Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozhodně na ně nic nepřepisovat. Už teď se vybarvuje, co potom pak?
Tvůj zeť má 36 let? To už si mohl dávno pořídit něco svého ![]()
@pikola píše:
Napsala bych to možná na ní, ale ne na oba.
toho se bojím, ona dost dbá na to, co on řekne, takže pokud to bude na dceru, tak ta mu pro klid půlku dá.
@Lalelale To máš možná pravdu. Jiná by byla situace, kdyby zakladatelka měla několik dětí, ale když je jenom jedna, tak to stejně zdědí všechno, tak není asi důvod.
Každopádně žijou skoro zadarmo. Už dávno si mohli pořídit něco svého na hypotéku a to zatím pronajímat a pak se tam přestěhovat.
Kdyby mel do baraku investovat tak ho chapu, ale takhle je spis vycuranej.
Kdyby se choval jinak tak bych o přepsání možná uvažovala, ale takto ani náhodou. Je nějakej divnej. Takto si to vydupávat. Kdyby byla v plánu nějaká větší rekonstrukce tak to byla jiná, ale barák je hotovej.
Ať si pořídí svůj frajer. Si vemte, že kdyby šli od sebe tak ona mu musí vyplatit půlku baráku. S dcerou manipuluje tohle by dopadlo špatně.
Ehm, a když by bylo v nájmu, tak také chlapec nebude dělat běžné údržby??
Koukám pěkně vypočítavý, evidentní je, že chce přijít k majetku. Na dceru také nic nepřepisujte, může to totiž napsat pak i na něj a hlavně… Kdyby se jí něco stalo, manžel dědí. Nechte si majetek dál na sebe. Podle mého je otázka času, kdy ji kopne do háje s tím, že nebyko o jeho a nebo ona, protože se budou hádat
Celkem těžká situace na které je momentálně asi nejvíc bita Vaše dcera, která je mezi 2 mlýnskými kameny. Ale naprosto tě chápu, proč nechceš dům přepsat na oba manžele, do budoucna by se vám to (a hlavně dceři) mohlo sakra nevyplatit.
Asi jako nejlepší řešení bych v rámci zachování dobrých vztahů viděla, že oni si najdou bydlení vlastní na hypotéku, vy dům zpět pronajmete. Utržené peníze můžete i třeba dávat na spořící účet a také je jednou dostane dcera? Dům na ni můžete přepsat až časem anebo ho jednou pak zdědí.
Nenapsala bych ten dům ani na dceru, řekla bych, že by pro něj pak nebyl poblém jí dotlačit k tomu aby na něj polovinu přepsala. Na jednu stranu ho chápu, není tam jeho nic, ale zas na druhou, bydlí zadarmo, přišel do hotového. Pokud by s tím měl problém i nadále, tak bych jim řekla atˇsi tedy koupěj svůj dům a platěj hypo, pak bude polovina i jeho. Nenechte se vydírat.
V žádném případě nepřepisovat, máme s tím zkušenost v širší rodině. Dítě rodiče přesvědčilo, v důsledku o nemovitost úplně přišlo
. Pokud by to bylo v SJM, tak na to může exekutor kvůli jeho dluhům. A když to přepíšete na dceru, tak ji pak už nezabráníte v tom, aby to do SJM nedala nebo aby mu část nedala jako dar.
Pokud chce vlastní majetek, tak ať si ho koupí.
Je to nepříjemná situace a z toho důvodu jsem toho názoru, že mladí se mají zařídit nezávisle na pomoci rodičů, aby jim nebyli nic dlužní a nebyli nijak závislí na jejich dobré vůli… Samozřejmě od zetě je to vyčurané a pokud mají dost peněz, můžou si pořídit spolu vlastní investiční nemovitost. Na druhou stranu chápu, že nechce dávat čas, úsilí a peníze (i když ne nijak velké, ale časem třeba větší investice bude taky potřeba) do domu, odkud může kdykoliv odejít s igelitkou a kde mu nikdy nebude nic říkat pane. Já bych to tak taky nechtěla a naprosto chápu, že to je mezi nimi zdroj konfliktů. Dům bych nepřepisovala a přes dceru je navedla, ať si spolu pořídí něco jiného. Bydlet můžou u vás dál, ale budou mít „něco svého“, kdyby cokoliv.
@nozu píše:
Teda, to je velmi nepříjemná situace. Já bych také nic nepřepisovala. Vždyť po zeťovi nechcete žádné investice, pouze běžnou údržbu. Trochu chápu, že se možná cítí nekomfortně, ale i kdyby byli někde v pronájmu, tak se přece bude o tu nemovitost starat taky. A když je dcera jediné dítě, dům bude jednou její. Jiná situace by byla, kdyby do domu museli zainvestovat nějaké velké peníze. To by se dalo o nějakém přepisu poměrné části domu uvažovat.
Tímhle on argumentuje, když bude potřeba udělat tohle a tamto. Že by třeba chtěli novou kuchyňskou linku, ale jeho nebude. Na to mu argumentujeme, že je tam pěkná linka, která stála pár desítek tisíc, ale pokud chtějí novou, nechť si ji koupí, že nám je to jedno. Ať si schová účtenky- Že pokud jsou manželé, tak přeci žijí společně, že i on kalkuluje co by bylo, kdyby se rozvedli, tak stejně tak já kalkuluji u svého domu, na který on nedal ani korunu. Až se rozvedou, nechť ho dcera vyplatí ze stávající ceny jejich kuchyňské linky, že s tím nemá co dělat hodnota nemovitosti. Tak ta prý roste tím, že on ji udržuje. Že když na zahradě zasadil ty ovocné stromky, tak ji zhodnotil. Už jsem z toho nesmírně unavená. Byla bych ráda, kdyby šli do svého, ať si dělají, ve svém, co chtějí. Však nemovitost tu pro dceru, když bude potřebovat bude. Na to on ale moc neslyší, chce část toho našeho domu.
Ja jsem v podobne situaci jako tvuj zet. Manzel tedy uz dostal dum darem a ano chce na me polovinu prepsat, ale ja do domu investovala vic nez je polovina jeho hodnoty
a tedy s rodici ten umysl jiz vubec neresil, tedy nevime jak se budou tvarit
ale i tak ti radim, nic neprepisujte, na nikoho ![]()
@Agusaguss píše:
Nenapsala ani na ni muze mu pak pulku dat.
Zakladateľko, byť vami tak im ten barák vezmem a prenajmem niekomu inému. Svoj nábytok at si vezmú. Očividne chlap netuší co je to platiť (a vôbec získať hypo!), stret s realitou mu neuškodí.
ROZHODNE SA Š MUŽOM NEDAJTE VYDIERAŤ.
len at sa dcerin manžel pochlapi, vezme hypo a začne budov niečo vlastne.
Za dobrotu na zobrotu, z tak nevdacneho chlapa mi je na
![]()
Podle mě to dcera okamžitě napíše jemu, takže to už mu to rovnou můžou napsat oni. Ani jednomu, zvlášť po takovém nátlaku.