Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Amys Určitě nebrat ohled jen na jednotlivce, samozřejmě že v tom jsou všichni. Ale já jsem nezaznamenala od maminky informaci o tom, že dceru potřebuje někam udat. Ona to jen vnímá tak, že pro dceru to je lepší, ale to je přece jasně patrný, že neni (z toho, co píše). A miminku, že by měl vadit další člen rodiny doma? To už vůbec ne.
@Emno píše:
@Amys Určitě nebrat ohled jen na jednotlivce, samozřejmě že v tom jsou všichni. Ale já jsem nezaznamenala od maminky informaci o tom, že dceru potřebuje někam udat. Ona to jen vnímá tak, že pro dceru to je lepší, ale to je přece jasně patrný, že neni (z toho, co píše). A miminku, že by měl vadit další člen rodiny doma? To už vůbec ne.
Ale ono to tak patrne není. Holcicka dělá scénu jen ráno a nejspíš jen pro maminku, potom uz je ve školce spokojená. Netrápí se tam. Očividně, když je schopna si stěžovat, že jde moc brzy domu.
Určitě bych dávala…
Já jednou vyslechla- nejen jednou rozhovor učitelek, jak to dětí umí a dnešní maminky, jim na to - některé, skáčou… Neříkám, že je to v každém případě, taky jsem byla ve stejhé situaci a řeišla odstrčení a, všelijaké takové..
Pak jsme zjistila jednu věc.. co si s tím pomůžu, když si kluka doma nechám..
Bez dětí, věčně viděl, jak se točím okolo mimča na něho času moc nebylo- kojení, přebalování, vaření uklid, většinou seděl u pohádek a nebo něco málo s ním…
Jednou jsme si řekla dost, a prosě jednou, dvakrát takto šel a potřetí to bylo v pohodě a další týden mě vítal s usměvem.. ráno jsem si všechno nutné udělala a pro něho jsem si jela s kočárkem, pak jsme šli na hřišti amohla se mu plně věnovat než jsme přišli domů..
Já v tom nevidím smysl, být jen tak doma, pokud mu máma navytváří smysluplný program- což pochybuju, že některá dokáže za celý den jet naplno doma, hrát se, věnovat se atd..Aspoň takovou neznám..Samozřejmě myslím dlouhodobě.. Já jsem si kluka nechávala doma, když jsme jeli na výlet a nebo, malé blyo nemocné atd.
Já bych dávala..Když se dceři do školky nechce, vylíčím jí co nejnudněji, co mě doma čeká - prádlo, úklid vaření, hry pro prťata a vyzdvihnu to, co jí čeká ve školce - tvoření, kamarádi atd. Navíc ji nechám rozhodnout, jestli chce jít domů po obědě nebo po spaní(má pocit, že to není „o ní bez ní“). A když je nejhůř, slíbím na odpoledne nějaké překvápko - i kdyby to nělo být lízátko..
@Emno píše:
@Amys Vhodný je neřešit něco jen proto, že za rok a za dva a později co pak? inteligence je v reakci na přítomnost… často se přehlížejí problémy, které jsou teď, ze strachu, co bude potom, nebo co by to mohlo způsobit.
Až odmítne povinnou školní docházku, vyřeší se to v ten moment. Žij teď, ne za rok : )
Pokud si z tohoto dcera odnese negativní zkušenost a ta ji třeba silně zasáhne, těžko jí to matka za deset let odůvodní tím, že tehdy se prostě musela připravit na to, že za rok za dva už opravdu bude muset něco povinně dělat. Dítě žije taky teď, to až od nás se učí tyhle nesmyslný pojetí budoucnosti. Až bude potřeba ji tam dát, tak tam prostě půjde, protože to jinak nepůjde vyřešit. Teď toto vůbec neplatí.
Takže povedeš dítě k tomu, že problémy je potřeba odsouvat, že se časem třeba vyřeší samy? A jinak nenapadlo tě někdy, že pro dítě je menší šok, když se povinnosti nabalují postupně, než když maminka dítě pořád omlouvá, nechává ho vždy všude všechno vybírat a pak najednou ho macešsky pošle někam a popře tím tak všechno, co doteď hlásala? Skutečně myslíš, že do těch šesti let vyzraje natolik, že najednou bum a bude mít rozum, aby vědělo, co je pro něj dobré?
U nás se přibírá do školky pouze v září a lednu. Je přesně vidět, jak nové děti pár dnů/týdnů pláčou, vyvádí, předvádí hysterii pro maminky. Vesměs všechny přestanou ještě než vyjde maminka ze školky ven.
Pláčou třeba proto, že to vidí u ostatních, my si vybudovaly rituál s dcerkou zamávání oknem do šatny, pak ví, že odcházím.
Scénky taktéž probíhaly, dcerku jsem prostě dala po rozloučení do třídy a zavřela. Učitelka znala uplakánky a ihned se jim věnovala. Pláč ustal už dávno a doma zůstává jen o prázdninách nebo při nemoci, což je u nás výjimečně
@Amys píše:
Takže povedeš dítě k tomu, že problémy je potřeba odsouvat, že se časem třeba vyřeší samy? A jinak nenapadlo tě někdy, že pro dítě je menší šok, když se povinnosti nabalují postupně, než když maminka dítě pořád omlouvá, nechává ho vždy všude všechno vybírat a pak najednou ho macešsky pošle někam a popře tím tak všechno, co doteď hlásala? Skutečně myslíš, že do těch šesti let vyzraje natolik, že najednou bum a bude mít rozum, aby vědělo, co je pro něj dobré?
Asi tak ![]()
@Emno Jen abys tu nebyla tak sama, já to vidím stejně. Proč řešit problém, který možná jednou nastane?
Ta holčička je OBJEKTIVNĚ v situaci, která je náročná: spadla z lopatky. Některé děti jsou v pohodě, jiné to trápí. Ona to zjevně nese úkorně - a to, že se potom ve školce „zapojí“ (co jí taky zbyde), neznamená, že se to do ní nějak nezapisuje.
(Znám podobný příklad z rodiny. Pohodová holčička, vždycky všechno zvládala, nehrotila, že je až na druhém místě, protože malý byl kluk, byl míň šikovný (je to přece kluk), víc se řešil (ona má jedničky a on ne)… ale po pubertě se ukázalo, že i když všechno „chápala“ a „vyrovnala se s tím“, její vztah s bratrem je narušený a že to podvědomě zazlívá i matce. Skončilo to antidepresivy, terapií atd. Ale teda doporučila bych nechat holčičku doma i bez znalosti tohoto případu.)
Dcera to pochopí, že v září už musí, protože musí… Děti nejsou blbý. Ale teď ví, že nemusí, a přitom je posílaná pryč.
@Amys A ještě k té jistotě. Co myslíš, že v tomto případě v dítěti vzbudí nedůvěru, nejistotu ve svou mámu? A proč myslíš, že by o ni měla přijít matka, která si nechá dítě ve chvíli, kterou těžce nese, doma u sebe?
@Amys A tak zkus definovat ten problém. Z tvého psaní to vypadá, že problém je, že nechodí do školky, že nedodržuje povinnost.
Problém je teď ale úplně jinej - její trápení, důvod k němu (pochopitelnej). Pokud budeš řešit, co je problém, tak to bude utrápený nejistý dítě. Na to je potřeba reagovat, je na povinnosti a už vůbec ne na myšlenku, že je třeba jí dávkovat školku postupně, protože dítě má teď v podstatě problém s přijetim, ne s povinnou školní docházku.
Takže přesně naopak, než se mě ptáš - ne, rozhodně je potřeba řešit problém teď a ne jindy, ale to nelze, když je spatřován problém v něčem, kde ve skutečnosti není. Šok z povinností je ve chvíli, kdy trpí nedostatečnym přijetim od rodičů méně podstatnej.
Jak vyzraje, netuším. Potřebuje mámu a lásku a bejt s nima, škola přijde, až přijde. Až to bude nutný, zas se na tom zapracuje dle aktuálního mentálního stavu a potřeb.
@Slečna Ferka Dneska už je hodně rodičů citlivějších, pružnějších…)
@Emno jánechci být za rypnu, ale toto jsem slyšela už párkrát a pak většinou to dopadlo tak, že dítě na tom bylo hůř..
Protože, někteří rodiče,, jak to vidí, všechno podle dítěte,, aby něco nemuselo co neche- jinak bude mít trauma.. Ale jednou to skončí a prostě bude muset a pak je šok.. A ted nemyslím školu.. Ale jednou toto skončí takové to - vyber si, a bude problém…
HOdně si my názorem připoměla sestřenku, co to praktikovala přesně jak píšeš, takže u školky, pokud ji chlapec začal řvát, tak se otočila a šla domů.. Nedávala ho snad 4 měsíce, s tím, že je problém, - 5 let kluk, doma batole.. Ale co se nestalo, když jednou vedl tatínek, - nic… prostě jenom komedie na mámu.. takže možná některé maminky jsou moc takové, dramatické, a vidí všude všechno psychologicky.. Já neříkám tam dítě vrazit a budeš tam, ale jako řídit se fakt podle toho jak dítě chce nechce
.. nevím.. Třeba se domluvit dvakrát týdně.. Ono ji dávat nemusí, ale taky se může stát, že si holčička řekně- šlo to loni, půjde to i letost a prostě nebude chtít do školky..
Ale každého věc.. U nás máme 3 leté děti, kde některé nemusí, některé musí, a prostě, když tam človek vejde a vidí jak spolu tancují a nebo zpívají a jak my kluk nosí radostně co vyrobili, tak jsem to hodně přehodnotila…
@Slečna Ferka píše:
@Emno Jen abys tu nebyla tak sama, já to vidím stejně. Proč řešit problém, který možná jednou nastane?Ta holčička je OBJEKTIVNĚ v situaci, která je náročná: spadla z lopatky. Některé děti jsou v pohodě, jiné to trápí. Ona to zjevně nese úkorně - a to, že se potom ve školce „zapojí“ (co jí taky zbyde), neznamená, že se to do ní nějak nezapisuje.
(Znám podobný příklad z rodiny. Pohodová holčička, vždycky všechno zvládala, nehrotila, že je až na druhém místě, protože malý byl kluk, byl míň šikovný (je to přece kluk), víc se řešil (ona má jedničky a on ne)… ale po pubertě se ukázalo, že i když všechno „chápala“ a „vyrovnala se s tím“, její vztah s bratrem je narušený a že to podvědomě zazlívá i matce. Skončilo to antidepresivy, terapií atd. Ale teda doporučila bych nechat holčičku doma i bez znalosti tohoto případu.)
Dcera to pochopí, že v září už musí, protože musí… Děti nejsou blbý. Ale teď ví, že nemusí, a přitom je posílaná pryč.
Jakto, ze teď nemusi? Pokud je predskolak, tak snad musi
@Pam12 píše:
Jakto, ze teď nemusi? Pokud je predskolak, tak snad musi
Mně by hlavně zajímalo, jak to dítě naopak ví, že nemusí ![]()
@Emno píše:
@Amys A tak zkus definovat ten problém. Z tvého psaní to vypadá, že problém je, že nechodí do školky, že nedodržuje povinnost.
Problém je teď ale úplně jinej - její trápení, důvod k němu (pochopitelnej). Pokud budeš řešit, co je problém, tak to bude utrápený nejistý dítě. Na to je potřeba reagovat, je na povinnosti a už vůbec ne na myšlenku, že je třeba jí dávkovat školku postupně, protože dítě má teď v podstatě problém s přijetim, ne s povinnou školní docházku.
Takže přesně naopak, než se mě ptáš - ne, rozhodně je potřeba řešit problém teď a ne jindy, ale to nelze, když je spatřován problém v něčem, kde ve skutečnosti není. Šok z povinností je ve chvíli, kdy trpí nedostatečnym přijetim od rodičů méně podstatnej.
Jak vyzraje, netuším. Potřebuje mámu a lásku a bejt s nima, škola přijde, až přijde. Až to bude nutný, zas se na tom zapracuje dle aktuálního mentálního stavu a potřeb.
A když dítě musí do školky, tak to znamená, že nemá lásku? Ale neblázni. Já vidím největší problém v nejistotě matky. Až se matka vnitřně srovná s tím, co chce a bude si za tím stát, bude se líp cítit i dítě. A už nezáleží na tom, jestli ho do školky dá nebo ne.
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.