Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Miminka 2011
- Fotoalbum (142)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.5.11 09:41
Maty, hlavně ať to dobře dopadne tobě a konečně se Vojtíška dočkáte. Hlavně ať je to co nejrychlejší a nejvíc v pohodě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 09:52
Maty tak kontroluj kontrakce minuty jestli se zkracuji, při 5min už se jezdí, já neměla žádné bolesti, spíš mi tak jako ztvrdlo břicho a nic. Pořád sem čekala nějaké bolesti a tu hrůzu, ale i sem rodila jen s tvrdnutím bříška, tak ti přeji at si taky jedna z těch co rodi jen tak bez hrozných bolestí, prostě ho jen vytlačiš a bude to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 10:25
nicollka:
kéž by…umyla jsem nádobí, převlíkla postel, ještě tady zametu a půjdu si dát sprchu a připravím se do poradny a na monitor… uvidím, co mi po tom řeknou. Zatím interval pořád 7 minut, vlastně už 2,5 hodiny… třeba tomu ještě pomůžu tou sprchou jako ráno…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 10:34
Jé Maty… tak držím palečky, ať se drobečka brzy dočkáš 
A já slibovala že napíšu ten svůj porod co? Ale nerada bych tě vyděsila.
Ale zkusím to sem ještě šoupnout, mám to sepsaný ve wordu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 10:34
Tak jak vypadal ten můj porod…… …. V úterý večer asi kolem sedmý mi začalo tvrdnout břicho, asi stejně tak jako jiné dny už týdny zpátky, opět nijak bolestivý, i jsem si to měřila na měřiči, zhodnotila jsem že kontrakce jsou nepravidelný, to bylo 20min, 5min, 8min, 15min, 35min…atd… jen to trvalo už nějak dýl a nepřecházlo, , od sedmi asi kolem jedný jsem si říkala, tak buď se něco ještě rozjede nebo to prostě jako vždy přejde. Upozorňuju že to samý jsem měla už od 32.týdne… žádné zhoršení. Tak jsem kolem jedný šla spát s tím že jsem manžovi řekla, buď to zaspím nebo pojedeme – a brali jsme to vtipně a zasmáli se tomu. Já normálně usnula. … probudila jsem se, bylo po čtvrté hodině, probudila mě jakoby bolest břicha, bolelo mě jakoby celý břicho, tak jsem si vzala mobil, že budu měřit kontrakce… no a zjistila jsem že žádný nemám, jenom mě bolelo trochu to břicho, taková ta menstruační bolest, ale nic co by se nedalo přežít. … mezitím se vzbudil Pavel a ptá se mě, tak co, jedeme? Říkám já nevím, je to takový divný, jenom mě docela bolí břicho, ale netvrdne nic. Tak si zajdu na záchod a možná bych mohla zkusit vanu, říká se že ta porod buď spustí nebo zastaví když to jsou poslíci. … tak jsem vstala z postele, a jak jsem šla na záchod, tak cítím po stehnu stejkat něco, tak si v duchu říkám- že by plodovka? … přijdu na záchod sednu na mísu a čekám co se spustí a ono nic, kouknu dolu a vidím jak stehna zakrvácený…. V tu ránu mě trochu popadla panika, co se to děje…. Jako čekala bych plodovku, hlenovou zádku… ale krev teda fakt ne, tu jsem vůbec nečekala. Tak jsem volala Pavla že krvácím, takže je jasný že musíme jet. Ale že vůbec nevím kam a jak rychle se musíme dopravit, napadlo mě jen proč že to krvácím? Že se může odlučovat placenta at.d.. a miminko je v ohrožení… trochu mě popadla panika a fakt velikej strach. … vzala jsem telefon, šla hledat číslo do porodky v Písku, samozřejmě jsem byla tak nervozní že jsem ho nemohla vůbec najít. Nakonec se podařilo. Tak jsem volala na sál, že teda krvácím a jak je to vážné, jestli máme jezdit do Písku, nebo mám volit nějakou porodnici co je blíž. (aby nebylo zbytečně miminko ohroženo), tak mi bylo řečeno, že záleží jak moc to krvácí. Že pokud teda jenom špiním, tak by neměl být problém, že určitě máme přijet aby to zkontrolovali. A jestli to teče nějak víc….že to takhle na dálku nemůžou zhodnotit.
No tak jsem usoudila že to nijak netryská, zvládla to vložka. …. Takže jsem ještě volala kolegyni jestli by přišla pohlídat do rána malou, ona že musí na osmou do školy učit, tak jsme se domluvili že jí prostě na sedmou odvede do školky – i když malá měla přijít až na desátou a měla odhlášenou svačinku. Ve školce jí přijaly pořádku, výjimečná situace.
Příspěvek upraven 03.05.11 v 10:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 10:35
… Počkali jsme až kolegyně dorazí, mezitím jsem pro malou připravila všechny věci do školky a dobalovala si do tašky věci co vezmeme sebou. ….do teď jsem neměla jedinou kontrakci nic, a ani si nevybavuju jestli mě to břicho pořád bolelo, prostě adrenalin začal fungovat, byla jsem celá nabuzená, nevěděla co mě čeká, kdy co přijde a hlavně měla hroznou starost o malého. … na sobě jsem si nechala noční košili, vzala kalhotky – pro případ toho aby mi nikde po cestě nevypadnul… bylo to na místě. A na to jsem ještě hodila sukni, svetřík a bundu – v noci byla zima. …. V pět hodin jsme vyráželi, Pavel mi přijel přistavit auto přímo před vchod baráku. ….v tuto chvíli když jsem odcházela z bytu už mi přicházeli kontrakce, a než jsem teda vyšla, tak jsem měla za sebou asi 3, že už byly cítit docela, tak jsem je prodýchala a když přešla tak jsem vyšla. … v autě jsem si pod sebe dala jednorázovou podložku, v tašce jsem měla ručník ještě. … sedla jsem, nohy dala hned na začátku KŘÍŽEM – pro případ nouze a vyrazili jsme, bylo asi 5.05, v autě jsem právě psala zprávy – jako první VÁM – přes Findušku, pak našim a tchánovcům… že krvácím tak jedeme do porodky. …tak jsme si vyrazili, po cestě jsem měla teda kontrakce v rozmezí 5 a míň minut, který jsem vždy prodýchávala a vždycky se jakoby na sedadle trochu nadzvedla na odlehčení páteře. Prostě podle potřeby, nebylo to zas tak špatný. Vždycky jsme jeli, třeba byl nějakej náklaďák, Pavel řešil že zrovna teď ho předjet nemůže. Tak jsem ho uklidňovala, že teda jako fakt předjíždět teď ani nesmí, protože mi jde kontrakce, takže při kontrakci jel pěkně pomalu za náklaďáčkem… kontrakce přešla, a zrovna se dal náklaďák vždycky předjet, a takhle to vypadalo celou cestu, vždycky při kontrakci jsem hlásila a jel pěkně opatrně, a když bylo po, tak mohl trochu přidat. Kontrakce po kontrakci byla silnější a silnější. Já počítala minuty a kilometry, cesta mi přišla nekonečná a už jsem si říkala a i se modlila ať to stihnem, bylo mi jasný že když, tak to bude fakt jen tak tak. …. No a byly jsme přesně 21 km od Písku 5.45 čas přesně, projížděli kolem Ona a najednou jsem cítila LUP – a říkám tak, teď mi praskla plodovka, tak to vidím na rychlý spád, doufám že dojedem. … hypnotizovala jsem mezi kontrakcemi hodiny a odpočítávala každej kilometr. … když už jsme se blížili k ceduli Písek, tak jsem si říkala, to už musíme zvládnout. Fakt už jsem prodýchávala hodně a kroutila se u toho. …ale už jsem cítila velikej tlak na spodek, pořád jsem hypnotizovala ať zvládneme dojet…. To docela odpoutávalo hodně mojí pozornost od veškerých bolestí. … ale celou cestu jsem s manžou vtipkovala, on taky vypadal docela klidně. Pořád jsem ho ujišťovala celou cestu že má jet v klidu, ať z toho není nějaká nehoda… … a jak jsme už projížděli Pískem tak mu říkám tak a teď musíme tam už být rychle, už rodim, to nezvládneme dojet, je to v pytli, fakt už cítím že to dlouho neudržím držet… … no a projížděli jsme vrátnicí porodnice a najednou jsem cítila dole sešup a šílenej tlak dolů… díky těm nohám křížem jsem to držela a jenom řekla Pavlovi že už mám hlavičku dole, že nezvládnu vůbec nic, ani vylézt z auta natož někam dojít. Tak už byl sám nervozní …. Zastavil přímo před vchodem do porodnice a letěl nahoru na sál pro někoho aby si pro mě přišly že mám už v autě hlavičku dole… …. Já tam fakt ty minuty než někdo přišel myslela že už to neudržím a porodím v tom autě, ještě jsem zvládla prodýchat nějaký kontrakce, nevím kolik jich bylo, ale zpocená jsem byla všude, ale jediný na co jsem myslela, musíš to zvládnout.
Příspěvek upraven 03.05.11 v 10:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 10:35
…. Tak přijela asi sestřička s vozíkem…. Že lehátko teda riskovat nebudou, pokud bych měla OPRAVDU HLAVIČKU UŽ DOLE, ČEMUŽ NIKDO Z PŘÍTOMNÝCH NEVĚŘIL. … dodávali mi sílu abych se zvládla přesunout na křesílko v sedě – ve stejné poloze jako jsem seděla v autě, tak s pomocí asistence jsem se fakt nevím ani jak přesunula na křeslo, kde jsem pak ještě cestou do třetího patra prodýchávala další kontrakci, nohy stále křížem a nadlehčovala jsem si celou dobu zadek, protože tam byla hlavička, tak abych jí nepřisedla, vpodstatě jsem na zadku už sedět v autě nemohla, natož na vozíku, držela jsem se rukama akorát a nadlehčovala… a pořád myslela na to ještě kousíček a budeme tam …. v mezikontrakci – ta pauzička než tělo vypudí miminko, jsme akorát přijížděli na sál, takže mě zase za asistence sestřiček a doktorky rychle sundávaly sukni a kalhotky a
přesunuly na křeslo, konečně jsem nohy povolila z křížení, doktorka koukla jenom řekla volejte na dětský … pak na mě koukla, řekla tak jakmile přijde kontrakce, tak tlačte… načež to ani nedořekla a kontrakce byla, byla to ta pravá vypuzovací, tak jsem se zapřela, jednou zatlačila a nic, tak ještě přidala a zatlačila podruhé a už cítila jak se hlavička prodrala ven a za ní už bez tlačení celé tělíčko. … malej trošku zakníkala, ale já byla šťastná že je venku, že je živej a zdravej a šíleně se mi ulevilo. … Šimůnka vzali vedle ošetřit a mezitím se objevil ve dveřích Pavel a paní doktorka mu jen stačila říct, že má chlapečka a už ho sestřičky ošetřují.
- Pavel totiž jak mě vysadil před porodnicí, tak musel přeparkovat na parkoviště, aby tam mohli sanitky atd…
… takže vytáhnul kameru, malého natočil a pak se přesunul ke mně. … za chviličku mi malinkého donesli v zavinovačce a nechali pochovat. … on byl úžasném, vůbec neplakal, jenom na mě úžasně koukal a prohlížel si mě. Fakt lepší pocit jsem v životě nezažila a přeju vám ho všem. To mi vynahradilo vše, s Baruškou jsem žádný takový pocit nezažila … hned jsem se hlásila jestli si ho můžu přiložit, tak teda že jo, tak jsem se odhalila, načež mi bylo řečeno, že teda prsa na kojení nic moc … tak ho přiložili, samozřejmě že se nijak nechytal, ale zkusili jsme … pak ho odnesly na dětský, že ho musí zahřát, jak je malinkém … tak jsem se ptala kdy ho dostanu, tak že pak hned na pokoj, po těch 2 hodinách … takže ho odnesly, já mezitím zjistila, že Pavel nechal můj telefon co jsem mu ho v autě před tím než mě dali na vozejk dala do ruky aby ho vzal, abych ho právě nikde nenechala, tak to samozřejmě v autě nechal… takže jsme psaly zprávy, ale jen těm co měl v seznamu on, což mě trošku štvalo, protože jsem nemohla hned dát vědět vám … po dvou hodinách mě přesunuly na pokoj, kam mi Pavel přinesl věci a i telefon, takže v tuto chvíli jsem informovala Findušku o mém porodu.
Tak tímto končí kapitola porod….
Dalo by se pokračovat tím, co následovalo po porodu.
Příspěvek upraven 03.05.11 v 10:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 10:36
Pobyt po porodu
Jenom to, že první dva dny mi pořád jenom spal a neprobouzel se ani na jídlo – typické projevy nedonošených dětí. Setkala jsem se i s nepříjemným přístupem, jako maminko, s tím něco musíte udělat jinak vám bude hubnout… a co asi, když jsem několikrát upozorňovala na to, že malého nemůžu nijak probudit, natož abych ho donutila se přisát k prsu… … no nakonec na nás nasadili ty nejlepší sestřičky přes kojení… a opravdu, nikomu se nedařilo malého probudit, ani pod vodou, ani když mu nabírali krev nic, on ani ze stříkačky, z flašky nepil, on ani nepolykal to pití. Prostě když spal tak s ním nic nehlo …. … tak jsem rozhodně na nic nečekala a než přijdu o mlezivo a všechno – tím že se nepřikládá a nechce sát, a vytáhla odsávačku a začala odsávat přímo to mlezilo. Odsála jsem asi jen 8ml, ale na mlezivo myslím dobrý. Jedna sestřička přišla s tím, kdo mi jako dovolil odsávat. A jako že nemůžu mít žádný mlíko, a když zjistila že jsem odsávala mlezivo a kolik, tak mi řekla to nemá vůbec žádnou cenu, to vylejte….. já myslela že jí nakopu zadek, rychle jsem mu to dala vypít, než mi to půjde vylejt. Hned jakmile se trochu začal probírat jsem do něj zdatně tu flašku dala. A víte co? On jí vypil a začal otvírat pusinu že chce ještě. Tak jsem ho přiložila a on konečně začal sát. … a takto i při dalším krmení, měla jsem odstříklý, pomalu se začalo po tom přiložení tvořit i mlíčko, takže jakmile se začal probírat, šup s flaškou do něj a zase pak sál … pro upřesnění – ono se to dělá opačně, nejdřív se nechávají děti sát a pak se dokrmujou. U nás to ale fungovalo opačně. …pak jsme zkoušeli celej den kojit, tak se dařilo, ale další den z toho byl utahanej že nechtěl zase pít. Tak po dohodě se sestřičkou a doktorkou jsme začali krmit jenom z flašky odstříkaným mlíkem. A taky jsem se domluvila že ho budu krmit sama podle toho když se začne probírat, protože on rozhodně nerespektoval to, že prostě teď přijde sestřička a bude krmení. Prostě když spal tak krmení nekrmení…. …. Tak po tomto dnu se zase trochu zmátořil, a domluvili jsme se zase, že se zkusíme vrátit ke kojení, musela jsem začít vážit každý kojení a podle toho co vypil, tak dokrmit odstříkaným mlíkem. No po půl dnu takto praktikovaným nabral sílu, přibral nějaký gram a my začali plně postupně kojit. … no a od té doby jsme jen pily a pily… když bylo potřeba tak jsem ho dolila flaškou – už jenom proto aby rychle rostl a mohli jsme domů. … a výsledek …. V úterý večer 2 500g a ve čtvrtek ráno 2 530g propustka domů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 10:38
Tak ti přeji rychlovku… ale ne zas tak rychlou… to je pak taky o nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 11:01
IlkaV:
to teda gratuluju, že jsi to takhle zvládla…
já jsem to tady teď dolouskala a fakt teda super rychlovka…
nám tady teď chumelí, ale jaký kusy padaj… aspoň že to nezůstává už na cestách, to bych měla obavu… manžel přijde za chvilku z práce, tak se nachystám, dobalím věci a po obědě vyrazíme směr chrudim. jsem sama zvědavá, jak to s námi bude… teď jsem tu chvíli pochodovala, umyla nádobí, převlíkla postel a začalo mě bolet dole u konečníku, tak snad je to taky dobrý znamení, že se už něco chystá… pořád chodím na malou a jsem žíznivá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 11:02
holky byla jsem právě na záchodě a na kalhotkách mám hnědý výtok… dám sprchu, volám manžela a asi teda jedeme… pro jistotu a klid duše…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 11:11
Maty držím palce!!!
Tady chumelíííí, to je znamení!
chumelí se chumelí padá snížek bílí a Matynka rodí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 11:15
Určitě, jen jeďte… Lepší dřív než pozdějc. Moc držím palečky, ať to v pohodě, ve zdravý a rychle zvládnete. Papa a těším se pak na fotečky Vojtíška..... 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 11:24
teeda porod v přímém přenosu už at je za mnou tak 34tt to už budu taky čekat kdy co
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
