Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje dítě je malý terorista
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.2.23 21:35
Aaaa, zase další příklad toho, jak k sobě dokáží ženy být chápavé a podporující. A přitom se ani neshodnou, jestli zakladatelčino dítě do kolektivu chodit nemá, aby dozrálo, nebo má, aby se naučilo interagovat. A co mě překvapuje úplně nejvíc, existují dokonce takové věci jako jesle, kde 15 měsíční i mladší děti v kolektivu fungují i s dětmi jako je to zakladatelky. Rozhodně je lepší řešit agresivní 15 měsíční dítě, které za to opravdu nemůže, než agresivního puberťáka, kterému to způsobili rodiče manuální výchovou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.23 22:06
Ja chodila s dcerou do kolektivu od 1 roku a bylo hodne deti, ale jen jeden chlapecek vzdy tahal holky za vlasy a celkove se nechoval k detem pekne. Nepomahalo nic. Nakonec ma ADHD, ale to samozrejme nemusi byt pripad zakladatelky syna, jen popisuji zkusenost z detskeho kolektivu.
Na syna bych byla urcite duraznejsi, do kolektivu bych ho asi chvilku nebrala, kdyz se takto chova k detem. Maminky deti chapu, ze nejsou nadsene.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eustress
1.2.23 23:05
Výjimečné děti již v tomto věku projevují své nadání.
Vzpomeň si na Mozarta, byl malý klavírista a vyrostl z něj velký klavírista.
Talent se má podpořit.
- Citovat
- Upravit
1.2.23 23:07
@Eustress píše:
Výjimečné děti již v tomto věku projevují své nadání.
Vzpomeň si na Mozarta, byl malý klavírista a vyrostl z něj velký klavírista.
Talent se má podpořit.
Jakože z malého bijce vyroste velký bijec a budoucí hvězda MMA? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
1.2.23 23:09
@Šmoulice jenže tomu dítěti není 1,5 roku ale skoro 15 měsíců.
Nastavovat hranice ano, učit komunikovat ano ale plácáním po zadku 
ani ne v 15 měs.
Příspěvek upraven 01.02.23 v 23:15
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
1.2.23 23:14
Mně syn taky kousal. Dneska je mu 23 měsíců a nikoho nekouše a mezi dětmi se chová v pohodě. Akční je tedy pořád ale proti chlapečkovi s ADHD těžká pohoda.
Navíc on je velmi komunikativní a kontaktní. Děti a společnost má/ měl vždy rád a nikdy v ní neměl problém být ( strach), musel se jen naučit tu komunikaci s okolím kterou řešil po svém ( je tedy velmi akční a tvrdohlavý).
- Citovat
- Upravit
Capelucia
1.2.23 23:21
@kulíšek_s_bambulí píše:
Jakože z malého bijce vyroste velký bijec a budoucí hvězda MMA?
Pobavilo 
- Citovat
- Upravit
Capelucia
1.2.23 23:34
@kulíšek_s_bambulí píše:
Jinak já si myslím že v 15 měsících dítě ještě na takové ty společné hry není dost zralé aby to jako chápalo co má s těmi ostatními dětmi dělat.
Co je zajímavé, tak tohle platí v čechách. Teď jsme v zahraničí a děti si hrají mnohem dřív - tady ale chodí do jeslí už hodně brzy, od 4. měsíce. Koukala jsem jak puk, když se k mému dvouleťákovi přiloudalo asi ročné ledvo chodící batole a zkoušelo si s ním házet míček. Můj tehdy skoro dvouleťák nevěděl, co s tím. Tak si pak míček házelo s někým jiným. Teď má 2r a 4m a umí si s dětmi hrát moc hezky a hrají si autenticky spolu, ne vedle sebe - začal taky chodit do jeslí. Někdy je sleduji tak, aby nevěděli, že tam jsem .
- Citovat
- Upravit
1.2.23 23:45
@Hibou píše: … A přitom se ani neshodnou, jestli zakladatelčino dítě do kolektivu chodit nemá, aby dozrálo, nebo má, aby se naučilo interagovat…
Existuje nejaka vyvojova posloupnost a faze a je docela dobry se v tom aspon trochu orientovat.
Je to jakoby nekdo ucil dvoulete dite psat a po trech letech usili se to povede a „je to tim, ze jsme ho to tak usilovne ucili“.
Pricemz jine petilete dite zacne po dvou mesicich lehkeho treninku psat uplne stejne taky, protoze uz je na to proste zrale.
Na vychovu a usmernovani se kvuli tomu nevykaslem, to je jasne, ale opravdu nekdy staci proste jen pockat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 00:02
@Hibou píše:
Aaaa, zase další příklad toho, jak k sobě dokáží ženy být chápavé a podporující. A přitom se ani neshodnou, jestli zakladatelčino dítě do kolektivu chodit nemá, aby dozrálo, nebo má, aby se naučilo interagovat. A co mě překvapuje úplně nejvíc, existují dokonce takové věci jako jesle, kde 15 měsíční i mladší děti v kolektivu fungují i s dětmi jako je to zakladatelky. Rozhodně je lepší řešit agresivní 15 měsíční dítě, které za to opravdu nemůže, než agresivního puberťáka, kterému to způsobili rodiče manuální výchovou.
Tak ti nevím.
Mladší dcera do jeslí chodila a tohle se tam neřešilo. Respektive jo, ale ve smyslu, že teď jsou tam dvě třídy dětí, ktere jsou dost v pohodě.
A vzpomínalo se na dítě, které až tak integrovatelne nebylo.
No, ale taky tam padlo, že ač neradi, tak dítě bylo z docházky vyřazeno.
V tomhle mají oproti skolkam dost velkou výhodu. Řešil tam nějaký tatínek, ze kluk nejedl, nesla mu samoobsluha, pocuraval se a ta ředitelka mu říkala, ze tohle nevadí, že tohle je ok, že tohle v jeslích nevadí (ve školce samozřejmě ano).
Co zmínila, že vadí hodně je agresivita dětí. To jako v tomhle druhu zařízení opravdu akceptovat nemusí.
Smůla je, že ve školce to musí přežít, to jsme měli bohužel tu čest zažít a opravdu to není něco, co by společnost měla omlouvat a akceptovat.
Takže jo, jsem silně hakliva na agresivitu u dětí i jejich rodičů.
A pokud ta agresivita přetrvává, či si rodiče neví rady s 15 měsíčním děckem, tak prostě mají naběhnout k dětskému psychologovi a začít to řešit.
Pokud není dostupný dětský, tak klidně pro dospělé. Tam by také jistě dokázali poradit, minimálně takovou tu sos schůzku, když ta agresivita malého dítěte dokonce nabourává vztahy v rodině.
Rozhodně není standardní to přecházet a čekat, že z toho vyroste.
Pokud už někdo založí takovou diskusi a v průběhu té diskuse je dost labilní, byť ví, že ta situace je fakt přes čáru, tak je přesně ten adept na takovou pomoc.
Mě jako nepřestane udivovat, jak rodiče těchto dětí dokážou být sami dost agresivní, co se formy vyjadřování týká.
Chtějí abnormální pochopení, přitom jsou abnormálně pasivní a unavení, když už si někdo dovolí se pouze významně podívat, tak co si jako?
Vůbec netuším, zda existuje nějaký výzkum, který by vyjádřil kolik dětí z té agresivity vyrostlo a kolik dětí tou agresivitou trápí okolí až do dospělosti a v dospělosti.
S ohledem na to, co se děje ve společnosti už na ZŠ, si fakt nedělám iluze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 00:05
Joo taky si pamatuju na dobu, kdy jsem doufala, že na hřišti nikdo nebude, aby nehrozil konflikt. Ale teď jsou mu tři a půl a s dětmi vychází úplně na pohodu. Taky jsem si vyslechla řeči, že je „zlý kluk“, taky mně to mrzelo, ale jen chvilku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 00:06
@Trojlístek tak tak občas mám též pocit, že po takovém tom velkém pochopení nejvíce volají lidé, kteří ale sami žádné pochopení pro své okolí nemají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 00:08
@Anonymní píše:
Hezký den,
Hezký den,
mam temer 15m syna, a nechova se vubec hezky k ostatnim detem. Je celkove velmi zivy, vsude vleze, na vse prijde, psychomotoricky vyvoj zcela v poradku.
Kdyz jsme v hernicce, deti kouse, kope, taha za vlasy, taha za obleceni, chyta za nohu, boucha hrackama… Doma nas teda taky obcas kousne, placne - vzdycky rikame durazne NE, odejdeme, atd., nebijeme ho a ani nebijeme sebe navzajem. Lasky ma hromadu, mazlime ho, hrajeme si s nim…
Je to jedinacek, mame psa, k tomu se chova moc hezky. Strasne me to trapi, uz jsem kvuli tomu prestala chodit i na plavani, a nevim, zda kontakt s detmi vyhledat nebo se mu vyhnout, dokud nezmoudri. Je nesmirne vycerpavajici ho porad urputne hlidat a blokovat jeho utoky.
Mate nekdo, prosim, podobou zkusenost? Vyrostly z toho vase deti? Co pomohlo a jak dlouho to trvalo?
Ostatni maminky a jejich pohledy jsou vyzivne.
Dekuji za pomoc!Já bych do kolektivu děti typu hernicka nějakou dobu nechodila. A taky jsem do hernicky nějakou dobu s dětmi ani chodit nemohla, takže vím jaké to je, ale přístupu nerozumím.
Protože kdyby takto nějaké cizí dítě mé kluky terorizovalo v herničce, tak bych rozhodně jen nekoukala, ale buď bych matku přímo konfrontovala, nebo tomu dítěti zabránila, aby mým dětem ubližovalo. Tobě to přijde normální, že se divíš výživným pohledům jiných matek? 
Mam dvojčata, co toto taky jedno období zkoušeli, ale já to netoleruji, co pak mají dělat ty ostatní děti… Případně, když už se o něco pokusili, to jsem u nich pořád seděla, tak jsem se hned omluvila a šli jsme pryč. Pak jsme nějakou dobu skoro nikam nechodili.
Zajímalo by mě, co bys dělala ty, kdyby to jiné dítě tvého synáčka vzalo třeba dřevěnou kostkou, když by kousnul jako první. Protože to je přeci obrana
Já se ozvu i když vidím, že nějaké dítě
mé děti vyloženě provokuje a bere jim hračky. Obrátím se na maminku rozmazleného drobečka, jestli jí to přijde v pořádku, že buď to dělat nebude, nebo mu tu hračku klidně vezmu sama. U svých dětí toto netoleruji. Jednou vezmou hračku a na první výzvu ji nevrátí a jdeme okamžitě pryč. budou jim dva a od těch 18m hračky mimo domov nikomu neberou. Nevidím jediný důvod, proč bych měla tolerovat hrubé chování druhých, i když je to dítě.
Příspěvek upraven 02.02.23 v 00:27
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 00:18
@kulíšek_s_bambulí píše:
@Trojlístek tak tak občas mám též pocit, že po takovém tom velkém pochopení nejvíce volají lidé, kteří ale sami žádné pochopení pro své okolí nemají…
Samozřejmě, prostě jim se děje něco, co se musí řešit a to se líbí málo komu. Přitom je to samotné ubíjí.
Si pamatuji, že na naší poměrně velké ZŠ byl v každém ročníku už od 1. třídy zastoupen takový ten agresivní jedinec, ze kterého chytal neurozy kde kdo. Takže to se nestalo nástupem na ZŠ.
Už od 2. do 8. tridy tam lítaly výchovné postihy.
Na jména včetně příjmení některých těch spolužáků si dokáži vzpomenout i dnes.
A co se jako nestalo, oni z toho nevyrostli. Žili a žijí stále agresivně, teď už na okraji společnosti.
Nejsou ani profi bijci ani klaviristi a skladatelé. Jsou pouze odpadem společnosti.
I tak to může dopadnout.
Pro některé budu samozřejmě přehánět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 00:22
@Trojlístek tak tak rovněž jsem pár takových jedinců zažila jak na základce tak i na střední a bohužel tito jedinci z toho nevyrostli a pro společnost jsou přítěží a nikoli přínosem… bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
