Nechci svého syna, už nemůžu

Napsat příspěvek
Velikost písma:
4749
22.1.22 10:59
@Anonymní píše:
Půjdu proti proudu, ale nejsem zastáncem toho, nechat si zničit život dítětem a opravdu si nemyslím, že za všechno můžou řidiče.
Máme doma něco podobného, syn mého muže z prvního manželství. Máme ho ve střídavé péči a týdny s ním jsou peklo. Se svojí matkou má příšerný vztah, vše už vzadala a rezignovala, k odborníkům s ním chodí výhradně manžel. Rozvod měli klidný, mají korektní přátelský vztah, na popud ženy se rozvedli, našla si jiného a vzala si ho. Kluk měl tehdy 2 roky, takže z toho trauma nemá.
Ale byl takový prý od mala. Manžel je rozhodnutý, že pokud se to nezlepší dá kluka na internátní školu. Udělali jsme všechno co se dalo, další možnosti nevidíme a nevidí je ani odborníci. Diagnózu nemá, prý je prostě jen zlý. Vidělo ho x psychologů, psychiatrů. Učitelka z něj má deprese.
Manžel je Vs slušný člověk z úplně rodiny s dobrým zázemím, jeho bývalá to samo. Kluk byl neplánovaný, ale chtěný. Oba rodiče ho milovali a vychovávali slušně.
Má svoje koníčky a oblíbené věci, ale je mu 8 a neumí se sám najíst, v noci vykřikuje že spaní tak hlasitě, že vzbudí celý dům. Neumí základní hygienu, někdy si začne hlasitě zpívat a křičí tak třeba 2 hodiny v kuse. Když se ho zeptám proč to dělá, odpoví s úsměvem že proto, že ví, že nám to vadí, aby nás naštval.
Jdeme na procházku a on vezme kámen a hodí jej po psovi, přitom toho psa má rád. Je podlý a zlý, matce říká že mu nedáváme jíst, nám říká že u matky musí spát venku v zimě. Říká že u učitelka ho nutí skákat z okna, že v družině ho nutí učitelka strkat hlavu do WC. Takové věci říká lidem kolem sebe.
Jsme slušná rodina a snažíme se, vysvětlujeme, respektujeme. Jeho mladší bratr je úplný opak, je mu šest, skvělé prospívá, ale začíná mít regurelni psychické problémy ze svého bratra.

To, ze je zly nesouvisi s tim, ze se neumi sam najist, obleci, ze ze spani vykrikuje, ne? Tam bude asi jeste neco..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10032
22.1.22 11:00
@Kipa22 píše:
Jsme jedna z mála zemí, kde není bití dětí trestné. Přes 90% lidí považuje fyzické tresty za normální nedílnou součást výchovy. V tomto ohledu jsme vnímáni jako burani.
@Kipa22 píše:
Jsme jedna z mála zemí, kde není bití dětí trestné. Přes 90% lidí považuje fyzické tresty za normální nedílnou součást výchovy. V tomto ohledu jsme vnímáni jako burani.

Na světě je cca 195 zemí, velká z nich v Asii a Africe, kde se práva dětí až tak neřeší a hlavní slovo mají vždy rodiče. Opravdu jsou v těchto zemích zakázané fyzické tresty? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1950
22.1.22 11:04

Zakladatelko,

naprosto ti rozumím. Synovi je 9 a je to každodenní boj. Ve škole sice funguje, ale doma je to katastrofa. Myslela jsem, že je to mnou, že jsem špatná máma. Už se to nedalo, když jsem se byla poradit s dětskou klinickou psycholožkou, doporučila vyšetření. Dle mého popisu se jí zdálo, že má ADHD a Aspergera. No a Asperger se po vyšetření potvrdil. Příští týden jdeme na první kontakt do NAUTISU.

x krát za den řešíme výbuchy vzteku, do všeho mlátí, kope, nadává, přeje nám smrt, máme se oběsit, někdy bije sestru. Odmítá povinnosti. Neexistuje, aby přišel ze školy, převlékl se, umyl ruce a nasvačil. Pro nás je to boj každý den, kdy odmítá se svléknout a zout a hodinu kňourá na schodišti, že má hlad. Ve škole funguje dobře, nikdo si na něj nestěžuje, kamarády má. Velmi inteligentní, sečtělý, v knížkách by ležel od rána do večera.

Snažím se s ním komunikovat jinak a neřešit blbosti, ale manžel to dost kazí - prý neúmyslně. Já jsem nešťastná. Když je klid, tak ho zas provokuje sestra. Manželství totálně v háji. Nejraději bych někam utekla. Neustálý křik, hádky a mě už to nebaví to řešit. Chci klid, někam se zavřít…do nějaké chatičky v lese, kde mě nikdo nenajde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1950
22.1.22 11:09
@Anonymní píše:
Dámy, holky, ženy, děvčata. Moc děkuji za konstruktivní názory, návrhy a podporu. Vše, co jste mi psaly, jsem si poctivě vyhledávala a nejspíše (i když samozřejmě nejsem diagnostik) to vypadá na Aspergerův syndrom, konkrétně „aktivní“. To na něj sedí do puntíku. Promluvím si s psycholožkou, případně zkusím jinou a rozhodně navštívíme znovu psychiatra a již se nenechám odbít.
Daly jste mi naději, i když se s tou poruchou nedá nic moc dělat, ale člověku je lépe, když může problém pojmenovat a dle toho s ním jednat.
Ještě jednou moc děkuji a přeji úspěšné a klidné dny. K.

Už jsem to psala - najdi klinického psychologa, který má s Aspergerem zkušenosti. Nás diagnostikovala školní klinická psycholožka, která pracuje v NAUTISU. Najdi si na FB skupinku „aspergerův syndrom“. A nečekej zázrak. Já si pořídila knížky. Je to neustálý boj. Hodně trpělivosti. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.1.22 11:15
@safina píše:
Věř, že tohle většina rodičů takto problémových dětí už dávno zkusila, protože jim ruply nervy a zjistila, že nepomáhá nic. Nepoužila bych výraz „ztřískat jako psa“, ale asi si rozumíme. Ono je to nejvíc znát, když ta rodina má víc dětí a vidí, že na jedno dítě prostě neplatí nic. S ostatními se vždy dá domluvit, jen to jedno pořád odolává.
Lidi vždycky vidí problém u rodičů (jsou moc přísní, moc benevolentní, málo důslední, nebo dávají málo prostoru), většinou si s nimi ale právě neporadí ani ti pedagogičtí pracovníci, co by na to měli mít vzdělání.Příspěvek upraven 22.01.22 v 10:54

Zapomeň prosím na to, že pedagogičtí pracovníci mají vzdělání na tyto děti. To má nanejvýš speciální pedagog- rotoped. Učitelé jsou odborníci na své předměty, mají didaktiky, jak je předat a tím to končí. Pokud není ve třídě asistent, co dítě v afektu odvádí nebo zaměstná, tak učitel může jen a pouze domlouvat. Jsou výchovné komise, OSPOD…a tím to končí. Všichni pak slaví, když takové dítě že školy odejde. Nepomáhá efektivně nic. Zažila jsem několikrát.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.1.22 11:17
@astoret píše:
To, ze je zly nesouvisi s tim, ze se neumi sam najist, obleci, ze ze spani vykrikuje, ne? Tam bude asi jeste neco..

Že spaní křičí protože se vzbudí a chce abychom.byli vzhůru s ním. Mívá zle sny, zkoušeli jsme spát s ním, nepomáhá nic. Kdybychom bydleli v paneláku, asi nás vystěhují. Jeho bratr spí v šesti letech s ucpavkami v uších aby se ve vedlejším pokoji vyspal. Nikdo ho nechce hlídat, babičky, rodina, nikdo, ani hodinu.
Je šíleně těžké mít rád takové dítě.
Najíst se tedy umí, ale nechce, chce aby ho někdo krmil, když ho nenakrmime je schopen 2 dny nejíst!!!
V loni měl úraz a byl v nemocnici, sestry ho odmítly krmit, nejedl dva dny, dali mu sondu přes nos, tu si vyrval. Přečkali to tam s ním týden a to byl na sedativech.
Má tedy i světlé chvilky, ale tak hodinu denně, kdy se přitulit a řekne, že nás má rád.
Manžel je přísný, ale láskyplný. Jsme rozhodnutí/dohodnutí že přečkáme do konce prázdnin a když nebude posun, půjde na internát pro děti s poruchou chování.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.1.22 11:19
@Anonymní píše:
Zapomeň prosím na to, že pedagogičtí pracovníci mají vzdělání na tyto děti. To má nanejvýš speciální pedagog- rotoped. Učitelé jsou odborníci na své předměty, mají didaktiky, jak je předat a tím to končí. Pokud není ve třídě asistent, co dítě v afektu odvádí nebo zaměstná, tak učitel může jen a pouze domlouvat. Jsou výchovné komise, OSPOD…a tím to končí. Všichni pak slaví, když takové dítě že školy odejde. Nepomáhá efektivně nic. Zažila jsem několikrát.

Omlouvám se etoped. Přepis :zed:

  • Citovat
  • Upravit
2612
22.1.22 11:23
@Kipa22 píše:
Jsme jedna z mála zemí, kde není bití dětí trestné. Přes 90% lidí považuje fyzické tresty za normální nedílnou součást výchovy. V tomto ohledu jsme vnímáni jako burani.

No, někdo je buran, někdo Breivik… všeho moc škodí. I jemnocitu a vysvětlování.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25897
22.1.22 11:28

Zakladatelko a ostatní s problémovými dětmi, je mi líto, co prožíváte. Neobviňujte se. Někdy se prostě dítě takto narodí a nepohne s ním ani pár volů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6484
22.1.22 11:44

Zakladatelko přečetla jsem pár stránek a popis tvého problému. Napadá mě ještě, jestli by to nemohla být nějaká hraniční porucha osobnosti. Ale tohle by ti měl prostě říct nejlíp psycholog.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2778
22.1.22 11:49
@Anonymní píše:
@safina
To zní skoro jako můj syn. Přesně - nepoučitelný, pomalý, neschopný organizace prace, je mu všechno jedno a místo „já tohle nedělám“ má „já tohle neumím“ a týká se to naprosto všeho. I základních hygienických návyků.
Kdy byla diagnostikována? Jak? Kde?
Ten PAS nevím, co znamená. :oops:

Promiň, nevšimla jsem si tvé reakce.
No ona právě diagnózu zatím nemá, ten Aspergerův syndrom se hlavně u dívek hodně blbě odhaluje, protože v té sociální oblasti mívají méně problémů, než chlapci. Je to často zakryté tou inteligencí. Ale psychiatrička jí k diagnostice doporučila na základě rozhovoru a dotazníků (lze stáhnout na stránkách autismport.cz). Ovšem na diagnostiku se zejména u dospívajících a dospělých strašně dlouho čeká (2 roky), chtěla jsem zaplatit soukromou kliniku, ale taky mají momentálně stop stav.
U dcery mne na to na podzim upozornila její psychoterapeutka, která s dětmi s poruchami autistického spektra (PAS) pracuje. Že vlastně nemá kamarádky a všechny ty vyhýbavé taktiky a nepoučitelnost a ignorace jí na to sedí. Nejprve teda na mě šla s „no víte, u dětí s Aspergerovým syndromem je tohle normální…“ a pak se divila, že nemá diagnózu a doporučila centra, kam se obrátit (autismport.cz, nautis).
Ale zároveň psychiatr jen podle popisu stanovil ADHD v dětství a současně už jen ADD.
Vyloženě jí stačil můj popis situací, vůbec nějaké testy a diagnostiku neřešila, protože to vždy vyšlo tak nějak, že je sice pomalejší, ale porucha pozornosti se neprokázala - jenže psychiatr řekl, že to dohnala inteligencí. On je taky rozdíl, jak se dítě chová a pracuje v poradně (s psychologem jeden na jednoho) a potom jak při výuce a v kolektivu. U dcery nebe a dudy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
22.1.22 12:09

Znám od nevlastního dítěte, které je taková zlá povaha, sobecká, dominantní, nikdy mu není zpětně líto, že někomu ublížilo, lituje jen sebe, všem všechno nejlepší jídlo sní, hračky schválně rozbije, je žárlivé, závistivé atd. U lékaře bylo několikrát, prý je v pořádku. Naštěstí to řešit nemusím přímo já, u nás si netroufne někomu ubližovat, ale kolikrát je mi líto mého muže, jeho otce. V žádném kroužku taky nevydrží, protože začne vždy někoho bouchat, nadávat, nesnese prohru, neumí ustoupit, omluvit se, přiznat chybu neexistuje.

Druhé nevlastní dítě je úplně jiné, v pohodě, takže si to fakt nevymýšlím jako zlá macecha.

Co s tím vážně nevím. Tohle dítě je už dost velké a nevěřím, že se někdy změní.

Příspěvek upraven 22.01.22 v 12:15

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5986
22.1.22 12:10
@Wani píše:
Na světě je cca 195 zemí, velká z nich v Asii a Africe, kde se práva dětí až tak neřeší a hlavní slovo mají vždy rodiče. Opravdu jsou v těchto zemích zakázané fyzické tresty? :think:

Myslela jsem vyspělé země, pokud do toho zahrnuješ i africké země, kde je normální uřezávat holčičkám špinavou žiletkou stydké pysky a klitoris, tak je bití v naprostém pořádku. Ale tak to myšleno nebylo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2778
22.1.22 12:13
@Anonymní píše:
Zapomeň prosím na to, že pedagogičtí pracovníci mají vzdělání na tyto děti. To má nanejvýš speciální pedagog- rotoped. Učitelé jsou odborníci na své předměty, mají didaktiky, jak je předat a tím to končí. Pokud není ve třídě asistent, co dítě v afektu odvádí nebo zaměstná, tak učitel může jen a pouze domlouvat. Jsou výchovné komise, OSPOD…a tím to končí. Všichni pak slaví, když takové dítě že školy odejde. Nepomáhá efektivně nic. Zažila jsem několikrát.

Jde o to, že často ti pedagogičtí pracovníci viní rodiče ze špatného přístupu a přitom si s nimi sami neporadí. To je jen takový malý paradox, který sice zapadá do obecného povědomí o rozmazlených a špatně vychovaných dětech, ale ve skutečnosti ti nikdo opravdu neporadí, jenom tě odsoudí.
Kdyby řekli rovnou, že na dítě nestačí (nemají vzdělání) a rodiče by měli volit nějakou alternativu školního vzdělávání, je to v pořádku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2778
22.1.22 12:15
@Kipa22 píše:
Myslela jsem vyspělé země, pokud do toho zahrnuješ i africké země, kde je normální uřezávat holčičkám špinavou žiletkou stydké pysky a klitoris, tak je bití v naprostém pořádku. Ale tak to myšleno nebylo.

Přírodní národy děti nebijou ani na ně nekřičí, když už to někdo zmiňuje. Ledaskde jim nakládají předčasnou zodpovědnost, ale výchova ve výprascích a bití je spíš výdobytek civilizace.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin