Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Nebojácné maminky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.3.12 09:59
arcanobacterium píše:Marcelka89 píše:
Ahojky
Tak to já jsem taky exotmalému je 5 měsíců a já ho nechávám ať si hraje na hrací dece s hračkama a chodím mu je akorád podávat, když si je hodí moc daleko, sem tam ho dám na bříško, ale kromě krmení a přebalování s ním moc nejsem. Jasně někdy ho pochovam a pomazlím, ale převážně ho nechávám samostatného. Mám hrůzu z toho že bude rozmazlenej, proto ho od narození nemám pořád u sebe. Byl moc chtěný, snažili jsme se přes 2 roky a málem nás čekalo umělé oplodnění, miluji ho moc, ale roznazlenýho fracka z něho mít nechci!
Já jsem s malým skoro celý den, hrajeme si, zpíváme, občas se i nosíme. Po nočním kojení spí se mnou v posteli. Nemyslím, že bude „rozmazlený fracek“. Takto malé miminko se rozmazlit nedá. Můj byl taky moc chtěný a nechci v budoucnu litovat toho, že jsem se s ním neňuchňala dostatečně. Sice domácnost nestíhám, ale kašlu nato. Je mu 5 měsíců a já si nedokážu představit, že ho prostě nechám samotného a ju si dělat něco jiného. Vaříme spolu, když jím, tak leží u mně v lehátku. On si už teď i dokáže vyhrát chvilku sám, ale pak brečí, že se nudí, nebo potřebuje jinou stimulaci, než hračku.
Barčamít dítě nonstop u sebe není dle mého názoru úplně nejšťastnější
a že se dítě do roka nedá rozmazlit taky není tak úplně pravda
ale to poznáš sama, každé dítě je samozřejmě jiné a každá máma taky
záleží na tom co komu víc vyhovuje a co je ochotný obětovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:04
beckie: jooo přesně tak… já klidně sedím a všichni okolo mě šílí 
a koukají na mě skoro skrz prsty 
no někteří ne jen skoro
trochu s tím bojuju i doma s chlapem… když jsem mu řekla že ho musí nechat spadnout, aby věděl, že to bolí a musí na to jinak, tak mi řekl tak jo, tak já ti vždycky za neumytý nádobí rozbiju talíř o hlavu abys věděla, že se má umýt 
(no zhádali jsme se jak psi, ale to je jiné téma jinak mám úžasného chlapa, jen má občas výpadky )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:05
Myslím, že ustrašené maminy napáchají více škody než užitku. Vidím to na tchyni a jejím bratrovi, jejich matka je lékařka a krom sterilního prostředí (oba dva jsou alergici jako blázen) jim stála věčně za prdelí. Výsledek? Volají si s ní denně, tchyně je sama podobného ražení -myslím si, že většinu alergií má přítel hlavně proto, že se do kontaktu s „čistou špínou“ prostě nedostal. A jeho sestra je věčně nemocná- a její bratr není schopný se o sebe postarat ani teď. Má 50 a pořád mu vaří maminka 
Navíc tchynina matka má pocit, že všem může do všeho kecat a ze všeho dělá hrozné dráma. Takže když zjistila, že Eliška lozí, málem se k nám obě vydaly odstěhovat veškerý nábytek, aby se malá náhodou nepraštila.
Nestojím malé za prdelí, není úplně blbá a musí se naučit, že když nebude dávat pozor, tak prostě spadne/bouchne se. naštěstí se učí rychle a nemlátí sebou o zem, stačila jí jedna kolize s nohou od stolu a už si na ni dává pozor 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:07
Jinak mám taky samostatnou slečnu, odmalička si hraje na dece a nosím ji jen minimálně. Mám totiž v okolí dost odstrašující případ, naprosto protivného a nesnesitelného chlapečka, který nevydrží ani chviličku sám. Je mu rok a pořád se nosí, chová… Na zabití 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:12
Kajuli píše:
Myslím, že ustrašené maminy napáchají více škody než užitku. Vidím to na tchyni a jejím bratrovi, jejich matka je lékařka a krom sterilního prostředí (oba dva jsou alergici jako blázen) jim stála věčně za prdelí. Výsledek? Volají si s ní denně, tchyně je sama podobného ražení -myslím si, že většinu alergií má přítel hlavně proto, že se do kontaktu s „čistou špínou“ prostě nedostal. A jeho sestra je věčně nemocná- a její bratr není schopný se o sebe postarat ani teď. Má 50 a pořád mu vaří maminka
Navíc tchynina matka má pocit, že všem může do všeho kecat a ze všeho dělá hrozné dráma. Takže když zjistila, že Eliška lozí, málem se k nám obě vydaly odstěhovat veškerý nábytek, aby se malá náhodou nepraštila.
jo jo s tou „čistou špínou“ taky čas od času „bojujeme“
mám opět příklad z hřiště kdy si Kuba půjčil nějaký balónek a po chvilce ho ochutnal no co, řekla jsem mu že to se do pusinky nedává že to není papů, že to se nejí a maminka se na něj hned vrhala a vysvětlovala mi že s tím balónkem si její dítko kope a že je špinavý, to by mě opravdu nenapadlo tak jsem jí vysvětlila že od chvíle kdy jsem ho načapala jak olizuje kola kočárku už tohle vážně neřeším (samozřejmě že ho nenechám a vysvětluju a bla bla bla ale šílet z toho prostě nebudu a ani mu ten balónek přece nebudu brát, tak si párkrát lízne no než pochopí co mu vlastně říkám a že to vážně není k jídlu)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:13
To že ráno dítě položím na deku a nevšímám si ho nepovažuju za vedení k samostatnosti, některé děti to tak mají, že jim to vyhovuje, některé ne, a rozhodně bych nepovažovala za vedení k samostanosti, že malé miminko frknu na deku, ono kvičí, že chce mámu a já nepřišla, protože bych ho nechtěla rozmazlit.
Takže popis Marcelky beru tak, že dítěti to vyhovuje, ale kdyby bylo kontaktní, tak by mi ho bylo trochu líto, že s ním máma nechce být, pokud by se tedy řídila tím samým, i kdyby dítě na té dece být nechtělo a ona ho tam třeba nechala ječet, ať si zvyká
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:16
Kajuli píše:
Jinak mám taky samostatnou slečnu, odmalička si hraje na dece a nosím ji jen minimálně. Mám totiž v okolí dost odstrašující případ, naprosto protivného a nesnesitelného chlapečka, který nevydrží ani chviličku sám. Je mu rok a pořád se nosí, chová… Na zabití
pozor, jsou děti které jsou poměrně dost kontaktní a prostě to potřebují, samozřejmě neznám podrobně tvůj odstrašující případ, takže nemůžu říct, že je to tím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:20
Phoebe píše:Kajuli píše:pozor, jsou děti které jsou poměrně dost kontaktní a prostě to potřebují, samozřejmě neznám podrobně tvůj odstrašující případ, takže nemůžu říct, že je to tím
Jinak mám taky samostatnou slečnu, odmalička si hraje na dece a nosím ji jen minimálně. Mám totiž v okolí dost odstrašující případ, naprosto protivného a nesnesitelného chlapečka, který nevydrží ani chviličku sám. Je mu rok a pořád se nosí, chová… Na zabití
Skorotříleťák chce ode mě taky pochovat aspoň jednou denně, přitom to není žádný maman, je samostatný, chodí do školky, ale zkrátka má maminku, která ho pohladí, na gauči se přitulí „pod křídlo“, to mi jako rozmazlenost nepřijde. Za pár let budu ta odporná matka, která ho bude nutit učit se, nekouřit a být doma na večerku, tak si ho ještě musím trochu užít, dokud o mazlení má zájem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:25
gladys: jo já to tak nějak myslela. A právě jak píšeš, jde i o to že děti jsou různé tedy i s jinou potřebou kontaktu, ale i tak si myslím že i to musí mít nějaké své hranice. Dítě vedu k samostatnosti nenásilně, ale toho nedocílím tím když ho budu mít věčně věků u sebe. Prostě zkouším a pokud si zrovna samo hraje tak odcházím a nevnucuju se dokud to samo dítě nevyžaduje. Samostatnost samozřejmě nevidím v tom že je dítě nonstop samo děj se co děj ale tak nějak všeho s mírou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:28
Gladys píše:Phoebe píše:Skorotříleťák chce ode mě taky pochovat aspoň jednou denně, přitom to není žádný maman, je samostatný, chodí do školky, ale zkrátka má maminku, která ho pohladí, na gauči se přitulí „pod křídlo“, to mi jako rozmazlenost nepřijde. Za pár let budu ta odporná matka, která ho bude nutit učit se, nekouřit a být doma na večerku, tak si ho ještě musím trochu užít, dokud o mazlení má zájemKajuli píše:pozor, jsou děti které jsou poměrně dost kontaktní a prostě to potřebují, samozřejmě neznám podrobně tvůj odstrašující případ, takže nemůžu říct, že je to tím
Jinak mám taky samostatnou slečnu, odmalička si hraje na dece a nosím ji jen minimálně. Mám totiž v okolí dost odstrašující případ, naprosto protivného a nesnesitelného chlapečka, který nevydrží ani chviličku sám. Je mu rok a pořád se nosí, chová… Na zabití
Tak to je jasné tady bylo spíš na mysli, když ti dítě visí nonstop na noze a není to zrovna nějaké období separační úzkosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:36
Já bych s tím odsuzováním vodičů za ruku nebyla tak hr. My máme doma „pana opatrného“ - věřte, nevěřte, neudělali jsme mu to my, je prostě takový od malinka Kolem nových věcí typu houpačka, odrážedlo apod. musí chodit aspoň měsíc, než se uvolí na to vylézt, to samé třeba klouzačka, jakýkoli pád či neúspěch u něho kolem toho roku cca do dvou let, znamenal další měsíc obcházení a přemlouvání. Když už se nechal překecat za ruku, aby viděl, že to nic není, tak jsem mu tu ruku prostě dala a povzbudila ho, když to potřeboval, nevidím na tom nic špatného.
Moc nechápu potřebu maminek dětí, které se vrhnou od malinka všude po hlavě a všude vylezou, hodnotit nějakým způsobem maminky bojácnějších dětí a myslet si, že to, že se dítě nebojí, je snad jejich zásluha nebo co. Prostě jsou děti, co se bojí a děti, co se nebojí - tak jako jsou děti, co spí a děti, co nespí. Děti, co se vztekají a děti, co se nevztekají. Tohle není ničí zásluha, ani ničí vina.
Cizí děti teda nezachraňuju, i když mi občas tuhne krev v žilách Mám prostě nastavenou jinou dovednostní úroveň, když se od malička tak víc bál (teď už je to s ním lepší a už se tak nebojí, co se týče šplhání po nábytku rozhodně ne ), navíc je to hromotluk, takže nebyl třeba nikdy tak mrštný a pružný, jak drobně děti, i když spadl, tak dopad měl takový tvrdší, než to vídám u těch drobků. Neřekla bych, že jsem někdy zachraňovala přehnaně, zachraňuju úměrně jeho schopnostem
A mazel je to taky - přijde rozhodně víckrát, než jednou denně i teď, skoro ve třech letech. Jako roční se choval a nosil furt (protože nechodil ) a nemyslím si, že by proto byl nějaký odstrašující případ Sám určitě vydržel a vydrží, jenom to prostě potřebuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:38
Což ten „odstrašující příklad“ klidně může mít, tu separační úzkost, když je mu rok… Já teda klepu na dřevo, ani jedno z dětí zatím separačku nevykazuje, u prvního jsem furt čekala, kde nic tu nic, druhý by teda ještě mohl začít, ten má 9m, ale zatím to nevypadá. A oba jsou od malinka nošený (šátek, ergonosítko), spali se mnou v posteli a tak, takže ono to s tou rozmazleností asi nebude tak jednoduché.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:45
My jsme tu separační úzkost taky neměli nějak obrovskou - bylo vidět, že je malinko něco jinak, ale žádná hrůza myslím. Taky spolu spíme v posteli a přiběhla jsem na každé zabrečení, chovala, nosila, uspávala na rukách…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:48
Cizí děti zachraňuju, pokud se rodič nedívá a vyhodnotím to jako nebezpečné, jednou takhle pán nekoukal a malý jen lezoucí dítě se vydalo po kamených schodech nahoru. Jako možná by je vylezlo, ale mě se nechtělo koukat, jak si případně rozbíjí lebku o tu ostrou hranu schodu. Když jsem v Človíčkově viděla malé chodící dítě, které si tam šlo do schodů, které byly široké, nízké, dřevěné a dole byl koberec a maminka se zrovna někde zapovídala, jen jsem sledovala, jak jde a nechala být, paní byla celá nakřivo, že dítě šlo do schodů samo, to přeci nesmí, musí za ručičku, přitom to dítě očividně fyzicky zvládalo a nebylo třeba ho držet. Takže týhle mamince bych s trochou odvahy asi řekla, ať ubere plyn
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.3.12 10:50
Angua píše:
My jsme tu separační úzkost taky neměli nějak obrovskou - bylo vidět, že je malinko něco jinak, ale žádná hrůza myslím. Taky spolu spíme v posteli a přiběhla jsem na každé zabrečení, chovala, nosila, uspávala na rukách…
Já bych skoro řekla, že to spolu souvisí, ale nechci křivdit maminkám závisláčků, na který to skočí a 20cm je už příliš daleko 
Ale rozhodně to separačku nezpůsobí, jak by si třeba někdo mohl myslet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Reklamace faktury za telefon
- 20.02.20
- Anonymní
