Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Díkyto mi přesně řekl manžel. Že takových ještě potkám mraky a vůbec by to neřešil a hodil za hlavu. Ale nás. ral mě, to jo
Ještě dočítám, že se chceš realizovat v gastronomii. Tam se zvlášť obrň proti lidské hlouposti a omezenosti na všech frontách. Tvůj muž má pravdu. Hoď to za hlavu. A nauč se nebrat si to osobně. Uleví se Ti. ![]()
@PaníKadrnožková píše:
No, to je skoda, ze to jako zenska takhle vidis, kolikrat se divim, jak si zeny hazej klacky sobe navzajemskoda, ze deti nemaj ty taťky na očř
Vidím, protože to tak prostě je. Neřeknu, kdyby ta ženská řekla narovinu, že prostě hlídání nemá/samoživitelka/jinak to nejde blablabla. Ale když ti do očí lže, jak nic není problém, no a pak hned toto, tak sorry, na mě to nepůsobí dobře. Přitom si myslím, že konkrétně já osobně vycházím lidem dost vstříc, ať už jde o home office, posunutou pracovní dobu apod. U nás, když jsou děcka nemocný, to vykrýváme s manželem oba, převážně teda on. Ale to je pak jenom o tom přístupu samotným, a ten se těžko nachází.
No, sice nechapu, v cem male dite vadi, ale budiz (kokotismus
). Ber to jako rozehrati, verim, ze pri podnikani budes celit mnoha horsim problemum. Drzim palce, at vse vyjde ![]()
Nějak si neumím představit, proč by v tomto případě pronajímateli mělo vadit dítě.,. Spíš má lepší nabídku, nebuď vztahovačná, ber to jako dobrý trénink na to, až ti bude do provozovny strkat šňupák třeba hygiena ![]()
Zeptala bych se pana majitele, co ho tak šokovalo na tom, že máte děti. Napadá mě, že se možná bál, abyste mu včas platili nájem. Třeba má špatné zkušenosti
Věř, že tento „problém“ ti tak půl roku po podnikání přijde k smíchu. Nechci tě děsit, ale je to tak.
@MartinaIrena píše:
Zeptala bych se pana majitele, co ho tak šokovalo na tom, že máte děti. Napadá mě, že se možná bál, abyste mu včas platili nájem. Třeba má špatné zkušenosti
Možná. Jenomže jako zkušený pronajímatel jistě ví, že počet dětí nekoreluje se schopností platit nájem. Ale kdoví jaký je skutečný důvod. Každopádně je to pro zakladatelku takové zahřívací kolo v podnikání ![]()
@Anonymní píše:
Přesně tak, prostor k podnikání. Děti nikde figurovat nebudou.
Třeba má obavy, že děti budou nemocné, ty budeš muset být doma, budeš muset mít zaměstnance, nevyděláš a brzo zavřeš…
Asi jsi mu nepřišla perspektivní, má na to jako majitel právo… ![]()
@debra.morgan píše:
Věř, že tento „problém“ ti tak půl roku po podnikání přijde k smíchu. Nechci tě děsit, ale je to tak.
Jo jo. Nemám vlastní zkušenost, ale stačí mi, co říkají lidi, co podnikají kolem mě
@PaníKadrnožková píše:
No, to je skoda, ze to jako zenska takhle vidis, kolikrat se divim, jak si zeny hazej klacky sobe navzajemskoda, ze deti nemaj ty taťky na očř
Ono dost záleží na pozicích. Když si můžu vzít práci domů nebo ji dodělat mimo kancl o víkendu doma, tak se bude zaměstnavatel na moji nepřítomnost dívat jinak. Ale když např. drobný výrobce má pozici, kdy ženská obsluhuje nějakou mašinu v předem daných časech, tak její výpadek musí urgentně řešit (a když má třeba jen 3 zaměstnance, tak je to pro něj do určité míry likvidační).
A pak je to zase o lidech. Když ta ženská tvrdí na pohovoru, jak o jejích dětech skoro nebudeme vědět, a pak je to 2× měsíčně logopedie (a hlasité křičení, že logoped je lékař a na propustku má nárok - zažila jsem), 1× měsíčně 3-5 dnů OČR, 2× měsíčně doprovod k lékaři, občas „buď mi dáte dovolenou nebo potřebuju neplacené volno, protože mají děti prázdniny“, pak ještě její zubař, gynda, preventivka atd., tak některé pozice se s tímhle režimem opravdu neslučují (resp. když je někde těch ženských 20, tak se vykryjí, ale když jsou někde 2, tak to prostě nejde).
Zažila jsem třeba paní, která automaticky řekla „potřebuju s dítětem k logopedovi, ale zítra můžu přijít o hodinu dřív a odejít o hodinu později“ a vedle toho tu zmíněnou „jdu k logopedovi, je to doktor, na propustku mám nárok, to jsem si zjišťovala, nemáte právo to po mně chtít nadělat“.
@Anonymní píše:
Holky, tak došlo i na mě. Po dlouhém uvážení a všech možnostech, jsem se s manželem rozhodla otevřít živnost. Manžel je letitý pracant v oboru a plně mě podporuje. Tak tedy první krok byl, zajistit pronájem prostoru. Po telefonické domluvě a první schůzce, plácnutí. S tím, že ještě přijdu s manželem ohledně technických věci. Ovšem, vzala jsem s sebou tříletou dceru… Prvotní šok pronajímatele, že mám malé dítě. Druhý, že mám 3nutno podotknout, velké. Nakonec si našel chabou výmluvu, proč prostor nepronajme. Jak to máte vy?
Tak ne žeby byl rád ale toto??? To musí být idiot. Tak Vám to může být jedno najdete jsi jiné prostory.
My s pronájmem problém neměli a to jsem tam minimálně s jedním nebo dvěma byla, ale když jsem se vracela po 2 RD do práce už těhotná se třetím, tak mi nový šéf na konci říkal, že se na začátku bál, jestli tam z několika měsíců nevydržím jen měsíc
a pak OČR a nemocenská, že jsem ho mile překvapila ![]()
jenže u nás je chlap podnikatel s volnou pracovní dobou, takže jediný, kdy jsem si brala volno bylo se synem na vyšetření v nemocnici půl dne, jinak s nemocným synem strávil doma 3 týdny on… ![]()
@Nowuka2 píše:
Jinak ne, nesetkala.A i když jsem ženská, moc se zaměstnavatelům nedivím, že dají přednost chlapovi například, než ženské s malým děckem/dětma. Ono je docela blbý, když má člověk pracovat a místo toho je co měsíc na týdenní ošetřovačce, ať se nám to líbí jak chce. Po tom všem, co si člověk na pohovoru občas vyslechne, že hlídání v případě nemocí je zajištěno atd.,a třetí den od podpisu smlouvy je tu první OČR, to už na ty matky v globále vrhá trochu blbý světlo.
Ale u pronájmu prostoru to nechápu.
Neházela bych všechny ženy do jednoho pytle. Ano jsou takové, pro které je ZP něco jako svatý zákon, ale to se dobře rozpoznat během zkušební doby. A je spousta žen (řekla bych, že většina), která nic nezneuziva, právě naopak lékaře si často nadpracovavaji, berou si práci domu, dělají o víkendu. Vše je o domluvě a ochotě obou stran. A ano máš pravdu, problém je, že spousta zabedněnych zaměstnavatelů háže ženy do jednoho pytle.
Jinak k tématu ano diskriminace matek opravdu je. Už jen inzeráty typu „vhodné pro maminky…“ apod. většina takto nabízených pozic je hluboce finančně podhodnocena. Jako by si zadavatelé mysleli, že matka vezme kdejakou práci za mrzky peníz. Celé smýšlení o tom, že žena matka přestává být dobrým zaměstnancem, kterého je treba adekvátně zaplatit je jen zkáza, díky které, zde máme jednu z nejnižších porodností. A když se k tomu přidá, že si ženy navzájem házejí klacky pod nohy je to katastrofa.
@Anonymní píše:
Holky, tak došlo i na mě. Po dlouhém uvážení a všech možnostech, jsem se s manželem rozhodla otevřít živnost. Manžel je letitý pracant v oboru a plně mě podporuje. Tak tedy první krok byl, zajistit pronájem prostoru. Po telefonické domluvě a první schůzce, plácnutí. S tím, že ještě přijdu s manželem ohledně technických věci. Ovšem, vzala jsem s sebou tříletou dceru… Prvotní šok pronajímatele, že mám malé dítě. Druhý, že mám 3nutno podotknout, velké. Nakonec si našel chabou výmluvu, proč prostor nepronajme. Jak to máte vy?
U pronájmu prostor k podnikání bych diskriminaci neřešila. Asi měl jiného zájemce. Ale už to neřeš. Najdete brzy jiné a třeba lepší prostory. Ať se daří! ![]()
No, to je skoda, ze to jako zenska takhle vidis, kolikrat se divim, jak si zeny hazej klacky sobe navzajem
skoda, ze deti nemaj ty taťky na očř