Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
peggy.sl píše:
Tvoje pocity chapu. Cizi dite je proste cizi dite a jenom proto,ze jeho otec je tvuj manzel tak neni tvoji povinnosti ho milovat. Pokud bys mela mit takovy nervy i po porodu,tak neni nic snadnejsiho nez vzit mimco a zmizet na vikend pryc. Taky to tak delam.
Přesně tak.To že si někdo veme partnera neznamená že musí milovat i jeho dítě.Musí se jen chovat tak aby to dítě tohle vše nepocítilo.
Taky to čtu letmo,protože některé názory jsou hrozné a to urážení taky nikomu nepomůže.Hormony v těhotenství jsou někdy šílený a snad to ví každá,která těhotná byla.Můj bývalý partner a otec staršího syna měl dceru,které bylo tenkrát kolem 10.Někdy to s ní bylo strašně těžký a dokázala být neskutečně zákeřná potvora.Co jsem se kvůli ní nabrečela a byla doba kdy jsem ji nesnášela.Kdo tohle sám nezažije a nebo má štěstí na dítě které zvládá nový protějšek otce má velké stěstí.Není to tak jednoduchý,jak to vypadá.
Já ti přeji hodně sil a lásky,kterou potřebuje celá tvá rodina i nevlastní syn.
Teď písnu já z druhé strany,mám partnera který nevychází s mojí dcerou,vztah mezi nimi je opravdu velmi narušen,přišel k nám v době jejího vstupu do puberty ,která je teď naplno rozvinutá
,nikdo ji neočkoval chovej se k němu takhle,ale prostě přišel k nám v nejtěžší době,navíc je povahově(dcera)celý otec a oni dva se bohužel znají a pracují spolu,být prostředníkem mezi nimi je hrozné a moc bych si přála aby se jejich vztah urovnal a hrany se obrousily,snad se to někdy podaří a bude nám všem fajn.Probrečených nocí a úvah o našm vztahu mám za sebou nespočet.
Takže věř že tvůj manžel to nemá vůbec jednoduché.A víc než rozchod či přijít o manželku a nenarozené mimčo,si určitě přeje rodinnou pohodu.Ty to taky nemáš jednoduché hormony se bouří,ale zkus spíš vyhledat nějakého odborníka,za to se stydět určo nemusíš
,než před problémem utíkat.Jak už někdo psal nemusíš manželova syna milovat,k tomu tě přece nikdo nenutí,ikdyž chápu že změna v jeho chování hodně zamrzí,ale je to dítě a my jsme dospělí s jiným náhledem na věci a celou situaci.Uvidíš jak vše dopadne,třeba tě mile překvapí a bude z něj super brácha,tak jak si on sám plánuje.
Mimochodem k našemu synovi se dcera chová velmi hezky vlastně přímo vzorně moc se na něj těšila a miluje ho a on jí to vrací a doufám že jim to dlouho vydrží a to i přes velké neshody s jeho tátou
![]()
Přeji hodně štěstí
síly a brzkou rodinnou pohodu
Ahoj,taky mám tu zkušenost s nevlastním synem. On je v pubertálním věku, očkovanej od maminky a otčíma.Dřív jsem ho milovala, vše mu zařizovala, kupovala dárky,plánovala oslavy,akce, zábavu.Jeho tatínek na něj „kašle“,po narození našeho syna je to peklo.Bio otec na něj „kašle“, já lítala jako kráva, sháněla mu dárky a balila, do toho malýho.BioTáta si ho sice bere, ale když je u nás já mizím, nevlastní je na mě hnusnej,odmlouvá a uráží, jen když je táta mimo dosah.Mě nebaví bonzovat ani vychovávat, tak to neřešim a radši uteču.Jeho matka je nána, kluk je jak špína, ukoptěnej, špinavej, ale paní má titul a tím se všude chlubí.No přeju jí to, já bez titulu, ale kluka mám jak ze škatulky, hraju si s ním, vařím chutně
, doma uklizeno…Snažím se jak to
jde
Musíš vydržet a hlavně ho ignorovat!Všímej si jen sebe a svého muže mě to pomohlo!!! Své rodiny na něj kašli mu to dojde později!!! Dokud hučí jeho matka není šance nic dělat! Vydrž a neboj se!!!
Ahoj, tady zakladatelka. Děkuju všem za jejich příspěvky a dovolím si jedno malé upřesnění. Všechny mé pocity, které jsem popisovala, se odehrávají v mé hlavě, k nevlastnímu synovi se chovám stále stejně. To, že se mu málo věnujeme, taky není pravda. Jsme s ním dopoledne i odpoledne, jezdíme na výlety, hrajeme hry apod.
Ovšem to nejdůležitější, co sem chci napsat to není. Možná se už vše začalo vyjasňovat. Manžel byl včera se synem na výletě, ve škole měli volno, tak toho využil. Vzhledem k tomu, že manžel má na vše své tempo, nečekala jsem s čím přijde a dost mě to šokovalo. Nevím, jak teď mám jednat, jak se chovat atd.
Mluvil se synem a dověděl se následující:
poté co syn řekl, že si chce zkusit s námi bydlet celý týden (což řekl před otcem i matkou), mu prý maminka řekla, že to nejde, protože zlý pan soudce by jí vzal penízky, ze kterých platí kroužek sebeobrany a jeho sestřička (kterou má s novým manželem) by mohla umřít, protože by neměli penízky na léky (má epilepsii). Soud je prý moc ošklivý a maminka by moc brečela. Prý ji tatínek opustil kvůli mě (my se dali dohromady po roce, kdy se rozešli), protože se mu prý už nelíbila. Až se tatínkovi narodí chlapeček tak už ho nebudem mít rád, což prý chci a miminko jsem si schválně zařídila. Proto si mě nemá všímat a poslouchat má jenom tátu. Když se na něj budu zlobit, má jim hned dát vědět a maminka zařídí, abych to už nedělala.
Manžel když syna vracel, chtěl si s bejvalkou promluvit, když zjistila o co jde, řekla (před synem), že to není pravda a že si malej vymýšlí. Na to se syn prý rozbrečel, že to není pravda. Pak práskla dveřma a žádná diskuze.
Ptám se proč to udělala? Nikdy jsem jí nic neudělala, nikdy jsem ani malému neublížila. Zvyšujeme na něj hlas pouze když zlobí a to zvýšíme hlas oba. Často byly okamžiky, kdy já se ho zastala. Plánovala jsem mu pokoj, plánovala jsem program na víkendy, vždycky jsme si parádně užili, když táta musel do práce. Poslouchal mě, někdy víc, než tátu a perfektně nikdy jsem neudělala nic, proč by musel brečet a na zadek ode mě nikdy nedostal. Učení s ním bylo většinou parketou manžela, ale i já se s ním učila. Byl tu rád.
Poté, co jsem si to vyslechla (asi jsem si nepřipouštěla, že by za změnou jeho chování stálo něco víc) se ve mě cosi hnulo. Takový ten pocit, jak někdo může tomu dítěti tak ubližovat!!! Úplně se stydím za své pocity, které jsem měla. Snažila jsem se se svými pocity poprat skoro dva měsíce a najednou se to vše vyřešilo za mě.
Ex si prý nepřeje, aby k nám malej jezdil, když jsem tu já (což je nereálné), protože na něj mám špatný vliv, protože jsem mladá (o 7 let mladší než ona). Když se jí manžel ptal, jak to, že jí to nevadilo celých 5 let, neodpověděla, prostě si to jen nepřeje.
To by mě vážně zajímalo, jak ho špatně ovlivňuju-to já byla ta, kdo objevil v jeho telefonu dost odvážný nahatý fotky, to já se snažím dělat všechno možný, aby neseděl jen u mobilu nebo PC a furt něco vymýšlím.
Připadám si teď vážně jako totální idiot, nechci jí nikdy potkat, protože bych jí musela uškrtit!!
Koukám zase jedna ex, která si vyřizuje účty přes dítě a nejvíc ubližuje jemu
já tohle fakt nechápu (a to jsem to zažila na vlastní kůži jako dítě), jak může máma takhle ubližovat dítěti
![]()
Tak to je síla.Chudák malej, takové stresy.Nechápu jak mu může jeho vlastní matka tohle říct. Snad to manžel synovi aspoň trošku vysvětlil, vzhledem k jeho věku, že není pravda, že by sestřička umřela, že by jste mu kroužek platili i vy a že záleží piuze na něm. Takový nátlak ze strany matky je hrozný.Myslím si, že si nemůže matka diktovat jestli budeš v přítomnosti syna i ty případně vaše dítě, vzhledem k tomu, že jste manželé a žijete spolu.Určitě by za vámi stál i soud.Snad se půjde s matkou nějak dohodnout k vzájemné spokojenosti.Pokud jde o střídavou péči, rozhodně bych to zkusila.U soudu to většinou považují za prospěšné dětem a často na to přistoupí.
Nechápu jak tohle někdo může dítěti vykládat a hlavně o té sestřičce…potřebovala by pár facek,tohle mě dokáže opravdu naštvat
![]()
S otcem staršího syna nežiju a nikdy by mě nenapadlo mu něco takovýho říct
A to měl bývalý přítel jednu dobu šílenou husu a i tak jsem před tím klukem o ní neřekla ani slovo.To se přece nedělá
![]()
necetla jsem vse.
jedine co k tomu napisu, doufam ze meho ex zadna nextka tohle nebude nikdy psat o nasi dceri
![]()
SayaSt píše:
necetla jsem vse.
jedine co k tomu napisu, doufam ze meho ex zadna nextka tohle nebude nikdy psat o nasi dceri![]()
![]()
Tak si laskave tu diskuzi precti…
a potom neco pis… ![]()
Zakladatelko, vim naprosto presne jak se citis!!! Muj partner ma dcerku z predcchoziho vztahu, ted ma 5,5 let. S navadenim maminky jsme si uzila svoje, neni nic horsiho, nez kdyz prijde dite a rekne: Maminka rikala, ze jsi tlusta krava, tatinku jsi zly, mas nove miminko a chces nam vzit penize, maminka te teto nenavidi a Katku jeste vice, maminka rikala, ze mam poslouchat jen tatinka, ze tebe muzu zlobit… a tak dale!
Je opravdu jednoduche ditko zmanipulovat, matka je s nim stale, kdezto u vas je ctyri dny v mesici, to je absolutni NIC!!!!!
K vasi situaci:
Myslim, ze jako prvni by mel tvuj manzel promluvit s ex, bez syna, dat ji jasne najevo, ze takto NE!!! Proste bojovat.
Dale by mel promluvit se synem, jasne by mu mel rict co si k tobe muze dovolit, ale zaroven take ze jej oba mate radi, ze to co rikala maminka jsou „lzi“ a vymysly a pokud bude chtit bydlet s vami, zalezi to jen a jen na nem! Samozrejme to formulovat tak, aby to co nejvice pochopil!!!
Potom by jste si meli promluvit vsichni tri, ujasnit si pravidla, ktera jsou u vas doma, ukazat mu, ze s nim „vsichni“ pocitate, chcete, aby k vam dochazel a citil se u vas spokojene - proto se prizpusobite vy jemu, ale take on musi pristoupit na par vasich pravidel…
Je take mozne, ze syn se uplne odcizi, bohuzel ten vliv matky muze byt tak veliky, potom bych ho ani tak neodepsala, az prejde teleci obdobi a on na to koukne „dospelejsima“ ocima, leccos mu dojde!
S nazorem, ze vzdy das prednost diteti vlastnimu nez „cizimu“ bohuzel musim souhlasit, je to proste tak!!!!
Nejspise nejsi spatna, jen se v tom vsichni placate, mate mnoho hluchych mist a nevite presne, jak na to… ![]()
Překvapuje mě, že má paní holčičku s epilepsií a místo toho, aby si vážila obyč. věcí a měla z kluka radost, že se mu líbilo u táty, tak vyvádí takový věci? ![]()
Anonymní píše:
Ahoj, tady zakladatelka. Děkuju všem za jejich příspěvky a dovolím si jedno malé upřesnění. Všechny mé pocity, které jsem popisovala, se odehrávají v mé hlavě, k nevlastnímu synovi se chovám stále stejně. To, že se mu málo věnujeme, taky není pravda. Jsme s ním dopoledne i odpoledne, jezdíme na výlety, hrajeme hry apod.
Ovšem to nejdůležitější, co sem chci napsat to není. Možná se už vše začalo vyjasňovat. Manžel byl včera se synem na výletě, ve škole měli volno, tak toho využil. Vzhledem k tomu, že manžel má na vše své tempo, nečekala jsem s čím přijde a dost mě to šokovalo. Nevím, jak teď mám jednat, jak se chovat atd.
Mluvil se synem a dověděl se následující:
poté co syn řekl, že si chce zkusit s námi bydlet celý týden (což řekl před otcem i matkou), mu prý maminka řekla, že to nejde, protože zlý pan soudce by jí vzal penízky, ze kterých platí kroužek sebeobrany a jeho sestřička (kterou má s novým manželem) by mohla umřít, protože by neměli penízky na léky (má epilepsii). Soud je prý moc ošklivý a maminka by moc brečela. Prý ji tatínek opustil kvůli mě (my se dali dohromady po roce, kdy se rozešli), protože se mu prý už nelíbila. Až se tatínkovi narodí chlapeček tak už ho nebudem mít rád, což prý chci a miminko jsem si schválně zařídila. Proto si mě nemá všímat a poslouchat má jenom tátu. Když se na něj budu zlobit, má jim hned dát vědět a maminka zařídí, abych to už nedělala.
Manžel když syna vracel, chtěl si s bejvalkou promluvit, když zjistila o co jde, řekla (před synem), že to není pravda a že si malej vymýšlí. Na to se syn prý rozbrečel, že to není pravda. Pak práskla dveřma a žádná diskuze.
Ptám se proč to udělala? Nikdy jsem jí nic neudělala, nikdy jsem ani malému neublížila. Zvyšujeme na něj hlas pouze když zlobí a to zvýšíme hlas oba. Často byly okamžiky, kdy já se ho zastala. Plánovala jsem mu pokoj, plánovala jsem program na víkendy, vždycky jsme si parádně užili, když táta musel do práce. Poslouchal mě, někdy víc, než tátu a perfektně nikdy jsem neudělala nic, proč by musel brečet a na zadek ode mě nikdy nedostal. Učení s ním bylo většinou parketou manžela, ale i já se s ním učila. Byl tu rád.
Poté, co jsem si to vyslechla (asi jsem si nepřipouštěla, že by za změnou jeho chování stálo něco víc) se ve mě cosi hnulo. Takový ten pocit, jak někdo může tomu dítěti tak ubližovat!!! Úplně se stydím za své pocity, které jsem měla. Snažila jsem se se svými pocity poprat skoro dva měsíce a najednou se to vše vyřešilo za mě.
Ex si prý nepřeje, aby k nám malej jezdil, když jsem tu já (což je nereálné), protože na něj mám špatný vliv, protože jsem mladá (o 7 let mladší než ona). Když se jí manžel ptal, jak to, že jí to nevadilo celých 5 let, neodpověděla, prostě si to jen nepřeje.
To by mě vážně zajímalo, jak ho špatně ovlivňuju-to já byla ta, kdo objevil v jeho telefonu dost odvážný nahatý fotky, to já se snažím dělat všechno možný, aby neseděl jen u mobilu nebo PC a furt něco vymýšlím.
Připadám si teď vážně jako totální idiot, nechci jí nikdy potkat, protože bych jí musela uškrtit!!
Zakladatelko, procházím touto situací, jsem v tvé samé pozici. přítel se několikrát snažil promluvit s ex, ale marně. Nakonec jsme se rozhodli kontaktovat sociální pracovnici, popsali jsme ji situaci, ona se obrátila na psycholožku a přítel společně s ex půjdou k psycholožce na sezení, potom i syn. Snad si vše vyříkají a časem se vše zlepší…Dítě je vždy na prvním místě ![]()
Paní je prostě ultra ješitná a neskousne pocit ,že se klukovi u vás libilo a chtěl u vás být více..Ohrožovalo jí to..Měla pocit ,že by mohla syna ztratit - že u ní to není tak atraktivní jako u vás..
Je to fakt smutné - takové věci nakukat klukovi..Vidím to jako akt zoufalství.
Nepřeje si ,abyste byly šťastní a její kluk s vámi.
Ahoj, diskuzi jsem proletěla jen tak na rychlo, protože mě štvou ženské, které místo aby nějak poradily, se tě snaží jen odsuzovat, házet na tebe špínu a urážet tě.Každopádně dle mého názoru to u tebe hodně dělají hormony v těhu a za druhé se toho asi víc nakupilo a prostě to vybouchlo.Manžel má 2 sny (3,5 a 7 let) někdy jsou kluci taky na zabití a bála jsem se jaké to bude až budeme mít naši malou.Taky jsou trochu očkovaní z domu a i ve výchově je to u nich jinak.Ale jakmile jsou tady, platí moje pravidla a to pro ně i pro naši malou.Chovám se k nim stejně.Akce podnikáme tak, aby zaujaly všechny tři, je toho plno kde vezmeš i mimino v kočáru i větší dítě - dinopark, zoo, bazén, různé parky.Dá se i jít se starším do kina a ty si můžeš s miminkem projít obchoďák.S klukem začíná i cloumat puberta a určitě nepřispívá jestli se na něj mračíš nebo tak.Takže být tebou, zachovám klid.Domluvím se s manželem, co chceš pořídit pro miminko a začít nakupovat.S pokojíčkem to máme tak, že je primárně naší dceři a kluci v něm spinkají když jsou u nás a není s tím žádný problém.Takže si s manželem sedni, proberte tu výbavičku a hlavně v klidu.Ten stres nesvědčí nikomu z vás.Držím palečky, ať je to u vás brzo v normálu