Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje dítě je malý terorista
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.2.23 07:07
@Oriseka to je fakt. Takto brzy bych to taky přes psychologa neřešila. Na to stačí si najít informace o výchově.
Herničky bych zrušila a zkusila bych spíš návštěvy u kamarádek, kde není tolik dětí, podmětů. Nebo návštěvy u vás doma. Uvidíš co bude snazší pro dítě. Zaměřila bych se na to, aby tyhle situace vymizeli hlavně doma. Tím bych začala. Kolektiv opravdu v tomto věku úplně nepotřebuje. A za chvíli bude teplo a na hřišti to třeba bude lepší. Jen bych volila hřiště s méně dětmi. My jsme se třeba vždy na hřišti s maminkami co měli děti, které měli v té socializaci trochu problém domluvili a řešili jsme ty konflikty společně a zavčas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 07:10
@sakota já to taky nepochopila 
byli jsme v herničce párkrát. Spíš chodíme na hřiště, případně různé akce ( bydlíme na vesnici, je tu dost dětí a tuk i dětských akcí). Hlavně s dítětem kolem roku mi to v herničce přijde jako opruz. Fajn to bylo s dětmi nad dva roky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 07:10
@anavi13 mi prijde, ze vymizet situace doma je ted zbytecna prace. Za chvili je tu obdobi vzdoru a pojede se nanovo. proste zabranovat a snazit se takovym situacim predchazet, ale vyrazneji bych to zatim neresila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 07:13
Já bych dala místa, kde je hodně dětí k ledu.
Jestli považuješ herničky za zásadní, chodila bych na chvíli mimo špičku. Plus bych kdekoliv v kolektivu holt byla jeho stín a rozhodně si nedovolila po očku sledovat z dálky.
Stejně se malej ještě ani nepřiblížil věku, kdy si děti hrají spolu, o nic nepřijde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 07:20
@sakota tak období vzdoru záleží jestli přijde. U obou dětí (4 a 2roky, kluci) mi přijde ( třeba ještě něco přijde ), že nejnáročnější bylo právě tohle období od roku do roku a půl. To bylo výživné. Kolem druhého roku jen vztekání ( ale jako pořádné ) ve smyslu chci přesně toto tričko, nechci se oblékat. Ale žádná tragédie. Vcelku rychle to přešlo. Čtyřletý mi přijde, že žádné období vzdoru, kdy bychom se hroutili neměl. Nepočítám fakt tady to vztekání. U dvouletého to taky pomalu přechází. Dá se s ním líp a líp domluvit. Ale zase je to o předcházení situaci. U nás fakt ten vzdor proběhl takto brzy, nastavili jsme pevné hranice a dobrý. Ale klidně napíšu, že já jsem ta máma co se snaží nepoužívat fyzické tresty, ale ta ruka mi někdy ulítne. To stejné zvýšení hlasu. U kluků snad nutnost. Když mluvím klidně ve vyhrocené situaci tak mě nevnímají. Úplně bez tohoto si to někdy nedokážu představit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 07:29
@anavi13 zavidim a preju ti to. 
ja mela u obou deti obdobi vzdoru hodne vyzivne a to vztekani spojene i s agresi vuci vsemu v okoli. U mladsiho nikdy neskoncilo :-/ a aktualne potvrzuje dg ADHD. Ale do roka a pul byl sladky hodny dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 07:30
@anavi13 píše:
@Oriseka to je fakt. Takto brzy bych to taky přes psychologa neřešila. Na to stačí si najít informace o výchově.Herničky bych zrušila a zkusila bych spíš návštěvy u kamarádek, kde není tolik dětí, podmětů. Nebo návštěvy u vás doma. Uvidíš co bude snazší pro dítě. Zaměřila bych se na to, aby tyhle situace vymizeli hlavně doma. Tím bych začala. Kolektiv opravdu v tomto věku úplně nepotřebuje. A za chvíli bude teplo a na hřišti to třeba bude lepší. Jen bych volila hřiště s méně dětmi. My jsme se třeba vždy na hřišti s maminkami co měli děti, které měli v té socializaci trochu problém domluvili a řešili jsme ty konflikty společně a zavčas.
Ano. Tohle je dobry napad. Ja do klasickych komernich hernicek nezavitala dobre 3 roky. Ono je to specificke pristredi. Je tam hodne podnetu, hodne deti a casto vydychany vzduch. Takze i v zime na normalni venkovni hriste a kdyz tam nikdo nebyl, tak byl alespon chvilku klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
boricmytu
2.2.23 07:49
@Ounou píše:
S tou školkou mám stejnou zkušenost. Do té doby kousacího syna od známé tam takto „vychoval“ další kluk. A kupodivu když mu kousnutí oplatil, tak už se opravdu nikdy neopakovalo.
Ono pořekadlo oko za oko, zub za zub funguje. (nemusí se nutně jednat o zuby a oči, je to schválně přehnané), ale kousnutí za kousnutí a ono to funguje
Příspěvek upraven 02.02.23 v 11:10
- Citovat
- Upravit
2.2.23 08:01
@sakota ta to já právě měla do roku a půl satany to mě mrzí, že máte i diagnózu. Jasný vždy se najdou takové děti u kterých je ta výchova velmi náročná. Ale určitě se to dá zvládnout. Náš starší se třeba kamarádí s klukem o kterém maminka říkala, že je nezvladatelný. No poprvé to bylo náročnější. Hlídali jsme kluky obě dvě. No a od další návštěvy úplně v pohodě. Kluci se mají rádi. Chlapeček je sice živější, ale náš se s ním domluví. Úplně skvělý. Ale ten kluk byl úplně normální. Jen prostě živější dítě. Ve školce potíže, ale ve hře takto s jedním dítětem super.
@Oriseka přesně. Ona hernička je fakt náročná. Mě i tolik lidí osobně vadí i to dítě může prostě reagovat na moc podmětů. To mi kolem toho roku děti dělali, že když měli kolem sebe moc nového tak to s nimi bylo těžký. Většinou i blbě v noci spali. Hřiště je fajn. Jen samozřejmě záleží na kolektivu maminek. My máme opravdu štěstí, že máme kolem sebe rozumné maminky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 08:39
@anavi13 píše:
@sakota ta to já právě měla do roku a půl satany
@Oriseka přesně. Ona hernička je fakt náročná. Mě i tolik lidí osobně vadí
Tak my chodili pokazde na jine hriste. Je jich tu tak 20 v rozumne dojezdove vzdalenosti a pres zimu a kdyz nebylo moc hezky, tak jsme je meli pro sebe. Ono taky hernicka a hernicka. Neco jineho obr komerni komplex nebo mala komunitni hernicka s 5 detmi a programem. Treba v Zirafe mam po 4 hodinach dost a to deti jsou uz celkem velke a chodi se ke me jen obcertvit. Ale ten vzduch, to prostredi tam. To je vykon vydrzet cely den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 09:17
@Lucie_Sx @kocourGarfield mne je úplně jedno, z čeho se kdo a v jakém okamžiku rekrutuje.
Já s oběma dcerama chodila k psycholožce, protože jejich období vzdoru bylo něco šíleného.
Nepsala jsem nikam o rady, protože to všem přerůstalo přes hlavu a opravdu jsem nechtěla čekat, ze z toho vyrostou a brát zkušenosti lecjake, protože ty situace má každý jiné a za jiných podmínek.
Prostě jsme se sebrali a ten problém řešili. Nezavírali jsme pred ním oči a to ani jedna dcera nebyla agresivní vůči okolí. Prostě kdybychom se zavřeli doma, tak nikdo nic neví.
Já jednoznačně psala, ze nechci nikomu nic predikovat, nicméně dát najevo svou nevoli považuji za zcela přirozené a i psycholožka tvrdila, že neřešený problém většinou sám neodezní a zanechá stigmata.
Ano, ve mně zanechalo stopu chování vlastních dětí poměrně značnou, nicméně svědomí mám v tomhle ohledu čiste.
Jak nazvu či nenazvu takové dítě je čistě subjektivní pocit pro okolí, pro mě je ten pocit objektivní s vlastní zkušeností, bohužel a nikdo mi to nemůže mít přeci za zlé. Jak by mi to přeci mohl mít někdo za zlé…
To jak nazývají rodiče agresivní deti vůči svým napadeným dětem (minimálně v duchu) by se zde ani nehodilo publikovat. Co si budeme, že ano.
Prostě agrese nemá být tolerovana a že se ta společnost brání a umí ukázat nevoli je v pořádku, může to být přehnaná obrana, nicméně taková obrana má často kořeny ve vlastní zkušenosti s agresivitou.
Osobně jsem ráda a považuji za vhodné a zcela automatické pokud rodiče se situací něco dělají. To dokážu projevit pochopení.
Rozhodně nejsem tolerantní k pasivitě a k pouhým naznakum, protože rodiče už jsou prostě unavení. A to ta společnost pozná a neodpouští.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 09:34
Hlavně psycholog 15-ti měsíční dítě nevezme. To, co dělá dítě zakladatelky v tomto období, je zcela normální, je jen na nás rodičích, včas to zastavit. To dítě zkouší, co ten druhý vydrží, rozvíjí svou autoritu, emoce, povahu, nadřazenost,… Nebo jen neumí mluvit a jelikož mu nikdo nerozumí, je to dítě naštvané a takto jedná v afektu.
Pokud má dítě Asperper, ADHD, či autismus, zjistí to doktor nejdřív až ve 3-4 letech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 09:44
@boricmytu píše:
Ono pořekadlo oko za oko, zub za zub funguje. (nemusí se nutně jednat o zuby a oči, je to schválně přehnané), ale kousnuté za kousnutí a ono to funguje
Přesně to píšu skoro v každé diskuzi. Nastavit dětem zrcadlo a dělat to, co ony, ať vidí/ví, že je to nepříjemné.
Jinak zakladatelko, určitě bych se z kolektivu nestáhla! Třeba si ho některé dítě spacifikuje samo. Mou dceru v obří herně úmyslně bouchl a shodil z klouzačky stejně starý 5-letý chlapeček ( já to ale neviděla). Pak mi ho celá dceřina banda kamarádů (různých věkových kategorií) z dálky ukázala. Já jsem řekla, že nemohu soudit, jelikož jsem nic neviděla, dceru objala a zeptala se jí, zda jí něco nebolí. Pak šli všichni za ním a domluvili mu, bez násilí a v klidu. Všimla si toho jeho maminka a šla za nimi, a i když to také neviděla, věřila bandě dětí a svému synovi domluvila a mou dceru pohladila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 10:01
@Oriseka jasně, že dětský psycholog je nedostatkové zboží se ví. Je třeba se k němu objednat, pokud cítím, že mi situace přerůstá přes hlavu.
Nějaký čas to bude trvat, ten problém může odeznit a schůzka se prostě zruší.
Nebo si minimálně přijdou povykládat a zjistit, zda postupy, které zkouší k něčemu jsou. Nebo ten problém nezmizí a eskaluje, tudíž se konečně začne řešit.
Není pravda, že psycholog v tak útlém věku nic nezmůže. Mám osobní zkušenost a zmůže opravdu hodně. Minimálně dá zpětnou vazbu, co ještě je v norme.
Dítě nějaky čas pozoruje, samozřejmě, že v ten okamžik by dítě mohlo dostat 3 diagnózy a nazdar, to se nicméně neděje, protože před tím třetím rokem je to opravdu velmi brzy. Nicméně dokáže poradit co mohou rodiče udělat pro sebe, pro okolí a jak zkusit s dítětem pracovat.
Pokud jsou rodiče se sebereflexi, tak dokážou tyhle rady ocenit, pomohou jim a minimálně se ujistí v tom, že to co zkouší buď dělají nebo nedělají dobře.
A to má přeci velkou váhu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.23 10:02
@Bytsamsebou to není pravda, že nevezme. Já mám zkušenost jinou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
