to jsem i já.
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Matka tyran?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Bunny puella
25.6.13 20:13
- Citovat
- Upravit
Bunny puella
25.6.13 20:16
Blízká příbuzná má dceru, šestiletou a ta když upadne, tak ji příbuzná nosí a o bebí se baví ještě večer.. 
jenže ona dokáže brečet na výdrž několik minut i kvůli naprostý blbině, kterou moji kluci ani nezaregistrujou. 
Ono, ta příbuzná se lehce píchla nožem do dlaně a jela s tím na pohotovost byla jsem u toho, ani krev netekla, jen takový to povrchový říznutí. Já jsem i na sebe tvrdá, když se říznu, řeknu jauvajs, zalepím a vařím dál. 
- Citovat
- Upravit
Bunny puella
Bunny puella
25.6.13 20:28
Za to když měli vysoké horečky a dělala jsem jim zábaly, to jsem brečela s nima. 
- Citovat
- Upravit
25.6.13 20:49
@Bunny puella píše:
Blízká příbuzná má dceru, šestiletou a ta když upadne, tak ji příbuzná nosí a o bebí se baví ještě večer..
Ono co člověku zbývá, já kdybych měla s každým říznutím jet do nemocnice, můžu se tam rovnou ubytovat… 
I opařenej celej nárt jsem zkoušela 4 dny léčit sama doma… Nakonec mě teda doktoři sprdli, že jsme měli jet na pohotovost hned, jak se to stalo… Jenže mně to přišlo takový blbý a ne tak „vážný“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.13 21:45
Dělám to taky, v klidu. Malá leze po kolotoči, přelézá z jedné sedačky na druhou - dělá to normálně, už ji nejistím, cca od roku a čtvrt-půl. Minule tam byla jiná paní a začala mi ji chytat, normálně ji držela-jistila v pase a pak sundala, prý „abys nespadla“. Mě naštvala.. Očividně si taky myslela, že jsem blbá nebo je mi jedno, že spadne.
Neřeším, je to moje dítě. Je zvyklá lozit, jak a kde chce a je moooc šikovná! Věřím tomu, že chytat ji pořád, sundávat odevšad, tak šikovná by nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.13 21:48
Proč se na to potřebuješ ptát? To chceš ujištění na tak jasnou věc? Podle mě se tak chová většina matek, fakt nic nenormálního ani mimořádného na tvém chování není. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bunny puella
25.6.13 22:44
@kate02 taky se léčím doma a kolikrát to na doktora fakt je. Před dvěma lety jsem jela s nohou. Upadla jsem a doma to zkoušela ledovat a tak různě ulevovat.No,když jsem se postavila, bylo mi na zvracení, hučení v hlavě, mžitky před očima, tak jsem to doma už neokecala, manžel mě naložil do auta a frčelo se.
- Citovat
- Upravit
25.6.13 23:08
Dobrá diskuze 
Nevim co okolí, sociálka u mě ještě nebyla , ale i dle mých blízkých jsem matka tyranka a dítě má sparťanskou výchovu 
Když se chlubim jak je dcera(2r)šikovná, že vyjde i sejde sama naše kruto schody-jistim ji, samozřejmě(párkrát jsem je už srolovala i já, za střízliva 
), na sestřenku jdou fakt mrákoty, protože její kluk snad bez držení za ruku po schodech ještě nešel.
A vytrénovaná je tak, že když dělá co nemá, sama si i vynadá („polož to tam“, „pojď sem“)
Určitě z toho bude mít újmu, nikdy si nenajde partnera,..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.13 01:38
@Bisu My máme v baráku k našemu bytu 3 patra schodů (bez výtahu). Kluci dělají na shcodišti zásadně kraviny a mně to dohadování s nima nebaví (blbnou, sedají si na zem, sundávají a házejí čepicema, když jsem „přísná“, tak odmlouvají, ječí nebo rovnou bulí…). Takže já chodím s taškama s nákupem zásadně první. Oni jsou někde za mnou (ale pak jakš takš jdou nahoru). A halt někdy jsou za mnou i o 2 patra… Ale schodiště je to normální, není příkré. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.13 11:06
Jsi úplně normální matka. Pokud spadne a vím, že mu nic není, proč ho budu chlácholit. A když bude jednou Jana dělat scény, tak jí hodně rychle přejdou. Taky jí nechci mít extrémně rozmazlenou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Též jsem matka tyranka.
Mám dva syny a prostě z nich nechci vychovat bábovky. Takže na hřišti jistím jen toho dvouletýho a to jen když leze do výšek, pětiletý lítá po prolézačkách jak drak.
Dvouletý se dokáže natáhnout na rovině. Před pár dny šel, spadnul, natloukl si koleno. Plakal, já ho zvedla, říkám nebreč, to nic není. Dej mi ruku (šli jsme po velkých dlažebních kostkách) on že ne, že sám. OK, tak sám. Udělal dva kroky a rána, spadnul, krev zkolena. Řev. Takže jsem mu řekla neřvi, říkala jsem ti, že máš dávat pozor. KOleno jsme otřela kapesníkem, dítko zvedla, vzala za ruku a šlo se. Pohled jedné maminky, která stála u školky bych vám nepřála
Starší syn před pár dny…jdeme kolem trnitého keře. On má ve zvyku všude strkat ruce. Říkám mu s předstihem. Nestrkej do toho keře ruce, má trny, ublížíš si. Háhá, za chvíli řev, ale ukrutnej, že ho to bolí, drží se za ruku a řve, řve a řve. V oknech lidi, co se děje, protože to byl řev jak kdyby ho minimálně srazilo auto.
Juknu na synovo ruku, řeknu, nic tam nemáš, jasně jsem ti říkala, že nemáš do keře strkat ruce, jdeme. A odcházím. No, lidi si museli myslet, že jsem matka tyranka, ale já ho upozorňovala…několikrát jsme kolem keře po tomto incidentu šli a šel pár metrů od něj, protože věděl, že ty trny fáááákt píchají.
Pomazlím, pofoukám, obejmu, ale jsou situace, kdy si i přes mé upozornění potřebují vyzkoušet, že nekecám a to pak neutěšuju.
Možná tvrdý, ale aspoň vědí pro příště.