Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den, chci se poradit, co lze dělat když matka dítěte mého manžela nám ani přes rozsudek nechce poslední dobou půjčovat dceru. Rok a půl to bylo celkem bez problému, ale poslední 2 měsíce jsme ji neviděli. Vždy, že je nemocná, teď, že má nález na plících a možná jí čeká operace. Manžel volal sociální pracovnici a ta mu poradila ať se zeptá dětské lékařky jak na tom je. Lékařka mu oznámila, že tam byli s rýmou a s tím, že jí bolelo v uchu. Volal bývalé přítelkyni, že si dceru na víkend vyzvedne, že mluvil se sociální pracovnicí i lékařkou a že jí nic vážného není. Vyjímečně na něj vylítla, že má něco s mandlema a holku, že nepůjčí a sekla s telefonem. Co máme dělat když s ní není možná domluva a neustále lže? Jinak soudy ohledně holky byly už víckrát. Asi problém je v tom, že máme spolu další dítě a malá je u nás spokojená. Když jsme ji měli naposled tak manželovi brečela, že chce bydlet s námi, že s ní maminka skoro pořád není.
Děkuji za rady
Jarka
Když švagrový její bejvalej „nepůjčil“ dceru, tak to nahlásili na soud a on za to dostal pokutu a musel malou pustit v náhradní termín. Takže bych se obrátila zase na soud se stížností.
Jako přes kopírák. Manžel má syna, 6 let vše fungovalo, jakmile chtěl být syn u nás na týden (jen si vyzkoušet, jaké by to bylo), začal boj. Vždy, když byl hodně nemocný, zůstával u matky, má hodně podkopanou imunitu, takže bylo lepší, aby byl v klidu a né, aby na dva dny jel k nám a pak zpět. V takových případech se víkendy vždy prohodily, jakmile však vznesl požadavek na mamku, že chce na týden k nám, najednou žádná výměna víkendu (měl spálu, pak zánět průdušek). Udělala strašnou scénu, že s ním manipulujeme atd., přitom s tím přišel on sám. Sami jsme se divili, že chce být u nás, protože tu rozhodně nemá hrací super víkendy, ale má tu i povinnosti. Manžel se však nenechal a trval na tom, že pokud bude syn chtít, udělá pro něj maximum, takže souhlasila. Když však přijel na další víkend, byl zakřiknutej, takovej jakoby zabržděnej, nevnímal…když jsme se ho ptali, jaký týden tedy u nás chce být, řekl, že tak jak to je nyní, je to nejlepší a že u nás být nechce, že soud je zlý atd. No, ze svý hlavy to asi nemá. To, že matka brání otci chodit do školy, když je nějaký problém, zakazuje mu podepisovat žákajdu a na dva měsíce přestala dávat školní tašku se slovy, že to není třeba…prý je jediným zákonným zástupcem, ona ho vychovává a jen ona na to má právo.
Když tak čtu některé diskuze tady, o těch tatíncích, co na dítě kašlou a neplatí alimenty, říkám si, že může být ráda. Manžel posílá pravidelně částku, kterou si sama před lety stanovila, řekněme, že kdyby byla stanovena soudem, bude mnohem nižší. Dítěti se věnuje, nemusí mu k nám dávat žádné oblečení, vše má i u nás (což jsem až tady na Emiminu zjistila, že ne u všech tatínků to tak funguje).
Nyní je syn po duševní stránce takový jakoby vyšťavený, vygumovaný mozek. Téměř celý víkend u nás je jak na drogách, apatycký, na většinu podnětů nereaguje…tak nevím, jak si to mám vysvětlit. Rozhodli jsme se ovšem, že to nebudeme zhoršovat, má u nás vždy místo a vždy tu bude vítán, pokud ho matka zpracuje natolik, že odmítne k nám nakonec jezdit, nic s tím neuděláme. Zbytečně by se prďola stresoval.
Takže nedávám ti radu, jen uklidnění, že nejste sami. Tvůj manžel má na dcerku právo, pokud je nemocná a neschopná převozu k vám, musí doložit lékařskou zprávu, pokud ne, tak bych ji zažalovala (ovšem ne každý na to má nervy). Náš známý řeší podobný problém taky, jenže matka dítěte k tomu všemu dítě zamyká v garáži, sprchuje studenou vodou atd., jen proto, že chce být u táty. Další vydeptané dítě, byla jsem svědkem z toho, jak krásně jela na kole, ak se rozklepala a napálila v docela velký rychlosti obličejem do vrat…můj manžel byl i svědkem u předávky dítěte, kdy brečela a hystericky se držela otce a k matce nechtěla. To, že je týraná, ví víc lidí z okolí, sociálka neudělá nic, OSPOD je na straně matky. Když se byli podívat v bydlišti matky, řekli, že dítě je čistě oblečeno a má co jíst, tím to skončilo. Všechny psychologické posudky, které nechal vypracovat otec, jsu prý podplaceny…, je to na dlouhé vyprávění. Je mi líto nejvíc těch dětí! A vůbec nechápu takové sobecké matky, který tím týrají jen a jen to dítě (a teď mě určitě nějaká rozvedená mamča ukamenuje).
Takže chtějte potvrzení od lékaře, tvůj manžel má na dítě právo, tak jak je v rozsudku stanoveno. A pokud se na to cítíte, jděte do střídavky a poté do svěření úplného. Bohužel my jsme to vzdali ve prospěch dítěte, který se teď bojí samo říct svůj názor. Hodně štěstí.
Děkuji za radu asi nám nic jiného nezbyde když se s matkou domluvit nelze. Člověk by nic neřekl, kdyby se o malou alespoň starala jak má.
RE: Holma
Vím, že je to více případech stejné. Střídavku bych nevolila už kvůli dítěti bylo by to asi stejné jako u vás matka by si ji zpracovala. Malé je také 6 let a má jít k zápisu, většinu věcí se naučila u nás a má i mnoho nedostatků. Když se jí zeptám, co doma s mamkou dělá když je náhodou doma tak akorát kouká na televizi a nebo si hraje na počítači. Oblečení jsme si taky sehnaly, protože nám ji předává ve špinavém a potom byli problémy, že si u nás natrhla kalhoty atd.. Když se nám narodil malej tak byla očková, že jí táta už nebude mít rád a že kdyby chtěl tak byl s nima a přitom to byla ona, kdo manžela tenkrát vyhodil a udělal na něj podrazy. A to by člověk mohl psát a psát. Já jsem ráda, že mám svého broučka, pro kterého dělám vše, co můžu a ostatní asi necháme na soudech.
dokud nepotece krev ditete, tak soudy neudelaji nic, kolikrat i pres snahu socialky a i presto, ze matka opakovane prokazatelne pobyva v porotialkoholni lecebne ![]()
Anonymní píše:
dokud nepotece krev ditete, tak soudy neudelaji nic, kolikrat i pres snahu socialky a i presto, ze matka opakovane prokazatelne pobyva v porotialkoholni lecebne
Ano, přesně tak. A to, co je pak v telce, to vše jen potvrzuje! A nejhorší je, když to člověk vidí a nemůže nijak zasáhnout.
můj synovec jezdí jednou za 14 dní na víkend k tátovi,jsou rozvedení co měl malej asi 4 roky,ted mu bude třináct a pokaždé,co se vrátí od táty,tak zaleze k sobě a brečí,že je zase doma.I když se má dobře jak u mámy tak i u táty.Jeho rodiče pořád mají mezi sebou spory,ohledně výchovy a podobně.Bože,proč ty spory mezi rodičema odnášejí děti??????????Nesou si to v sobě celej život,sakra at mají ti dospělí už konečně rozum.....
slonikova píše:
můj synovec jezdí jednou za 14 dní na víkend k tátovi,jsou rozvedení co měl malej asi 4 roky,ted mu bude třináct a pokaždé,co se vrátí od táty,tak zaleze k sobě a brečí,že je zase doma.I když se má dobře jak u mámy tak i u táty.Jeho rodiče pořád mají mezi sebou spory,ohledně výchovy a podobně.Bože,proč ty spory mezi rodičema odnášejí děti??????????Nesou si to v sobě celej život,sakra at mají ti dospělí už konečně rozum.....
Jenže právě ve výše uvedených případech jde hlavně o matku, která si myslí, že dítě je její soukromý majetek a splodila ho sama se sebou, ale kdyby přestali chodit peníze, to by byla jiná…
Holma píše:slonikova píše:Jenže právě ve výše uvedených případech jde hlavně o matku, která si myslí, že dítě je její soukromý majetek a splodila ho sama se sebou, ale kdyby přestali chodit peníze, to by byla jiná…
můj synovec jezdí jednou za 14 dní na víkend k tátovi,jsou rozvedení co měl malej asi 4 roky,ted mu bude třináct a pokaždé,co se vrátí od táty,tak zaleze k sobě a brečí,že je zase doma.I když se má dobře jak u mámy tak i u táty.Jeho rodiče pořád mají mezi sebou spory,ohledně výchovy a podobně.Bože,proč ty spory mezi rodičema odnášejí děti??????????Nesou si to v sobě celej život,sakra at mají ti dospělí už konečně rozum.....
Stim souhlasim.Obcas to jde videt tady v jinych diskuzich.
Já jsem si řekla, že kdyby se náhodou mezi námi něco stalo, tak budu podporovat vztah mezi otcem a našimi dětmi. Můj manžel nepije, je hodný, dobrosrdečný, děti miluje…, tak nevím, proč bych pak měla dítěti bránit v tom, aby vidělo tátu. Na druhou stranu, máma si tak odpočine, udělá to, co normálně nestíhá, vyrazí někam s kámoškou…
ahojky,
mame uplne to stejne. Manzel ma 5 letou dceru z predchoziho manzelstvi. Soudne je stanoveny kazdy sudy vikend. Ale ex je to uplne jedno. Dava holku, jen jak se to hodi ji. Nekdy ji nevidime treba pul roku, pak je u nas zas kazdou chvili.
Manzel uz zkousel vsechno. Na socialce mu rekli, ze nic nezmuzou, ze se ma obratit na soud, jenze popravde kdo ma na to davat za kazde sezeni u pravnika 2000 a za kazde stani u soudu 3000?
Uz jsme absolvovali i to, ze jsme pokazde kdyz delala, ze neni doma volali policii. Oni vzdy sepsali protokol, pak si ji predvolali, ona jim rekla, ze doma byli jen proste nechtela otevrit.
To, ze je mala nemocna taky slichavame casto, manzel uz absolvoval i prohlidku na pohotovosti za asistence policie, lekar rekl, ze ma trosicku rymu, ale doslova napsal do zpravy, ze nic nebrani styku z otcem. A ona? Vysmala se mu do obliceje a odkracela.
Na zaver chci podotknout, ze mala je u nas moc rada. Nekolikrat se stalo, ze pri predavani plakala, ze nechce domu. Ale co zmuzeme? Jedine pockat, az bude starsi a spolihat na to, ze ji do te doby matka uplne nezkazi. Schovavame si veskere ucty, abychom j.h jednou mohli dokazat, ze to, ze jsme ji nikdy nic nedali, alimenty neplatili neni pravda.
Omlouvam se,ze pisu bez diakritiky, pisu z telefonu
Asi budeme muset počkat až se jí to trochu rozleží v hlavě a přestane nám dělat naschvál, nevím, co z toho má. Kdyby alespoň holku k něčemu vedla, ale když je u nás tak jí kromě televize nic nebaví a hlavně o nic nemá zájem (vše je ale výchovou). Jen kdyby ji nepřišly alimenty to by se hodně rychle ozvala a Ty manžel platí na jakých se domluvily když byl sám a nechaly jsme je i když už ty příjmy nejsou takové jaké byly. Nejlepší je, že bývalá splácí půjčku na barák její mámy, který dal dohromady, ale tenkrát si to musel vzít na sebe on a každou chvíli volají, že je to nezaplacené delší dobu takže díky ní je i v neplatičích a ona se jen směje. A co my, nezmůžeme vůbec nic. Jak je vidět tak zákony nám přejí a neznalost nic neomlouvá.
Obnovují toto téma, protože máme ten samý problém a potřebuji poradit. Manžel má z předchozího vztahu dceru (6let), na kterou řádně platí nemalé výživné. Vždy měl snahu si dcerku pravidelně po 14ti dnech brát k sobě, ať to už bylo z kraje jen na den, později přes noc a nyní už i na celý víkend. Pokud máme naše děti nemocné, pak si ji k nám nebereme. Stejně tak, pokud je nemocná ona holčina. Bohužel její maminka nám ji nechce dávat. Takže si často vymýšlela jak moc je nemocná, přičemž holka měla jen slabý kašel. Nebo si plánovala akce právě na ty „naše“ víkendy, tak aby u nás nechtěla holka zůstávat po celý víkend. Pak když k nám měla dcerka jet, tak se ji maminka zeptala, zda u nás chce spát jen jednu noc, nebo dvě, ať si to rozmyslí, protože druhý den přijede babička, nebo že pujdou do cirkusu, nebo na oslavu…samozřejmě docílila toho co chtěla. Holka sotva co přijede k nám, chce jet zpět domů. Takže to teď vyřešil manžel tak, že se dohodl s dcerkou, že až se ji bude k nám chtít, tak ať nám její maminka zavolá. Ať se rozhodne sama, jestli k nám chce jezdit nebo ne. Ještě musím napsat, že když je holka u nás, tak se ji opravdu věnujem, hrajeme hry, jezdíme na výlety, za babičkama…
A proto bych se potřebovala poradit ohledně alimentů. K čemu případně soud přihlíží v případě navyšování alimentů. Jak se bránit, kdyby na manžela uhodila s tím, že si ji nebere… ona je schopná ve svůj prospěch nalhat cokoliv.