Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje dítě je malý terorista
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.2.23 19:40
@Anonymní píše:
Vubec ne. Resila jsem i to s pediatrickou. Dela to od 1. zubu, jednu dobu jsem byla sama modrina. Zlepsilo se to, blokujeme to, ale kdyz je unaveny, pretazeny, nemocny, neco ho boli, tak to prijde zase. V kolektivu spolehlive vzdycky, tam se to musi blokovat. Ani nespocitam, kolikrat jsem ho ze sebe vztekle shodila, kdyz me zezadu kousl do nohy, zatimco jsem treba varila. Nikam tohle chovani z moji strany nevedlo, takze ted odtahujeme, chytame, durazne rikame NE a doufame, ze to nebude delat navzdy.
V tomto případě, ač ty fyzické tresty nemám ráda, jsem dítě, když nereagovala na to, že mě opravdu nesmí kousnout klidně kousla taky. Jemně samozřejmě. To stejné u plácnutí. Jako některým dětem mi přijde, že bohužel jen ne nestačí. Někdy musí pochopit, že to co dělají bolí. Ono je to jednodušší u sourozenců. Většinou se totiž kousnou, bouchnou navzájem a když jim to dobře vysvětlíš tak už se tomu příště vyhnou, pač to bolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 19:55
@Anonymní píše:
Vubec ne. Resila jsem i to s pediatrickou. Dela to od 1. zubu, jednu dobu jsem byla sama modrina. Zlepsilo se to, blokujeme to, ale kdyz je unaveny, pretazeny, nemocny, neco ho boli, tak to prijde zase. V kolektivu spolehlive vzdycky, tam se to musi blokovat. Ani nespocitam, kolikrat jsem ho ze sebe vztekle shodila, kdyz me zezadu kousl do nohy, zatimco jsem treba varila. Nikam tohle chovani z moji strany nevedlo, takze ted odtahujeme, chytame, durazne rikame NE a doufame, ze to nebude delat navzdy.
Nechápu a evidentně nejsem sama, že obrazně drazdis hada bosou nohou.
Prostě kolektiv děti zatím ne. Co tě tam pořád tak táhne?
Pocitej taky s obdobím vzdoru, to se často tyhle libustky horší a graduji.
No a taky mám z okolí zkušenost, jak už tady kdosi psal, že tady to chování je často předzvěstí ADHD.
To co popisujes lze důsledným přístupem u zdravého dítěte napravit.
Pokud si nevíš rady a ty kolektivy ti nedají spát a prostě tam musíš, tak vyhledejte s klukem dětského psychologa. Budou umět ti poradit co sama se sebou, co s klukem, co s ostatními. Evidentně to potřebuješ slyšet od autority.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:00
@Anonymní píše:
Vubec ne. Resila jsem i to s pediatrickou. Dela to od 1. zubu, jednu dobu jsem byla sama modrina. Zlepsilo se to, blokujeme to, ale kdyz je unaveny, pretazeny, nemocny, neco ho boli, tak to prijde zase. V kolektivu spolehlive vzdycky, tam se to musi blokovat. Ani nespocitam, kolikrat jsem ho ze sebe vztekle shodila, kdyz me zezadu kousl do nohy, zatimco jsem treba varila. Nikam tohle chovani z moji strany nevedlo, takze ted odtahujeme, chytame, durazne rikame NE a doufame, ze to nebude delat navzdy.
Kousla si ho někdy? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:02
@Pidulka1991 píše:
Kousla si ho někdy?
No, zakladatelka to nezkusila a ani zkoušet nebude. Protože není výstavní minda 
to jsi nečetla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:20
Ahoj…tohle rodiče hodných dětí asi nikdy úplně nepochopí a vždycky si budou myslet, že dítě nezvládáš a je nevychované, vím o čem mluvím, byla jsem jedním z těchto rodičů, coby maminka klidného, hodného dítěte, až druhorozený mě poučil. Na druhou stranu nemůžeš se jim divit a musíš se snažit nedopustit, aby tvé dítě ubližovalo jinému.
U mého syna to byl vždy projev frustrace, ať už z neporozumění nebo prostě proto, že se netancovalo, jak on pískal. Teď je mu něco přes dva roky a je to výrazně lepší, prostě už se trochu víc ovládá.
Určitě nepomůže, když se bude stranit kolektivu, naopak, musí se to naučit ovládat, než půjde do školky, tam by to byl potom velký problém. Je to na palici hlavně pro tebe, ale nebude to navěky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:20
@anavi13 píše:
V tomto případě, ač ty fyzické tresty nemám ráda, jsem dítě, když nereagovala na to, že mě opravdu nesmí kousnout klidně kousla taky. Jemně samozřejmě. To stejné u plácnutí. Jako některým dětem mi přijde, že bohužel jen ne nestačí. Někdy musí pochopit, že to co dělají bolí. Ono je to jednodušší u sourozenců. Většinou se totiž kousnou, bouchnou navzájem a když jim to dobře vysvětlíš tak už se tomu příště vyhnou, pač to bolí.
Jo jo všechni sourozenci se poperou jednou max dvakrát a pak to nikdy neudělají, protože ví, jaké to je…noooo, tak to ti nevím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:23
U nás období, trvalo pár měsíců, ale jako extrémně nikoho za vlasy nerval, nekonal, jen to kousání a plavání pár měsíců měl. Mně funguje, není divák, není divadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:24
@hanka.br. píše:
Proč by tedy ty jiné maminky měly potřebu se na tebe výživně dívat, když téměř všechno vykryješ a vlastně se tedy nikomu nic nestane?
Na me se divaji treba proto, ze syn je extremne hlucny. A vsechno dela tak nejak naplno. V herne je pet deti, vsechny si hrajou hezky s nejakou hrackou, moje dite beha, krici a rozhazuje knizky.
Ja se ho snazim nalakat na klidnejsi cinnost, uklizim ty rozhazene veci, komentuju vsechno, co vidime, zatimco maminky „hodnych“ deti sedi, plkaji s kamoskou a obcas udelaji na dite oblicej nebo mu ukazou kure v leporelu. Kdyz pak syn v nestrezenem okamziku jeste do nekoho strci, tak je soud o me totalni neschopnosti dokonan. Ackoliv teda syn agresivni neni, strci do nekoho omylem pro behu, couvani, jezdeni na skluzavce. Je proste jak tank.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:35
Agresivní děti do kolektivu nepatří. A 15 měsíční dítě kolektiv dětí ani nepotřebuje, takže nepotřebuje ani herničku. Ostatní děti tomu tvému nemusí dělat testovací subjekty. Nedivím se ostatním matkám, že na tebe divně koukají. Je to žrádlo, když ti jiné dítě rasí tvoje dítě, to pak brečí a bojí se chodit třeba do školky nebo na hřiště, kde ho někdo napadl. A matička ti na výčitku řekne „on je ještě malej“, „on se chce jen kamarádit“ nebo „to si spolu děti musí vyřešit samy“. 
Moje dítě nás kouslo párkrát, pak mi kamarádka poradila kousnout zpátky a bylo po kousání, k tomu aby nás mlátilo jsme opravdu nedošli. Ale protože to dělají jen mindy, tak ti to radit nebudu. Takže rada: seď doma na zadku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:56
Prostě tam nechoď, vždyť v 15 měsících to nepotřebuje 
Nestojí to za to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 20:57
Ano, dcera taky byla agresivní k ostatním dětem. Začalo to krátce před druhým rokem a trvalo to tak, hm, asi půl roku až tři čtvrtě. Ve 3 letech už celkem ok. Dnes je jí 4,5 a je úplně v pohodě.
Horší to bylo vždy při únavě a přetažení. Bylo to trochu opačně, než zde někdo popisoval, dcera totiž mluvila hodně brzy a ta její frustrace pramenila z toho, že jí stejně staré či mladší děti neodpovídal. I si na to stěžovala, prý že „děti nemluví“.
Učila jsem jí, jak to dělat správně, říct tomu děcku, neber mi to, já jsem si s tím hrála. Bohužel bylo to v covidu, tak těch příležitostí na učení moc nebylo. Párkrát jsme odešly z hřiště.
Dcera v těch dvou letech začala chodit do dětské skupiny, tak jsme tam s tím zapasily. Musely si s tím poradit ovšem hlavně ty vychovatelky. Dcera nebyla nejhorší, páč byla ze všech nejmenší. Byl tam ještě jeden větší, vybojnejší chlapeček, toho se báli úplně všichni, dcera tam kvůli němu nechtěla chodit.
Jinak nějaké placani a kousání zpět bylo k ničemu, to fakt u nás nefungovalo.
Těch zdejších kvočen, co tento problém, neměly a myslí si, že je to jejich zásluha, si, zakladatelko, nevšímej. Jsou chytré jak rádio, připomínají mi švagra. Když naše dcera se už po několikáté snažila atakovat jejich dceru, tak se ptal, jestli s tím jako něco děláme a začal udilet výchovné rady. Přitom jsem od jeho ženy věděla, že on sám za dva roky života jeho dítěte, jej hlídal sám asi 1,5 hodiny. Takže opravdu „ekspert“ na výchovu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ounou
1.2.23 21:04
@Santa Juana Jako potrefená husa zakejhám-nemyslím si, že moje zásluha, že to mé dítě nedělalo. Na mě působí hrozně ten zakladatelčin přístup, kdy startuje na jinou uživatelku (takové velmi neagresivní chování) a všichni mají mít pochopení. A nedej bože, jiné matky v herničce se dívají. No, kupodivu, že.
- Citovat
- Upravit
1.2.23 21:10
1. Keď už niekedy idete do herničky, tak ideálne ráno, vyspaný, najedený a keď nerastie zub. Proste aby bol pri príchode úplne najviac v pohode a dobrej nálade.
2. Určite nepotrebuje byť medzi deťmi v tomto veku každý deň, ja by som nechodila buď nejaký čas vôbec, alebo tak raz do týždňa - proste toľko, koľko ťa bude baviť to neustále stráženie aby nikomu neublížil
3. Byť pripravená ísť domov, keď už bude mať zjavne dosť aj keby to bolo 15 minút od príchodu.
On to veľmi pravdepodobne robí preto, že sa necíti v tej situácii dobre. Píšeš sama, že doma to robí vtedy, keď je nevyspatý, hladný, niečo ho bolí. Ja by som to v tej chvíli brala ako jeho volanie o pomoc, že je to na neho už moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 21:15
@Ounou vidíš, na mě ten její příspěvek nijak arogantně nepůsobí. Evidentně syna hlídá, aby neublizoval, ale chtěla by, aby to prostě nedělal a ptá se, jak na to. A jinak, na mě se nikdo špatně nedíval. Kromě toho švagra. Spíš mi přišlo, že ostatní maminky to pochopení měly. Ovšem my jsme nikam moc nechodily, když byl covid. V dětské skupině to matky kvočny neviděly a na hřiště jsme chodily nepravidelně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.23 21:34
@Santa Juana píše:
Ano, dcera taky byla agresivní k ostatním dětem. Začalo to krátce před druhým rokem a trvalo to tak, hm, asi půl roku až tři čtvrtě. Ve 3 letech už celkem ok. Dnes je jí 4,5 a je úplně v pohodě.Horší to bylo vždy při únavě a přetažení. Bylo to trochu opačně, než zde někdo popisoval, dcera totiž mluvila hodně brzy a ta její frustrace pramenila z toho, že jí stejně staré či mladší děti neodpovídal. I si na to stěžovala, prý že „děti nemluví“.
Učila jsem jí, jak to dělat správně, říct tomu děcku, neber mi to, já jsem si s tím hrála. Bohužel bylo to v covidu, tak těch příležitostí na učení moc nebylo. Párkrát jsme odešly z hřiště.
Dcera v těch dvou letech začala chodit do dětské skupiny, tak jsme tam s tím zapasily. Musely si s tím poradit ovšem hlavně ty vychovatelky. Dcera nebyla nejhorší, páč byla ze všech nejmenší. Byl tam ještě jeden větší, vybojnejší chlapeček, toho se báli úplně všichni, dcera tam kvůli němu nechtěla chodit.
Jinak nějaké placani a kousání zpět bylo k ničemu, to fakt u nás nefungovalo.
Těch zdejších kvočen, co tento problém, neměly a myslí si, že je to jejich zásluha, si, zakladatelko, nevšímej. Jsou chytré jak rádio, připomínají mi švagra. Když naše dcera se už po několikáté snažila atakovat jejich dceru, tak se ptal, jestli s tím jako něco děláme a začal udilet výchovné rady. Přitom jsem od jeho ženy věděla, že on sám za dva roky života jeho dítěte, jej hlídal sám asi 1,5 hodiny. Takže opravdu „ekspert“ na výchovu.
Moc dekuji za mila slova, je to narocne a chvilemi ubijejici. Je to strasne hodny kluk, velky mazlik, srandista a spolecensky jako blazen. Navic silene torpedo, chodi od 11m, beha, zacina uz pomalu mluvit, myslim, ze to bude neco podobneho jako tvoje holcicka. Do skolky pujde pristi rok v zari, ale nastesti do soukrome, kde je max 11 deti na 2 ucitele.
Ty a nekolik dalsich maminek jste mi daly nadeji, ze se to zlepsi. Za to velke diky! 
A ostatni komentare jednim uchem tam, druhym ven (v tomto pripade okem). Vim, k cemu svoje dite vedu a jak se mu venuju. Nebudu se tu citit provinile, protoze ho odmitam pokousat nebo tahat za vlasy, to at si doma praktikuju jini, u nas tyto “vychovne metody” misto nemaji.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
