Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte rády děti z předchozího vztahu vašeho partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kobea
24.11.15 20:14
- Citovat
- Upravit
24.11.15 21:05
Jako moje známá to s dvanáctiletou dcerou vyřešila takto „podívej se, naši adresu zná, mohl sem kdykoliv přijet nebo ti aspoň poslat dopis, mně může kdykoliv zavolat. Ani jedno neudělal, já ho na řetězu nepřivedu.“ Prý o tom chvilku přemýšlela a pak jí dala za pravdu. Ty děcka prostě nejsou blbé 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
24.11.15 21:48
@PaníBovaryová píše:
Jako moje známá to s dvanáctiletou dcerou vyřešila takto „podívej se, naši adresu zná, mohl sem kdykoliv přijet nebo ti aspoň poslat dopis, mně může kdykoliv zavolat. Ani jedno neudělal, já ho na řetězu nepřivedu.“ Prý o tom chvilku přemýšlela a pak jí dala za pravdu. Ty děcka prostě nejsou blbé
To je smutné 
.
- Citovat
- Upravit
jjelena
24.11.15 22:23
@Kobea píše:
@jjelena Já jsem jen narážela na to, že s čím je otec raz dva hotov (že si děti prostě brát nebude), může děti dost poznamenat. A vynutit to ani právně nejde.
To je pak ta nespravedlnost (pro děti a pro toho, kdo to těm dětem musí vysvětlovat). Ale nejde o peníze, tak to nikoho nezajímá.
To je smutný, ach jo
- Citovat
- Upravit
jjelena
24.11.15 22:27
@Antonie Bolavá píše:
Holky teda pardon, ale to snad nemyslite vážně. Vy si s někým uděláte dítě, podle vás teda s někým naprosto bezcharakterním a do morku kostí zkaženým, a pak doufáte, že ten člověk se s dítětem nebude stýkat, aby na něj neměl vliv?? Ale on už na něj vliv má. Dítě má jeho geny. Proč jste si teda toho bezcharakterního hajzla braly?
Já ti rozumím, ale ne vždy to jde takhle jednoduše sumarizovat. Ten můj mě na rukou nosil, dokud jsem mu pomáhala, resp. splácela jeho exekuce. Pak jsem byla na md a už to nešlo a naplno se projevila jeho despotická povaha. O těch exe jsem nevěděla, jeho rodiče mi zatajovali poštu, až do svatby. 
- Citovat
- Upravit
25.11.15 08:45
@Kobea píše:
To je smutné
Proč? Děvče má všechno díky své matce a jejímu novému příteli a je spokojenější než kdyby mělo pendlovat a poslouchat rodičovské hádky. Co po tom, že nějaký jiný chlap tam dal půlku genů ze svého rodového kmene 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.11.15 00:00
Ahoj, přidám se do diskuze. Potkala jsem muže a byl to ON, to jsem věděla od první chvíle. Měl dítě ze vztahu, který právě ukončovali. Připravila jsem se na to, že to bude těžké, přijmout „cizí“ dítě, ale nečekala jsem jak moc to bude opravdu těžké. Viděla jsem v něm jeho maminku, „stmělovač“ rodičů a byl rozmazlený, uvztekaný atd… Nezvládla jsem to, ze vztahu odešla a on se vrátil k mamince malého, protože byl malý úplně psychicky rozhozený.
Řekli byste si, co jsem si vůbec myslela, ale…
Problémy si tvoříme v hlavě a necháváme se ovlivňovat předsudky. Nemohli jsme bez sebe být a oba jsme si srovnali v hlavě co opravdu chceme, a jak se věci mají. Vyřešila jsem v sobě maminku malého, už v ní nevidím absolutně žádné ohrožení. Vím, že oni dva to mají vyřešené. Až poté jsem pochopila, že ten malý brouček byl sice maminkou rozmazlený, ale měl ve všem totální nepořádek. Vždyť vše co za svůj život zažil, bylo najednou jinak. Maminka mu motala hlavu a on trpěl výčitkami. Zhoršil se ve školce. On za to nemohl!
Dnes žijeme všichni spokojeně a máme střídavou péči. Na radu psycholožky jsme byli ze zažátku „hodní“ za jakého koliv vztekání a podobně a měli jsme i počítat s těmito výkyvy. Pak si malý na vše zvykl a začali jsme se snažit, vychovávat z něj šikovného drobečka. Právě mu bylo 5 let, nyní je z něj naprosto samostatný usměvavý človíček, čistá dušička a miluji ho nadevše a je úplně jedno, jaké je krve. Skrz něj začínám mít ráda i jeho maminku, i přes to, že ona mě nemá tedy ráda vůbec 
Myslím, že ženy často nemají rády děti svých partnerů, protože v nich vidí ohrožení, pojítko mezi rodiči… ale to je problém ženy, dítě za to nemůže…
Ano jsou často rozmazlení, ale je to o režimu, pokud je trochu možné, že se rodiče dítěte dokáží domluvit na režimu a pravidlech a drží v základních věcech stejný přístup k dítěti, společnými silami ho můžete vychovat všichni 3 nebo 4 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.5.16 21:13
Ahoj, s tématem „dítě partnera“ mám osobní zkušenost. S partnerem jsme se dali dohromady v době, kdy měl 4letou dceru (mně bylo 25 let).
Letos Malá nastupuje na základní školu a rodiče se po rozchodu ústně dohodli na střídavé péči, tzn. že z celého měsíce je Malá u nás cca 15 dní, zbytek u maminky. Protože jsou oba rodiče schopni se dohodnout a nesrovnalosti nepřenášejí na dítě, funguje tento režim perfektně a s nevlastní dcerkou máme nádherný vztah. Volný čas dělím mezi ní a svého partnera tak, abych pro ni nebyla tatínkova partnerka, ale kamarádka, která jí dá najíst, vypere (…) a může v ní mít bezmeznou důvěru, ať se stane cokoliv.
Ráno ji do školky budím maňáskovým divadlem a večer obě posloucháme tatínkovu pohádku na dobrou noc. Malá je u nás zvyklá na režim, že si po sobě musí uklízet a dodržovat pravidla. Když má „její dušička bolení“, mluvíme o tom. Mluvíme s Malou o všem. Nic u nás není tabu a snažím se klást důraz na její pocit bezpečí, jistoty, na skromnost, sociální inteligenci a rozvíjení představivosti.
Fyzické tresty u nás neexistují, ani když je situace velmi neutěšená. Naše domácnost není poklidnější než jiné, proto se někdy potýkáme i s dětskou hysterií a teskněním po mamince.
Jsem studentka psychologie a škola mi hodně pomáhá chápat, co se v dětském nitru odehrává. Navíc pracuji v centru pro týrané a sexuálně zneužívané děti, kde dlouhodobě vidím, že fyzické tresty startují v dětech určité procesy, které mají vliv na to, jak budou v dospělosti pracovat s autoritou a vnímat sami sebe.
Takže shrnuto, sečteno - s partnerovou dcerou máme vztah, který je pro mě zcela výjimečný, a občas jsou momenty, kdy se musím hlídat, abych Malou nevnímala jako vlastní a neměla na ni vyšší nároky. Zatím se mi to ale daří 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 11:18
Moc se mi líbí Vaše příběhy, které končí střídavou péčí a spokojeností všech. Tiše závidím. Můj partner má z předchozího vztahu dítě, o které má velký zájem, taky by rád SP. Matka s tím však nesouhlasí. K němu tak dítě může chodit pouze na návštěvy. Je to smutné, jaký je osud otců v ČR.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 19:51
@Jasorka a soudně to zkoušel? Primárně fakt že matka nesouhlasí nejde brát jako důvod proč by pro dítě nebyla SP vhodná. Případně aspoň navýšit podíl péče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.5.16 19:55
@andelka83 píše:
@Jasorka a soudně to zkoušel? Primárně fakt že matka nesouhlasí nejde brát jako důvod proč by pro dítě nebyla SP vhodná. Případně aspoň navýšit podíl péče.
Zkoušíme. Momentálně si s ním prvoinst. soud po X jednáních vytřel zadel, bude zkoušet odvolání. Nazvali to maximálně rozšířený styk (3noci/14dní). Mě to přijde spíš jako výsměch.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.5.16 20:01
Ano 1 chlapecka ex jsem zboznovala - 6 let. Druheho cca 13 sem nemusela, hrozne se pretvaroval. Ale toho maleho ano a to velmi… skoro jak vlastni, to jsem ale nemela.
- Citovat
- Upravit
15.5.16 20:03
@Jasorka no,rozšířený styk bývá tak 3-4 noci za 14 dní. Snad klapne aspoň to. Někdy maminky formu SP vnímají jako hadr na býka, přitom proti většímu podílu péče by až tak třeba nebyly.
U nás jsou 3 noci v týdnu ve formě společné péče. Ale my jsme se dohodli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.5.16 19:03
@Inaris píše:
Měla by ses stydět, že v tom chlapa podporuješ. A ten chlap by měl mít rozum. Děcko tě stejně nebude mít rádo. Jak může násilím někdo chtít děcko tahat od mámy, nepochopím.
Taky nepochopím.
To mi připomíná exšvagr, jak nutil dceru jezdit k maceše na víkendy, holka byla rozhozená, neštastná a tu ženskou nenáviděla a nenávidí doteď, už je dávno na gymplu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Až by syn začal s nějakými výčitkami, tak bych mu jemně připomněla, jak to bylo.
Je to škoda.