Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jste-li manželé a máte-li dům ve společném jmění manželů SJM (nabytý v manželství), oba dva vlastníte sice polovinu, ale jednotného celku. nevím jak líp to napsat. Abyste každý mohl prodat svou půlku, muselo by napřed proběhnout vyjmutí ze SJM u notáře, pak byste každý měli svou půlku a s tou mohli nakládat bez souhlasu toho druhého.
Aha, tak to je pěkné
a pokud by chtěl rozvod a já nebudu souhlasit - může se rozvést jakoby on sám? Já už se z toho fakt snad zblázním. A to jen vše začalo tím, že jsem nechtěla přistoupit na jeho podmínky o soužití. Jenže mně se nechce ustupovat donekonečna, ale než tyto problémy, tak snad si zase musím vybrat místo manželství jeho podmínky o " domácím kriminále " a absolutní nesvobodě jak nesvéprávného člověka. O dům přijít nechci, bez něj ho neuplatím, takže mě " hajzlík " k tomu donutí, aby bylo po jeho. Pokud to tak myslí, já ho nenávidím.
@Anonymní píše:
Aha, tak to je pěknéa pokud by chtěl rozvod a já nebudu souhlasit - může se rozvést jakoby on sám? Já už se z toho fakt snad zblázním. A to jen vše začalo tím, že jsem nechtěla přistoupit na jeho podmínky o soužití. Jenže mně se nechce ustupovat donekonečna, ale než tyto problémy, tak snad si zase musím vybrat místo manželství jeho podmínky o " domácím kriminále " a absolutní nesvobodě jak nesvéprávného člověka. O dům přijít nechci, bez něj ho neuplatím, takže mě " hajzlík " k tomu donutí, aby bylo po jeho. Pokud to tak myslí, já ho nenávidím.
A proč se teda nechceš rozvést, když to mezi vámi je takové? Budeš se jen trápit, at to bude jakkoli
Jestli na to přistoupíš a on tu polovinu prodá, tak se vsadím, že následný majitel tě odtud vyštípe.
Přeci kvůli baráku nezahodíš svůj život proboha? Není lepší se takového pitomce zbavit, začít bydlet v bytě sama s dětma a mít možnost, že potkáš někoho lepšího? Btw. pokud ti to řekly děti, už asi nebudou nejmenší, takže budoucnost by pro tebe mohla být mnohem lepší než si teď myslíš
@ynax Moje teta také žije v naprosto nefungujícím vztahu, děti se kvůli tomu odstěhovaly a domů nejezdí, i když by tam byly strašně rádi, ale ta atmosféra je neúnosná. Vše jen protože maminka si nedokáže představit, že by z baráku šla do bytu ![]()
@Anonymní píše:
Moze predat svoj podiel domu. Potom by si sa musela dohodnut s kupcom na najomnej zmluve ked tam budes chciet ostat. Kamaratkin otec tak predal dom s nou a mamou. Novy kupec to vyriesil napadnutim a fyzickym tyranim kym mame nedosla trpezlivost a neodstahovala sa. Dom bol vo vylucnom vlastnicve muza a ona odstahovanim stratila narok na byvanie v dome.
může ho prodat bez jejího souhlasu jen pokud jsou podíly zapsané jak 1/2, pokud je 1/1 (tedy JSM), tak ho sám prodat nemůže.
@radkka fakt? tak to je síla. Kvůli baráku, který si do hrobu nevezme přijde o pěkný život i děti a vnoučata… co někteří lidé neudělají kvůli baráku
Přistoupila bych na manželův návrh, prodala barák a koupila dva byty. Platit hypotéku nemusí, barák vám seberou, jemu to bude asi jedno, ale doplatíš na to ty. Každopádně z toho baráku asi budeš muset jít, pokud nemáš na splátky.
Do bytu jít nechci, i kvůli zdravotnímu stavu - potřebuji bezbariérový. Ted mně ještě ke všemu čeká chemoterapie, nemám už sílu se stále s ním o tom dohadovat. Celý život jsem mu ustupovala. Poslední roky byl neskutečně protivný, na každou mojí větu odsekával, všechno jsem dělala špatně, syn se ke mně také dle jeho vzoru začal chovat jak k debilovi, povýšeně, takový to gesto " no jo, ty si tak něco povídej.." prostě už jsem toho měla dost a našla jsem si přátele - partu ženských i chlapů, jsou to manželské páry, ale konečně se se mnou někdo bavil normálně!! Naopak - naprosto jsem se odreagovala, ale od té doby je doma zle. Předesílám, že jsem abstinent, takže o tom to vůbec není, abych se někde s někým opíjela. Prostě je mi s nimi dobře. Je přesvědčený o tom, že " někoho " mám, není to pravda, ale dokázat to nelze. Samozřejmě mi občas napíší sms, kdy přijdu a jak se mám, a proto si myslí, že mi píše " milenec ". Nesnížím se k tomu, abych mu to dávala číst. Pokud jde o mně, byla bych štastnější bez něj, ale právě z těchto důvodů to nejde-nezničím přece dětem domov. A samozřejmě i děti mají vztek, že jsem to já, kdo dělá problémy a že jsem situaci vlastně zavinila já. Ale už neviděly, že se mnou nikdy nikam nešel, bez přátel, žili jsme jak ve vakuu. Napadla mně ještě možnost manželské poradny, ale pochybuji, že by to pochopil. Mele si stále svojí, že ženská nemá nikam chodit bez manžela a pokus chodí, tak se někde kur..í. To přímo cituji jeho slova. Mám toho už plný zuby, jak mám mít ted klid na mou léčbu. Připojím se zase odpoledne, ted se za chvilku vrátí domů a já chci raději zalézt do pokoje. Dnes ho nemůžu ani vidět. Zabila bych ho.
@PetraJ píše:
Přistoupila bych na manželův návrh, prodala barák a koupila dva byty. Platit hypotéku nemusí, barák vám seberou, jemu to bude asi jedno, ale doplatíš na to ty. Každopádně z toho baráku asi budeš muset jít, pokud nemáš na splátky.
Jenže na splátky ( 20 tisíc měsíčně ) nemám a mít nikdy nebudu, ani kvůli mé nemoci. Nemohu chodit do zaměstnání. A přátelé, kvůli kterým to paradoxně vzniklo, ti to za mně nezaplatí…
@ynax Ona byla vždycky na peníze, zvykla si na celkem luxusní život v domě se zahradou, jenže dům by zůstal po rozvodu manželovi a ona by měla akorát tak na byt někde v paneláku a to nemůže přenést přes srdce. Takže si radši žije dál s iPhonem a narvaným šatníkem v neustálých hádkách a teroru. Sama by si takhle nikdy nežila, protože pracovat může, rozuměj chce, jen na půl úvazku, víc se přece nedá zvládnout
A děti, které potřebují cítit nějaké zázemí místo toho dostaly k vánocům každý dárky za 25 000 Kč, popravdě z toho neměly ani moc radost, rodinu jim to nenahradí ![]()
Neříkám, že je to případ zakladatelky, omlouvám se za OT. Vždycky když si na to vzpomenu, je mi z toho zle.
Zakladatelko, myslím, že zbytečně lpíš na baráku za cenu klidného života a zdraví
. Bezbariérový byt bys jistě sehnala a měla i klid na svou léčbu. A ačkoli ti to ani v nejmenším nepřeju, tak jsem přesvědčená, že tvoje psychické rozpoložení léčbu vůbec neusnadní. Naopak… ![]()
Tak po tom posledním příspěvku nějak už tuplem nechápu, proč s ním zůstáváš
jako syn se k tobě chová zle pravděpodobně hlavně proto, že to vidí od malinka a přijde mu to normální
každý svýho štěstí strůjce
a zůstávat s někým kvůli baráku ![]()
@Anonymní píše:
Do bytu jít nechci, i kvůli zdravotnímu stavu - potřebuji bezbariérový. Ted mně ještě ke všemu čeká chemoterapie, nemám už sílu se stále s ním o tom dohadovat. Celý život jsem mu ustupovala. Poslední roky byl neskutečně protivný, na každou mojí větu odsekával, všechno jsem dělala špatně, syn se ke mně také dle jeho vzoru začal chovat jak k debilovi, povýšeně, takový to gesto " no jo, ty si tak něco povídej.." prostě už jsem toho měla dost a našla jsem si přátele - partu ženských i chlapů, jsou to manželské páry, ale konečně se se mnou někdo bavil normálně!! Naopak - naprosto jsem se odreagovala, ale od té doby je doma zle. Předesílám, že jsem abstinent, takže o tom to vůbec není, abych se někde s někým opíjela. Prostě je mi s nimi dobře. Je přesvědčený o tom, že " někoho " mám, není to pravda, ale dokázat to nelze. Samozřejmě mi občas napíší sms, kdy přijdu a jak se mám, a proto si myslí, že mi píše " milenec ". Nesnížím se k tomu, abych mu to dávala číst. Pokud jde o mně, byla bych štastnější bez něj, ale právě z těchto důvodů to nejde-nezničím přece dětem domov. A samozřejmě i děti mají vztek, že jsem to já, kdo dělá problémy a že jsem situaci vlastně zavinila já. Ale už neviděly, že se mnou nikdy nikam nešel, bez přátel, žili jsme jak ve vakuu. Napadla mně ještě možnost manželské poradny, ale pochybuji, že by to pochopil. Mele si stále svojí, že ženská nemá nikam chodit bez manžela a pokus chodí, tak se někde kur..í. To přímo cituji jeho slova. Mám toho už plný zuby, jak mám mít ted klid na mou léčbu. Připojím se zase odpoledne, ted se za chvilku vrátí domů a já chci raději zalézt do pokoje. Dnes ho nemůžu ani vidět. Zabila bych ho.
Ach jo, to je děs! Co to je za chlapa, když se k tobě takhle chová, když jsi nemocná? A co děti?? To ti nikdo z nich nepomůže (přijde mi, že už jsou dospělé podle popisu)? On i ten názor, že ženská bez chlapa nikam nesmí vypovídá o svém… Je přece normální mít přátele. Promin, ale nechápu, proč si od něj neodešla ještě když to šlo, pochybuju, že byl někdy normální. Nevím, jak se dá tahle situace vyřešit, tvůj stav je asi vážný na to, aby ses o sebe starala sama, ale s ním tě čeká akorát čím dál větší peklo ![]()
Byt muzes sehnat bezbarierovy..mOc nerozumim, ze chces dum zachova kvuli detem…Deti dost casto nechtej bydlet se svymi rodici..A jeste tvoje deti o tobe rikaji, ze delas problemy..Tak je nedelej, prodejte dum, kup si byt a zbavis se manzela, hypoteky..Budes mit klid na reseni sveho zdravi. ![]()