Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@lucenka tak jasne, to je logicke. Na druhou stranu, kdyz ti dite zacne rvat, ze chce zmrzlinu, taky mu ji nekoupis jen proto, aby byl ztucha a neobtezoval lidi, nebo snad jo?
Stihnout naplanovany spoj pro me nebyl problem jeste s jednim ditetem. Ted, kdyz se jedno dite pokadi, druhe mezitim zacne knucet, ze chce taky, pak pul hodiny truni, aby melo dost klid, to prvni se mezitim poblinka nebo v necem vymacha, nez ho prevleknu, druhe se mezitim svlekne, ze je mu teplo.. Nekdy jsme venku za pet minut, jindy se vypravujem dve hodiny. Nestresuje me to, proste to tak je, nebudu si delat vrasky.
@Svandu nekoupím mu jí, ale zároveň s ním nebudu třeba půl hodiny dál chodit po obchodě a vybrat si své věci. Ale urychleně se přesuneme někam, kde neobtěžuje okolí.
A to vypravování se bude o organizaci, vychovanosti těch dětí (aby se třeba nesvlíkalo, když nemá, apod.). Sice mám jenom jedno dítě, ale nějak jsem si nevšimla, že by třeba mojí mámě, když jsme byli s bráchou malí, ujížděl nějaký spoj ![]()
@lucenka píše:
tak neříkám, že nedělám chyby, ale beru ohledy na ostatní lidi. Takže když se mi nedávno kluk šprajcnul, že na hrad, kam jsme se chtěli podívat, nepůjde, tak jsme tam nešli. Někteří rodiče by i tak na prohlídku šli a zkazili to tak všem ostatním lidem.
A to, že mi neujede dopravní prostředek, který mám v plánu stihnout, mi přijde jako běžná normální věc
@jdukolem píše:to fakt nemá cenu… ok nikdy ti neujel spoj, někomu třeba ano, třeba právě proto, že vypravit se s ADHD dítětem či autistickým je prostě jiné.. no tak jo.. v pořádku..tak at nikdy nic nepromeškáš
tak pak s tím autistickým nebo adhd dítětem, pokud nejsi sobec, počkáš těch 10 minut na spoj, který dítěti vyhovuje a zbytečně ho netrápíš (a své okolí).
@mirecekblbecek píše: víš to, že já mám z tebe ten samý pocit? Dítě s adhd mám a přesto se umí chovat.
i já mám dítě s adhd takže vím o čem mluvím a vím kolik dřiny a práce je za tím. a právě proto vím co se může a nemůže stát a vím, že někdy se můžeš postavit na hlavu a odrážet ušima a něco holt nejde podle mustru..
mimochodem „mirecekblbecek“ na tento nick jsi přišla jak? ![]()
@lucenka píše:
tak pak s tím autistickým nebo adhd dítětem, pokud nejsi sobec, počkáš těch 10 minut na spoj, který dítěti vyhovuje a zbytečně ho netrápíš (a své okolí).
no jo nejdřív jel další spoj za 10-15 minut, ted už jede a 10 minut v dalším příspěvku pojede vzápětí? ![]()
ono trápit dítě a spolucestující na zastávce je lepší ![]()
jsou situace kdy potřebuješ i těch 10 minut
př časované vyšetření u Dr… prostě maminka neodhadla situaci, synek to nezvádl, příště to jistě naplánuje lépe - protože bude mít zkušenost, ale podle tebe je to hned bezohledná paní která to udělal naschvál.. tak jo…
@jdukolem píše:
no jo nejdřív jel další spoj za 10-15 minut, ted už jede a 10 minut v dalším příspěvku pojede vzápětí?
ono trápit dítě a spolucestující na zastávce je lepší
jsou situace kdy potřebuješ i těch 10 minutpř časované vyšetření u Dr… prostě maminka neodhadla situaci, synek to nezvádl, příště to jistě naplánuje lépe - protože bude mít zkušenost, ale podle tebe je to hned bezohledná paní která to udělal naschvál.. tak jo…
Kdyby nebyla bezohledná, tak by vystoupila (měla na to 2 zastávky), kde se dá stále přestoupit na bus a kde by nikoho neotravovali, protože tam skoro nikdo není. Navíc na otevřeném prostoru se řvoucí dítě snáší líp než v uzavřené tramvaji. A pochybuju, že jela někam k lékaři na sídliště po pracovní době. Prostě pro mě to je bozohledná paní, která situaci naprosto nezvládla a akorát kazí pohled lidí na snahu takhto nemocné lidi co nejvíce integrovat mezi zdravé.
@lucenka píše:
@Svandu jak to vím? Protože to ta matka v tý tramvaji říkala, že rád jezdí busem ale tramvaj nesnáší, tak proto tak vyvádí. A prostě po práci mně vadí poslouchat 15 minut řvoucí dítě, které ještě ke všemu neustále kolem mě běhá, když jsem unavená po práci a chci vypnout než přijedu domů ke svému dítěti.
po práci by ti 15 minutová procházka jedině prospěla..
když máš natolik excitovanou nervovou soustavu že nevydýcháš dítě s problémem za který nemůže… ![]()
ne to už je ode mě fakt vtip
..ale pokud mi nějaká situace vadí pak nečekám od ostatních že mi ji vyřeší - já sem na nervy z děcka, vím že je nemocné, ok tedy mohu 10 minut počkat na jiný spoj a využít to třeba na celkovou relaxaci…a nebo sis mohla dát sluchátka a zavřít oči a odizolovat se…ale snazší je odsoudit cizí paní která holt tu situaci neurejdovala a neodhadla a asi jí samotné nebylo zcela ok…
chceš od ostatních empatii? Bud sama empatická.
už jsem to psala - je to jen o úhlu pohledu…
@lucenka píše:
Kdyby nebyla bezohledná, tak by vystoupila (měla na to 2 zastávky), kde se dá stále přestoupit na bus a kde by nikoho neotravovali, protože tam skoro nikdo není. Navíc na otevřeném prostoru se řvoucí dítě snáší líp než v uzavřené tramvaji. A pochybuju, že jela někam k lékaři na sídliště po pracovní době. Prostě pro mě to je bozohledná paní, která situaci naprosto nezvládla a akorát kazí pohled lidí na snahu takhto nemocné lidi co nejvíce integrovat mezi zdravé.
proč sis nevystoupila ty, když jsi tu situaci - být s nemocným dítětem v jedno spoji nezvládla? hele každá mince má dvě strany víš
@jdukolem píše:
po práci by ti 15 minutová procházka jedině prospěla..když máš natolik excitovanou nervovou soustavu že nevydýcháš dítě s problémem za který nemůže…
ne to už je ode mě fakt vtip..ale pokud mi nějaká situace vadí pak nečekám od ostatních že mi ji vyřeší - já sem na nervy z děcka, vím že je nemocné, ok tedy mohu 10 minut počkat na jiný spoj a využít to třeba na celkovou relaxaci…a nebo sis mohla dát sluchátka a zavřít oči a odizolovat se…ale snazší je odsoudit cizí paní která holt tu situaci neurejdovala a neodhadla a asi jí samotné nebylo zcela ok…
chceš od ostatních empatii? Bud sama empatická.
už jsem to psala - je to jen o úhlu pohledu…
ani sluchátka od toho řevu a pobíhání nepomohli a dekuji, ale v práci se nachodím dost, takže si v tramvaji chci odpočinout a ne se drápat pěšky domů. A přístup maminky nevadil jenom mě, ale většině cestujících. Jistě mohli jsme všichni vystoupit a nechat jim vagón jenom pro sebe. Ono by vůbec nebylo na škodu zavést spoje por ADHD a jinak nezvladatelné děti, ale to by byla diskriminace.
@jdukolem píše:
proč sis nevystoupila ty, když jsi tu situaci - být s nemocným dítětem v jedno spoji nezvládla? hele každá mince má dvě strany víš
a proč bych to dělala? Já už v té tramvaji jela, když oni přistoupili a dítě spustilo sirénu. A nevadilo to jenom mně, někteří spolucestující i dané mamince něco řekli.
@lucenka píše:
Kdyby nebyla bezohledná, tak by vystoupila (měla na to 2 zastávky), kde se dá stále přestoupit na bus a kde by nikoho neotravovali, protože tam skoro nikdo není. Navíc na otevřeném prostoru se řvoucí dítě snáší líp než v uzavřené tramvaji. A pochybuju, že jela někam k lékaři na sídliště po pracovní době. Prostě pro mě to je bozohledná paní, která situaci naprosto nezvládla a akorát kazí pohled lidí na snahu takhto nemocné lidi co nejvíce integrovat mezi zdravé.
ano, já bych taky byla naštvaná, že to dítě musím poslouchat, asi bych si dala ty sluchátka. Na druhou stranu třeba ta paní je už tak otupělá, že to prostě nezvládá, vžij se do jejího života-být s tímto dítětem není sranda, spíš katastrofa. já mám jen adha a někdy mám pocit že ho „zaškrtím“.Bohužel má to po mně takže vím, že tak bude reagovat, ale mám problém být trpělivá a neustále přehlížet nikdy nekončíčí kolotoč pubo. vzdoru a drzých poznámek. ale určitě tam bylo x lidí, kteří to cítili nachlup stejně jako ty. nastíním ti situaci, do které jsem se dostala naprosto nevině a taky jsem byla za černou ovci-když měli kluci kolem 2 let, dvojky, šla jsem do alberta.jako správná životem vycepovaná máma jsem je držela za ruce jako klíště, jenže jsem musela nakoupit, kluci se úprkem rozutekli, na zavolání nereagovali. když jsem se snažila je chytit, což bylo nemožné-čím více jsem se o to snažila, tím pr´dolové více utíkali a chechtali se tak, že se popadali za břicha. A zákazníci kolem? všichni kroutili hlavama aházeli na mne zlostné pohledy.dnes to vidím jako velmi veselou situaci, tenkrát se mi chtělo brečet.
@mirecekblbecek píše:
ano, já bych taky byla naštvaná, že to dítě musím poslouchat, asi bych si dala ty sluchátka. Na druhou stranu třeba ta paní je už tak otupělá, že to prostě nezvládá, vžij se do jejího života-být s tímto dítětem není sranda, spíš katastrofa. já mám jen adha a někdy mám pocit že ho „zaškrtím“.Bohužel má to po mně takže vím, že tak bude reagovat, ale mám problém být trpělivá a neustále přehlížet nikdy nekončíčí kolotoč pubo. vzdoru a drzých poznámek. ale určitě tam bylo x lidí, kteří to cítili nachlup stejně jako ty. nastíním ti situaci, do které jsem se dostala naprosto nevině a taky jsem byla za černou ovci-když měli kluci kolem 2 let, dvojky, šla jsem do alberta.jako správná životem vycepovaná máma jsem je držela za ruce jako klíště, jenže jsem musela nakoupit, kluci se úprkem rozutekli, na zavolání nereagovali. když jsem se snažila je chytit, což bylo nemožné-čím více jsem se o to snažila, tím pr´dolové více utíkali a chechtali se tak, že se popadali za břicha. A zákazníci kolem? všichni kroutili hlavama aházeli na mne zlostné pohledy.dnes to vidím jako velmi veselou situaci, tenkrát se mi chtělo brečet.
ano asi tím už bude otupělá, ale ani to jí snad nedává právo se chovat bezohledně ke svému okolí
Na otupělost z čehosi a následné nevhodné chování by se pak mohl vymlouvat každý ![]()
a teda při nákupu bych jedno dítě dala do vozíku a druhé bych mohla držet za ruku
I když v tom obchodě mi to nepřijde až jako taková strašná situace, snažila ses to řešit a dál si v klidu nenakupovala.
@lucenka tenkrát tam vozíky nebyly, a víš co bylo zvláštní? že se na mně dívali jako na vyvrhele, co nezvládá svoje děti, ale nikdo nehnul brvou aby mi pomohli. Přitom jsem pendlovala mezi regálama jak divá. a takových situací bylo…třeba se vypařili v baumaxu a šermovali se plátkama na pily, nebo ten adhd se v 10 letech procházel po parapeti při otevřeném okni a ten nejmladší přiběhl žalovat, ten starší měl toho nejmladšího hlídat, at neotírá okno…Prostě nejsme nikdo bez chyby, no.
tak neříkám, že nedělám chyby, ale beru ohledy na ostatní lidi. Takže když se mi nedávno kluk šprajcnul, že na hrad, kam jsme se chtěli podívat, nepůjde, tak jsme tam nešli. Někteří rodiče by i tak na prohlídku šli a zkazili to tak všem ostatním lidem.
A to, že mi neujede dopravní prostředek, který mám v plánu stihnout, mi přijde jako běžná normální věc