Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj mamky,máte také takový děsný a ubíjející stereotyp na mateřské?Jak trávíte den?U mě je to stále to samé dokola,už mi z toho začíná hrabat…
Mně by ani nehrabalo ze stereotypu, jako z toho, že furt ječí, kňourá a leze po mně…nemůžu uvařit, natáhnout se na koberec, kde si hraje - hned je u mě a snaží se mi dostat až do vnitřností…to, že před ní nesmím jíst ani nezmiňuju
máme otesánka ! ![]()
Stereotyp to částečně je, ale na druhou stranu se snažím dělat různé věci. Různé ve stylu- více kamarádek, různé procházky, výlety. Teď chodíme s prckem na plavčo, v létě budem chodit na bazén, někdy zůstanem jen doma. O víkendu se snažíme něco podniknout s manželem - rodina, výlety. Stereotyp to někdy je, někdy se ale nezastavím ![]()
@Yamyna píše:
Mně by ani nehrabalo ze stereotypu, jako z toho, že furt ječí, kňourá a leze po mně…nemůžu uvařit, natáhnout se na koberec, kde si hraje - hned je u mě a snaží se mi dostat až do vnitřností…to, že před ní nesmím jíst ani nezmiňujumáme otesánka !
Pro mě je to citlivé, tak anonymně. Cítím to podobně. Malá má nějakých 14 měsíců a zatím nestojí, nechodí, v kočárku dlouho nevydrží. Dopoledne si tak nějak hrajeme. Jde spinkat. Mezi tím obrovské boje s jídlem a pitím. Odpoledne boj s jídlem a pitím a pak ven. Nějaký výlet je nemyslitelný. V autě nemáme klimatizaci a nesnáší horko. Neusedí, neuleží ![]()
Taky jsem to tak trochu citila (ona ta pece je vycerpavajici psychicky i fyzicky) do te doby, nez zacaly zdravotni problemy malemu, za 14 dni nas ceka osklive vysetreni (resp. hodne odklivy by mohl byt vysledek - CF), tak ted si naopak uzivam kazdy den toho „stereotypu“, vymyslim nove cile prochazek a tak… Kvuli obavam o jeho zdravim mnou stridave zmita zoufalstvi a nedeje a tak mi to najednou prestalo pripadat jako stereotyp. Vazme si, kdyz je to vse stejne, protoze kdyz neni zadna zmena, neni ani k horsimu…
@Irisa To mě moc mrzí, právě si ještě říkám, hlavně ať je malá zdravá.
Jsem na tom stejně… každý den je to naprosto stejné
někdy je to na palici, ale zas na jednu stranu když se na to svoje sluníčko podívám neměnila bych ![]()
@Irisa píše:
Taky jsem to tak trochu citila (ona ta pece je vycerpavajici psychicky i fyzicky) do te doby, nez zacaly zdravotni problemy malemu, za 14 dni nas ceka osklive vysetreni (resp. hodne odklivy by mohl byt vysledek - CF), tak ted si naopak uzivam kazdy den toho „stereotypu“, vymyslim nove cile prochazek a tak… Kvuli obavam o jeho zdravim mnou stridave zmita zoufalstvi a nedeje a tak mi to najednou prestalo pripadat jako stereotyp. Vazme si, kdyz je to vse stejne, protoze kdyz neni zadna zmena, neni ani k horsimu…
Ahoj, stereotyp to teda neni ani náhodou. Spíš mam pořád pocit, že nestíham vše, co bych chtěla nebo měla
V zimě plavčo, divadlo, maškaráky, herny, kamarádky, teď pískoviště, hřiště, brusle, kolo, procházky, výlety, na zahradu za rodinou, kamarádky, atd. K tomu domácnost, nákupy, trochu pracuju a jsem s dětma sama. Ale je to báječnej kolotoč
neměnila bych
![]()
A ještě by mě švihlo z těch výkyvů počasí. Taky mě mrzí, že když už ven, tak se tam dostáváme poměrně pozdě. Malá spí jen jednou denně, zato dlouho a pak hned nemůže po probuzení obědvat, to by nejedla. Takže ještě čekám až se tak nějak aklimatizuje.
@Nainuva píše:
Stereotyp to částečně je, ale na druhou stranu se snažím dělat různé věci. Různé ve stylu- více kamarádek, různé procházky, výlety. Teď chodíme s prckem na plavčo, v létě budem chodit na bazén, někdy zůstanem jen doma. O víkendu se snažíme něco podniknout s manželem - rodina, výlety. Stereotyp to někdy je, někdy se ale nezastavím
Tak to závidím. Bazén tu nemáme a vlastně tu nikoho neznám/nemám a ostatní mi přijdou naprosto nedružní. Nedávno jsem pozdravila maminku s kočárem a ta se na mě dívala jako na únosce malých dětí. Vrátila jsem se po 15 letech do rodného města. Manžel je buď v práci nebo dělá na stavbě a víkendy je většnou s tchánem. Takže jsem 90% času sama jen se synkem.
Jsem skoro v půlce těhotenství s třetím, doma jsem od 7/2006 a stereotyp tu není ani náhodou a to jsme na vsi a např. nějaká mateřská centra apod. tu vůbec nejsou, takže to není o tom že s dětmi někde trajdám.
Ale starší je ve školce, mladší se mnou doma, dopoledne musím částečně pracovat na pc, uvařit (manžel obědvá doma), potom spaní mladší, do školky a navečer si sotva pohrajou na zahradě nebo doma a už se jde spát.
Ahojky,můžu se k vám přidat??Já tedy ted už jak je prcek větší, stereotyp ani tak moc nezažívám,ale přiznám se bez mučení,že mi ta MD občas opravdu leze na mozek a snad mě tu nikdo neodsoudí,když napíšu,že jedu s kamarádkama maminkama na prodloužený wellness víkend,malou(2roky) nechám tatínkovi a už ted se na to moooooc těšíím ![]()