Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@j.a.n.i1 píše:
@Litta Tak kult dítěte se mi taky nelíbí, to souhlas, ale na druhou stranu nevidím důvod, proč by měl být muž hlava rodiny
Aby to nebyl chudáček, co posluhuje a jen plní rozkazy. Disrespekt od ženy i od dětí. To nemůže fungovat. Nebo jak to myslíš?
@Litta No, že není důvod, proč by měla posluhovat a plnit rozkazy žena… partneři by měli být opravdu partnery.
@j.a.n.i1 píše:
@Litta No, že není důvod, proč by měla posluhovat a plnit rozkazy žena… partneři by měli být opravdu partnery.
přesně
a měli by být zajedno ve výchově dítěte tzn, že opravdu nestavět dítě na piedestal a když jeden něco zakáže tak to druhý nepovolí atd…
@Litta píše:
Tak.
Hlavně oni ti chlapi dneska už mnohdy nejsou vzor chlapskosti ani pro ty děti. Takže se z toho těžko vymotáme.Navíc je ten kult dítěte špatný v tom, že za 18(–30
) let vylítne potomek z hnízda, zůstanou partneři najednou sami. A co pak, když si jeden druhého neváží víc než toho dítěte. Najednou jim něco/někdo doma chybí a sami se nezabaví.
Přesně tak. Kolikrát slýchám od mých klientek, či známých, které mezi řečí
poznamenají- „žiji jenom pro ty děti, ty jsou pro mne a budou vždy na prvním místě“-přitom mají manžele, nebo partnery a klidně to prezentují před nimi.
Já jsem v těchto věcech dost konzervativní a vždy tvrdím, že můj manžel je v té hierarchii na prvním místě/to samé očekávám od něj/, protože jenom s ním mám „smlouvu“ až do smrti, dokud nás smrt nerozdělí, ale děti si půjdou za čas každý svým životem a je to tak správně. To neznamená, že bych je měla ráda méně, ale manželská/partnerska láska je trochu něco jiného, než mateřský cit. ![]()
@brumdinka píše:
přesněa měli by být zajedno ve výchově dítěte tzn, že opravdu nestavět dítě na piedestal a když jeden něco zakáže tak to druhý nepovolí atd…
Zajedno ve všem můžeš být leda sama se sebou. Spíš je potřeba dělat kompromisy vždy a všude, nebo se nějak spravedlivě střídat. Jinak vždycky jeden převládne.
@nostress mno nevím nad čím přemýšlíš…máš v tomto pravdu…ono není dobré se na děti zas tak moc upínat, ale ani na partnera, je třeba mít i svůj vlastní život, ale to se těžko vysvětluje, zvlášt´takhle přes písmenka ![]()
@Litta píše:
Zajedno ve všem můžeš být leda sama se sebou. Spíš je potřeba dělat kompromisy vždy a všude, nebo se nějak spravedlivě střídat. Jinak vždycky jeden převládne.
ale hloupost, tys nepochopila co mám na mysli, přece nebudu dělat kompromisy s dítětem…prostě když táta něco zakáže, tak je to zakázaný a tečka…né že maminka to povolí a hlavně to neříkej tatínkovi
to samé platí i naopak samozřejmě, že maminka něco zakáže a tatínek to povolí…stejně tak jako že NE znamená NE a ANO ANO tečka…prostě jasně daný hranice a na nich by opravdu měli být rodiče za jedno ![]()
@Litta píše:
Zajedno ve všem můžeš být leda sama se sebou. Spíš je potřeba dělat kompromisy vždy a všude, nebo se nějak spravedlivě střídat. Jinak vždycky jeden převládne.
Jo, souhlasím, že zajedno nikdy dva nebudou, to je normální, akorát by to z pohledu výchovy měli držet v nějakých rozumných mezích.
@j.a.n.i1 Ale pokud je muž hlava rodiny, tak to přece neznamená, že žena posluhuje a plní rozkazy. Oni můžou být partneři i když ten muž plní funkci hlavy rodiny. Záleží, co si pod tím pojmem představíš. Já něco takového, jako „nejvyšší autorita a zároveň opora“. Tak, jak je to v každém zaměstnání a v každém společenství odjakživa. Tak jak byli vůdci tlupy, tak muž by měl být vůdce rodiny, ten, na kterého se můžeš vždycky spolehnout, co tě zabezpečí a když ty nebudeš vědět, jak se rozhodnout, tak on to se svým chlapským uvažováním rozhodne za tebe. Ne, že tě utlačuje a ponižuje, ale on ti dává pocit bezpečí a zázemí. Ty mu to dáváš taky, ale jiným způsobem.
Nevím, jestli jsem to napsala dobře, hlavně mě prosím nechytej za slova, jestli jsem něco špatně formulovala.
@brumdinka píše:
ale hloupost, tys nepochopila co mám na mysli, přece nebudu dělat kompromisy s dítětem…prostě když táta něco zakáže, tak je to zakázaný a tečka…né že maminka to povolí a hlavně to neříkej tatínkovito samé platí i naopak samozřejmě, že maminka něco zakáže a tatínek to povolí…stejně tak jako že NE znamená NE a ANO ANO tečka…prostě jasně daný hranice a na nich by opravdu měli být rodiče za jedno
Jo tohle jo. Ale když jsi přesvědčená, že dítěti prospějí jesle od roku, ale muž si myslí, že až od roku a půl, jak to dopadne?
@j.a.n.i1 píše:
@Litta Tak kult dítěte se mi taky nelíbí, to souhlas, ale na druhou stranu nevidím důvod, proč by měl být muž hlava rodiny
Pokud je to chápáno tak, že „hlava rodiny“ je muž, který přijde domů, vyvalí se na gauč a všechny buzeruje, tak chápu tvoji averzi vůči tomu výrazu. Ale pokud je to chápáno tak, že muž je hlava rodiny v tom smyslu, že má největší zodpovědnost za rodinu, o kterou se vzorně stará a pečuje, aby všechny zabezpečil, aby se měli s ním dobře, hledá především prospěch vlastní rodiny, případně je chrání i za cenu vlastního života, tak si jistě zaslouží úctu a respekt. Samozřejmě, že žena, která mu porodí děti, vzorně se stará o domácnost, třeba v době mateřské, ještě mu vytváří podmínky, aby se mohl realizovat ve svém oboru, si zaslouží z jeho strany taky úctu a respekt. Tady jde o to, aby byli opravdu partneři a nesnižovali ty svoje role, které v životě mají, ale naopak, aby se podporovali a pomáhali si. Pak je důležitá i jednota ve výchově dětí. Vzpomínám si někdy s úsměvem, že jsem dětem jenom pohrozila, že když nepřestanou zlobit, tak to řeknu tatínkovi. To mělo na ně takový efekt, že mě před jeho příchodem z práce chodili „ukecávat“, abych mu to neříkala, že už budou hodní. Podotýkám, že manžel děti nikdy neuhodil, velmi ho milují, ale je pro ně zároveň velká autorita.
Příspěvek upraven 23.01.16 v 18:14
@brumdinka píše:
@nostress mno nevím nad čím přemýšlíš…máš v tomto pravdu…ono není dobré se na děti zas tak moc upínat, ale ani na partnera, je třeba mít i svůj vlastní život, ale to se těžko vysvětluje, zvlášt´takhle přes písmenka
Samozřejmě, že mám i svůj život, aktivity a zájmy. Žádná nezdravá závislost není dobrá.
Na to byla taky někdy diskuze. Spaní dítěte s mámou a chlap je vyšoupnutej třeba na gauč, nebo jinam, protože hlavní je to dítě, manžel to přece pochopí, ne?
Tohle je zase u nás tak, že v posteli má rozhodně přednost manžel. Dítě má nejdřív svoji postýlku a pak postel. Výjimkou jsou případy, kdy je třeba dítě nemocný, atd. Krátkodobá záležitost.
@bigl píše:
A hlavně, muž byl tehdy hlava rodiny, ať byl jaký chtěl, proto dostal jídlo na talíř jako první apod. Když my postavíme na piedestal dítě a muže dáme až za něho, tak už to pak není chlap, hlava rodiny, ale dítě - hlava rodiny.
Můj manžel, když řekne doma dětem- teď vám přepnu pohádky, protože tam mám zprávy, tak nikdo ani necekne. Bohužel, ne v každé rodině to tak funguje, radši se koupí druhá televize, aby byl klid…
Hm, vidis u nas je to tak, ze kdyz se nekdo na neco diva, nikdo mu to neprepina. ![]()