých očích, v očích mých blízkých? Samozřejmě… ale stačí to?
Za těch pár let jsem narazil i na realitu smrtelnosti (úmrtí nejednoho příbuzného). A snad si říkám, že bych měl mít po sobě víc uklizeno a hledám v sobě co to znamená, jestli ten cíl pro mě má být teď pouze „doběhnout“. Možná taky hledám odpověď v režimu zpětného přehrávání a proto jsem opět tuMluvím tu o sobě… Ano, člověka nevěra partnera určitě změní a když si uvědomí tu tíži „tohle neovlivním“ uvědomí si, že je třeba pracovat na tom co člověk může ovlivnit a samozřejmě méně energie a cílů váže na to co ovlivnit nemůže.
A jak se dívám na nevěru po těch letech?
Nevěra je kudla do zad tak to je a bude… ať skončí nebo neskončí rozchodem zůstane jizva.Vyplatí se nevěra nevěrníkovi?
Stojím si za tím co jsem zde před lety psal?
Osobně nevím. Ale s manželkou si čas od času vzpomínáme na hezké i to „adrenalinovější“ co jsme spolu zažili. Rádi i vyprávíme dětem co jsme zažili… člověk se rád podělí o svůj život. Co člověk dělá s těmi hezkými zážitky o který není možný se dělit nebo se nechce dělit nevím… na to by nejspíš odpověděl někdo jiný.
Snad jste našli odpověď v předchozích odstavcích.
Na te sve pouti si potkal nejakeho fakira nebo saolinskeho mnicha?
Vykasli se porad na nejake cile a nech to plynout. Bude ti lepe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.21 11:33
@boy píše:Stojím si za tím co jsem zde před lety psal?
Snad jste našli odpověď v předchozích odstavcích.
Parohy se každý podzim shazují a další rok vyrostou ještě větší mohutnější.
Takže rostou nebo dál nebo už manželka milence nemá, případně má jiného?
To co popisuješ není moc životní prostor, ale výraz totální rezignace na vztah jako takový. Podle keců o cílech bych řekl, že jsi se uzavřel do sebe a v podstatě je ti jedno, jestli ta ženská s tebou je nebo ne.
Uvědomuje si ona jak moc ti ublížila? Udělal cokoliv pro nápravu vztahu, proto aby tě dostala z tvé ulity ve které jsi se zapouzdřil - protože jsi v té ulitě pořád tak evidentně ne.
Co tedy se závěrečným sprintem?
Soustřeď se na děti a na své cíle…
A taky by bylo dobré se poohlédnou po ženské, které můžeš věřit a které nejsi naprosto volný 
Nenavádím tě aby jsi jí oplácel - ale už je na čase si tu „kudlu ze zad“ nechat vyndat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.21 11:39
@Josef_t píše:
Parohy se každý podzim shazují a další rok vyrostou ještě větší mohutnější.
Takže rostou nebo dál nebo už manželka milence nemá, případně má jiného?To co popisuješ není moc životní prostor, ale výraz totální rezignace na vztah jako takový. Podle keců o cílech bych řekl, že jsi se uzavřel do sebe a v podstatě je ti jedno, jestli ta ženská s tebou je nebo ne.
Uvědomuje si ona jak moc ti ublížila? Udělal cokoliv pro nápravu vztahu, proto aby tě dostala z tvé ulity ve které jsi se zapouzdřil - protože jsi v té ulitě pořád tak evidentně ne.
Co tedy se závěrečným sprintem?
Soustřeď se na děti a na své cíle…
A taky by bylo dobré se poohlédnou po ženské, které můžeš věřit a které nejsi naprosto volný
Nenavádím tě aby jsi jí oplácel - ale už je na čase si tu „kudlu ze zad“ nechat vyndat
Zensky je to uplne ukradene. Typek si jede sve cile a ona ma klid. Rozvod by zcela jiste uvitala. Kdyz jsem cetl ten jeho elaborat, tak jsem si rikal ze se ani ty zensky nedivim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.21 11:42
@boy Porad delas takovou mentalni gymnastiku, vymyslis slozite a ve sve podstate imbecilni konstrukce. Misto aby realne zhodnotil sve moznosti a jak na tom jsi. Vzal sis kur.. rozhodnozku, to byla prvni velka chyba. Sam pises, ze tam byl divny zacatek, nevery. To proste nezmenis, z houna bic neupletes, tva zena je spatny partnersky material. Jasne, kazdy muze ujet, ale pak si aspon sype popel na hlavu a chce to resit slusne. Tva zena jen lzi, manipulace. 
S takovym clovekem nema smysl byt. A nicis si zivot, zbytecne se stresujes. Pak si vymyslis ruzny nesmysly, ktery tady pises a sam jim moc neveris, ale snazis se. 
Mel jsi davno odejit, rozvadi se mnoho partnerstvi, decka to zvladnou. Muzes mit stridavku. Ale ty proste nemas koule na ten velky krok. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.21 11:46
@Pavlik Morozov píše:
Zensky je to uplne ukradene. Typek si jede sve cile a ona ma klid. Rozvod by zcela jiste uvitala. Kdyz jsem cetl ten jeho elaborat, tak jsem si rikal ze se ani ty zensky nedivim.
Spíš jí vyhovuje stávající stav.
Tipnul bych si, že aférka skončila (milenec zdrhnul) a ona si myslím jak má perfektní vztah a vše je zapomenuto. Vůbec jí nedochází jak ho to žere.
Spíš tipuji, že jen co se kolem mihne nějaká sukně, tak podlehne - to bilancování, už má nakročeno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.21 11:57
@Pavlik Morozov píše:
Zensky je to uplne ukradene. Typek si jede sve cile a ona ma klid. Rozvod by zcela jiste uvitala. Kdyz jsem cetl ten jeho elaborat, tak jsem si rikal ze se ani ty zensky nedivim.
Ja nevim, podle me spise mnoha zenam vyhovuje blbecek, ktery se o vse postara a zaplati, zajisti ji pohodlny domov a rodinu a zaroven neresi jeji milenecky zivot. kdyby se rozvedla, tak by mela plno starosti navic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.5.21 12:48
@boy Zníš tak hrozně rezignovaně až je mi tě líto. Počkej až udeří krize středního věku. Nemáš potřebu zažít ještě něco hezkého?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.5.21 12:55
@boy. Napsal jsi to úchvatně a četla jsem to s velkým, obrovským dojetím. Tvoje žena ma závislost, to je nad slunce jasné, až pominou síly a atraktivita, tak se uklidní, a je fajn, ze v tom období Te bude mít poblíž. To je jiny level schopnosti milovat svou zenu i s jejími nedostatky. Toto píšu protože mam pocit, a jen pocit, ze ve všem ostatním je příkladná a odpovědná, jiný nazor bych měla pokud by to byla jen rajda s črty absolutní neodpovědnosti.
- Citovat
- Upravit
28.5.21 13:35
Odcituju kousek Viewegha z Definice lásky:
Co je to láska?…
Když je to alespoň občas pěkné.
Co je to občas?
Hodina denně? To bych považovala za minimum.
A když to není nesnesitelné.
Když to není dlouho nesnesitelné… říkala stará dáma čerstvě provdané znejistělé ženě.
Tak co, zakladateli, je v tvém manželství láska? Pokud jo, tak gratuluju. Někdy stojí za to zabojovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
