Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jako mně to třeba nějak nevadí ale někde jsem četla že to tak má spoustu lidí ale že se to prostě bojí nebo spíš stydí říct. Já bych to zkusila třeba naznačit nebo říct nějak citlivě až bude vhodná atmoška ![]()
Taktéž. Ale nedělám z toho drama, jen na pár vteřin zatnu zuby.
Nesnáším vítání, loučení, nenávidím gratulace k narozeninám….. někdy se podezřívám, že jsem skrytej autista. Naštěstí to po mě nikdo moc nechce…
Ano, ještě bych chápala obejmutí, ale to nucené pusinkování nechápu. Jenže to už se učí malé děti, Takové to, že máma jde pryč, tak jí dítě MUSÍ dát pusu se s věkem přesune z pusinkování na rozloučenou na pusinkování i na přivítanou.
@Janli píše:
Nesnáším vítání, loučení, nenávidím gratulace k narozeninám….. někdy se podezřívám, že jsem skrytej autista. Naštěstí to po mě nikdo moc nechce…
Mám to úplně stejně ![]()
Ano, taky mi to vadí. U rodiny proto, že se vídáme často, tak mi to přijde hloupé (ale naštěstí se po mě nikdo nesápe), u méně známých osob nebo nedejbože kolegů proto, že je to prostě moje intimní zóna. Naopak s někým, koho mám srdečně ráda a vidíme se po delší době (partner, děti, blízcí přátelé) to vítám.
Taky mi to přijde pošahaný. Kor když se vítá a mucká 10 lidí vzájemně je to na 15 minut nejdradši bych se vždycky vypařila.
O mně se to ví, syn mi schválně říká „matko, pojď na mou hruď“, naštěstí si ze mě jen utahuje.
Teď jsem byla na srazu ze školy, chodila do klučičí třídy a to bylo objímání a pus
![]()
Přežila jsem, ale děs teda. Na druhou stranu jsem ráda, že mě lidi rádi vidí.
Nebo to dělají schválně, abych už příště nechodila ![]()
@ludmilaadamkova píše:
Taky mi to přijde pošahaný. Kor když se vítá a mucká 10 lidí vzájemně je to na 15 minut nejdradši bych se vždycky vypařila.
Přesně. Tyjo zrovna nedávno jsme se loučili s lidmi ze svatby (ne naší, ale kamarádky), 60 lidí a asi by si to brali osobně, kdybysme každýho neomuckali, já už chtěla zalézt někam do kouta a umřít ![]()
@laducha Vadí ti to i od syna jo? To já zase naopak ty svoje zlatíčka muckám moc ráda
Ale kamarádku a celou její rodinu, které vídám jednou za rok na povinné narozeninové oslavě, to si velmi ráda odpustím. Moc se mi líbilo, když byly malé děti a visely na mě, že jsem měla výmluvu a stačilo podat ruku. Taky covid byl dobrej ![]()
@unuděná Občas udělám „ústupek“ a nechám se pomačkat ![]()
Já mám ty děti staré, velké a vousaté
Hlavně mladší syn jako malý kontakt hodně vyžadoval, nešidila jsem je. To až teď.
Dcera je nekontaktní po mně.
Maximum je pro mě podání ruky. Nevím, proč to tak mám ![]()
Nesnáším vítání s rodinou. Takové ty jakože pusinky, obětí.. nemám ráda, když na mě kdokoliv sahá a přibližuje se mi k obličeji. Cítím úzkost. Tak ráda bych rodině řekla, ať na mě nešmatlá, ale nechci být nezdvořilá. Má to někdo taky tak?