Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Pro vás to jsou možná malichernosti, ale jako začínající matka bud ocekavam rady a ne výčitky co vše dělám špatně… tohle.se dle meho nedělá.. každé si vše dělá po svým a nebudu nekomu vykladat ze neco dělá spatne…
Bereš to zbytečně negativně a opravdu hledáš problémy tam, kde nejsou.
@Anonymní píše:
Pro vás to jsou možná malichernosti, ale jako začínající matka bud ocekavam rady a ne výčitky co vše dělám špatně… tohle.se dle meho nedělá.. každési vše dělá po svým a nebudu nekomu vykladat ze neco dělá spatne…
Ty jsi začínající matka, tchýně je začínající tchyne
obě máte nějaké představy. Mmch v ohrádce si může opravdu namlatit pusu ![]()
Nech se poslat do oběhu, ušetříš tím jeden lidský život (svůj).
@Anonymní píše:
Pro vás to jsou možná malichernosti, ale jako začínající matka bud ocekavam rady a ne výčitky co vše dělám špatně… tohle.se dle meho nedělá.. každé si vše dělá po svým a nebudu nekomu vykladat ze neco dělá spatne…
Představ si, že i začínající matka může něco dělat špatně a i začínající matce se to může říct. Nejsi neomylná a tvoje tchyně může mít klidně pravdu.
@Anonymní píše:
Vemu to tak nejak ve zkratce… zacnu tim ze malá se narodila v cervenci ze zacatku me furt nadávali ze ji nedávám cepicku a rukavice podotykam ze byl opravdu hic a kdykoliv jsem ji to v těch teplech dala tak měla hysterak ani dekou nechtela moc zakrývat to byl taky oheň na střeše, ale prostě dávala jsem na pocit malé a ne jich.Me neslo moc kojit, ale u nich jsem byla uz odepsana misto, aby me podporovali hned me radily, ze mam prejit na Um ze kojeni je na prd. Malinká tak nejak pd malicka potrebuje na spánek byt stáhla plinou a byt v zavinovacce další kámen urazu přece nebude spat jak v kriminále. Klidne ju probudí jen aby tak nebyla. Ono to možná vypadá jak drobnosti ale v začátcích jsem si priapadala hrozně jak nemožná matka a jejich každá další návštěva byl pro me jeden velkej stres. Teď mě třeba kamarádka pujcila ohratku a tchyne vcera prijela.na návštěvu a zacla silet, ze do toho ji teda rozhodně nemuzeme davat ze to ma prusle a ze si tam zlame nohy tak ji rikam, ze je to úplně stejny jak postylka, ze to používá kde kdo. Tak me zacla vykládat ze se to bude teda muset obdelat molitanem aby si na tom neublizila. Je toho mnohrm více, ale ted takhlr si hned na vse nevzpomenu ale proste vse přehnaně řeší a mě tim stresuji a uz vytaci
Hele, me kdyz kdokoliv vyklada takovyhle blbosti, tak odpovim se smichem neco jako „jojo, urcite“. Ja vim, ze zezacatku si nejsi moc jista, jestli bylo dítko první, ale ted uz urcite vis sama co a jak delas a proc to tak delas. Tak jim to ironicky odkyvej a vubec se s nima na to tema dal nebav. Nema to smysl. A hlavne z toho nedel dusno doma. Radsi se tomu doma zasmejte ![]()
Je mi jasne, ze tohle dela spousta babicek, at uz je to tchyne nebo vlastni matka, ale nejde mi na rozum jedna vec-jsme vsichni dospeli, tak proc v okamziku kdy se neco takoveho deje, proste nereknete ne a dusite to v sobe? Ja jsem mela to same s moji mamkou, a i kdyz se mame radi, tak jsem proste musela nastavit hranice, a kdyz to nepochopila napoprve, holt jsem pouzila metodu „ohrane desky“a velmi jasne (ale slusne) jsem rekla ze tudy teda cesta nevede nekolikrat dokola, ze si to budu resit sama apod. Na Vasem miste bych udelala to same…pokud je tchyne hodne neodbytna, tak hned jak zacne ji slusne ale velmi durazne vysvetlit a bez „opatrnosti“ ze co matka, to nazor a kazda mame pravo si to delat podle sebe i s pripadnymi chybami. Nebojte se rict nahlas svuj nazor, vzdyt jste mama stejne jako jsou ony. Jedine, co neovlivnite ani vycitkami, je jak casto chteji prarodice vidat vnouce, to se proste neda nutit…
Nechápu, proč jste na zakl. tak hnusné zas
Stokrát nic umořilo osla, neznáte?
Nějaké promluvy do duše oni nepochopí, akorát se naštvou, musíš jim říkat jenom „hmm..“ a dál dělat podle svého, jak kdyby nic neřekli. Záleží stejně jenom na tom, co chceš ty a přítel, vy jste rodiče.
Měla jsem docela podobný problém. Věčně byla nějaká komedie s tchýní nebo se švagrovou. Nejvíce se to podepisovalo samozřejmě na mém vztahu s přítelem. Asi po roce a půl neustálého trápení kvůli jejich chování jsem pochopila, že je prostě nezměním. Nechtěla jsem si zničit rodinu (myslím tím sebe, přítele a naši holčičku) a dospěla jsem k tomu, že oni se kvuli mě rozhodně ve svých letech měnit nebudou. Ustoupila jsem já. Prostě se ovládám, nechám je ať mají svoji pravdu a ja se jen tiše usmívám. K životu je nepotřebuju. Zní to blbě, ale funguje to. Dokonce se už ani s přítelem nehádáme naopak se společně zasmějeme tomu, co zase vymýšlí ![]()
Ty jo, já myslela co ti nedělají
a kvůli takovým kravinam byste se s chlapem rozešli? Naši mi taky často udělují nevyžádané rady, tak si to poslechnu, jedním uchem tam a druhým ven.. občas uznám, že možná mají pravdu..můj taťka mi malou taky xkrat vzbudil, ale to snad není k takovým hádkám..já fakt úplně cucim co vše ti vadí, že se nad to nepovzneses
@Anonymní píše:
Pro vás to jsou možná malichernosti, ale jako začínající matka bud ocekavam rady a ne výčitky co vše dělám špatně… tohle.se dle meho nedělá.. každé si vše dělá po svým a nebudu nekomu vykladat ze neco dělá spatne…
Jsi mimo, prostě náhle si myslíš, že jsi matka a pupek světa a podle toho se chováš. A není to dobře, protože jak vidíš, za chvíli budeš matka samoživitelka. Jestli ti to stojí za to. Kdybys byla moje snacha a dítě moje vnouče, a hodlala bys ho dávat do ohrádky, řekla bych ti svůj negativní názor taktéž třeba. Když ti nešlo kojení a trápila ses, UM byla logická rada. Jedeš v módu jsem matka, nikdo se na mě ani křivě nepodívejte a ještě do toho zatahuješ chlapa, kterému to leze na nervy. Tak to pouštěj druhým uchem ven, dělej si to po svém a máš doma klid. Až půjdete od sebe, chlap dostane běžnou střídavku, kdo myslíš, že mu bude pomáhat s dítětem? Tchyně. Koho názory na výchovu bude otec dítěte poslouchat? Svojí matky. Tak se uklidni a nerozvracej si vlastní rodinu kvůli ptákovinám.
@Šáruší píše:
Ježiš marjá, tak přijedou jednou za měsíc a dají nevyžádané rady. Tak to pusť jedním uchem tam a druhým ven. nevím, co to běžíš rozebírat a slepičit přítelovi. Řeknu děkuju za názor, udělám si to po svém a nedrtím tím chlapa. Akorát si rozvracíš vlastní rodinu. Kdyby mi manžel denně nadával na rodiče jak hysterka, tak by mi taky lezl na nervy.
Kdyby jezdily jednou za měsíc tak to zde opravdu neresim
a opravdu jsem to zkousrla neřešit protoze jsem povahove docela flegmos ale tohle je prostě i na me moc… a za pritelem chodim opravdu az ted posledni měsíc protoze jsem vzdy tak nasrana… jako jestli si vedle pritele představovali nekoho jineho tak zel bohu… ale naznacovat me jak jsem hrozna matka a poslouchat to 2× do týdne opravdu nehodlam… a nejsem typ co resi malickosti
Já tchánovce taky moc nemusím, ale z jiného důvodu. Nicméně se k nim chovám slušně. U nás je o malou opravdu nezájem. Babička celé moje těhotenství vyprávěla jak bude vozit kočárek a kdesi cosi, no a jestli byla za pul roku 3krat, tak to bylo hodně a ještě za jakých podmínek
. Manžel ví, co si o nich myslím, občas to nevydržím a něco řeknu, ale většinu času jsem ticho - jsou to jeho rodiče a pořád na ně jen vrčet by nemělo smysl. Mně jejich chování mrzí hlavně vůči malé, že si ten vztah s ní nebudují a já nejsem nastavená na to, abych jim jí dala na hlídání i v nejvyšší nouzi a raději naplánovaný program zruším. Jinak já bych třeba nějakou radu nebo názor uvítala, alespoň by v tom byla nějaká emoce a ne, že jim je všechno jedno a nic neřeší. ![]()
@Anonymní píše:
Kdyby jezdily jednou za měsíc tak to zde opravdu neresima opravdu jsem to zkousrla neřešit protoze jsem povahove docela flegmos ale tohle je prostě i na me moc… a za pritelem chodim opravdu az ted posledni měsíc protoze jsem vzdy tak nasrana… jako jestli si vedle pritele představovali nekoho jineho tak zel bohu… ale naznacovat me jak jsem hrozna matka a poslouchat to 2× do týdne opravdu nehodlam… a nejsem typ co resi malickosti
je rozdíl říct „nepoužívej ohrádku z toho a toho důvodu..“ a je rozdíl „jsi špatná matka, používáš ohrádku“, ale to tady nevysvětlíš, víš.
@Šáruší píše:
Jsi mimo, prostě náhle si myslíš, že jsi matka a pupek světa a podle toho se chováš. A není to dobře, protože jak vidíš, za chvíli budeš matka samoživitelka. Jestli ti to stojí za to. Kdybys byla moje snacha a dítě moje vnouče, a hodlala bys ho dávat do ohrádky, řekla bych ti svůj negativní názor taktéž třeba. Když ti nešlo kojení a trápila ses, UM byla logická rada. Jedeš v módu jsem matka, nikdo se na mě ani křivě nepodívejte a ještě do toho zatahuješ chlapa, kterému to leze na nervy. Tak to pouštěj druhým uchem ven, dělej si to po svém a máš doma klid. Až půjdete od sebe, chlap dostane běžnou střídavku, kdo myslíš, že mu bude pomáhat s dítětem? Tchyně. Koho názory na výchovu bude otec dítěte poslouchat? Svojí matky. Tak se uklidni a nerozvracej si vlastní rodinu kvůli ptákovinám.
@Anonymní píše:
Kdyby jezdily jednou za měsíc tak to zde opravdu neresima opravdu jsem to zkousrla neřešit protoze jsem povahove docela flegmos ale tohle je prostě i na me moc… a za pritelem chodim opravdu az ted posledni měsíc protoze jsem vzdy tak nasrana… jako jestli si vedle pritele představovali nekoho jineho tak zel bohu… ale naznacovat me jak jsem hrozna matka a poslouchat to 2× do týdne opravdu nehodlam… a nejsem typ co resi malickosti
všechno co jsi napsala doposud jsou maličkosti. Můžeš se proti nim vyhranit, říct jim, že tohle nechceš poslouchat, ale nezatahuj do toho chlapa, do takovýchh malicherných hašteřivých hádek. A jestli jsi nasra. ná, začni se učit asertivitě, bude se ti to hodit, až děťátko doleze do puberty.