Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zrovna jsem se te chtela zeptat, jestli jste v kontaktu…hele, i mlceni je komunikace. Co tim chce asi clovek rict? ![]()
Myslim, ze je cas jit dál. Drz se ![]()
Ahoj, se mnou se přítel rozešel po 7,5 letech, pak jsem byla 3 roky sama než jsem se z toho dostala. Přestěhování se, nová práce. Uf, když si nato vzpomenu. Nic mu nepiš, nejlepší varianta.
A já bych mu napsala. Co můžeš ztratit? Já jsem pro lásku. Třeba je šance a promarnis ji. Ber to jako poslední možnost a pak to případně můžeš uzavřít. Hodně štěstí a dej vědět ![]()
To chápu. Mě by jen stačilo vědět že se nic nezměnilo a nebo naopak. Přeci jen člověku dojdou ty věci až časem, při rozchodu to vidí jako jediné východisko a na to dobré už nemyslí. Mám srdce roztrhané na 1000 kusů. Žít jsem se bez něj jakoby naučila ale myslím na něj od rána do večera a hrozně mi to všechno chybí…bojím se nejvíc toho až někoho pozná to je moje noční můra a mám strach že mě to úplně položí. A budu vědět že už není šance
@Anonymní píše:
To chápu. Mě by jen stačilo vědět že se nic nezměnilo a nebo naopak. Přeci jen člověku dojdou ty věci až časem, při rozchodu to vidí jako jediné východisko a na to dobré už nemyslí. Mám srdce roztrhané na 1000 kusů. Žít jsem se bez něj jakoby naučila ale myslím na něj od rána do večera a hrozně mi to všechno chybí…bojím se nejvíc toho až někoho pozná to je moje noční můra a mám strach že mě to úplně položí. A budu vědět že už není šance
Já to měla horší. Mě vyměnil jako kus za kus v jeden den. Jen co jsem se odstěhovala, už byla nakrvartýrovaná u něj doma.
Ale co si budeme říkat, stal se z něj rozvedený chlap platítí alimenty. Takže taková velká láska to asi nebyla.
Už je tam hodně bolesti. Je čas jít dál…jen nechápu, proč jste vztah neposouvali dále… On nechtěl? Možná už si dávno myslel, že pro něj nejsi ta pravá a jen že zvyku, nebo že nikoho jiného lepšího nepotkal, s tebou zůstával dále…máš poučení do dalšího vztahu, ujasni si, co chceš a nechceš, jakého chlapa hledáš… ![]()
Rozešel se s tebou, nekomunikuje s tebou. Kdyby toho litoval, ozval by se sám. Prostě už tě nemiluje.
Co víc by měl ještě udělat, aby ti dal najevo, že je to pro něj ukončené a že už nemá zájem?
Je pochopitelné, že tě to bolí, ale to je život. Holt potřebuješ víc času k tomu to přijmout jako fakt, nic víc.
Vážně mu nepiš.
Napiš ten dopis, aby sis srovnala myšlenky ale neposílej mu ho. Namísto toho ten dopis spal, nebo pošli po vodě jako lodičku. A opakuj to tak dlouho, až tě ty dopisy přestane bavit psát. Nempiš ty tak, jak bys psala, kdybys ho chtěla zmanipulovat zpátky do vztahu, ale piš do toho všechno to nevyřčené, všechno to co jsi spolkla, zamlčela. Nejdřív to asi bude jen o lítosti z toho že ti nevyšly představy jaké to budy, pak se tam časem můžou objevit výčitky co ti dělal a posléze i vztek na to, co se stalo. Toho vzteku se neboj, až dorazí, tak je to známka, že už se pomalu přes konec vztahu dostáváš. Přejde i ten vztek a teprve pak už budeš volná.
To že to nemáš v sobě dořešené je práce pro tebe, ne pro něj.
Potřebuješ to dočistit, nechat zahojit a jít dál.
Nepiš mu, je to ukončené, uzavřené. Kdyby tě chtěl, tak tě má, bojoval by za vás. Taky jsem vždycky ve všem viděla co jsem vidět chtěla, než mi došlo, že je to v podstatě strašně jednoduchý. Chce - něco pro to dělá, nechce - nedělá nic. Chlapi jsou od přírody sobci, jsou schopný ti nakecat cokoliv, jen aby měli otevřený vrátka, aby si dokázali, že jsou samci, o které někdo stojí, přitom už mají život jinde. Nevěř mu a zařid si život bez něj.
Tak já nevidím důvod, proč mu nenapsat, když má tu potřebu. V nejhorším případě se nestane nic horšího, než na čem je teď. Že by se musel ozvat první chlap, to považuji za poněkud staromódní názor.
Stejně to podle mě nikam nepovede, ale aspoň už zarazíš, zakladatelko, ty spekulace, jestli by to přeci jenom nebylo lepší. ![]()
@mau-mau píše: Že by se musel ozvat první chlap, to považuji za poněkud staromódní názor.
Myslím, že v tomhle případě nejde o nějakou etiketu, ale o to, že on inicioval rozchod.
Děkuju moc všem za povzbudivé komentáře. Nikdy bych neřekla že může být rozchod tak dlouhodobě zničující. Člověk si přijde na světě úplně zbytecnej a nemá pro co žít najednou, už to nechci nikdy zažít.
Proč sypat sůl do otevřené rány a přídělávat si ještě větší bolest. Moc dobře podvědomě cítíš, že je to definitivní. Prostě potřebuješ čas. Čím víc se budeš snažit s ním být v kontaktu, tím déle to bude trvat.
Dobrý den, že zoufalosti se na vás obracím a prosím o radu. Po 7 letech se semnou rozešel přítel.. nic jsme si neudělali a chovali se k sobě vždycky hezky. Ale poslední dobou jsme vedle sebe spíš žili jako kamarádi, prostě jsme to prechodili. On sám ještě 3 měsíce po rozchodu kolikrát brečel, bylo vidět že prostě sám to v sobě nemá srovnané a dokonce řekl že neví jestli to bylo správné rozhodnutí. Teď je to 6 měsíců po rozchodu a já ho pořád nemůžu dostat s hlavy, prostě mám pocit že to není dořešené a jde o to že mu mám prostě nutkání napsat jestli to je prostě definitivní, mám pocit že pokud se nezeptam furt si budu dělat naděje. Na druhou stranu se bojím aby se ještě neoddalil a neznechutil si mě po tom co mu napíšu. Já si ale nemůžu pomoct.. co mám dělat?? Nedokážu to prostě přijmout
je nějaká šance? Vím že impuls musí přijít s jeho strany ale říkám si co když přece jen si uvědomil o co přišel ale s jeho pozice prostě napsat nemůže protože je to třeba blbý když to ukončil jinak bez úplného kontaktu jsme měsíc. Dekuji