Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
V první řadě bych chtěla vyjádřit upřímnou soustrast, musí to být strašné, zvlášť, když se to stalo podruhé. Kdy budete mít výsledky genetiky atd? Třeba se jedná o s tejný problém jako minule a jedná se o nějakou vývojovou vadu. I když si dost dobře neumím představit o jakou.
Druhá věc je, ohledně vyvolání porodu. Oni vás nenechali přenášet, fyziologické těhotenství trvá 38 - 42 týdnů, až po 42 tt se jedná o přenášení. Že je u nás praxe taková, že se hodně porodů vyvolává už den po předpokládaném termínu, je jiná věc, ale rozhodně to není nic, co by bylo prospěšné. vyvolávaný porod s sebou nese řadu rizik a mnohem častěji končívá sekcí než spontánní.
Každopádně přeji hodně síly toto období překonat a jít dál. Já také přišla ve 2. trimestru o dvojčata, tudíž s Vámi soucítím. ![]()
@Selgie píše:
@gummy_bearV první řadě bych chtěla vyjádřit upřímnou soustrast, musí to být strašné, zvlášť, když se to stalo podruhé. Kdy budete mít výsledky genetiky atd? Třeba se jedná o s tejný problém jako minule a jedná se o nějakou vývojovou vadu. I když si dost dobře neumím představit o jakou.
Druhá věc je, ohledně vyvolání porodu. Oni vás nenechali přenášet, fyziologické těhotenstvítrvá 38 - 42 týdnů, až po 42 tt se jedná o přenášení. Že je u nás praxe taková, že se hodně porodů vyvolává už den po předpokládaném termínu, je jiná věc, ale rozhodně to není nic, co by bylo prospěšné. vyvolávaný porod s sebou nese řadu rizik a mnohem častěji končívá sekcí než spontánní.
Každopádně přeji hodně síly toto období překonat a jít dál. Já také přišla ve 2. trimestru o dvojčata, tudíž s Vámi soucítím.
[/citace
Se slzami v očích jsem přečetla Tvůj příspěvek. Moc mě mrzí, co se Ti stalo. Já v září přišla na konci 6.měsíce o maličkou. Ztratila jsem plodovou vodu. Nikdo neví proč a jak, do té doby bylo všechno v naprostém pořádku. Odebrali mi pupečníkovou krev a přes dělohu píchli náhradní plodovku. Ale malá stejně za čtrnáct dní umřela. Ráno jsem se probudila a cítila jsem, že to břicho je jiné, než bylo, když jsem usínala. Celou cestu do nemocnice jsem řvala. Naštěstí jsem nemusela rodit mrtvé miminko, protože jsem měla placentu dole, tak jsem musela na císaře. Vím, že to asi Tvému trápení nepomůže, každá ženská, které se něěco takového stalo si musí sáhnout na dno a zvládnout to sama. Doufám, že máš aspoň chlapa, co tě podrží. Protože já bez toho mého bych si hodila mašli..
Devcata, ted trosku pozitivity.. pokud jste precetly celou diskuzi, vite, ze jsem pred 4 lety prisla o miminko na konci 38. tydne. Take jsem psala, ze v dalsim tehotentsvi budou vyvolavat porod drive. V dalsim tehotesntvi jsme se nakonec dohodli na vyvolani porodu opravdu v ukoncenych 37. tydnech. Bylo to hodne narocne, hlavne na psychiku, vyvolani porodu trvalo nekolik dni, ale az na to, ze se to tak tahlo (preci jen to bylo 3 tydny pred terminem), tak to vse probehlo dobre a ted mi tu beha (no, zrovna ted spinka) 2 leta princezna. Nebudu lhat, mam sva obdobi, kdy to hure zvladam (vetsinou mezi vanoci a valentynem), ale jinak je uz dobre. Takze kdo si tim prochazi ted, drzte se. Ze to chce cas neni jen trapna formulace, ale svata pravda. Ta silena bolest neni navzdy. Bolest otupi a nebude tak ostra. A drive ci pozdeji se zacnete zase smat a milovat zivot.
drzte se.
@aidaS Moc děkuji za podporu. Ono teď mám život malinko složitější. Po tom, co se stalo, jsem už znovu neotěhotněla. Manžel svaloval vinu na mě, a po Posledních 9 měsících trápení, křiku a hádek, že za vše můžu jsem odešla. On už měl stejně novou přítelkyni a jak mi bylo řečeno, ta už děti má, když jsi mi je nedala ty.
Pravda, po celém trápení mám teď po nějaké době také nového přítele, začínáme nový život a zvažujeme, že zkusíme miminko spolu. Uvidíme, třeba to půjde. Myslet na to, že chci za každou cenu dítě, to už nemyslím, já jsem dávno zvážila jinou cestu, třeba adopci, jen tohle je dlouhý proces, ale třeba bych nějaké dítko mohla udělat šťastné. Uvidíme, co bude dál. Život přináší různé chvilky a já si říkám, že byť to bolí, udělal ze mě zase silnějšího člověka.
Tobě moc přeju, ať je Linduška hlavně zdravá a dělá vám velikou radost a třeba jí za čas přibude sestřička nebo braška ![]()
Hoky, moc děkuji za jakoukoliv podporu. Pravda, jak píše @trpaslinka je to už 4 roky. Dítě sice doposud nemám, ale teď z celého pohledu, vzhledem k tomu, jak to dopadlo v mém vztahu si říkám, že to tak mělo být.
Někdy si život moc nevybírá, ale s každým problémem mě udělal silnější. Nemám sice dítko, za tu dobu jsem i přes jakékoliv snažení už znovu poté neotěhotněla, ale vypracovala si pro změnu slušnou kariéru, kde dělám práci, která rozvíjí lidi a pomáhá lidem v psychicky náročných situacích.
Teď po letech začínám vlastně úplně znovu, s novým partnerem, jeho synem a třeba vše bude jiné. Samozřejmě, že bych si ráda jednou to své dítko pochovala v náručí, ale kdo ví, co bude, nebo nebude. Asi jsem se vším smířená a věnuju se trošku jiným věcem a právě vše co se stalo mi ukázalo životní cestu. Takže všechno zlé, je k něčemu dobré.
Koukejte na vše pozitivně, já už koukám také. Mám nad sebou andílky, kteří se mi v životě mihli, ani mě nemohli poznat. Ale je budu je vždycky milovat. Dali mi hrozně moc do síly do života, síly jít dál, být lepší a třeba si to mateřství jednou ještě zasloužím.
Všechny se opatrujte, dávejte na sebe pozor, klidně napište, budu ráda, ale hlavně věřte, že byť tohle nikdy nezapomenu, dá se s tím žít. Vlastně mám v životě pořád strašlivě moc, jsem zdravá, našel se chlap, který mě bere i s možným handicapem, že mít dítě už třeba nebudu a hlavně po letech jsem našla zpět sama sebe…
Ach bože, @gummy_bear , náhodou jsem narazila na Tvůj příběh…
V květnu jsem přišla o holčičku ve 41tt, v den porodu ji srdíčko dotlouklo. Pořád jsem si říkala, že dvakrát se to stát nemůže a u Tebe čtu pravý opak. Ani nevíš, jak je mi to líto, čím jsi za ta léta prošla. Věřím, že ted, po roce, budeš mít pro nás veselejší konec…
Je mi to líto, muselo to být strašne… ![]()
@janny079 stát se může bohužel ledasco.
Veselejší konec, jak se to vezme. Miminko opravdu stále nemám a asi už sama moc nevěřím, že mít budu. Nicméně pokud toto pominu, mám dobrý osobní život, skvělého chlapa, život mi zpestřují jeho děti, které mi pomalu ale jistě stejně říkají mami… Takže pro mě je toto happyend a ten šťastný konec celého toho období, co bylo.
Ale věřím, že ty @janny079 stejnou smůlu v tom, aby se to opakovalo mít nebude, určitě podruhé vše dopadne jak má. Budu moc držet palečky.
@gummy_bear kdybych teď stala vedle tebe, hrozně moc bych tě obejmula. Jsi neuvěřitelně silná
Hrozně moc Ti přeji, aby to, v co skoro nevěříš, aby se naplnilo, a aby už nikdy nepřišla žádná špatná období. ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.