Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@J_Doe píše:
Tak k tomu nikdy nedošlo. Stačilo, když jako batole nechtěl v mrazu čepici, tak jsme šli bez ní, a ani ne za 5 minut byl rád, že si jí může nasadit. Jinak stačí říct, že do školky ho klidně můžu vzít v pyžamu, a s převlékaním není problém.
Nojo, takhle má mladá vybudovanou permanentní rýmu
Ale možná je to menší zlo než neustálé hádky o oblečení.
Do školky v pyžamu teda nee, to jdem ca kilometr pěšky a na pyžamo to ráno fakt není ani teď v červnu. Krom toho bych se musela tahat s oblečením do školky a převlíkat tam.
Jinak akci „jedem v pyžamu“ jsem zažila s jedenáctiletou slečnou, a to byl celkem nářez.
@Knihomyš a fakt šla? já se takhle dohadovala o obudí (ale to jsem si zavinila bohužel sama
) nicméně pak mi došla trpělivost a řekla jsem ať teda jde bez.. a nešel od dveří se vrátil
@Tamtama píše:
a jak je donutíš? Syn, když si postaví hlavu, tak prostě neřekne a hotovo.. Nerýpu, chci radu
U nás omluvy v pohodě, to naučila školka skoro až moc, ale zdravení je občas problém (na vsi zdravíme prakticky každéno). Ale mladá hlásí v předstihu, že nepozdraví, tak ji v mezičase zpravidla ukecám, že z toho maj lidi radost a tak.
Vysvětlit, že omluva je proto, aby ten druhý věděl, že to nebylo schválně a že to už nebude dělat, nepomáhá?
Jako pokud by byl přesvědčený, že se omluvit nemá za co, že to bylo OK, tak by asi nastoupil ceres a zákaz něčeho, jak píše @evick2.
Já mám teda tendence furt něco vysvětlovat, možná i to je samo o sobě pro mladou trestem ![]()
@evick2 Ta jedenáctiletá? Ne, ta byla odnesena do auta násilím silným tatínkem.
Což mě teda vede k úvaze, jak moc se na frackovitosti (pardon, nevím, jak to líp stručně popsat) podepisuje trend osamělých matek. On je totiž rozdíl být na děti a rodinu sám nebo ve dvou - byť se třeba chlap nestará přímo o děti, ale zajistí nějaké jiné věci (peníze, techniku), o které se samotná matka musí postarat taky sama. Plus zafunguje aspoň v krizi.
V takových případech chápu, že na umravnění dítěte nezbývá síla, ač člověk třeba teoreticky ví, co by měl nebo neměl dělat. V tomhle světle jsou internetové rady na „už ho nemiluji, co dělat?“ - „rozveď se, když budeš šťastná ty, bude šťastné dítě“ k posmání. Dítě ani matka rozhodně šťastní nejsou, možná ten otec si oddychne.
@Knihomyš na moje dítě právě neplatí nic..
jen pro pobavení, dneska se mi přes dvě hodiny vztekal, že chce zmrzlinu, ale nechtěl poprosit..
nakonec se teda překonal, že jí asi fakt chtěl, tak teda poprosil ![]()
Zakladatleku a jaké formy trestu teda máš?, Abys to pochopila.. Mě přijde, holčička nechce, zařve, ty ustoupíš a nabídneš něco co se jí líbí…
Nemyslím, nějaké hned pásky, řemeny, ale zajímalo by mě, jestli třeb a křikneš, a nebo si necháš třeba křič si a odejdeš..
Trochu mi přijde, že ani nemá možnost poznat, že něco dělá blbě.. Jak jsem psala, něco nechce, zařve, ty to sice nedovolíš, ale nabídneš něco co se jí líbí, aby neřvala..hraní např
U nás prostgě nejde přes to vlak jí se tak se jí.. přemýšlím,,kdyby mě tak řval, že chce bombonek. Asi bych ho nechala nech si řve, dala snídani.. vím, že rád chodí k babičce, tak bych řekla, že pujdu sama, že jsem nasnídaná..
Příspěvek upraven 12.06.15 v 11:32
@evick2 píše:
@Knihomyš a fakt šla? já se takhle dohadovala o obudí (ale to jsem si zavinila bohužel sama) nicméně pak mi došla trpělivost a řekla jsem ať teda jde bez.. a nešel od dveří se vrátil
Nebo jestli myslíš, jestli šla naše mladá v pyžamu - tak v pyžamu ne, tam jsou diskuse „subtilnější“ typu krátké/dlouhé tričko, bunda ano/ne, mikina ano/ne (v zimě čepice, rukavice ano/ne).
U nás je s vracením se ode dveří (nebo po x metrech venku) potíž, neb na to většinou nemám čas, musím stihnout autobus. Takže buď věc osvíceně vezmu a narvu to na ni za pochodu, nebo nevezmu a dítě kilometr trpí vlastní blbostí.
V podstatě je to samovýchovné, neb čím víc vyvádí, tím míň je času, tím víc spěchám a tím pravděpodobněji zapomenu odění vzít.
@Tamtama píše:
@Knihomyš na moje dítě právě neplatí nic..
jen pro pobavení, dneska se mi přes dvě hodiny vztekal, že chce zmrzlinu, ale nechtěl poprosit..nakonec se teda překonal, že jí asi fakt chtěl, tak teda poprosil
Tak vidíš, že něco platí! Snad se začne doba vztekání zkracovat. (Ale musí to být na nervy, nezávidím.)
Já mám teda ještě mód „nas* maminka“, kdy prakticky nekomunikuji, jen stroze vydávám pokyny a tvářím se popuzeně, to taky zabírá. Ovšem přiznávám, že mám od přírody celkem hodné dítě, takže žádné harcore tipy nemám.
Ono stačí něco říct, co dítě bere, asi i nějakou kravinu.. U nás kluk zlobil, že si schálně naléval vodu do ucha a věděla jsem, že má rýmu a většinou chytne uši.. Tak se koupal dělal naschvál a já mu říkám.. Budou tě bolet ouška a budeš muset dokotrovi.. a pomohlo hned..
Takže i ty oči, jak si dávala vlásky.. Budou tě bolet očička, budeš špatně vidět.. a nebo s jazykem, taky tak vyplazoval a babička mu už říká.. Ještě jednou a může ti tam přistát vosa a štípne tě.. jak to pomohlo.. Pak se ptal mě, jestli může, říkám, může se stát, když venku vyplázneš jazyk..
@Knihomyš už se takhle vzteká rok a nic se nezkracuje
tenhle mód mám taky, ale když je nejhůř, jdu na balkon kouřit..
těch 5 minut bez něj zaručeně trochu uklidní
teď pro změnu začal kňápat, že chce ještě jednu.. ale už má smůlu, i kdyby poprosil, bude oběd..
@kvaček píše:
U nás prostgě nejde přes to vlak jí se tak se jí.. přemýšlím,,kdyby mě tak řval, že chce bombonek. Asi bych ho nechala nech si řve, dala snídani.. vím, že rád chodí k babičce, tak bych řekla, že pujdu sama, že jsem nasnídaná..Příspěvek upraven 12.06.15 v 11:32
A šla bys? U nás by to nešlo a velmi nerada vyhrožuji něčím, co nesplním
Ovšem k odchodu bez snídaně se blížím (původně jsem měla zábrany, jako že by to dítě mělo ráno něco sníst, teď se jích s mužovou pomocí zbavuji
)
@Knihomyš jo, zavřela bych dveře.. jenomže přiznám, že já jsem typ co teda děti moc neplácá- moc je.. mám 6 letého a dostal asi 4 krát na zadek.. batole 20 měsíce smaozřejmě zatím ne.. ale na druhou stranu jsem typ, který když fakt něco tak řeknu, jednou, podruhé vklidu a pak zařvu.. a šlo to vždy..
Nejsem ten typ, co řeší všechno stejným tonem hlasu.. Několikrát jsem viděla maminku domlouvat, tak, že jsem si sama říkala, jestli jenom něco vyprávání a nebo domlouvá.. tak to nás třeba ne.. Neřvu jak pavián pořád, ale když tak hodně zvýším, hlas..
takže se minestalo, že by se něco nedělo
takže věřím, že by se děti nasnídaly ![]()
Příspěvek upraven 12.06.15 v 11:45
@Tamtama ani trošku? stopuješ si to pořádně?
Hele, do puberty ho to držet snad nebude, a i kdyby, tak bude většinu času ve škole…
já popisovala obecnou situaci.. tvuj příspěvek o patlacím dítěti jsem nečetla.