Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Však 3ti dítě jsem nedělala jen já.
taky má své nálady který umím akceptovat.
O kompromisech je všechno.
To že pracuje je super. Pracujeme ale oba, pracuje takto od ty doby co ho znám. Trochu povýšil, vypracoval se, no super, pracuje stejně. Já rodim a furt se jen prizpusobuju situacím.
Ja chtěla taky trochu svy pohody.
A jak tam plánuje být dlouho?
Myslím že vím o čem píšeš…vychovala jsem skoro sama dvě děti, chlap jezdil a vracel se taky tak po 2,3,týdnech, nejvíc byl pryč 5 týdnů. Po 13ti letech se rozhodl, že je čas skončit a právě v tuto dobu čeká na nástup do normální práce tady. Kdo to nezažil, nemůže soudit, je to každého volba jak si vše rozdělíte. Když to máte takto a ještě sis troufla na třetí dítě, musíš se naučit respektovat i jeho a jeho potřeby. on jezdí, vydělkává peníze, pak přijde, musíš ho nechat odpočinout a pak se domluvit na činnosti, když je doma. Ty se s tím holt musíš smířit, že to bude co se týče dětí a domácnosti, zařizování a vše okolo jen a jen na Tobě,. Ale jen upozornuji, že je vše strašně těžké a také si Ti může stát, že až se rozhodne nejezdit a bude doma, bude Ti tzv. všude překážet, vadit Ti, děti odrostou a ty budeš mít svůj klid, který Ti on bude narušovat, prostě si zvykneš na svůj život, hospodaření i v kuchyni, budeš prostě samostatná jednotka. Zvažte to, zda to za to stojí… ![]()
A ještě jen dodám… on nemá tam žádné starosti, uzdělá si svou práci, pak lehne k pc, dá si pivo, klídek a doma je úplně mimo realitu, aby vše stihnul, tak se nezastaví za celý den a je rozčarovaný. Peníze lítají, tady vše drahé, potraviny apod. může si připadat jako kasička, ale holt prostě to je tak. A pokud tam bude jezdit delší dobu, úplně vypadne tady z dnešní reality, fakt to není jednoduchý a můžeš si říkat, vše je o toleranci apod. No, ona když je tolerance jen z jedné strany, tak ten druhý je za chvíli jak chodící mrtvola a nakonec zjištíš, že když přijede, tak budeš mít víc práce, než když bude doma. A není omluva, že tam maká…tady taky chlapi dělají celý dny a ještě fungují doma… ![]()
@terinka4444
Dekuji za pohled z obou stran, já toto přesně vím a určitě jsem po nem nechtěla hned první den aby tu něco zařizoval, opravoval. Ani první týden. Je mi jasný že takhle to je. Můj ex byl taky kamionak. Zatímco já bych po jeho příjezdu hned vypadla z bytu on byl rád že je doma na posteli. Ale to je pochopitelný.
Oba víme co bylo za ten měsíc třeba udělat a tak jsme si ten čas rozlozili.
Už mě ale fakt nebaví myslet na všechno. Korigovat chlapi na stavbě. vozit material co potřebují, když něco je k rozhodnutí volám manželovi a musíme se domluvit.
On ani na ten vyber nemá náladu. ( Vždy vše musím objet, predpripravit, zjistit možnosti, cenový nabídky, pak mu jen řeknu máme možnost z toho toho a toho, co by se ti líbilo - já nevím mě se to teď řešit nechce).
Všechno zjistuji, furt někam volam.
Pak když se mu Teda chce udělá taky kupu věci kterém zas já nerozumím) už at je hotovo nebo mě hrabne.
Doma též co ne zařídím to není, tam je třeba prisroubovat, opravit.. To radši řek u mymu tátovi, ten to vlastně udělá hned. S manželem jsme v týdnu koupili dětem věšáky, je to třeba prisroubovat jen na prkno a pak na zeď. No věšáky se tu valí, zas to zbyde na mě.
A to je řeči co vše udělá, už s tím ani nepočítám.
Pak je to najednou hotový a je mu jedno ze jsem se s tím parala já.
Takový věci už neřeším, prostě je takovej. Má toho až až. Už zas jsem se vykecala.
@hrdas
asi tak nějak to je.
Byli jsme spolu x let v zahraničí, v podnájmu, kde se nic moc extra nemuselo.
On chtěl stavět velkej barák, on chtěl zpět do ČR. Vědomě co vše to obnáší si je, jen je flegmous a přesně po práci nic nemusí, da si pivo a má svatej klid. Zavolá domu co se děje povyklada s dětmi pošle peníze a má hotovo.
Domácnost zastane ale super, když je doma, prostridame se, vše kolem děti, o to nemám obavy když je doma.
Sice si zvyknu na své, ale jsme pár a oba se těšíme do nového, asi začínáme každý po svém.
Ja to přežívám u nasich a on v práci jak je zvyklej.
Jak dlouho jezdit bude nevím, teď se přesunul blíž aby kdykoliv mohl sednout do auta a ty třeba za 8h tady.
Dřív to nešlo.
Též plánujeme že si tu najde pak normální práci..
V létě se chceme stěhovat do nového.
@Lioness34 píše:
Je normální když máte malé deti ze se vše točí kolem nich…ale proste vy většinu času jste od sebe a začíná se to projevovat. Takove to ze chce mít klid - on si začíná zvykat žít v klidu bez vás. Jo zeptá se na deti zeptá se co potrebuji a když dojede tak si pohraji nicméně pak zase odjede a 4-6tydnu si žije život sám. Nezlob se ale je dost naivní myslet si ze to nějak vydržite - nevím jak to mate takhle dlouho ale narovinu ti píšu ze pokud to tak půjde dal vztah půjde do kopru… už teď je křehký - on odjede a svým způsobem (nemyslím teď to ze by měl baby) ale ma svobodný život - s kamosem po práci ba pivo nebo pustit telku a pohoda klídek… nikdo ho nebudi, nemusí pomáhat s peci o deti… doma vše bezi… a pak dojede a odvyknuty od toho “srumu” … se s tím trochu srovnává ale než se srovna tak už zase jede pryč… toto není dobre dobudoucna - jak to mate v plánu takhle dlouho dělat??? Jooo a pozor aby se vůbec do práce chtěl vratit sem. Ono jak so zvykne v zahraničí málo kdo to Zkousne se vratit
Tak nějak, jen od něj poslouchám jak ho to tam nebaví. Jak by chtěl být s nama a klidně si to se mnou vyměnil.
vlastně tu nikdy za normální mzdu nepracoval, vyučil se v zahraničí a od té doby jezdí. Já tedy pak s ním jak to nastalo, aby jsme byli spolu, pak děti. ČR.si vlastně prosadil on.
chce se pak zahrabat v našem domečku, u lesa, mít aspoň z části splaceno a užívat si. Ale asi to nebude jen tak.. Velké oči.
@Anonymní píše:
@terinka4444
Dekuji za pohled z obou stran, já toto přesně vím a určitě jsem po nem nechtěla hned první den aby tu něco zařizoval, opravoval. Ani první týden. Je mi jasný že takhle to je. Můj ex byl taky kamionak. Zatímco já bych po jeho příjezdu hned vypadla z bytu on byl rád že je doma na posteli. Ale to je pochopitelný.
Oba víme co bylo za ten měsíc třeba udělat a tak jsme si ten čas rozlozili.
Už mě ale fakt nebaví myslet na všechno. Korigovat chlapi na stavbě. vozit material co potřebují, když něco je k rozhodnutí volám manželovi a musíme se domluvit.
On ani na ten vyber nemá náladu. ( Vždy vše musím objet, predpripravit, zjistit možnosti, cenový nabídky, pak mu jen řeknu máme možnost z toho toho a toho, co by se ti líbilo - já nevím mě se to teď řešit nechce).
Všechno zjistuji, furt někam volam.
Pak když se mu Teda chce udělá taky kupu věci kterém zas já nerozumím) už at je hotovo nebo mě hrabne.
Doma též co ne zařídím to není, tam je třeba prisroubovat, opravit.. To radši řek u mymu tátovi, ten to vlastně udělá hned. S manželem jsme v týdnu koupili dětem věšáky, je to třeba prisroubovat jen na prkno a pak na zeď. No věšáky se tu valí, zas to zbyde na mě.
A to je řeči co vše udělá, už s tím ani nepočítám.
Pak je to najednou hotový a je mu jedno ze jsem se s tím parala já.
Takový věci už neřeším, prostě je takovej. Má toho až až. Už zas jsem se vykecala.
já ti rozumím, vím jak to myslíš. A blbý je, že jako má ještě potřebu rozhodovat. Třeba jako dohadovat se o kachličkách v koupelně. Můj muž by mi řekl, co by mu vadilo a zbytek si rozhodni, určitě by se nedohadoval. A taky tě chápu, že prostě když nic neudělá, tak je to na pytel. Je to tím, že není doma. Máte to ještě na dlouho tenhle režim? Já chápu, že peníze vydělá asi pěkné, nicméně třeba já bych takhle žít nedokázala. právě proto, že to vidím v přímém přenosu. Rada na to není. Protože máš svou velkou pravdu, ale nic s tím neuděláš. A taky je pravda, že on leniví, protože on nic nemusí, on jde do práce, pak si žije singl život bez starosti a ty to všechno doma zajistíš a uděláš. když pak přijede, už se nezapojuje, protože je zlenivělý a zvyklý na to, že nic nemusí. A bude to jen horší.
@terien píše:
Já bych s tebou taky nikam jet nechtěla, jsi aktivní až to bolí. Jak není po tvém tak se nafoukneš a čekáš, že ti muž uvidí do hlavy. Ten už toho asi má asi dost tak to neřeší a udělá si svůj klídek. Vůbec nechápu, na co jsi zrovna teď potřebovala třetí dítě, když víš, že to bude jenom na tobě.
Hm jo jsem ale protože je toho dost naloženo, fungovat musím. Já si nohy nahoru nedám.ja se klidně pretrhnu, ať si odpočívá, taky občas potřebuje vypadnout.
@Anonymní píše:
@hrdas
asi tak nějak to je.
Byli jsme spolu x let v zahraničí, v podnájmu, kde se nic moc extra nemuselo.
On chtěl stavět velkej barák, on chtěl zpět do ČR. Vědomě co vše to obnáší si je, jen je flegmous a přesně po práci nic nemusí, da si pivo a má svatej klid. Zavolá domu co se děje povyklada s dětmi pošle peníze a má hotovo.
Domácnost zastane ale super, když je doma, prostridame se, vše kolem děti, o to nemám obavy když je doma.
Sice si zvyknu na své, ale jsme pár a oba se těšíme do nového, asi začínáme každý po svém.
Ja to přežívám u nasich a on v práci jak je zvyklej.
Jak dlouho jezdit bude nevím, teď se přesunul blíž aby kdykoliv mohl sednout do auta a ty třeba za 8h tady.
Dřív to nešlo.
Též plánujeme že si tu najde pak normální práci..
V létě se chceme stěhovat do nového.
a já mám ten barák, hele, nějak je v tom baráku pořád nějaká ta práce. Jako stále dokola něco děláš, není to jak v bytě. A taky se ten větší barák nějak víc musí uklízet
a nějak ta práce okolo toho domu nikdy nekončí. Takže si myslím, že se stěhováním se do baráku se to ještě jako prohloubí ten pocit, kolik toho dokola sama děláš. No i když ty teď sama řídíš stavbu, takže ty budeš možná zvyklá a až bude hotovo, tak ti ubyde. Já si stále říkám, jak jsem jako samostatná a tak. Teď manžel musel narychlo odjet a najednou toho mám 2×tolik
Ne že bych to nezvládl, jasně že zvládnu, ale je toho prostě 2× tolik najednou.
@Anonymní píše: Čekat se 3tim už nebylo na co staršímu 6 mladší 4, me až až, úplně v plánu to nebylo.
Těšit nebo zájem o bříško? Co to je? Neznáte?
Hezký chvilky když třeba partner sahá jak kope nebo si povídá, cokoliv s tim spojené.
Však to jsou hezké chvilky.
Musíme si zas najít k sobě cestu, přijde mi Teda dost teď zahladenej do sebe vzhledem k tomu co bylo dřív. Žádná pozornost, kytka, nebo to možná beru už automaticky a fakt očekávám.
Byly svátky, čas pohody, ta Teda fakt nebyla.
Vše se točí jen o dětech povinnostrch a mě už z toho může vystřelit.
Ale ono to tak je
s dětmi se to mění a čas pohody je pryč!.tak proč si děláte tolik dětí,když pak si stežujes ![]()
@Anonymní píše:
Hm jo jsem ale protože je toho dost naloženo, fungovat musím. Já si nohy nahoru nedám.ja se klidně pretrhnu, ať si odpočívá, taky občas potřebuje vypadnout.
Můžeš si zaplatit nějakou výpomoc? Naloženo máš dost, ale popasovat se s tím budeš muset sama. Manžel není zařizovací, takže co si nezařídíš, to nebudeš mít.
@Anonymní píše:
Hm jo jsem ale protože je toho dost naloženo, fungovat musím. Já si nohy nahoru nedám.ja se klidně pretrhnu, ať si odpočívá, taky občas potřebuje vypadnout.
Zijete uplne jine zivoty
reseni je za me, aby si nasel praci bliz. Deti ho taky temer nevidi, to vam nevadi? Da se mu verit, ze se nekdy do CR vrati a bude tu i pracovat? Za me u vas nejvetsi problem to odlouceni.
Rodice Vam nekdy pohlidaji, kdyz bydlite v jednom dome? Mohla by ses sem tam domluvit s tchany, at si vnaoucata vezmou pres noc, naloz se do vany, zajdi do kina, delej si svoje… ![]()
Jste s manzelem nekdy i sami?
A ten barak, proc ho nedelate na klic, nebo nemate davno zaplacenej nejakej kvalitni stavebni dozor? Chapu, ze nejspis chcete usetrit, na druhou stranu predpokladam, ze manzel za cenu takoveho pracovniho zaprahu i dost vydela. Jestli to neprekopete od zakladu, neudelate zjevne potrebne zmeny a poradne to neproberete, tak budete akorat dalsi v rade, co sice postaví „domecek“, ale s rozvodovymi papiry v kapse…
My byli do teď těch 6 let s dětmi v zahraničí.
samozřejmě že nám vadí že děti jsou momentálně bez táty, ale volili jsme (mysleli jsme si že to nejmenší zlo)
Starší do školy, též potřebuje zázemí. Barak rozestavěné, taky to jednou bude, jen Teda vydržet.
3ti dítě vzniklo z lásky, (kde ta teď je.. snad i svatební noci, o 3tim jsme mluvili, předtím se i snažili, potratila jsem, nechali jsme to být pak a nechali se unést svatbou. mě Teda nejvíc prudi ta naše momentální situace, že já si hraju na princeznu, nevím o tom Teda, jen jsem čekala trochu pochopení, projevene lásky, snad i jsem čekala že vypadnem někam na hory nebo někam vypadneme, že ho trkne a něco zařídí.
Též o tom mluvil že určitě někam pojedeme, že klidně ke známým do De nebo do Au. No čekala jsem, už vím že čekat nemám.
Však 3ti dítě jsem nedělala jen já.
taky má své nálady který umím akceptovat.
O kompromisech je všechno.
To že pracuje je super. Pracujeme ale oba, pracuje takto od ty doby co ho znám. Trochu povýšil, vypracoval se, no super, pracuje stejně. Já rodim a furt se jen prizpusobuju situacím.
Ja chtěla taky trochu svy pohody.