Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nechci svého syna, už nemůžu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.22 23:25
Disocialni porucha osobnosti - první co mě napadlo při procházení diskuze. Teď je malý, těžko se poruchy osobnosti diagnostikují. Uvidíte, jak to bude za pár let.. prvním signálem bývá u mladistvých psychopatů týrání zvířat a další zvrácené činy, to už většinou nic nezataji a je potřebné, aby rodina rázně a razantně zakročila (umístění do psychiatrické léčebny). Jinak tito jedinci mívají nadprůměrné IQ, a dokáží zahrát i EQ (ale nic necítí, hrají to). Mohou být rovněž úspěšní, šarmantní, pokud chtějí - pokud si ten cíl stanovili, anebo naprosto lhostejní ke všemu a ke všem, vypitkové a fetky.
Velmi silně cítím, že váš syn má poruchu osobnosti, neberte to zle, já jen analyzuji.. v tomto případě nepomůže nic, a když se to bude stupňovat, přejít k r umístění do zařízení, jinak zničí vás a celou rodinu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 23:28
Ty zvířata hlídej, pokud by jim začal ubližovat, tak je to průser.
Jinak změnit psychiatra/psychologa. I za cenu dojíždění se to vyplatí. On i nějaký odborník ve větším městě se přeci jenom setkal se závažnějšími případy a častěji, než někdo, kdo má praxi na malém městečku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 23:31
Ty jo, zakladatelko, teď jak jsi to i popsala a doplnila víc, také bych se přikláněla k aspergu či určitou formu PAS (poruchu autistického spektra). Je jich pestrá škála, můj synek ji má taky (naštěstí bez zasaženého intelektu), má mírnou, ale má a má taky stejně jako tvůj chlapec výraznou těžkou vývojovou dysfázii.
Napadlo mě teď, jestli to celé jeho chování vůči ostatním dětem není prostě z důvodu, že mu mozek nepobírá, jak se s těmi dětmi kolem něj má správně jednat. Že vlastně nakonec to vůbec nemusí dělat schválně, ale protože prostě ta sociální interakce uvnitř mozku to neví, není na to nastavena.
A že se neobléká atd., prostě že není samostatnější ve věku 8mi let, by tomu i napovídalo. Mému je čerstvých 9 a dosud mu spoustu věcí musím dělat. Převlékne se, když mu řeknu, ale ponožky si prostě natáhnout neumí, nebo když se vysvlíkne jak had a věci zůstanou obráceně, neví, co s tím, stejně tak jídlo sní jen když mu ho opravdu naservíruji pod nos a ještě jak kdy, prostě je navíc nežravec, udělat si umí jen popcorn v mikrovlnce a v minulosti si občas ohřál párek (ty už nejí, jako i ostatní maso zcela zmizelo z jeho jídelníčku, ne mým zásahem).
Takže mi to opravdu teď už přijde u tvého synka jako nějaká forma PAS s agresivním projevem a tam už nějaká ta medikace by byla dost na místě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.22 23:59
Ahoj, tezko se mi cte tato diskuze. Vzdy za to nemuzou rodice. Pozna se to i tak, ze sourozenci problemy nemaji. Je to vrozene. Jdu te podporit. Nejsi v tom sama. Delas, co muzes. Je to tezke. Zasahuje to cloveka na tom nejcitlivejsim miste. Rodina musi byt hodne silna, aby toto ustala. Radu nemam. Sama, kdyz jdu vyzvedavat syna, tak se bojim, co se zas dozvim. Velice zridka i neco kladneho. Ja verim, ze z toho vyroste, ze mu postupne vse docvakne a kdyz mu to nejde prirozene, tak se to alespon nauci. Casem. Snad to do te doby prezijem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.22 00:03
Dámy, holky, ženy, děvčata. Moc děkuji za konstruktivní názory, návrhy a podporu. Vše, co jste mi psaly, jsem si poctivě vyhledávala a nejspíše (i když samozřejmě nejsem diagnostik) to vypadá na Aspergerův syndrom, konkrétně „aktivní“. To na něj sedí do puntíku. Promluvím si s psycholožkou, případně zkusím jinou a rozhodně navštívíme znovu psychiatra a již se nenechám odbít.
Daly jste mi naději, i když se s tou poruchou nedá nic moc dělat, ale člověku je lépe, když může problém pojmenovat a dle toho s ním jednat.
Ještě jednou moc děkuji a přeji úspěšné a klidné dny. K.
- Citovat
- Upravit
22.1.22 05:37
@Anonymní píše:
Dámy, holky, ženy, děvčata. Moc děkuji za konstruktivní názory, návrhy a podporu. Vše, co jste mi psaly, jsem si poctivě vyhledávala a nejspíše (i když samozřejmě nejsem diagnostik) to vypadá na Aspergerův syndrom, konkrétně „aktivní“. To na něj sedí do puntíku. Promluvím si s psycholožkou, případně zkusím jinou a rozhodně navštívíme znovu psychiatra a již se nenechám odbít.
Daly jste mi naději, i když se s tou poruchou nedá nic moc dělat, ale člověku je lépe, když může problém pojmenovat a dle toho s ním jednat.
Ještě jednou moc děkuji a přeji úspěšné a klidné dny. K.
No a testoval ho někdo na PAS? Setkala jsem se v praxi několikrát s tím, že odborníci bohužel váhají použít vhodné prostředky k diagnostice PAS, pokud nejde o případ, který je téměř jasný. Protože použití diagnostického nástroje je drahé a oni jsou krytí množstvím, které mohou použít, aby jim to pojišťovna proplatila. Nejlepší je zaplatit si to sama. Cena od 700 do 3000 Kč, podle druhu diagnostických nástrojů. Ne všude mají k dispozici vše. Ty levnější testy jsou méně propracované a často vyjdou hraniční nebo nejasné. Ale jsou méně časově náročné. U těch propracovanějších jsou typy, kdy se testování rozděluje do více dní, jiné se dělají naráz, několik hodin v kuse.
Jen pro úplnost, běžné rozhovory, pozorování, jak se k sobě chováte, není diagnostika PAS, ani třeba testy, kde se využívá kresba něčeho, projektivní metody, když dítě má doplnit něco-vybírám nejčastější metody práce s dětmi, taky není diagnostika PAS. Kdyby to dělali, musela bys o tom vědět a podepsat informovaný souhlas.
Držím pěsti 
Ale stojím si za tím, že ať je mu cokoliv, Ty jsi z něj nervama v háji. Z osmiletého děcka.. To se musí okamžitě změnit. Jinak se dál neposunete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.22 05:47
Anonymní, zkuste ještě tuhle poradnu https://www.inep.cz/. Myslím, že by Vám mohli pomoci. Jinak tedy možná pobytové středisko výchovné péče. Aby si ho proklepli pořádně, jak funguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.22 05:59
Jaky ma vztah se sourozenci? V jakych situacich je agresivni? Co ty situace vyvolava? Pristup psychologa je divny, zkusili jste i jineho? Obcas to chce par vystridat. Jak resite tu dysfazii? Ta muze mit tez roli ve vyvoji i citovem, dite ma nedozralou nervovou soustavu, kam chodite na terapie? V Praze mohu doporucit skvelou. osycholozku, ale dlouhe cekacky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.22 06:04
@Ghaia píše:
Disocialni porucha osobnosti - první co mě napadlo při procházení diskuze. Teď je malý, těžko se poruchy osobnosti diagnostikují. Uvidíte, jak to bude za pár let.. prvním signálem bývá u mladistvých psychopatů týrání zvířat a další zvrácené činy, to už většinou nic nezataji a je potřebné, aby rodina rázně a razantně zakročila (umístění do psychiatrické léčebny). Jinak tito jedinci mívají nadprůměrné IQ, a dokáží zahrát i EQ (ale nic necítí, hrají to). Mohou být rovněž úspěšní, šarmantní, pokud chtějí - pokud si ten cíl stanovili, anebo naprosto lhostejní ke všemu a ke všem, vypitkové a fetky.Velmi silně cítím, že váš syn má poruchu osobnosti, neberte to zle, já jen analyzuji.. v tomto případě nepomůže nic, a když se to bude stupňovat, přejít k r umístění do zařízení, jinak zničí vás a celou rodinu…
wow, tuhke poruchu si netroufne od stolu ani letity psychiatr a vy napisete toto, jasne, kluka chce proklepnout dusledne, e tohke matku akorat vydesi…hazet takhke od stolu diagnozy a jeste timto stylem..opravdu pokud uz bych mela rict naziry tak toto je az posledni co by to mohlo byt, ten PAS sedi mnohem vice. Tech ukazatelu na disocialni poruchu tu moc neni, je to jen hadani..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.22 07:08
Milá zakladatelko, nezletilým dětem se „dospělácké“ psychiatrické giagnozy nedávají…jinak ano, děcko se skutečně může narodit už s poruchou osobnosti, dříve se tomu říkalo „psychopat“, mezi laiky se to ostatně stále používá…Na tyto případy se zaměřuje doktor Andrej Drbohlav, na YT má velmi zajímavou přednášku. Zkusila bych se obrátit na něj…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.22 07:30
Možná budu svým příspěvkem trochu mimo, ale kolegyně syn má ADHD, nevím, jestli i něco k tomu.
Už od mala byl vůči své starší sestře agresivní, hádky, tahání za vlasy, nadávky, měl ohromnou sílu. V 1. třídě měl problémy s učením, ve 2. mu konečně diagnostkovali ADHD a zřejmě ještě něco k tomu, protože měl i úlevu při znamkovaní. Domácí úlohy byly za trest, když se sekl, začal nadávat, mlátit věcmi, triskat dveřmi. Čím byl starší, tím větší peklo to pro všechny bylo. Pokaždé, když se uklidnil, přišel se omluvit s tím, že ví, že se tohle nedělá, ale že je to silnější než on. Vygradovalo to tím, když někdy v 10 letech při dělání úkolů napadl babičku, která na něj v tu chvíli dohlížela. Navštívili psychiatra, který nasadil medikaci. Najednou se kluk úplně změnil, občas nějaký exces měl, ale nic hrozného. Teď už je to skoro dospělý kluk, léky má vysazené, prý už mu mozek dozrál. Je to v pohodě kluk 
Takže bych v tvém případě skutečně trvala na tom, aby ho vyšetřil psychiatr a nasadil medikaci, protože to s narůstajícím věkem bude jen a jen horší.
Pak ho nebude nějaká holka chtít a co udělá? Někde si na ni počká a ukáže jí silou, že takhle teda ne, protože nebude po jeho?
Přeji hodně sil a držím palce, aby se našel někdo, kdo vám pomůže 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.22 07:40
Já si myslím, že tohle se může ještě změnit, i když samozřejmě také nemusí. Ale z mojí zkušenosti, já byla také problémová, z táborů mě sice přímo nevyhodili, ale zkusili si tam se mnou dost. Vždy jsem se chytla špatně party a nakonec jí začala ještě šéfovat. Jakmile byla příležitost k šikaně, okamžitě jsem setého chytla, bohužel… U mě to ale bohužel bylo tím, že jsem sama byla průběžně šikanovaná. Nemá syn třeba s některými dětmi problémy? Opravdu znám spousty případů, kdy se takhle začlo dítě chovat, protože samo bylo šikanováno. U mě se to zlomilo nástupem na víceleté gymnázium, kde se ke mě spolužáci chovali hezky. Byl to sice trochu proces, ale dnes je ze mě normální člověk. Rodiče se mnou nikdy nikde nebyli, kdo ví zda by to pomohlo… Ale pravděpodobně bych se na sezeních chovala stejně jako tvůj syn, předváděla pozornost jinam, atd.
Těžko říct, ale zkus opravdu zapátrat jaké má vztahy s ostatními dětmi, on může říkat že kamarády nechce, ale může to být jen póza. Ve skutečnosti třeba nikdo nechce kamaráit s ním, protože je trochu jiný…
- Citovat
- Upravit
22.1.22 07:42
Poruchy osobnosti kromě těch typických pro dětský věk a dospívání(vývojové) se skutečně diagnostikují až po ukončení vývoje osobnosti, cca po 22.roce života.
V 8 letech se může začít manifestovat porucha opozičního vzdoru. Ale typická je taky až pro prepubertu a pubertu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.22 08:07
@Anonymní píše:
@MartinaIrena
Není nic, co bych řekla, že ho jako fakt baví. Jsou to jen krátkodobé rozmary - u ničeho nevydržel… Jeho přístup je - chci bruslit na inline. Dostal je k narozeninam. Jakmile udělal dva „kroky“ - hm, už umím bruslit. A tak je to se vším.
Nechávám ho i ochutnat příčinu a následek, bez zájmu.
Jediné, co ho trochu baví je mobil, ale když mu ho vezmu, nemá to na něj žádný účinek.
Má domácí povinnosti, máme systém odměn - krátkodobý formou výběru večerní společenské hry, filmu, pochoutky, dlouhodobý - sbírají bodíky a odměnou je jakékoli přání v rámci ČR - takže jsme loni byli na Thorovu kladivu, hradu Houska, zkusili lasergame, atd. Je fakt, že vzhledem k pozitivní motivaci jsem nucena mu dávat bodík i za „dobře“ vybarvenou omalovánku… 🙄
Z tohohle, cos napsala, mi připadá, že váš problém je v tom, že je prostě rozmazlený, je to dítě bez hranic a ty jsi měkkejš. Pokud jste takoví oba rodiče, potěš koště. Mimochodem, to že dítě dostane hned vše, na co ukáže, je taky hodně špatně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
