Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Náročná dcera, nebo naivní rodiče?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
24.9.21 16:31
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.21 16:51
Ale rozdíl od zakladatelky je ten, že neustupuji. Když někam jedeme a jsme na tom domluvené, tak to tak bude, ne že kvůli nějakým jejím náladám budeme doma. 
Pak je tam ráda a spokojená, ale prostě ty řeči k tomu musí být. 
Mně to nijak nevytáčí, já vydržím hodně. Když jí dám nějakou práci (rychleji bych si to udělala sama a než poslouchat ty řeči) tak potom říká, že nedělám nic já a že se o ní nezajímám (pravda to není). Tak jí řeknu, že prý je pro dítě nejlepší líný rodič. 
Ale ví, že je to pro ní to nejlepší a že to myslím dobře. Pak je pro mě takové zadostiučinění, když ti řekne, že jsem měla pravdu, když má své lepší dny.
- Citovat
- Upravit
24.9.21 17:21
@bigl píše:
Ano, myslela jsem SVP, takový předstupeň toho pasťáku, kde si děcko může uvědomit, že může být ještě hůř. Ale vybrala bych pobytový, ne docházkový. Tam je to právě o hodně pevně nastavených mantinelech, ty děti přesně ví, co se od nich čeká, pochopí to dost rychle a pokud respektují, tak všecko klape perfektně a není to pro ně nic traumatizujícího. Akorát to není tak komfortní, jak doma, kdy můžou všecko a nemusí nic. Osobně i myslím, že holka by byla ideální adept na to, si to tam vyzkoušet.
Ano to souhlasím, ale mám k tomu jedno velké ALE. Dítě musí pochopit, že tam je pro svoje dobro. Jsou dokonce děti, kterým se tam líbí, protože tam konečně mají pravidla a proto se cítí bezpečně. Proto je velmi důležité, aby na sobě zapracovali hlavně rodiče. Já pracoval v NZDM, takových dětí, které si tímto zařízením prošly znám desítky. A úspěch se dá zaručit jedině tehdy, pokud na sobě rodiče zamakají a uvědomí si své chyby. Úplně nejlépe, pokud to přiznají nejen sobě, ale i samotnému dítěti. Takže nejlepší způsob je, si při návratu domů otevřeně promluvit, přiznat chybu a začít se chovat jinak, jako rodič. Ty případy, kde si rodiče myslí, že to je trest pro dítě nebo mu nevěří, berou to tak, že je takové, že se u nich doma nic nezmění apod. většinou nekončí dobře. Dítě tam není za trest i když to minimálně ze začátku tak vnímá, ale mělo by pochopit, že je tam kvůli sobě a potřebuje naději, že se po návratu hodně věcí změní, zejména přístup rodičů. Takové to, však počkej, „ono ti tam dojde, co máš doma“, to ve většině případů není řešení. Někdy to vyjde, u tvárnějších dětí, kteří začnou sekat latinu jen proto, aby se tam znova nedostaly. Ale nefunguje to tak u všech, rozhodně ne dlouhodobě. Strach ještě nikoho slušnému chování, respektování autorit a hranic nenaučil. Respekt se musí zasloužit a je potřeba, aby si každý uvědomil, že všichni potřebujeme hranice, jinak by se nedalo fungovat ve společnosti. Zároveň ale všichni potřebujeme určitý prostor a volnost a co si budeme povídat, v pubertě obzvlášť. A pokud si toto zakladatelka a její pan manžel neuvědomí, bojím se, že moc šancí na úspěch nemají. Dokud nezačnou řešit důležité věci a naopak přestanou chtít svou dceru od základu měnit podle svého a předhazovat jí, že jedině podle nich bude v životě šťastná a že jedině to je správné a hlavně jí konečně nezačnou brát takovou jaká je a nedají jí jasně najevo, že takto jí milují a jsou na ní pyšní, zároveň jí nechají bez mantinelů ve všem plácat, tak se klidně může stát, že takový pobyt slečně stejně na dlouho nepomůže. Ano tam se přizpůsobí, možná si i dost věcí uvědomí, ale je zde velké riziko, že se to doma začne vracet do zajetých kolejí, ona sama to nemusí zvládnout. Potřebuje mít rodiče jako vzor a oporu, je to pořád ještě děcko a v tom nejblbějším věku. Navíc na mě působí jako velmi inteligentní holka, akorát potřebuje jiný přístup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 18:52
Neexistuje nic jako opravna dětí, nebo lidí, vždycky je to práce té osoby a v tomto případě musí pracovat CELÁ RODINA, na terapii a co nejdřív.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 19:04
@Anonymní píše:
Jdu si sem pro názory, jakékoliv. Máme dceru, která nám dává docela zabrat. Je to náctiletá holka, přes velmi velké množství věnovaného času, spoustu pohodlí, výhod, výletů, pěkné bydlení, kapesné, mobil, oslavy..stále jsme ti nejhorší špatní rodiče. Máme věkově různě další tři děti obou pohlaví a tyto potíže jsou pouze s touto dcerou, výchova stejná, geny..nevíme už, co si myslet. Dnes nám řekla, že bude šťastná teprve až my umřeme. Jak nás nenávidí slyšíme pořád. Je drzá, nespolehlivá, lže. Je zlá i na sourozence. Nejvíce se to odvíjí od její nespokojenosti s naším životním stylem, proto vzniká většina těchto výlevů a tření. My jsme oba poměrně skromní, oba z chudých poměrů, dost pokorní, dá se říct věřící. Ve výchově dbáme na pro nás skutečné hodnoty, vedeme děti k pomoci ostatním, k lásce jeden k druhému, vzájemné úctě, nemáme rádi moderní technologie, raději chodíme do lesa, do přírody, dovolené pod stanem. Zdravé jídlo, méně masa, zahrádka a pěstování, což děti také učíme. Tato dcera byla spokojená s naším způsobem žití asi 3 roky. Od nástupu do MŠ začal problém s oblečením, odmítala nosit věci z přírodních materiálů, preferovala třpytivé šílenosti od Vietnamce. Dobře. Společně se školkou přestávala jíst zeleninu, ovoce, vyžadovala sladkosti, fastfood. Dobře, občas jsme dopřáli McDonald's, začali jsme nakupovat sladkosti. Další děti nic takového přesto nevyžadovaly, řídily se podle nás. Následně chtěla telefon, počítač, tablet, sama si vybírá oblečení, zábavu, dovolili jsme líčení, lakování nehtů, barvení vlasů, kapesné, ačkoliv kromě toho kapesného s tím nejsme vůbec ztotožnění, ale respektujeme její osobnost. Dcera také nevěří v Boha. To také respektujeme. Jenže bohužel, nestačí to. Dcera nám neustále vyčítá, že máme čtyři děti, že nemáme vilu - doslova - ale jen hnusnej barák…Nový nábytek v pokojíčku také není dost nóbl (přírodní dřevo od truhláře, kvalitní), pokoj sdílí se sourozencem, takže jsme do toho zasahovali. To je další problém, že vyžaduje vlastní pokoj. Dříve v bytě vlastní pokoj měla, následně chtěla společný, opět jsme vyhověli, zařídili drahým nábytkem a opět změna. Vybrala si dva snad úplně nejdražší sporty, co jen mohla. Na oba nemáme, takže jsme vybrali společně s dcerou jeden. Stále nám to vyčítá. Není spokojená ani s jídlem, jaké vaříme. S čestností návštěv restaurací, s dovolenými. Chce k moři, nikdo další z rodiny nechce. Do restaurace chodíme 1× týdně, ale obvykle k tomu 1× týdně objednávka domů. Kapesné má 300kč na útratu za sladkosti, na hračky, oblečení a další má peníze vždy, když si o něco řekne, potřebuje. Pokud doma pomůže, má peníze navíc. Brigádu zatím nemůže mít kvůli věku, ale nechce o tom ani slyšet. Věnujeme jí mnoho času, poslední dobou na úkor ostatních dětí i nás. Vše je ale stále málo a pořád jsme špatní, jen opravdu hnusná a člověka to bolí u srdce. Manžel je z toho vzteklý. Říká, že je nevděčná, že má první poslední. Já mám ten pocit také, ale umím chápat, že ona to tak nevnímá. Je velmi materiálně založená, chce větší a hezčí dům, více peněz, lepší jídlo, lepší svačiny, větší a vlastní pokoj, dražší oblečení, méně sourozenců, aby se nemusela o nic dělit. K tomu nechce nic dělat, s ničím pomáhat. Chce abychom platili paní na úklid, ona na špínu sahat nebude. My to neumíme vstřebat, nikdy takové namyšlené chování doma neviděla. Jsme si vědomi toho, že je jiná, než my, ale co teď? Dovolené u moře, nový dům, vařit podle dcery, nebo ji nechat trpět? Ona si připadá chudá a především jí ta představa hodně vadí. Bohatí nejsme, ale bohatí finančně ani být nechceme. Dcera si přeje, aby náš dům měl anglický trávník a abychom pracovali třeba jako úředníci, ale ani jeden z nás to nesplňuje. Manžel pracuje v lese, já pracuji z domu a šiji. Z našeho pohledu si žijeme velmi dobře, nemáme žádné dluhy, máme, co potřebujeme, kvalitní jídlo, pěkné oblečení, auto. Dcera by ale ráda luxus a vše sama pro sebe a styl venkovského života ve velké rodině jí vadí, říká, že se měla narodit do jiné rodiny a že to nedokáže vydržet, že by radši zemřela, než žít takhle, stydí se za nás a za to, z jaké rodiny pochází. Kolem máme bohatší i chudší rodiny, dcera se ale výhradně drží bohatých přátel a stále jim vše závidí. Trhá nám srdce, jak se k nám chová. Ona se ale sama trápí, je to vidět. Uvítám každý úhel pohledu. ANONYM ZACHOVAT
Normální puberťačka, tohle dělaj všechny. Rozdíl je v tom, že vy diskutujete, ustupujete, zatímco ostatní rodičové maj tohle doma taky a poustěj to jedním uchem tam a druhým ven. Mlátěj s ní hormony a chce být stejná jako ostatní puberťáci a zároveň si říkat, jak je jedinečná a originální 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 19:14
@Ja-rekk já souhlasím se vším co jsi napsal. Jestli rodiče nepochopí, kde je chyba a nezmění přístup, nepomůže nic. Jenže tady ti rodiče podle mě vůbec nejsou schopni nějak změnit přístup. Oni se rozhodli postavit do role oběti a utrápeně vzdychat. Osobně si myslím, že tento příběh nebude mít šťastný konec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 20:28
@bigl píše:
@Ja-rekk já souhlasím se vším co jsi napsal. Jestli rodiče nepochopí, kde je chyba a nezmění přístup, nepomůže nic. Jenže tady ti rodiče podle mě vůbec nejsou schopni nějak změnit přístup. Oni se rozhodli postavit do role oběti a utrápeně vzdychat. Osobně si myslím, že tento příběh nebude mít šťastný konec.
Taky souhlas, proto je zbytečný cokoli s holkou řešit, protože, ona není ten problém, její chování je jen důsledek problému a ten problém jsou rodiče a pokud se to nezmění ( také nevěřím tomu, že by toho byli schopní), tak je vlastně vše ostatní zbytečné. Můžeme akorát doufat, že to holku nesemele a v dospělosti si nějak poradí. Když bude chtít, tak to zvládne a je i dost možné, že se po odstěhování zlepší vztah směrem k rodičům. Zaprvé dospěje a hlavě si bude moci žít podle sebe a nebude prostor na tolik konfliktů. Bude si ale muset poradit se spoustou věcí, snadné to mít nebude, má to bohužel těžší, než by měla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.9.21 20:56
@Ja-rekk píše:
Taky souhlas, proto je zbytečný cokoli s holkou řešit, protože, ona není ten problém, její chování je jen důsledek problému a ten problém jsou rodiče a pokud se to nezmění ( také nevěřím tomu, že by toho byli schopní), tak je vlastně vše ostatní zbytečné. Můžeme akorát doufat, že to holku nesemele a v dospělosti si nějak poradí. Když bude chtít, tak to zvládne a je i dost možné, že se po odstěhování zlepší vztah směrem k rodičům. Zaprvé dospěje a hlavě si bude moci žít podle sebe a nebude prostor na tolik konfliktů. Bude si ale muset poradit se spoustou věcí, snadné to mít nebude, má to bohužel těžší, než by měla.
Ono to není jednoduché, jak se může zdát. Holka má asi nízké sebevědomí. Mám takovou neteř. Vzala si do hlavy, že bude studovat gymnázium za každou cenu. Podle ní je podřadný ten, kdo nevystudoval. Jí to zbytečně stresuje, není schopna do té školy chodit. Stydí se za své rodiče, že jsou neschopní, vyčítá jim blbosti. Stala se z ní veganka (protože ochrana zvířat, že). Nikdo s ní nehne a nedá se jí pomoci. Léčí se s psychikou. Za všechny své neúspěchy viní rodiče. Jednou je to, že nebyla v Egyptě, podruhé jim vyčítá, že jsou spolu pořád manželé, protože ve třídě má každý rodiče rozvedené. Fakt to nevymyslíš. 
Místo toho, aby to vzala jako výhru, že má úplnou rodinu, tak jim to vyčítá. Nyní už je dospělá a nezmůžou s ní nic, ona je stále nešťastná a plácá se v tom. Také taková byla od malinka, že si něco usmyslela, že třeba někam nepůjde nebo nebude něco dělat a nejel přes to vlak. Ostatní sourozenci jsou úplně v pohodě.
- Citovat
- Upravit
24.9.21 21:16
@Anonymní píše:
Ono to není jednoduché, jak se může zdát. Holka má asi nízké sebevědomí. Mám takovou neteř. Vzala si do hlavy, že bude studovat gymnázium za každou cenu. Podle ní je podřadný ten, kdo nevystudoval. Jí to zbytečně stresuje, není schopna do té školy chodit. Stydí se za své rodiče, že jsou neschopní, vyčítá jim blbosti. Stala se z ní veganka (protože ochrana zvířat, že). Nikdo s ní nehne a nedá se jí pomoci. Léčí se s psychikou. Za všechny své neúspěchy viní rodiče. Jednou je to, že nebyla v Egyptě, podruhé jim vyčítá, že jsou spolu pořád manželé, protože ve třídě má každý rodiče rozvedené. Fakt to nevymyslíš.
A dodělala ten gympl?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 21:28
@Gituš 
vůbec tvůj nick neznám
a to jsem tu dost často
A co píšeš má fakt hlavu a patu..
smekám, že dáváš 6 dětí a moc ti přeji, abyste to takhle fajn zvládali i nadále..
tvého příspěvku si - narozdíl od některých dost urážejících - cením, protože zde to opravdu není úplně jednoznačné a navíc známe jen jednu stranu příběhu..
každopádně je to celé patologické a myslím, že na místě té matky - ale ani dcery - nechce být nikdo.. - ještě existuje naděje, že je to vymyšlená storka,
ale dle gradace a komunikace si to nemyslím…
Po přečtení celého příběhu nejsem na straně Nikoho - protože je to celé chorobné a postavené na hlavu (a za to vlastně mohou spíše dospělí než děti, že..)…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 21:43
@Lucy75 i já jsem zakladatelce psala ne zrovna milé příspěvky, jak se ovšem příběh odvíjí dál a dál, tak také vidím, že to není tak jednoznačné - že ona je také v podstatě „oběť“ a jak píšeš, celá ta rodinná konstelace je patologická, i když to zakladatelka a její manžel „myslí dobře“
a nemyslím si, že by jejich dceři prospěl nějaký pasták či výchovný ústav - to určitě ne, možná by bylo dobré, kdyby holka šla na střední v jiném městě a bydlela na internátu,
a všichni tři by měli navštívit nějakého mediátora pro rodinu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 21:49
@Lucy75 píše:
@Gituš
vůbec tvůj nick neznám
a to jsem tu dost často
A co píšeš má fakt hlavu a patu..
smekám, že dáváš 6 dětí a moc ti přeji, abyste to takhle fajn zvládali i nadále..
tvého příspěvku si - narozdíl od některých dost urážejících - cením, protože zde to opravdu není úplně jednoznačné a navíc známe jen jednu stranu příběhu..
každopádně je to celé patologické a myslím, že na místě té matky - ale ani dcery - nechce být nikdo.. - ještě existuje naděje, že je to vymyšlená storka,
ale dle gradace a komunikace si to nemyslím…
Po přečtení celého příběhu nejsem na straně Nikoho - protože je to celé chorobné a postavené na hlavu (a za to vlastně mohou spíše dospělí než děti, že..)…
Díky. Jsem tu už roky a poslední dobou spíše výjimečně - člověk má jiné období a jiné starosti 
.
Já to píšu hlavně z pohledu dítěte, které samo bylo v dětství náročné - nepochopené, nešťastné, s pocitem nemilovanosti. A i pro mě rodiče dělali, co mohli - z jejich pohledu, ale třeba pocit „přijetí“ a lásky tam nebyl takový, který jsem já v té době potřebovala (protože mamka to neznala ze svého dětství a neměla to jak předat). Až s časem jsme se spolu naučili vycházet a na vysoké škole to víceméně bylo už pak fajn. Ale taky to pro mě bylo krušné dětství.
Nejvíce mě tehdy dostalo, když jsem ještě byla na střední, ale již dospělá a nějak jsme s mámou probíraly právě minulost a řekla mi „jsi dospělá, měla bys už mít rozum a nějak se s tím srovnat“.
Lidi mají pocit, že když se překlene doba ze 17 na 18 let, že ten člověk je rázem lusknutím prstu dospělý, rozumný, má nadhled, vyrovná se se všemi křivdami a bolestmi z dětství. Ale to tak nefunguje, pořád je to ten stejný člověk se stejnými bolístkami, ale lidi okolo si myslí, jak by to měl mít už vyřešené. A nikdo neřeší, že na něj 18 let někdo působil - seš dospělej, tak se tak chovej! Ale když nemáš tu zkušenost, nevíš, jak se chovat jinak/dospěle, jde to těžce.
Proto docela soucítím s takovými lidmi - jinak je samozřejmě jasné, že spousta lidí je taková od přírody, určitě existují sociopati a psychopati, co se tak narodili. Ale bohužel je spousta těch (+ třeba vrazi, násilníci), ve kterých to bylo vytvořeno v dětství. A to prostě neodpářeš.
Tady je ta situace celá špatně. Člověk si myslí, že pro ty děti dělá to nejlepší - a asi i ti alkoholici, věční kuřáci, gembleři si to myslí. Ale, je tomu skutečně tak???
A ano, je to celé postavené na hlavu. Nezávidím situaci ani jednomu aktérovi, myslím si, že komplet všichni - od dospělých po děti jsou v tom všichni nešťastní. A teď už je ten vlak dost rozjetej…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 22:05
@Ja-rekk člověče
tys na to kápl
(od borce makajícího s mládeží je to o to více skvělé)
- je to vlastně kombinace vlastních výčitek svědomí- že žiju blbě + neschopnost přijmout něco Jiného - tak si to vykoupím opičí láskou+ totální nestanovení hranic a mantinelů
to by zabilo každého…
a navíc nikdy nevyloučíš vrozené vady, takže občas některé dítě opravdu nemusí být sociálně OK… pokud se tohle vše spojilo, tak je katastrofa na světě, a fakt z toho už po celé této diskusi NEVINÍM NIKOHO
tam bych se asi zbláznila i já
a pokud to člověk domyslí DO DŮSLEDKU, tak není obětí ta matka, ani ta „zlá“ dcera - Nýbrž TY DALŠÍ DĚTI
ty teda asi jen koukají a o ty se vlastně ani tak moc nezajímá nikdo, že… 
ačkoliv má můj manžel x podstatných nedosatků, tak takovou situaci by nikdy nedopustil, rodiče mají stát při sobě a dávno to měli řešit společně..
ale jejich aktuálníi situace mi přijde spíš jako téma na dost kvalitní sociálně-patologický-family-horor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 22:13
@Lucy75 nejhorší je, že ti rodiče to mysleli a myslí „dobře“, aby byla dcera šťastná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.9.21 22:14
@Žižkovská žena píše:
A dodělala ten gympl?
Zatím ještě ne. Už přešla na druhý. Tím, jak se léčila, tak na tu druhou školu nastoupila o rok níž. Jsem zvědavá, zda ho vůbec dodělá. Jí vyhovovala ta distančka, že nemusela chodit do školy.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Dceři bude 14 a také se jí nezavděčíš, i když pak si to uvědomuje, že přestřelí a že to s ní myslíme dobře.
Puberta! Třeba když jdeme do restaurace, tak říká, že je to drahé. A když něco kupujeme, tak stejně tak, proč utrácíme. Fakt nijak zvlášť neutrácíme, ale koupíme si, co potřebujeme a chceme, šetřit nemusíme. Kdybych jí nekupovala oblečení, tak chodí, jak popelka. Vůbec jí nezajímá móda atd. V jednom tričku by vydržela celý týden. Rifle si na sebe nevezme. Mladší dcera je úplně jiná, ta zase by chtěla ty flitry, nehty, podpatky atd. Na dovolené u moře (5 hvězdičkový hotel s all in) říkala, že to bylo lepší na stanovém táboře. Líbilo se jí tam, ale musí se vůči rodičům vymezit. 