Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nechci svého syna, už nemůžu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.22 21:52
A chodí do běžné školy? Tam taky všechny posle do… a ignoruje? Co s tím dělají? Jezdím na tábory celý život a takových děti jsem pár viděla. Většinou zabralo nějaké kouzlo osobnosti - na všechny dítě kašlalo, nedělalo prakticky nic, ale pak mu nějaký vedoucí silné osobnosti dal najevo, že se chová s prominutím jak blb a kazí to akorát sám sobě. Nejednou takové dítě odjíždělo okouzlené táborem. 
Tím netvrdím, že je to přímo váš případ, vypadá to jako dost velký oříšek… Ale nenašel by se někdo - děda, váš známý, nebo i otec, který by ho prostě vedl - nadchl přirozenou autoritou a v klukovi probudil aspoň nějaké cítění? On přímo nic nechce? Má třeba kamarády? Nemůže na sebe poutat pozornost a žárlit? 
Co ho zkusit chvíli třeba odměňovat aspoň náznak dobrého, aby se necítil pořád jenom potápěný?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:08
Zřejmě bych zkusila zcela změnit přístup.
Možná už se v této roli cítí tak zaškatulkovány, že jiný být neumí a není mu to přirozené.
Je to stále tvarovatelné dítě. Nemá smysl ho cíleně posílat do skupinových aktivit, jako tábory, bude to jen horší.
V první řadě bych zjistila jaké je to ve škole, má tam kamarády? Jak se chová s kamarády? Jaky postoj k němu chovají sourozenci? Chodí rád ke všem lékařům, nebo to v něm vzbuzuje vztek? Co chce opravdu on?
Motivovat každý den, dělat menší ústupky, dělat velké halo z každé běžné věci, co udělá správně a chválit.
Mluvit s ním narovinu a nikdy nelhat.
Ne ho konfrontovat se slovy: už si s tebou nevím rady, jsi pravdu nemožný! Ale spíš jednat tak, ať on sám cílené chce danou věc dělat, např. Nechceš si vyčistit zuby, dobře já to chápu, nemusíš teď tedy, ale tvé zoubky by mohly být pak škaredé a neměl bys už tak krásný úsměv. Apod.
Asi takhle bych to zkusila já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:09
Nechápu, jak může psychiatr říct, že agresivní dítě k němu nepatří? Nenechej to tak být, vyzkoušejte ještě jiného, mohli by zkusit léky, aby měl lepší sebekontrolu.
Jinak mne napadá, že některé léky mohou mít i takovéto nežádoucí účinky. Nevím jak léky na to srdce, ale třeba antihistaminika můžou u někoho způsobovat paradoxní reakce. Jestli bere denně, zkus třeba na pár dní vysadit ty léky na alergie.
Každopádně názor dobrého psychiatra a léky na zklidnění (ve smyslu soustředění a lepší pozornosti, sebeovládání) by mohly pomoci.
Rozhodně přeju hodně sil, tohle musí být peklo. A ano, má to určitě vrozené, za tohle rodiče nemůžou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:20
@Kickina Zakladatelko, neodpověděla jsi ještě na to, co ho nejvíc baví a co by ho mrzelo, kdybys mu odejmula při prohřešku. Třeba mobil? Tak ještě jednou, zjisti, kde ho pálí bota a pak můžeš vytvořit přehledný systém odměn a trestů- správného a nesprávného chování. Vychovavej prací, ta ještě nikomu neublížila. I kdyby to měl mít jako trest.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.22 22:29
@prejeta_zaba
Ano, chodí do běžné školy, před ní chodil do přípravné třídy, do školky šel ve 3 letech. Všude ty samé problémy.
Kamarády nemá, nechce.
Na tábor se vždy těší, pak tam dělá všem peklo. To samé kroužky.
Manžel je, si myslím, autorita, jedeme v tom stejně, já syna motivuji a chválím na uměleckou stránku, manžel tu chlapeckou, sportovní, ale on to má všechno a všechny u zadele.
S bratrem musí být v opozici za cenu, že tráva je modrá a když ne, dá mu pěstí (za dva roky má již šesté brýle).
Naopak mi věří, vždy jsem s ním jednala otevřeně a upřímně (krom Ježíška a Víly Zubajdy). Věří, že když jedeme k doktorovi, nebude ho to bolet, nebo bude, ale uklidní ho, že tam budu s ním a držet ho za ruku.
K psychologům se vždy těší. Nejde tam s odporem, ani apatií. Hodně mluví, je s psycholožkou sám, aby se otevřel, ale vždy prý stočí téma na banality, na hry, na běžné věci. Např. „Já vím, že bych se měl chovat tak a tak. Vím, že je to a to špatný, mně by se to taky nelíbilo, ale viděl jsem v obchodě hustej meč z minecraftu…“
Chválím ho za všechno pozitivní, i že odnese hrneček, ví, co je chvála, ale ani tu nebere s nějakým zaujetím.
Má měsíční kapesné, musí se podílet na chodu domácnosti (utřít prach, vynést odpadky), děláme rodinné aktivity, ať už formou výletů, akce (lasergame), společenské hry, má ale i individuální čas pro sebe, nebo třeba jen se mnou, kdy mu čtu, vyprávíme si o dni, musím ho hladinkat na zádíčkách, po vlascích… Nevím, co je špatně…
- Citovat
- Upravit
21.1.22 22:32
@safina píše:
Nechápu, jak může psychiatr říct, že agresivní dítě k němu nepatří? Nenechej to tak být, vyzkoušejte ještě jiného, mohli by zkusit léky, aby měl lepší sebekontrolu.
Jinak mne napadá, že některé léky mohou mít i takovéto nežádoucí účinky. Nevím jak léky na to srdce, ale třeba antihistaminika můžou u někoho způsobovat paradoxní reakce.Jestli bere denně, zkus třeba na pár dní vysadit ty léky na alergie.
Každopádně názor dobrého psychiatra a léky na zklidnění (ve smyslu soustředění a lepší pozornosti, sebeovládání) by mohly pomoci.
Rozhodně přeju hodně sil, tohle musí být peklo. A ano, má to určitě vrozené, za tohle rodiče nemůžou.
To je zajímavý nápad, třeba konkrétní kombinace léků nemusí dělat dobrotu. Bývá to vyzkoušené na dospělých
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.22 22:39
@MartinaIrena
Není nic, co bych řekla, že ho jako fakt baví. Jsou to jen krátkodobé rozmary - u ničeho nevydržel… Jeho přístup je - chci bruslit na inline. Dostal je k narozeninam. Jakmile udělal dva „kroky“ - hm, už umím bruslit. A tak je to se vším.
Nechávám ho i ochutnat příčinu a následek, bez zájmu.
Jediné, co ho trochu baví je mobil, ale když mu ho vezmu, nemá to na něj žádný účinek.
Má domácí povinnosti, máme systém odměn - krátkodobý formou výběru večerní společenské hry, filmu, pochoutky, dlouhodobý - sbírají bodíky a odměnou je jakékoli přání v rámci ČR - takže jsme loni byli na Thorovu kladivu, hradu Houska, zkusili lasergame, atd. Je fakt, že vzhledem k pozitivní motivaci jsem nucena mu dávat bodík i za „dobře“ vybarvenou omalovánku… 🙄
- Citovat
- Upravit
21.1.22 22:39
Předně nechápu co to máte za psychologa a psychiatra.. dítě potřebuje vhodnou medikaci a především klid.. rozhodně individuální vzdělávací plán.. domácí výuka..a přestat dítě vystavovat, alespoň na čas všem vnějším stresovým situacím..a hlavně nesoudit ale nechat žít a plynout..a nehrotit!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:42
Anonymní a nei to právě to, že se mu moc věnujete. MOžná to vyzní divně, ale jak sjem si přečetla co jis napsala, tak jsem si vybavila takové ty děti, co si neumí hrát s druhýma, protože vlastně- neumí.. ROdiče sis ním hrají, vymýšlejí program, co chce on,,Je dobře, že se chválí, a le znám kluka co ještě v 7 třídě, když dostane 2 a někdo ve třídě 1, tak se na děti vztekne a nebaví se s nima- žádnou diagnozu nemá.. A to stejné uspěch těže nese, je rád, že to druhému pokazí.. a pak se kluci většinou pohádají, nebo je nějaký problém, hádka, bitka, kvůli třeba, že je někdo lepší..
Já bych ho nikde nedávala. ANi kroužky, týbory nic.. Neváží si toho, a možná ani tam být nechce, zbytečně se pak všichni trápíte
Ono je dobře, že ho motivujete, ale když za všechno, pozitivně ocenujete, tak takový svět prostě neni- ve škole, mezi kamarády,.. na táboře..Třeba neumí příjmout, běžno ukritiku, běžnou prohru při hraní, a nebo jenom to, že neni podle něho něco, že neni ten střed, kolem něho se všechno točí.. Uplně jsem si vybavila kamaráda co k nám chodí, jaký je prima kluk, ale nedejbože, jakmile je někdo lepší a nebo se mu nedaří, tak je pěkný..,, hajzlík na kluky. Uražený, nebaví se, křičí, že stejně podváděli a den, dva s nima nemluvi
Příspěvek upraven 21.01.22 v 22:51
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:45
@brisco píše:
To je zajímavý nápad, třeba konkrétní kombinace léků nemusí dělat dobrotu. Bývá to vyzkoušené na dospělých
Vzpomínám na případ holčičky, která měla ADHD a upadala při vzteku do afektivních stavů. Ty někdo na začátku vyhodnotil jako epilepsii a tak několik let brala léky na epilepsii. Až dostala afekt ve škole, zavolali záchranku a lékařka poznala, že to není epileptický záchvat. Tak vysadili léky na epilepsii a nasadili léky na ADHD. 
Je to teda už pár let nazpět, stalo se to v rodině mé kolegyně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:47
@Anonymní píše:
@MartinaIrena
Není nic, co bych řekla, že ho jako fakt baví. Jsou to jen krátkodobé rozmary - u ničeho nevydržel… Jeho přístup je - chci bruslit na inline. Dostal je k narozeninam. Jakmile udělal dva „kroky“ - hm, už umím bruslit. A tak je to se vším.
Nechávám ho i ochutnat příčinu a následek, bez zájmu.
Jediné, co ho trochu baví je mobil, ale když mu ho vezmu, nemá to na něj žádný účinek.
Má domácí povinnosti, máme systém odměn - krátkodobý formou výběru večerní společenské hry, filmu, pochoutky, dlouhodobý - sbírají bodíky a odměnou je jakékoli přání v rámci ČR - takže jsme loni byli na Thorovu kladivu, hradu Houska, zkusili lasergame, atd. Je fakt, že vzhledem k pozitivní motivaci jsem nucena mu dávat bodík i za „dobře“ vybarvenou omalovánku… 🙄
Rybí tuk asi berete, že? Já bych mu přestala tak lézt do zadečku, přijde mi to moc. Moje dcera u dysfázie taky musela dozrát. Ta ale nedělala výstupy ve škole, ale vybíjela si na mě ty frustrace doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:55
@brisco taky mě to tak přijde, tak kluk, provádí určité věci, rodina je z něho neštastná, ale pořád se motivuje a odměnuje..
Já bych mu nic nedala.. Já bych ho,,jenom chválila. neučila bych ho, že dostane dárek, odměnu za základní věci.. naučí se to.. a ví to,
Ted se zakladatelka asi naštve, ale mě to trochu přijde, jako podplácení, protože už asi neví,.. a já ji chápu, ale i tak bych,, jenom chválila, když něco udělá, jako běžné děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 22:58
Nemá kamarády, ví, jak by se měl chovat, ale nedokáže to a neví proč. Ukazuje to na vysokou inteligenci a absenci společenské intuice. Nechci ti tu dělat diagnostiku, ale moje dcera má podezření na Asperegrův syndrom a tak v této oblasti sháním informace. Klidně by to mohl být PAS.
Ona má taky nerovnoměrný vývoj a všem se jeví jako vlastně milá inteligentní holka, co nemá problém. Jenže od druhého stupně už přestala být roztomilá a učitelé s ní teda začali mít hodně problémů. Ona není agresivní, ale je jakoby nepoučitelná, pomalá ve všem a neschopná organizace práce. Sociální situace má odpozorované a naučené, kamarádky se tak nějak vytratily. Je jí všechno jedno (jestli propadne a nedodělá školu, je na střední).
Když něco nechce, tak to prostě neudělá a „já tohle nedělám“ znám z jejího mladšího věku taky dobře. Žádná metoda nikdy na ní nezabrala, nebo aspoň ne na dlouho.
Mám i dvě „normální“ děti a je to nebe a dudy.
Nicméně čerpám i od maminky, co má syna s AS a ten je právě i agresivní, je už dospělý a ona je ráda, že studuje mimo domov a vídá ho jednou za měsíc. Říká, že to s ním bylo vždy těžké a nikdo mu nechtěl dát diagnózu, až v dospělosti. 🍀
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.22 23:10
@Janasas
Rozhodně se neurazím. Dala jsem sem příspěvek, protože chci znát názory, nebo zkušenosti dalších.
Upřímně, po přečtení jiných témat jsem čekala pěknou čočku, zatím se mi tu opravdu snažíte pomoc, nebo cítím oporu. ♥️️
Chápu, jak to myslíte, ale já to tak nevidím. Byla to reakce na škatulku zlého dítěte. Samozřejmě, že je trestán, právě odejmutím telefonu, nepůjdeš na kroužek, nepůjdeš na hru. A vše dodržuji, i když přiznám, že mi láme srdce, když pláče a slibuje, jak už bude hodný. Ale dodržím. Stejně to zkusí zas a znovu, dokud už „neprobodávam pohledem“. Pak většinou na protest usne. V jakoukoli denní dobu.
I tak si myslíte, že bych měla výhody, odměny odebrat? Bojím se, abych ho úplně nedemotivovala, když už má vše u zadele… Je takovej splachovací flegmouš.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.1.22 23:17
@safina
To zní skoro jako můj syn. Přesně - nepoučitelný, pomalý, neschopný organizace prace, je mu všechno jedno a místo „já tohle nedělám“ má „já tohle neumím“ a týká se to naprosto všeho. I základních hygienických návyků.
Kdy byla diagnostikována? Jak? Kde?
Ten PAS nevím, co znamená. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
