Je moje manželství v troskách?

Anonymní
14.9.18 11:37

Manželství v troskách? prosím radu

Zdravím všechny,

vlastně ani nevím jak začít po víc jak dvou letech jsem na této stránce…

S manželem jsme spolu 5 let 2 roky manželé, mě je 24 jemu 25. Ze začátku to byla velká láska až nemožná a ta trvala opravdu než jsme se vzali… po svatbě přišel vlastní byt druhý pes a změna mého zaměstnání… a asi tady někde to začalo.

Když jsme si k naší dvouleté feně přivedli druhou začalo to jít trochu hůře ta druhá fena je živel a dávala nám to pěkně sežrat než se naučila fungovat a samotě trvalo to rok a pul, nesla jsem na tom také velkou vinu já to přiznávám podcenila jsem výchovu a přistupovala jsem k ní stejně jako k feně první… po méně jak roce jsem si ale uvědomila že to takhle nejde a s fenou jsem začala pracovat opravdu jak jen to šlo (cvičák, soukromé cvičení rady socializace) fena se zlepšila a přestala ničit. Nikdy jsem tedy od manžela neslyšela žádné uznání ale chápu ho ta fena nám občas dělala ze života peklo, ale já jsem to nevzdala.

Nedávno se ale u nás doma stala tragédie feně jsou již ted 3 roky a po 3 letech soužití s naší 8 letou kočkou jsem přišla domu a kočka byla mrtvá (nutno podotknou žádné zranění, ani zlomený vaz (pes 35kg) měla prokousnutý jazyk a modré tlapičky, mohlo to být udušení úplně si nemyslím že by za to mohla ta fena) Nicméně manžel tenkrát strašně vyváděl a řekl mi vyber si bud odvezeš toho psa do útulku nebo se balím a odcházím… 3 hodiny pláče a volání po známých zda by si někdo aspoň na víkend nevzal mi vzali iluze a já šla za manželem s tím že fenu do útulku nedám protože je to moje zodpovědnost a pokud si stále stojí za svým nedá se nic dělat… on mi řekl že své stanovisko nepřehodnotil a pokud tedy chci aby pes zůstal doma odchází. V tu chvilku mi to bylo líto, ale rozhodla jsem se pro psa se slovy,, ty se o sebe postaráš, ona ne,, sbalil se, ale neodešel.

Od té doby je doma doslova peklo, pořád mi vyčítá že jsem dala přednost psovi, nadává mi že jsem hloupá, zlá a zákeřná mrcha… Dokonce jsme se i domluvili že si dáme pauzu a budeme spolu pouze bydlet fungovalo to 14 dnů a pak to začalo zase… byla jsem s kamarádkami pařit a vezl mě domu jeden kamarád, zjistila jsem že mi manžel vlezl na FB přečetl si to a udělal doma strašnou scénu napsal mi sms že si nemyslel že se ze mě vyklube taková mrcha… ale já si nemyslím že to že mě někdo vezl domu by bylo zas tak tragické…

Dalším problém je že se mnou nemluví když ho něco žere a pak vyletí… mohu se ho 100× zeptat co ti je proč si smutný trápí tě něco, ale on mi vždycky řekne nic… už si přijdu jako blázen včera mi řekl si zlá nechci s tebou být nemám tě rád… a pak se mi zase omluvil… dokonce už chodím i psycholožce a když jsem mu nabídla aby tam šel se mnou řekl mi,,rád tam s tebou půjdu aspoň ta doktorka řekne že já mám pravdu,,

myslíte si že má vůbec smysl na tomto vztahu jakkoliv pracovat? Žiji ted vedle člověka od kterého nevím co čekat nevím co chce… ale ani on sám to podle mě neví…

Netvrdím že jsem dokonalá udělala jsem spoustu chyb v našem vztahu ale vždycky jsem se je snažila napravit… jenže ted už mi dochází síla hádat se usmiřovat o něco se stále přít… protože on má svou pravdu já mám svou… :,(

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
29350
14.9.18 11:43

Máte děti? Jestli ne, asi bych volila rozchod…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
519
14.9.18 11:45
@Anonymní píše:
Zdravím všechny,

vlastně ani nevím jak začít po víc jak dvou letech jsem na této stránce…

S manželem jsme spolu 5 let 2 roky manželé, mě je 24 jemu 25. Ze začátku to byla velká láska až nemožná a ta trvala opravdu než jsme se vzali… po svatbě přišel vlastní byt druhý pes a změna mého zaměstnání… a asi tady někde to začalo.

Když jsme si k naší dvouleté feně přivedli druhou začalo to jít trochu hůře ta druhá fena je živel a dávala nám to pěkně sežrat než se naučila fungovat a samotě trvalo to rok a pul, nesla jsem na tom také velkou vinu já to přiznávám podcenila jsem výchovu a přistupovala jsem k ní stejně jako k feně první… po méně jak roce jsem si ale uvědomila že to takhle nejde a s fenou jsem začala pracovat opravdu jak jen to šlo (cvičák, soukromé cvičení rady socializace) fena se zlepšila a přestala ničit. Nikdy jsem tedy od manžela neslyšela žádné uznání ale chápu ho ta fena nám občas dělala ze života peklo, ale já jsem to nevzdala.

Nedávno se ale u nás doma stala tragédie feně jsou již ted 3 roky a po 3 letech soužití s naší 8 letou kočkou jsem přišla domu a kočka byla mrtvá (nutno podotknou žádné zranění, ani zlomený vaz (pes 35kg) měla prokousnutý jazyk a modré tlapičky, mohlo to být udušení úplně si nemyslím že by za to mohla ta fena) Nicméně manžel tenkrát strašně vyváděl a řekl mi vyber si bud odvezeš toho psa do útulku nebo se balím a odcházím… 3 hodiny pláče a volání po známých zda by si někdo aspoň na víkend nevzal mi vzali iluze a já šla za manželem s tím že fenu do útulku nedám protože je to moje zodpovědnost a pokud si stále stojí za svým nedá se nic dělat… on mi řekl že své stanovisko nepřehodnotil a pokud tedy chci aby pes zůstal doma odchází. V tu chvilku mi to bylo líto, ale rozhodla jsem se pro psa se slovy,, ty se o sebe postaráš, ona ne,, sbalil se, ale neodešel.

Od té doby je doma doslova peklo, pořád mi vyčítá že jsem dala přednost psovi, nadává mi že jsem hloupá, zlá a zákeřná mrcha… Dokonce jsme se i domluvili že si dáme pauzu a budeme spolu pouze bydlet fungovalo to 14 dnů a pak to začalo zase… byla jsem s kamarádkami pařit a vezl mě domu jeden kamarád, zjistila jsem že mi manžel vlezl na FB přečetl si to a udělal doma strašnou scénu napsal mi sms že si nemyslel že se ze mě vyklube taková mrcha… ale já si nemyslím že to že mě někdo vezl domu by bylo zas tak tragické…

Dalším problém je že se mnou nemluví když ho něco žere a pak vyletí… mohu se ho 100× zeptat co ti je proč si smutný trápí tě něco, ale on mi vždycky řekne nic… už si přijdu jako blázen včera mi řekl si zlá nechci s tebou být nemám tě rád… a pak se mi zase omluvil… dokonce už chodím i psycholožce a když jsem mu nabídla aby tam šel se mnou řekl mi,,rád tam s tebou půjdu aspoň ta doktorka řekne že já mám pravdu,,

myslíte si že má vůbec smysl na tomto vztahu jakkoliv pracovat? Žiji ted vedle člověka od kterého nevím co čekat nevím co chce… ale ani on sám to podle mě neví…

Netvrdím že jsem dokonalá udělala jsem spoustu chyb v našem vztahu ale vždycky jsem se je snažila napravit… jenže ted už mi dochází síla hádat se usmiřovat o něco se stále přít… protože on má svou pravdu já mám svou… :,(

No nevim, domaciho mazlicka maji chtít mit a živit oba, tj.jak Ty, tak manzel. Pusobi to na me tak, ze uz mate doma zverinec, a ze uz to manzela prestalo bavit. Problemovy pes, tva pozornost smerovana na nej.. v podstate se mu nedivim. Co az byste chteli deti? Kdy jste je planovali?
Asi bych opravdu volila nalezeni docasneho nebo trvaleho noveho domova pro problemoveho psa, treba u nekoho známého tveho známého. Muzes za nim jezdit.
Jak rikam, chapu, ze to manzelovi vadi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.9.18 11:46

@Regina Hero Nene jen ty dvě feny… pořád se neumím smířit s tím že by to mělo skončit, chtěla bych vědět kde jsem udělala ty chyby, ale on mi to neřekne když na mě křičel že jsem hnusná a zlá ptala jsem se ho kdy jsem na tebe byla zlá a jeho odpověď ty nevíš? A nasazení sluchátek mě naplnilo další bezmocí… :(

  • Citovat
  • Upravit
36012
14.9.18 11:46

Njn, kdybyste si po svatbě pořídili raději normálně dítě, neměli byste čas na takové blbosti! Takhle se rozměňujete na kočku, psa a skutečný život zatím utíká …

Myslím, že tohle již slepit nepůjde, manžel již ví, že psa máš raději než jeho a to těžko překousne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
519
14.9.18 11:46
@Anonymní píše:
Zdravím všechny,

vlastně ani nevím jak začít po víc jak dvou letech jsem na této stránce…

S manželem jsme spolu 5 let 2 roky manželé, mě je 24 jemu 25. Ze začátku to byla velká láska až nemožná a ta trvala opravdu než jsme se vzali… po svatbě přišel vlastní byt druhý pes a změna mého zaměstnání… a asi tady někde to začalo.

Když jsme si k naší dvouleté feně přivedli druhou začalo to jít trochu hůře ta druhá fena je živel a dávala nám to pěkně sežrat než se naučila fungovat a samotě trvalo to rok a pul, nesla jsem na tom také velkou vinu já to přiznávám podcenila jsem výchovu a přistupovala jsem k ní stejně jako k feně první… po méně jak roce jsem si ale uvědomila že to takhle nejde a s fenou jsem začala pracovat opravdu jak jen to šlo (cvičák, soukromé cvičení rady socializace) fena se zlepšila a přestala ničit. Nikdy jsem tedy od manžela neslyšela žádné uznání ale chápu ho ta fena nám občas dělala ze života peklo, ale já jsem to nevzdala.

Nedávno se ale u nás doma stala tragédie feně jsou již ted 3 roky a po 3 letech soužití s naší 8 letou kočkou jsem přišla domu a kočka byla mrtvá (nutno podotknou žádné zranění, ani zlomený vaz (pes 35kg) měla prokousnutý jazyk a modré tlapičky, mohlo to být udušení úplně si nemyslím že by za to mohla ta fena) Nicméně manžel tenkrát strašně vyváděl a řekl mi vyber si bud odvezeš toho psa do útulku nebo se balím a odcházím… 3 hodiny pláče a volání po známých zda by si někdo aspoň na víkend nevzal mi vzali iluze a já šla za manželem s tím že fenu do útulku nedám protože je to moje zodpovědnost a pokud si stále stojí za svým nedá se nic dělat… on mi řekl že své stanovisko nepřehodnotil a pokud tedy chci aby pes zůstal doma odchází. V tu chvilku mi to bylo líto, ale rozhodla jsem se pro psa se slovy,, ty se o sebe postaráš, ona ne,, sbalil se, ale neodešel.

Od té doby je doma doslova peklo, pořád mi vyčítá že jsem dala přednost psovi, nadává mi že jsem hloupá, zlá a zákeřná mrcha… Dokonce jsme se i domluvili že si dáme pauzu a budeme spolu pouze bydlet fungovalo to 14 dnů a pak to začalo zase… byla jsem s kamarádkami pařit a vezl mě domu jeden kamarád, zjistila jsem že mi manžel vlezl na FB přečetl si to a udělal doma strašnou scénu napsal mi sms že si nemyslel že se ze mě vyklube taková mrcha… ale já si nemyslím že to že mě někdo vezl domu by bylo zas tak tragické…

Dalším problém je že se mnou nemluví když ho něco žere a pak vyletí… mohu se ho 100× zeptat co ti je proč si smutný trápí tě něco, ale on mi vždycky řekne nic… už si přijdu jako blázen včera mi řekl si zlá nechci s tebou být nemám tě rád… a pak se mi zase omluvil… dokonce už chodím i psycholožce a když jsem mu nabídla aby tam šel se mnou řekl mi,,rád tam s tebou půjdu aspoň ta doktorka řekne že já mám pravdu,,

myslíte si že má vůbec smysl na tomto vztahu jakkoliv pracovat? Žiji ted vedle člověka od kterého nevím co čekat nevím co chce… ale ani on sám to podle mě neví…

Netvrdím že jsem dokonalá udělala jsem spoustu chyb v našem vztahu ale vždycky jsem se je snažila napravit… jenže ted už mi dochází síla hádat se usmiřovat o něco se stále přít… protože on má svou pravdu já mám svou… :,(

(jinak samozrejme takto by se chovat nemel, ty nadavky, fb…)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.9.18 11:50

@KristynaTita Nemyslím si že dva psy by byli zvěřinec, navíc on přeci souhlasil s pořízením druhé čuby nebylo to tak že bych si prosadila svou u chovatelky jsme byli oba. Děti neplánujeme, ani jeden z nás je nechce. Navíc čuba již ted problémová není snažím se s ní pracovat a nevím jestli odstranit problém může pomoci… co právě když přijde problémové nebo nemocné dítě kdyby náhodu…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.9.18 11:52

@jege Děkuji za reakci, zcela upřímně nejsem mateřsky založená ani on děti nechce :)

  • Citovat
  • Upravit
35781
14.9.18 11:52

Přijde mi, že tvůj muž se chová trochu jako hysterická ženská.. Jako je špatné, že ty si vybereš psa místo něj i když ten výběr kvůli kočce mi přijde na hlavu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6534
14.9.18 11:52

Nejlepší bude rozvod. Tvůj manžel si aspoň bez výčitek bude moct najít někoho normálního a vyzrálýho. Chováš se jak umíněný děcko, ne jak 24letá žena :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
519
14.9.18 11:52
@Anonymní píše:
@KristynaTita Nemyslím si že dva psy by byli zvěřinec, navíc on přeci souhlasil s pořízením druhé čuby nebylo to tak že bych si prosadila svou u chovatelky jsme byli oba. Děti neplánujeme, ani jeden z nás je nechce. Navíc čuba již ted problémová není snažím se s ní pracovat a nevím jestli odstranit problém může pomoci… co právě když přijde problémové nebo nemocné dítě kdyby náhodu…

mluvila jsi jeste o kocce, tj.3 zvirata.
Nevim, co objednat dovolenou a dat vsechny zvirata na hlidani?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26574
14.9.18 11:53

Nemáte děti, on se chová jako hulvát, ty očividně taky nejsi svatá. Odešla bych.
A nechápu, proč si nenechala kočce udělat pitvu, aby bylo jasné, co se stalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
802
14.9.18 11:53

No - naopak na těch zvířatech se dost dobre simuluje výchova děti..to jako když budou problémy s detma,tak to bude jen tvá zodpovědnost a manžel ti dá na výběr..buď on nebo děti??? No nevím,ten jeho přístup se mi dost nelíbí … samozřejmě neznám oba pohledy na věc..ale určitě je dobre celkove se nad tím zamyslet..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
519
14.9.18 11:55

@Tableta :I no…

Zakladatelko, v tento moment bych si rozmyslela, jestli o manzela stojis, nebo ne. Pokud ano, dala bych vsechny zvirata z domu a zacala se venovat manzelovi. pokud o to jeste stoji.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
862
14.9.18 11:56

Manžel ti dal ultimátum a je zlý, že jsi si nezvolila to, co chtěl on.
Ty jsi na to ultimátum přistoupila a zvolila si psa, ale chceš i to druhé (manžela).

Buď se spolu domluvíte bez ultimát, a pokud ne, radši bych volila rozchod.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová