Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lucenka píše:to si vážně myslíš, že to nevěděl? Ale v tomhle věku je běžné, že když děti začínají číst, tak motají výslovnost obou jazyků , stačí je upozornit na to, ve kterém mají číst. V zahraničí to chápou, i mi radili, jak k tomu přistupovat, ptali se na naší výslovnost aby to nebrali jako chyby a jen ho upozornili, že má přepnout do druhého jazyka.
Jistě, a v české škole ho na to neupozornili a hned mu dali 5, že špatně čte. Tomu snad nemůžeš věřit, že
.
@bramburka81 píše:
@lucenka Víš, ono je problém, když některé matky jsou tak zahleděné do svého dítěte, které je nejúžasnější, nejchytřejší atd., že místo toho, aby přiznaly chybu, tak raději hážou špínu na všechny ostatní, v tomto případě na českou školu.
To, že jedno dítě umělo něco lépe než druhé, neopravňuje tebe, aby jsi z toho dělala závěry a známkovala za učitelku.
Jistě, jsem zahleděná do svého dítěte
ale jen jsem vysvětlovala, jak rychle může dítě ztratit chuť ke vzdělávání. Prostě učitel, dokáže školu znechutit dětem bohužel strašně rychle. To je prostě fakt, který nic nezmění.
@bramburka81 píše:
Jistě, a v české škole ho na to neupozornili a hned mu dali 5, že špatně čte. Tomu snad nemůžeš věřit, že.
Kde píšu, že mu dali 5?
si slušně domýšlíš
@jakanas Zase nemůžeš házet všechny matky do jednoho pytle
. Já jsem se se třemi dětmi naučila výborně si organizovat čas, jsem velmi rychlá a v práci i jiných oblastech mi nikdo nestíhá
. Je to teda možná i povahou, ale s dětmi jsem ještě zrychlila.
@lucenka píše:
Kde píšu, že mu dali 5?si slušně domýšlíš
Já si nedomýšlím, ale ty to tady píšeš jakoby tu 5 dostal
. Jestli byl rozdíl takový, že jeden dostal 1 a druhý 2, tak celá ta diskuse je fakt směšná
. Protože to znechucení jde cítit z tebe, jen proto, že kluk neuspěl. A říkej si tomu, jak chceš.
@bramburka81 píše:
Já si nedomýšlím, ale ty to tady píšeš jakoby tu 5 dostal. Jestli byl rozdíl takový, že jeden dostal 1 a druhý 2, tak celá ta diskuse je fakt směšná
. Protože to znechucení jde cítit z tebe, jen proto, že kluk neuspěl. A říkej si tomu, jak chceš.
@lucenka píše:
Jistě, jsem zahleděná do svého dítěteale jen jsem vysvětlovala, jak rychle může dítě ztratit chuť ke vzdělávání. Prostě učitel, dokáže školu znechutit dětem bohužel strašně rychle. To je prostě fakt, který nic nezmění.
Nemůžeš porovnávat to, když jde kluk na přezkoušení nebo by chodil do té školy každý den, tam se vytvoří jiné vazby. V kolektivu, s učitelem. Děti totiž chodí do školy rády i kvůli kolektivu a kamarádům, víš. A pokud mu matka nevytvoří takové prostředí, aby byl nepřizpůsobivý, tak většina dětí do školy zapadne a není znechucená.
@lucenka píše:jasně já jsem znechucená, že neuspěl. Tak to tě zklamu. Protože jsem na něj hrdá, že uspěl. To on byl z české školy znechucený víc jak já.
Promiň, ale to ti asi nikdo neuvěří, po tom, jak tady kydáš hnůj
. Všechny tvé příspěvky jsou o tom, že je špatné české školství. A že tvůj kluk dostal horší známku než jiný a jak je to nespravedlivé. A ty, která jsi u toho přezkoušení nebyla, se biješ za lepší známku jako lev.
@bramburka81 píše:
@jakanas Zase nemůžeš házet všechny matky do jednoho pytle. Já jsem se se třemi dětmi naučila výborně si organizovat čas, jsem velmi rychlá a v práci i jiných oblastech mi nikdo nestíhá
. Je to teda možná i povahou, ale s dětmi jsem ještě zrychlila.
jasně že nemohu, ale když za celý život nepotkáš ani jednoho pilného a chytrého cikána, tak řekneš že jsou to líní lemplové. Tak stejně já to mám s těma brigádnicema. Ale to prostě nevylučuje že po s větě běhají i schopní a pilní cikáni, jen jsem takového ještě nepotkal.
@mgdln píše:
Základem je nemít práci, ale mít radost a naplnění z toho, co děláme. Když je za to, jako bonus, ještě hodně peněz, je to v této konzumní době výtečné.
Odevzdat děti mnohdy pochybným institucím a zajišťovat jim doma pouhý servis a žít spolu jen 2-3 hod/den je velmi podstatný důvod k zamyšlení se nad smyslem takového počínání.
Vzhledem k tomu, že doba se mění a dnešními rodiči jsou mnohdy lidé hlouběji se zamýšlející nad smyslem života a nebojí se do svých rozhodnutí zapojit více svého srdce, je to holt znát.Proč by mělo být tak žádoucí dělat ze sebe otroka? Navíc otroka pohánějícího soukolí evidentně mířící ke zkáze.
Příspěvek upraven 15.03.18 v 15:30
Toto je tak krásně napsané, že k tomu není co dodat. Já jsem posledních pár let kompletně změnila pohled na smysl života. Jaký smysl má život, kdy žena třeba dělá ve fabrice a děti vidí až někdy večer, rychle úkoly, uklidit, nachystat svačiny a zase ráno nanovo? Já vidím největší smysl života právě v rodině, těší mě být u toho, když děti vyrůstají, vidět jejich pokroky, pomáhat jim se školou, být pro ně, když něco chtějí řešit, nebo prostě jen tak být s nimi. Pro mě práce zkrátka smysl života není, abych se podílela na „blahobytu“ společnosti, která se stejně řítí do záhuby a péči o vlastní rodinu, která je to nejcennější co v životě máme, přenechávala cizím lidem? Honíme se za úspěchem, za věcmi, za krámy, všichni všechno chceme a staráme se o ostatní a uniká nám to co je nejpodstatnější, najednou jsou děti dospělé a my zjistíme, že jsme celý plodný život čuměly do monitoru, papírů a šanonů nebo cvakaly nějaké součástky ve fabrice? Já nejsem líná, dělám plno věcí a péče o 4 děti mě zaměstnává dostatečně na to, abych se cítila užitečná. Jsem tady pro děti, pro partnera a on se se rozvíjí kariérně, protože pro něj práce je zároveň jeho velkým koníčkem. Takže jsme spokojeni všichni. Děti přijdou ze školy, školky a mají doma mámu, která je tu pro ně. Chce dcera pomoct se znalostní olympiádou? Tak jí pomůžu, jsem tam, nemusím jí říkat promiň, ale ještě musím to a tamto a jsem utahaná, přijď za týden, možná na tebe budu mít čas. A co tady zaznělo, tak opravdu jednopříjmové rodiny to mají co se financí mnohem lépe zajištěné, protože velmi často je ten jediný příjem mnohem vyšší než celkový příjem o dvoupříjmových rodin. A co jsem se ve svých skoro 40 letech naučila je vykašlat se na to co si o našem / mém životě myslí ostatní, protože jim to může být úplně ukradené, jestli chodím / nechodím do práce a jak žijeme.
@terinka4444 píše:
@P4ja no a co uděláš, když se o toho starouška budeš muset postarat? Já třeba mám maminku ve 3.stupni invalidního důchodu plně závislou na mně. Má PNP. Momentállně s ní už dvě měsíce třeba dojíždím 2×-3× týdně do fakultní nemocnice, což je hodina cesty tam, hodina zpět plus doba v té nemocnici. A jinak ještě v průběhu dne lítám okolo ní. A co jako? Jiná možnost není. Chtěla bych mít jednodušší život? No jéje, kdo by nechtěl. Nemám, tak co s tím nadělám. Jednodušší život si udělali mí dva bratři, hodili to všechno komplet na mně. Přijedou, když bůh dá, jednou za 14 dnů na dvě hodiny, že by něco alespoň udělali, to ne, ale velkohubě, když já padám na ústa a něco po nich chci pro mámu, mi řeknou, ježiši kriste, ty jsi doma, my chodíme do práce, ty jsi dcera, do práce nechodíš, starej se . Teď jsem v situaci, kdy prostě musím s mámou ve čtvrtek do Ikemu na plánované vyšetření, kde se objednává tři měsíce, zároveň mám ale nemocnou dcerku se zády a musím s ní ten samý den na neurologii do Plzně, objednání taky dlouho, vlezl nám do toho ten Ikem, kdy volali, že to musí přehodit a když nevezmeme tenhle termín, čekačka další tři měsíce, ale máma to nutně potřebuje. A pak mám ale ještě další dítě, které zůstane tady doma, které musím také zaopatřit. A manžel bude na služebce. Tak volám bráchům, že prostě musí oni. A odpověď? To si musíš nějak zařídit, my chodíme do práce, a přesně slova bráchy, musíš si to nějak vymyslet.. Super to je. A do toho mi polovina závidí, jak nemusím do práce, že tam chodím nevidí, protože je to vlastní firma, co bych se tam asi tak předřela, že? A volno můžu mít kdy chci, když jsem ten šéf. Ono nic není černobílé a jakkoliv hodnotit nebo se podivovat nad tím, co dělá jiný člověk, to je z mého pohledu úplně mimo. A co toho mám? Můžu sama se sebou a před sebou žít, vychovávám tak i své děti, a v koutku své duše doufám, že když budu jednou potřebovat jejich pomoc, vzpomenou si, jak byly vychované a prostě se o mě postarají a nenechají mě chcípat v LDNce bez peněz. Protože je to jednodušší, ne že by nebylo.
Jenomže to, co píšeš není o tom, že ty jseš OSVČ. Holt se budeš muset smířit s tím, že tvoji dva bratři jsou vyčůránci, kteří to nechali na tobě a i kdybys nebyla OSVČ, tak si najdou jinou výmluvu.
A to co píšeš, to znám. Moje prababička měla dvě dcery. Dlouhou dobu obě pracovaly a babička za ní jezdila a pomáhla jí, jak mohla. Teta na ní kašlala, i přesto, že s nima babička bydlela v jednom domě, starala se o zvířata a dávala jí peníze. Když už potom potřebovala péči nonstop, obě byly v důchodu. A zase to byla babička, která u ní byla od pondělí do pátku. A teta jí přes víkend ani pleny nevyměnila ![]()
Jinak, co mě štve je to, že i když se lidi chtějí o rodiče postarat a ve většině případů taky postarají až do konce, tak je stát vůbec nepodporuje a kolikrát jsou na to sami. A někdy ta péče přinese to, že se oni sami potom ocitnou v problémech. Takže opravdu se blíží ta doba, jak píšeš, že lidi budou muset svoje rodiče nebo prarodiče dát do LDN nebo DD, protože v důchodu ještě nebudou, ale finančně odchod z práce taky neutáhnou. ![]()
@Anna766 píše:
Jenže o tom to snad není. Měla jsem doma vážně nemocného taťku a to jsme s já i muž pracovali, a přesto jsme se o něj postarali. A brácha bez rodiny, pracoval na sebe, a ten čas si neudělal na nic.
Je to o prioritách.
A pochybuji že kdyby chtěli, tak si jednou za čas ten čas na odvoz maminky neudělají, ale co by se namahali ne.
Jak neni? ![]()
@bramburka81 píše:
@lucenka Víš, ono je problém, když některé matky jsou tak zahleděné do svého dítěte, které je nejúžasnější, nejchytřejší atd., že místo toho, aby přiznaly chybu, tak raději hážou špínu na všechny ostatní, v tomto případě na českou školu.
To, že jedno dítě umělo něco lépe než druhé, neopravňuje tebe, aby jsi z toho dělala závěry a známkovala za učitelku.
Velmi vystizne napsano ![]()
@jakanas jenomže ono je možná rozdíl si přivydělávat a nebo pracovat. ty co pracovali u dětí, tka jim na tom asi tak nezáleželo, když měly mateřské.. Ale klasický zkrácený, kdy, normálně jde žena do práce, a dítě ve školce je zase něco jiného..
Ale podle toho co popisuješ, se už nedivím, že prostě ty maminky práci nemají.. Zaměstnvatel si zaapamatuje,2 -4 osoby, a pak všechyn hází do jednoho pytle.. zase mě neříkej, že všechny maminky nic neuměly a málo pracovaly a jinak všechny ženské co měly děti např. už druhý stupen, jely jak draci..
To mě hodně připomělo, známého co měl firmu a měl tam hromadu ženských, a pořád si na něco stěžoval, ale pořád.. A jednou tam zaměstnal dvě maminky, a ty asi bud pořád měly paragraf nebo něco, ale je zajimavé, že potom jenom mlel, že už žádnou maminku, že pořád něco.. a přitom, než tam nastoupily, tak nadával na každou druhou ženskou-bez dětné, s dětmi velkými..
Já třeba jsem byla ted ve firmě, a šla jsem od dětí, malých a za tři měsíce jsem dělala víc jak stálice, a takových mladých ženských tam bylo víc..
Ale ono je možná těžko si přiznat- maminku neberem, má děti…
Můj zaměstnavatel ty koule měl, narovinu mi řekl, že mám dobrý výkon, že dělám nadnormu, ale mám děti, a sem tam paragraf.. takž emožná si toto přiznat, o co vlastně jde.
na dalších povorech, otázka typu jeslti mám nějakou překážku- myšleno děti, to mě taky zaskočilo…