Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč je tolik žen, co po mateřské nechtějí pracovat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.1.19 12:02
@Zabatko Tak určitě jsou jednopříjmové rodiny s jedním vysokým příjmem, ale ne vždy to tak je a nemyslím, že je to tak časté. Já v okolí znám spíše soběstačné ženy nebo pracují aspoň na půl úvazek. Myslím, že pokud to rodině vyhovuje, proč ne. Každého věc. Jen je podle mě problém, pokud se dva rozejdou a žena je pak bez peněz… A děti už jsou třeba starší a můžou chtít být s tím vysokopříjmovým otcem… Pubertální děti mají ty hodnoty někde jinde než malí.
A ohledně práce, taky to není tak, že všechny pracující ženy chodí domů v šest a s dětmi nejsou. Já pracuji 4× týdně do 13,30, takže odpoledne jsem tu taky pro děti. A práce je pro mě taky koníčkem a naplněním. Je to sice fuška obstarat všechny děti, ale být jen doma mi nestačí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 12:02
@lucenka píše:
Popravdě klukovi je vysvědčení úplně někde, ani si 04o něj nechtěl jít. Jemu vadil ten odlišný přístup, rky u jednoho projde v pohodě, že něco neumí a u druhého ne. A jinak kluk to umí přečíst správě, jen se musí upozornit, že má číst česky a ne anglicky
Víš a to je asi kámen úrazu u toho domácího vyučování, too dítě není zvyklé, že zkrátka tohle ten život přináší, nejen ve školce, škole, ale i v zaměstnání. Ono je fajn dítě učit doma, ale tyhle situace prostě nenasimulujes a přitom je jim člověk vystavovan dnes a denně.
Jinak naprosto souhlasím s @bramburka81 o těch namyslencich. U nás v práci, je to nastaveno tak, že většina zaměstnanců jsou studenti a tedy poslední dobou je toto šílené co se tam hlásí a jak si práci představují a ve výsledku je to i jeden z důvodů že přemýšlím, o změně práce a říkám si, kam to spěje všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
3.1.19 12:05
@medunka23 píše:
Víš a to je asi kámen úrazu u toho domácího vyučování, too dítě není zvyklé, že zkrátka tohle ten život přináší, nejen ve školce, škole, ale i v zaměstnání. Ono je fajn dítě učit doma, ale tyhle situace prostě nenasimulujes a přitom je jim člověk vystavovan dnes a denně.
Jinak naprosto souhlasím s @bramburka81 o těch namyslencich. U nás v práci, je to nastaveno tak, že většina zaměstnanců jsou studenti a tedy poslední dobou je toto šílené co se tam hlásí a jak si práci představují a ve výsledku je to i jeden z důvodů že přemýšlím, o změně práce a říkám si, kam to spěje všechno.
teď jsi mě pobavila. Kluk totiž do školy chodí 
- Citovat
- Upravit
3.1.19 12:10
@Zabatko píše:
Toto je tak krásně napsané, že k tomu není co dodat. Já jsem posledních pár let kompletně změnila pohled na smysl života. Jaký smysl má život, kdy žena třeba dělá ve fabrice a děti vidí až někdy večer, rychle úkoly, uklidit, nachystat svačiny a zase ráno nanovo? Já vidím největší smysl života právě v rodině, těší mě být u toho, když děti vyrůstají, vidět jejich pokroky, pomáhat jim se školou, být pro ně, když něco chtějí řešit, nebo prostě jen tak být s nimi. Pro mě práce zkrátka smysl života není, abych se podílela na „blahobytu“ společnosti, která se stejně řítí do záhuby a péči o vlastní rodinu, která je to nejcennější co v životě máme, přenechávala cizím lidem? Honíme se za úspěchem, za věcmi, za krámy, všichni všechno chceme a staráme se o ostatní a uniká nám to co je nejpodstatnější, najednou jsou děti dospělé a my zjistíme, že jsme celý plodný život čuměly do monitoru, papírů a šanonů nebo cvakaly nějaké součástky ve fabrice? Já nejsem líná, dělám plno věcí a péče o 4 děti mě zaměstnává dostatečně na to, abych se cítila užitečná. Jsem tady pro děti, pro partnera a on se se rozvíjí kariérně, protože pro něj práce je zároveň jeho velkým koníčkem. Takže jsme spokojeni všichni. Děti přijdou ze školy, školky a mají doma mámu, která je tu pro ně. Chce dcera pomoct se znalostní olympiádou? Tak jí pomůžu, jsem tam, nemusím jí říkat promiň, ale ještě musím to a tamto a jsem utahaná, přijď za týden, možná na tebe budu mít čas. A co tady zaznělo, tak opravdu jednopříjmové rodiny to mají co se financí mnohem lépe zajištěné, protože velmi často je ten jediný příjem mnohem vyšší než celkový příjem o dvoupříjmových rodin. A co jsem se ve svých skoro 40 letech naučila je vykašlat se na to co si o našem / mém životě myslí ostatní, protože jim to může být úplně ukradené, jestli chodím / nechodím do práce a jak žijeme.
Skvěle napsané
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 12:59
@lucenka píše:
jo, ale jak sama píšeš, do jiné a mají to tam úplně jinak… včetně toho, že učitelé i žáci chodí bosí a tak se nemusí ani matky rozčilovat, že učitelka se nepřezouvá a žáci musí… je zvyklý na jiné věci, na jiný systém… stejně jako kdyby byl zvyklý na naši školu, cítil by se divně tam v té jeho současné škole… naše děti škola baví… a baví je i po pár letech, nejen v první třídě… na vysvědčení se těší… prostě jiný kraj, jiný mrav… ale neznamená to, že jinde je tráva zelenější a med sladší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 13:00
@Zabatko píše:
Toto je tak krásně napsané, že k tomu není co dodat. Já jsem posledních pár let kompletně změnila pohled na smysl života. Jaký smysl má život, kdy žena třeba dělá ve fabrice a děti vidí až někdy večer, rychle úkoly, uklidit, nachystat svačiny a zase ráno nanovo? Já vidím největší smysl života právě v rodině, těší mě být u toho, když děti vyrůstají, vidět jejich pokroky, pomáhat jim se školou, být pro ně, když něco chtějí řešit, nebo prostě jen tak být s nimi. Pro mě práce zkrátka smysl života není, abych se podílela na „blahobytu“ společnosti, která se stejně řítí do záhuby a péči o vlastní rodinu, která je to nejcennější co v životě máme, přenechávala cizím lidem? Honíme se za úspěchem, za věcmi, za krámy, všichni všechno chceme a staráme se o ostatní a uniká nám to co je nejpodstatnější, najednou jsou děti dospělé a my zjistíme, že jsme celý plodný život čuměly do monitoru, papírů a šanonů nebo cvakaly nějaké součástky ve fabrice? Já nejsem líná, dělám plno věcí a péče o 4 děti mě zaměstnává dostatečně na to, abych se cítila užitečná. Jsem tady pro děti, pro partnera a on se se rozvíjí kariérně, protože pro něj práce je zároveň jeho velkým koníčkem. Takže jsme spokojeni všichni. Děti přijdou ze školy, školky a mají doma mámu, která je tu pro ně. Chce dcera pomoct se znalostní olympiádou? Tak jí pomůžu, jsem tam, nemusím jí říkat promiň, ale ještě musím to a tamto a jsem utahaná, přijď za týden, možná na tebe budu mít čas. A co tady zaznělo, tak opravdu jednopříjmové rodiny to mají co se financí mnohem lépe zajištěné, protože velmi často je ten jediný příjem mnohem vyšší než celkový příjem o dvoupříjmových rodin. A co jsem se ve svých skoro 40 letech naučila je vykašlat se na to co si o našem / mém životě myslí ostatní, protože jim to může být úplně ukradené, jestli chodím / nechodím do práce a jak žijeme.
pěkně shrnuto… vidím to stejně jako ty…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 14:10
@Regina Hero píše:
@terinka4444 jo, ty řeči, že když děláš doma nebo když prostě nejsi zaměstnanec, tak můžeš všechno, ty taky znám… a lidi už vůbec nevidí, že kolikrát je to větší honička než když oni přijdou z práce domů a mají klid a čistou hlavu…
jo, bohužel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 14:13
@P4ja ne, je to přesně o tom, co jste jí tady psali, když napsala, že teď se ona stará o děti a jednou se postarají děti o ní. Tak je za sobce a co chudáci děti a tak. Tak tohle je normální běh života, jen socialismus vychoval z lidí sobce, kteří se nepostarají o vlastní rodiče a potřeba té péče je ještě brána jako sobeckost těch rodičů vůči dětem. O tom to celé je. Mí bratři nejsou výjimkou, oni jsou tou většinou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 15:06
@kvaček píše:
@jakanas jenomže ono je možná rozdíl si přivydělávat a nebo pracovat. ty co pracovali u dětí, tka jim na tom asi tak nezáleželo, když měly mateřské.. Ale klasický zkrácený, kdy, normálně jde žena do práce, a dítě ve školce je zase něco jiného..
Ale podle toho co popisuješ, se už nedivím, že prostě ty maminky práci nemají.. Zaměstnvatel si zaapamatuje,2 -4 osoby, a pak všechyn hází do jednoho pytle.. zase mě neříkej, že všechny maminky nic neuměly a málo pracovaly a jinak všechny ženské co měly děti např. už druhý stupen, jely jak draci..
To mě hodně připomělo, známého co měl firmu a měl tam hromadu ženských, a pořád si na něco stěžoval, ale pořád.. A jednou tam zaměstnal dvě maminky, a ty asi bud pořád měly paragraf nebo něco, ale je zajimavé, že potom jenom mlel, že už žádnou maminku, že pořád něco.. a přitom, než tam nastoupily, tak nadával na každou druhou ženskou-bez dětné, s dětmi velkými..
Já třeba jsem byla ted ve firmě, a šla jsem od dětí, malých a za tři měsíce jsem dělala víc jak stálice, a takových mladých ženských tam bylo víc..
Ale ono je možná těžko si přiznat- maminku neberem, má děti…
Můj zaměstnavatel ty koule měl, narovinu mi řekl, že mám dobrý výkon, že dělám nadnormu, ale mám děti, a sem tam paragraf.. takž emožná si toto přiznat, o co vlastně jde.
na dalších povorech, otázka typu jeslti mám nějakou překážku- myšleno děti, to mě taky zaskočilo…
Ale zase se nečerti, já jsem pouze popsal své zkušenosti. Za celou tu dobu ( asi 5 let) se nám nikdy nepřihlásila ženská co by chtěla částečný úvazek. Buď brigáda, nebo HPP. Těch brigádnic s dětma nám tu prošlo asi 15 a mám tu jednu. Nemělo cenu je držet, jejich výkon , nebo jak to napsat jinak chuť pracovat nebyla dostatečná. Já jsem taky firmu rozjel na rodičáku a vím že to není úplně jednoduché. U OSVČ s kterými momentálně spolupracujeme ani nevím zda nějaké děti mají , pouze jedna co vím se stará o ležící maminku po mrtvici.
A na rozdíl od naší konkurence co tu máme v okolí platíme víc a lidí máme zatím dostatek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 17:32
@terinka4444 píše:
@P4ja ne, je to přesně o tom, co jste jí tady psali, když napsala, že teď se ona stará o děti a jednou se postarají děti o ní. Tak je za sobce a co chudáci děti a tak. Tak tohle je normální běh života, jen socialismus vychoval z lidí sobce, kteří se nepostarají o vlastní rodiče a potřeba té péče je ještě brána jako sobeckost těch rodičů vůči dětem. O tom to celé je. Mí bratři nejsou výjimkou, oni jsou tou většinou.
Nepsala jsem, že je sobecká. Jen, že to nevidím reálné. A kdyžo tom čím dál víc přemýšlím, tak si nedovedu představit ani toho manžela. Že bude x let dotovat 4 děti a manželku doma. A až manželka půjde do práce, tak stejně zase bude dotovat děti, protože budou studovat- A ve věku, kdy už by člověk měl pomalu ubírat na tempu bude konečně spořit na svůj důchod. A to, co píšeš , je právě dost reálné, že se stane. Že sice budou ít 4 děti, ale klidně je možné, že péče o rodiče spadne na hrb jenom jednoho.
Jinak opravdu bych tu dobu před socialismem neviděla tak růžově. Když mně prababička popisovala, jak se většinou mladí „starali“ o staré. Tak proti tomu je LDN ještě čajíček. Kolikrát staří žili na vejminku a nebo i žebrali, protože si jich nikdo nevšiml. A taky se lidi dožívali mnohem méně a snažili se pracovat až do smrti. Naopak, prababička byla ráda, že nějaký důchod dostala a nemusela tak být závislá. A naopak byla vděčná za to, že mohla dožít v klidu doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 18:53
@bramburka81 píše:
Jen jestli to nebylo tím, že je znechucená matka a potom to přechází i na dítě… Fakt se v té škole nic hrozného neděje, aby se normální dítě nepřizpůsobilo. Nevím, jak pak zvládne chodit do zaměstnáni, tam po něj taky budou kolikrát chtít nesmysly a bude je muset dělat.
No já si myslim že průměrná česká škola s průměrným učitelem není žádná výhra. Musíš mít velké štěstí na učitele a školu, kde se snaží to dělat trochu jinak. Četla jsem blog pána, jehož děti chodily do české školy a pak se přestěhovali do zahraničí, kde navštěvují mezinárodní školu a do české školy se vrátit prostě nechtějí. Ten přístup k žákům, atmosféra, styl výuky vesměs pozitivní motivace, jde to jinak a ty děti taky nejsou blbé a poznají rozdíl.
Tady se některé školy a učitelé taky snaží, ale je jich málo.
Ideální to asi není úplně nikde, ale kdybych měla možnost a peníze, dala bych děti do kvalitní školy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 19:06
Nečetla jsem diskuzi, ale reaguji na název diskze - protože je to pro mě momentálně hodně palčivé a aktuální téma. V únoru jsem se měla po téměř 7 letech vracet do práce - respektive si hledat novou. Od řijna měla má nedonošená dcera dva hodně silné zápaly plic a včera padl z úst dr. verdikt, že momntálně jsou její plíce ve stavu, kdy každá viroza může znamenat další. Do toho syn začal mít problémy s ušima. Již jsme objednané na plicní, máme zažádáno o lázně a až bude bez kašle déle než týden, máme si zajít na orl ohledně vytrhnutí nosních mandlí..
A já se ptám, jak se vyrovnat s tím, že můj život se zase odkládá. Zdraví je nejdůležitější, já vím.. Ale já už se do práce těšila 
A přitom to může vypadat, že do práce chodit nechci.. A já už přemýšlím nad tím, že začnu chodit na brigády někam do fabriky jen proto, abych se dostala z tohoto cvokhausu..
Vím, že mi nikdo neporadí - ono ani není co.. Ale nehažte všechny do jednoho pytle..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 19:34
@ospalámyš Já jsem dlouho sledovala FB a různé články od paní- sama je speciální pedagožka, co žila dlouho v USA, její dcery se tam narodily a chodily do školy. Pak se rozhodla, i její dcery chtěly, že si vyzkouší rok na české škole. A spousta věcí byla rozporuplných. Z některých věci byly naprosto nadšené u nás, některé zase nechápaly. Z hlediska obecných znalostí byla úroveň v USA naprosto mizerná. Ohledně vyjádřování, prezentace, shromažďování informací zase vedla USA. Oboje má svoje pro a proti. V něčem máme samozřejmě mezery a stále zkostnatělý systém. Taky bych teď byla ráda, aby nejstarší syn šel na víceletý gympl, bude to sice dril, ale zase možnost většího rozkvětu a vyžití. Nicméně naše vesnická škola byla jako start do školního života naprosto perfektní. A nemám pocit, že by děti něčím trpěly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.19 19:39
@Anna766 Ono je ale taky rozdíl v tom „postarat se“. Nějaký odvoz k lékaři, na úřady, nákupy atd je něco jiného než mít doma ležáka, o kterého se musíš starat celý den… Já bych si prostě teď nemohla dovolit odejít z práce a trvale pečovat o rodiče. Kdo by pak živil moje děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
