Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Velryba černá píše: Více
Mam pocit, ze pokud bych v mem veku zůstala sama, tak uz nechci žádného chlapa na vážno aby jsme spolu žili. Takze ženatý by byl možná jednoduché řešení.. Doufam, ale ze v te situaci nebudu ![]()
Helejte a co tenhle můj příběh. Mam milence, zatím chvili. Je to muz, samoživitel s téměř dospělou dcerou. Ja mam dceru na 1. stupni. S manželem nespíme od narození dcery. Prakticky žijeme vedle sebe, v poradne jsme byli, a nic žádná změna. Sex mi neskutečně chyběl. Milenc mi ho dává. Na rozvod zatím nemam koule. A ani bych s milencem žít nechtěla. Nechci dceři borit rodinu.
Nějak si nepřipadám, ze by me milenec nekam tahal a trhal od rodiny. Ze jsem si s nim začala bylo moje svobodné rozhodnutí.
@Velryba černá píše: Více
Samozrejme, jsou na to dva… ja, ale nechapu ty ženské, začnou si s ženatým a hned ho chtějí pro sebe. S ženatým chlape si přece začnu, když mi jde jen sex a vic nechci..
@Alušáček píše: Více
Já už bych si pak pořídila dvě tři kočky a můžou mi všichni… muži. ![]()
@Alušáček píše: Více
Věř mi, ani v takové situaci to nebývá jen o sexu a mnohdy ani pro ty chlapy. Pořád tam máš dost mezistupňů od čtyř hodin týdně ryzího řádění v posteli a „koukej se okamžitě rozvést/rozejít s oficiální partnerkou“. ![]()
@1010 píše: Více
Ze by se mi nemontoval do života, ten má s manželkou ![]()
@Venetia píše: Více
Ano, oblbovače nebrat. Jak zadané, tak i svobodné. ![]()
Měla jsem v bujarém mládí 2 ženáče
Toho prvního ještě na gymplu-byl to soused a nádhernej kluk-prostě jsem neodolala
Dělal atletiku, tak jsem s ním jezdila na tréninky, scházeli jsme se v zahradě, kde házel kouli, třešňová atd. Nebo na mne cinknul když šel jako do sklepa, na půdu apod
Pro mne to bylo úžasně romantické-prostě mládí a první láska, ale věděla jsem, že se s ním mudím rozejít, což jsem taky udělala-odešla jsem studovat do Prahy a na férovku jsme se rozešli! Vzpomínky nádherné
Ten druhý byl montér-makali tenkrát na Motole, byl to kámoš mého budoucího manžela, ten ženáč o mne hodně stál-měl manželku Polku a už 2 děti, brali se hrozně mladí-on ještě na vojně
ona byla o dost starší a nicmoc krasavice, To byl taky moc pěkný chlap, ale opět jsem si uvědomovala, že perspektivu to nemá, navíc tam už byly ty děti
Takže jsem opět byla rozumná a vybrala di jeho svobodného kámoše-svého budoucího manžela se kterým jsme měli 3 děti
a byli jsme spolu 33 let-už dalvno zemřel na rakovinu
Jinak můj názor: od ženáčů raději dál…! Omlouvá snad jen mládí a romantické okouzlení, praktický život je pak něco zcela jiného a bída ![]()
Tady se nám ta diskuze rozjela. Já když si na to vzpomenu tak mám spíš výčitky z toho, že mi to bylo úplně jedno, že mě netížilo svědomí.
![]()
@Sondra53 píše: Více
Kazíš tu mladou generaci. ![]()
Nic o osudové lásce, chemii, žádní motýlci v břiše. Prostě jsi si vybrala jeho svobodného kámoše a hotovo. ![]()
Bohužel jsem byla milenka ženatého muže… Proč, to přece, protože mu manželka nerozumí a on je tak moc opuštěný a nešťastný. Co mi to dalo? 12 let velké lásky a ještě větší bolesti. Nepřála bych to největšímu nepříteli. Jako bonus to byl můj kolega z práce tzn. všichni to ví a já ztratila morální kredit. On neztratil nic, za to já ano. A mimochodem, pořád ho miluju… sama to nechápu.
@Anonymní píše: Více
Fakt ještě někdo skočí na tyhle kecy? O tom jak mu manželka nerozumí, vždyť to je klasická ohraná písnička.
@1010 píše: Více
Já bych do toho šla znova (tedy do vztahu konkrétně se svým manželem, který byl tehdy ženatý s jinou, ne s kýmkoliv jiným ženatým), protože jsem ho tehdy považovala a i dnes po 20 letech považuju za svou životní lásku a osudového muže.
Jeho manželka mě nikdy nekonfrontovala. Nikdy jsem ji neviděla. Neumím si představit, že by někam přišla (třeba do práce) a začala to tam vykládat a řešit. Co by tam komu do toho bylo a co by s tím kdo dělal? Že by šéf řekl, ať se ten kolega laskavě vrátí ke své manželce?