Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Hezký den,mam temer 15m syna, a nechova se vubec hezky k ostatnim detem. Je celkove velmi zivy, vsude vleze, na vse prijde, psychomotoricky vyvoj zcela v poradku.
Kdyz jsme v hernicce, deti kouse, kope, taha za vlasy, taha za obleceni, chyta za nohu, boucha hrackama… Doma nas teda taky obcas kousne, placne - vzdycky rikame durazne NE, odejdeme, atd., nebijeme ho a ani nebijeme sebe navzajem. Lasky ma hromadu, mazlime ho, hrajeme si s nim…
Je to jedinacek, mame psa, k tomu se chova moc hezky. Strasne me to trapi, uz jsem kvuli tomu prestala chodit i na plavani, a nevim, zda kontakt s detmi vyhledat nebo se mu vyhnout, dokud nezmoudri. Je nesmirne vycerpavajici ho porad urputne hlidat a blokovat jeho utoky.
Mate nekdo, prosim, podobou zkusenost? Vyrostly z toho vase deti? Co pomohlo a jak dlouho to trvalo?
Ostatni maminky a jejich pohledy jsou vyzivne.
Dekuji za pomoc!
Samozřejmě, že z toho dítě vyroste. Prostě je malé a socializace je dlouhodobý proces. Můj bratr, když byl malý, bouchal, kopal, tahal za vlasy, no děs. Dnes má dávno rodinu a je to fajn chlap. Neublížil by ani mouše.
@kulíšek_s_bambulí píše:
@Trojlístek tak takrovněž jsem pár takových jedinců zažila jak na základce tak i na střední a bohužel tito jedinci z toho nevyrostli a pro společnost jsou přítěží a nikoli přínosem… bohužel.
Nechci aby to vypadalo, ze zakladatelce predikuji a přeji takovou budoucnost.
Prostě mně vadí takový ten prudký nedostatek sebereflexe.
V mé sociální bublině se tyhlety případy taky dějí.
Nicméně ty matky, který při prvním náznaku agrese děcko seberou a odejdou jednoznačně vítězi nad těmi, které pořád a nekonečně dělají ty ty ty a je to k ničemu.
Nemyslím, že by hned měla oplácet stejnou mincí, nicméně odtáhnout agresivní, vzteklé, vzdorne dítě z prostředí, kde se tohle neakceptuje je zcela na místě.
Je to bez bolesti a navíc je to opravdu výchovné.
Co to stojí je naučit se respektu, důslednosti a přiznat si problém, který chci řešit.
Ale rozhodně ne tak, že budu vinit okolí, že oni to doma nemají, tak ví nic.
@Šmoulice píše:
A ty se fakt divíš, že jsou pohledy jiných dost výživné?Tobě vy se líbilo, kdyby ti tvoje děcko někdo pokousal, pokopal, nebo tahal za vlasy???
Kdyby tohle tvoje děcko udělalo mému, tak věř, že by nezůstalo jen u pohledů.A pokud to dítě nedokážeš zvládnout, tak bude opravdu lepší, když se budeš dětským kolektivům vyhýbat. Na tohle fakt není nikdo zvědavej,
A možná by mu jedna dvě na prd.el neuškodila. Nebo mu udělat to samé, co dělá on ostatním. Ať si zkusí jaké to je. Dítěti v roce a půl už musíš začít nastavovat jisté hranice. A stylem : miláčku tohle se nedělá, tytyty, to asi nebude
Agrese plodí pouze agresi. Navíc mlátit 15 měsíční dítě, může jen de.bil.
A kde vidíte, že to zakladatelka neřeší? Možná jen není dostatečně rychlá a po první situaci odchází.
Nepíše kolikrát její dítě někoho koplo, kouslo, atd… Kolik návštěv tady popisuje.
Mně se tedy stalo na písku, že někdy i starší dítě mé dítě třeba hodilo písek, nebo zatahalo za vlasy… a nemyslím si, že nutně z dítěte musí vyrůst gauner společnosti s flegmatickými rodiči.
A rodičů co dřepí na hřišti na lavičce s mobilem v ruce znám většinu, bez ohledu na povahu dětí.
Příspěvek upraven 02.02.23 v 00:44
@kocourGarfield píše:
A kde vidíte, že to zakladatelka neřeší? Možná jen není dostatečně rychlá a po první situaci odchází.Nepíše kolikrát její dítě někoho koplo, kouslo, atd… Kolik návštěv tady popisuje.
Mně se tedy stalo na písku, že někdy i starší dítě mé dítě třeba hodilo písek, nebo zatahalo za vlasy… a nemyslím si, že nutně z dítěte musí vyrůst gauner společnosti.
Tak ta diskuse už si samozřejmě začíná žít svým vlastním životem a rozviji se. Že se zmíní zážitky ze života, kam až to může zajít považuji za zkušenost.
Prostě to téma je a bude aktuální.
Nicméně zakladatelka nikde nepsala, ze by to krom vychytavani útoků, které nikam nevede řešila právě tím odchodem.
Nebo když už je tak unavená z toho, tak nějakým odborníkem, krom pediatra, který to považuje za normu.
Nicméně ten, kdo si s tím ve finále neumí poradit je ona, nikoli pediatr. Takže cokoli co jí pomůže a uleví je přínos. A ta kritika? Tak ta je oprávněná.
Mám dceru, které doporučuji odklad.
A to z důvodu, že se nezapojuje do kolektivu a své kamarády si hodně vybírá a selektuje. Že jako bude problém.
Tak to si dovolila říct učitelka MŠ, která ví prd o historii proč se to tak děje.
Prostě to tak jako odhadla. Ale už si u kolegyň nezjistila, proč to tak je. Že dceru ve druhé třídě držel pod krkem agresivní třeťak, škrtil ji a mlátil ji hlavou o zeď. No, paní učitelka konající službu byla toho času na WC (na velké). A kdyby ostatní děti nezačaly řvát…
S tím klukem byly problémy od samého začátku. Všem se ulevilo, že ho rodiče uklidili na soukromou ZŠ, kde platí neuvěřitelné školné a stejně z toho vůbec nic není.
Ty rodiče znám. Mají čtyři děti a u všech razí alternativní výchovu, která se jim vůbec, ale vůbec nedaří.
Samovolně a dobrovolně se vyrazuji ze společnosti a nějaká sebereflexe? Tak jako ta dost chybí. Vše je ocaď pocaď.
A jako taky si stěžují na výživné pohledy.
Takže chápu, tím netvrdím, že schvaluji, že většinu rodičů by oplatila agresorům stejnou mincí.
Protože nějak netuším proč tyhle matky a otcové, takových pokladů se tomu neskonale diví a jsou jako pohoršení, že by to ta, společnost v drtivé většině podpořila.
@Anonymní píše:
Moc dekuji za mila slova, je to narocne a chvilemi ubijejici. Je to strasne hodny kluk, velky mazlik, srandista a spolecensky jako blazen. Navic silene torpedo, chodi od 11m, beha, zacina uz pomalu mluvit, myslim, ze to bude neco podobneho jako tvoje holcicka. Do skolky pujde pristi rok v zari, ale nastesti do soukrome, kde je max 11 deti na 2 ucitele.Ty a nekolik dalsich maminek jste mi daly nadeji, ze se to zlepsi. Za to velke diky!
A ostatni komentare jednim uchem tam, druhym ven (v tomto pripade okem). Vim, k cemu svoje dite vedu a jak se mu venuju. Nebudu se tu citit provinile, protoze ho odmitam pokousat nebo tahat za vlasy, to at si doma praktikuju jini, u nas tyto “vychovne metody” misto nemaji.
Tak zase se na ně nemůžete úplně zlobit. Ono to není jednoduché. Já mám milionového syna, který by neublížil ani mouše a jednou se za ním přiřítil malej prďola, co ho zezadu najednou chytl za vlásky a strhnul ho na zem. Měla jsem chuť mu naflákat a řádit jak černá ruka, malej brečel a chtěl domu, zkažený celý zbytek dne. Vy sice máte problém, ale ostatním ten problém ubližuje a škodí - musíte to řešit intenzivně a na jiných místech. Hlavně s odborníky. Ne čekat a doufat, že to přejde samo, takovou záruku prostě nemáte a může dělat v kolektivu dětem peklo ještě roky.
Jste sice matka a milujete své dítě ale musíte si přiznat, že máte problém a že je neakceptovatelný. Ano, jiné maminky to mohou brát s rezervou a nebudou kvůli tomu dělat bordel ale co ty ostatní děti? Proč mají být smutné nebo plakat proto, že Váš syn má problém?
A izolovat ho také není dobrý nápad. Ani když budete vy na psychiatra za čas, z neustálého běhání, hlídání, nervů, strachu ničemu nepomůže. Těch pár návštěv u odborníků Vás nic stát nebude a naopak dostanete třeba odpovědi na své otázky a hlavně rady, jak jemu i sobě pomoci. Není ostuda si nechat poradit či pomoci, od toho tady odborníci jsou.
Jinak přeji pevné nervy, ať brzy najdete řešení.
@Trojlístek
Nemas pravdu. Resp. se ti to mota vsechno dohromady.
Je dvoji situace.
Jedno jsou agresivni skoromimina, kdy je to vyvojove zcela normalni vcetne te „nevychovatelnosti“ a proste to vymizi.
A pak jsou agresivni vetsi deti, ktere to delaji zhruba ze ctyr duvodu:
A opravdu nikde neni psano, ze skupina dva se rekrutuje ze skupiny jedna, naopak, spise to tam vznika o neco pozdeji.
@Trojlístek chápu že každý rodič má nějakou zkušenost. Ale psát o 15 m dítěti jako o smradovi a jak z něj bude a nebude.
Já netvrdím, že to zakladatelka nemá řešit, ale neodvažuju si dělat závěry ničeho za x let.
@Bubla Bůčková to víš, že to zase zkusí znovu - poprat se. Ale už ví, že to bolí a do kousání třeba už nejdou. U nás to zatím funguje ( 4 a 2 roky). Já se je teda učím ty konflikty řešit, takže kolikrát se oba mezi sebou domluví. Jako vím, že v tomto věku to může znít zvláště, ale oni to fakt dokážou. Jen u nich musím být a pomoci jim to vyřešit. Jen se nesmí dělat rozdíly - malý/velký.
Takto ono dřív nebo později to tvému synovi někdo vrátí. My právě v rodině tuhle nepříjemnost měli. Klukům to ubližování od ani ne rok a půl starého dítěte opravdu vadilo. Ještě slyšely od jeho matky - vydrž, nech si to líbit ( agresivní zalehávání). Takže jsem si své děti extra hlídala, abych tomu klukovi v té agresi zamezila já, když mamince to bylo fuk. No a jednou si to kluci vyřídili sami. Kluk ubližoval mému nejstaršímu synovi. Já se zrovna otočila, takže jsem nestihla zareagovat. A můj druhý syn skoro stejně starý jako kluk to vyřešil sám. Prostě mu ze zadu jednu vrazil. Bránil plačícího bráchu. Kluk zůstal v šoku a začal řvát. Z mého pohledu poprvé poznal jaké to je, když mu někdo ublíží. Je fakt, že od té doby ty agresivní útoky hodně omezil. Oni i ty skoro rok a půl staré děti nejsou hloupé.
Co se týče házení hraček, bouchání předměty do dětí tak to pokračuje. On to totiž kluk má doma povolené. Takže si může ničit hračky, může do čehokoliv bouchat. Jenže takto malé dítě fakt nechápe, že někdy to vhodné není. Vtipné bylo, že místo, aby byli důslední, tak ho nutili při ublížení vlídným slovem do omluvy. To mi přišlo postavené na hlavu, pač to dítě absolutně netušilo, že vůbec udělalo něco blbě, pač na něj mluvili rodiče příjemně.
Ja byla s detmi v hernicce asi jednou. Na hriste jsme taky moc nechodili. A ve skolce zadny problem neni, tedy je, ale resime s psychiatrem, neni to nedostatkem socializace v utlem detstvi. Pokud te to stresuje a je to vic otrava nez uzitek, coz asi jo, pac uzitek to pro takhle male dite neni v zasade zadny, tak tam nechod. Nestoji to za ty nervy a pohledy a nic tim nezkazis.
Vy, co doporucujete navstivit odbornika, tak uvedomujete si, jak je detsky psycholog nedostatkove zbozi? A to jeste, kdyz chcete k dobremu psychologovi. V PPP vam takto male dite, co jeste nechodi do skolky nevezmou, a na detske psychology se ceka x mesicu a kdo je jen trochu dobry tak nebere a ma stop stav. O bejakem vysetreni u takoveho prtouska se stejne neda mluvit. To spis, ze matka pujde na konzultaci a dostane uplne stejne rady: hlidat a zabranovat nezadoucimu chovani, dobre chovani naopak podporovat a chranit, ze situaci odchazet, oplacet stejnym ji zadny odbornik pri smyslech nedoporuci. Naopak agresivni dite se nikdy nesmi fyzicky trestat. Ono nepochopi, ze ono nemuze a rodic ano. To, ze to na nektere deti zabere znamena, ze to zabralo jen na deti, ktere nemaji zadny hlubsi problem(ja jim rikam snadno vychovatelne deti) a na ty by zabral i jiny vychovny postup. Predpovidat, jak to bude v budoucnu, tak to je uz uplne mimo. Zvlast, kdyz se jedna o 15mesicni dite cili trochu prerostle mimino. Za pul roku, za rok uz muze byt uplne jinde a to i treba jen prirozenym vyvojem.
@Oriseka zrovna jsem chtela napsat, zda si doporucujici odborniky uvedomuji, jak stresujici a frustrujici stav to je, nekoho sehnat. Levna a bezbolestna cesta je proste vynehat docasne hernicky, je to mimino, nejspis z toho vyroste. Tu potrebu chodit do hernicek s jakkoliv starymi detmi jsem beztak nikdy nepochopila.
ale asi jsem proste introvertni asocial